|
|
Indikátory výsledků chemického vzdělávání v České republice
Tříska, Jan ; Čtrnáctová, Hana (vedoucí práce) ; Ganajová, Mária (oponent) ; Klečková, Marta (oponent)
Disertační práce se zabývá indikátory kvality vzdělávání. Indikátory jsou učební úlohy, které ověřují, zda žáci dosáhli zamýšlených cílů vzdělávání. Cíle vzdělávání vymezuje národní kurikulum a jsou vypsány v RVP. Ve výuce chemie by měli žáci dosahovat klíčových kompetencí a vzdělávacích výstupů z oblasti Člověk a příroda a dále z oboru chemie. Práce se zaměřuje na ověřování cílů chemického vzdělávání v rámci obecné chemie na úrovni ISCED 3 (čtyřletá gymnázia a odpovídající ročníky víceletých gymnázií). Vzhledem k tomu, že cíle chemického vzdělávání uvedené v RVP G jsou příliš obecné, byly nejprve na základě studia odborné literatury pro oblast obecné chemie vytyčeny dílčí specifické vzdělávací cíle. Dále byl navržen systém indikátorů (učebních úloh), kterými lze dosažení těchto cílů u žáků gymnázia ověřit. V práci je popsán jeden z modelů, jak s indikátory kvality vzdělávání pracovat. Systém indikátorů byl nejprve posouzen ohniskovou skupinou, která byla složena z učitelů a didaktiků chemie. Tito experti hodnotili obsahovou a konstruktovou validitu připravených indikátorů. Následně byly některé sady indikátorů zadány žákům gymnázií. U zadaných indikátorů se hodnotila úspěšnost žáků při řešení úloh. Žák, který při řešení daného indikátoru uspěl, dosáhl během svého vzdělávání specifického...
|
|
|
Tvorba a ověřování pracovních listů z chemie pro žáky nižších stupňů víceletých gymnázií.
Tříska, Jan ; Hybelbauerová, Simona (vedoucí práce) ; Teplá, Milada (oponent)
Zařazování učebních úloh určených k osvojování učiva je žádoucí ve většině naukových předmětů. Tato diplomová práce se zabývá tvorbou pracovních listů z chemie pro žáky 8. a 9. ročníků základních škol a pro žáky odpovídajících stupňů víceletých gymnázií. Součástí práce je rešerše současné literatury, především vybraných pracovních sešitů a dostupných pracovních listů na internetu. Hlavní náplní práce je tvorba pracovních listů na různá témata z učiva chemie podle RVP ZV. Vytvořené pracovní listy byly ověřovány na dvou školách a vyhodnocovány. Práce přináší nové možnosti, jak pojmout výuku některých témat z chemie s využitím připravených pracovních listů, které obsahují především úlohy na osvojování nového učiva.
|
|
|
Indikátory výsledků chemického vzdělávání v České republice
Tříska, Jan
Disertační práce se zabývá indikátory kvality vzdělávání. Indikátory jsou učební úlohy, které ověřují, zda žáci dosáhli zamýšlených cílů vzdělávání. Cíle vzdělávání vymezuje národní kurikulum a jsou vypsány v RVP. Ve výuce chemie by měli žáci dosahovat klíčových kompetencí a vzdělávacích výstupů z oblasti Člověk a příroda a dále z oboru chemie. Práce se zaměřuje na ověřování cílů chemického vzdělávání v rámci obecné chemie na úrovni ISCED 3 (čtyřletá gymnázia a odpovídající ročníky víceletých gymnázií). Vzhledem k tomu, že cíle chemického vzdělávání uvedené v RVP G jsou příliš obecné, byly nejprve na základě studia odborné literatury pro oblast obecné chemie vytyčeny dílčí specifické vzdělávací cíle. Dále byl navržen systém indikátorů (učebních úloh), kterými lze dosažení těchto cílů u žáků gymnázia ověřit. V práci je popsán jeden z modelů, jak s indikátory kvality vzdělávání pracovat. Systém indikátorů byl nejprve posouzen ohniskovou skupinou, která byla složena z učitelů a didaktiků chemie. Tito experti hodnotili obsahovou a konstruktovou validitu připravených indikátorů. Následně byly některé sady indikátorů zadány žákům gymnázií. U zadaných indikátorů se hodnotila úspěšnost žáků při řešení úloh. Žák, který při řešení daného indikátoru uspěl, dosáhl během svého vzdělávání specifického...
