|
| |
|
|
Co ovlivňuje šíření invazních druhů vodních bentických bezobratlých v povodích českých řek?
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Stěžejní část diplomové práce se zabývá výskytem a šířením invazních druhů vodních bentických bezobratlých v Labi, přičemž hlavním podkladem jsou dlouhodobá fyzikálně - chemická a biologická data poskytnutá Povodím Labe, státním podnikem. V první řadě bylo zjištěno, že během let 2000 až 2011 došlo ve sledovaném úseku řeky Labe ke snížení obsahu živin ve vodě. Podíl nepůvodních taxonů ve společenstvech makrozoobentosu byl hodnocen pomocí indexu TCI (Taxonomical Contamination Index), jejich relativní abundance pak prostřednictvím indexu ACI (Abundance Contamination Index). Během let 1998 až 2012 došlo ke zvýšení hodnot obou těchto indexů. Další analýza byla zaměřena na čtyři druhy - Dikerogammarus villosus, Corbicula fluminea, Jaera istri a Corophium curvispinum. Nejvyšší hodnota indexu ACI, stejně jako celkové dosažené abundance D. villosus, C, fluminea a J. istri, byla zaznamenána ve Velkém Březně. Rozdíly v hodnotách indexů i v abundancích vybraných invazních druhů dosažených na jednotlivých lokalitách mohou být způsobeny odlišnými podmínkami prostředí. Kruskal - Wallisův test (α = 0,05) prokázal, že se konkrétní sledované lokality v hodnocených fyzikálně - chemických parametrech vzájemně odlišují (kromě teploty vody). Rendundanční analýzou (RDA) však bylo zjištěno, že podstatný vliv na výskyt...
|
|
|
Paleoenvironmentální rekonstrukce mladšího dryasu na základě subfosilních perlooček
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
4 ABSTRAKT Paleoenvironmentální rekonstrukce jsou pro pochopení dlouhodobých změn životního prostředí klíčová. Pomocí zástupných dat (proxy) obsažených v odebraném sedimentárním profilu lze zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Indikátory s vysokým potenciálem pro interpretaci environmentálních faktorů jsou subfosilní perloočky (Cladocera), které hrají v jezerních ekosystémech důležitou ekologickou roli. Jejich subfosilní zbytky deponované v sedimentu, mohou velmi dobře odrážet environmentální změny daného ekosystému. Cílem práce v rámci paleoenvironmentálního výzkumu sedimentárního profilu z Černého jezera bylo rekonstruovat průběh klimatických změn v období pozdního glaciálu a raného holocénu. Na základě geochemických a biologických zástupných dat byl odhalen průběh mladšího dryasu (YD), který v rámci střední Evropy zatím nebyl dostatečně popsán. Území České republiky se nachází na rozhraní oceánského a kontinentálního klimatu, výsledky naznačují, že vývoj YD odpovídal klimatickému průběhu v západní Evropě. Kvalitativní P/L model, geochemická odezva, pylová analýza vlhkomilné a suchomilné vegetace a intenzita požárů prokázala, že první půlka YD se jevila vlhčí a druhá sušší. Uprostřed YD byl pozorovaný zajímavý výkyv, který si vysvětlujeme...
|
|
|
Recent and subfossil chironomids as a tool for tracing of environmental changes in mountain lakes of glacial origin
Tátosová, Jolana
JOLANA TÁTOSOVÁ, Charles University in Prague Ph.D. Thesis, 2008 ____________________________________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ Abstrakt Limnologický výzkum horských oblastní v České a Slovenské republice má na našem pracovišti již dlouholetou tradici a náš hydrobiologický tým se účastnil mnoha mezinárodních projektů zaměřených na studium horských ekosystémů. Od roku 2000, kdy jsem se také stala členem tohoto týmu, jsem své výzkumné aktivity zaměřila na bentickou faunu horských vod, zejména na zástupce čeledi Chironomidae z řádu Diptera, jelikož tvoří nejpočetnější a nejpestřejší skupinu bentických společenstev vod horských