|
|
|
Indikátory výsledků chemického vzdělávání v České republice
Tříska, Jan
Disertační práce se zabývá indikátory kvality vzdělávání. Indikátory jsou učební úlohy, které ověřují, zda žáci dosáhli zamýšlených cílů vzdělávání. Cíle vzdělávání vymezuje národní kurikulum a jsou vypsány v RVP. Ve výuce chemie by měli žáci dosahovat klíčových kompetencí a vzdělávacích výstupů z oblasti Člověk a příroda a dále z oboru chemie. Práce se zaměřuje na ověřování cílů chemického vzdělávání v rámci obecné chemie na úrovni ISCED 3 (čtyřletá gymnázia a odpovídající ročníky víceletých gymnázií). Vzhledem k tomu, že cíle chemického vzdělávání uvedené v RVP G jsou příliš obecné, byly nejprve na základě studia odborné literatury pro oblast obecné chemie vytyčeny dílčí specifické vzdělávací cíle. Dále byl navržen systém indikátorů (učebních úloh), kterými lze dosažení těchto cílů u žáků gymnázia ověřit. V práci je popsán jeden z modelů, jak s indikátory kvality vzdělávání pracovat. Systém indikátorů byl nejprve posouzen ohniskovou skupinou, která byla složena z učitelů a didaktiků chemie. Tito experti hodnotili obsahovou a konstruktovou validitu připravených indikátorů. Následně byly některé sady indikátorů zadány žákům gymnázií. U zadaných indikátorů se hodnotila úspěšnost žáků při řešení úloh. Žák, který při řešení daného indikátoru uspěl, dosáhl během svého vzdělávání specifického...
|
|
|
Indikátory výsledků chemického vzdělávání v České republice
Tříska, Jan ; Čtrnáctová, Hana (vedoucí práce) ; Ganajová, Mária (oponent) ; Klečková, Marta (oponent)
Disertační práce se zabývá indikátory kvality vzdělávání. Indikátory jsou učební úlohy, které ověřují, zda žáci dosáhli zamýšlených cílů vzdělávání. Cíle vzdělávání vymezuje národní kurikulum a jsou vypsány v RVP. Ve výuce chemie by měli žáci dosahovat klíčových kompetencí a vzdělávacích výstupů z oblasti Člověk a příroda a dále z oboru chemie. Práce se zaměřuje na ověřování cílů chemického vzdělávání v rámci obecné chemie na úrovni ISCED 3 (čtyřletá gymnázia a odpovídající ročníky víceletých gymnázií). Vzhledem k tomu, že cíle chemického vzdělávání uvedené v RVP G jsou příliš obecné, byly nejprve na základě studia odborné literatury pro oblast obecné chemie vytyčeny dílčí specifické vzdělávací cíle. Dále byl navržen systém indikátorů (učebních úloh), kterými lze dosažení těchto cílů u žáků gymnázia ověřit. V práci je popsán jeden z modelů, jak s indikátory kvality vzdělávání pracovat. Systém indikátorů byl nejprve posouzen ohniskovou skupinou, která byla složena z učitelů a didaktiků chemie. Tito experti hodnotili obsahovou a konstruktovou validitu připravených indikátorů. Následně byly některé sady indikátorů zadány žákům gymnázií. U zadaných indikátorů se hodnotila úspěšnost žáků při řešení úloh. Žák, který při řešení daného indikátoru uspěl, dosáhl během svého vzdělávání specifického...
|
|
|
Identifikace problémů začínajícího učitele na střední škole jako východisko pro zpracování plánu adaptace.
Tříska, Jan ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kitzberger, Jindřich (oponent)
Bakalářská práce "Identifikace problémů začínajícího učitele na střední škole jako východisko pro zpracování plánu adaptace" se soustředí na adaptaci začínajících středoškolských učitelů a jejich zapracování do nového kolektivu zaměstnanců školy. Cílem práce je identifikovat pracovně-právní a organizační problémy začínajícího učitele a přispět k jejich efektivnímu odstranění tak, aby se začínající učitel mohl soustředit na pedagogickou činnost. Teoretická část práce obsahuje rešerši odborné literatury a podrobně rozpracovává manažerské postupy pro adaptaci zaměstnanců se zacílením na pedagogické pracovníky ve školách. Na adaptační proces začínajících zaměstnanců je nahlíženo z formální i neformální roviny. Teoretická část dále obsahuje výtah ze současné legislativy týkající se péče o začínající učitele (platné v době odevzdání práce, tj. červen 2018) a dále rešerši výzkumů a doporučení odborníků, kteří se adaptací začínajících učitelů již zabývali. Praktická část obsahuje přípravu, provedení a závěry z výzkumného šetření, které se skládá ze dvou skupinových diskusí. Účastníci první skupinové diskuse byli začínající učitelé na různých školách v Praze, kteří pojmenovali problémy, se kterými se ve svém prvním zaměstnání setkali. Účastníci druhé skupinové diskuse byli zaměstnanci jedné konkrétní...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití odběrových filtrů z atmosférické stanice Křešín pro další analýzu
Vítková, Gabriela ; Kahoun, D. ; Strnadová, G. ; Hanuš, Vlastimil ; Petrov, M. ; Tříska, Jan ; Holoubek, Ivan
Atmosférická stanice Křešín u Pacova slouží jako monitorovací bod výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů, vybraných atmosférických polutantů a základních meteorologických charakteristik. Stanovení koncentrace skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O, CO) se provádí ve vzduchu kontinuálně vzorkovaném ve výškách 10, 50, 125 a 250 m. Samotná analýza probíhá u paty vysokého stožáru, kam je vzduch veden pomocí trubic z materiálu Synflex 1300. Vzorkovací linky a jednotlivé analyzátory jsou před mechanickým znečištěním chráněny vstupními filtry, které jsou měněny v pravidelných intervalech v rámci rutinní údržby zařízení, nebo dříve, dojde-li k jejich neočekávanému ucpání. Analýza těchto filtrů může poskytnout další informace o prostředí v okolí stanice. Jedná se o nerezové filtry (Swagelog „T“ filtr) s porozitou 40 μm. Před nimi je předsazena odběrová hlava sloužící k ochraně před hrubými nečistotami a kapkami vody. Objemový průtok prosávaného vzduchu činí cca 15 l/min, interval výměny je obvykle 3 měsíce. Potřeba výměny těchto filtrů se v posledních měsících zvýšila, neboť průtok na vzorkovacích linkách poklesl. Vyvstává otázka, jak dlouho filtry zůstávají plně průchozí a jak dobře slouží svému účelu, aniž by zatěžovaly vzorkovací systém a snižovaly kvalitu měření. K odpovědi na tuto otázku by mohly být nápomocny výsledky analýz polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs) prováděné na filtrech na Ústavu chemie a biochemie Přírodovědecké fakulty Jihočeské Univerzity a také snímky ze skenovacího elektronového mikroskopu (SEM). Na základě předběžných výsledků zde navrhujeme rozsáhlejší studii pro využití tohoto odpadního materiálu k analýze pevných částic z ovzduší v okolí AS Křešín u Pacova a optimalizaci postupů QA/QC vzorkovacího systému analyzátorů skleníkových plynů.
|
host ::
RSS.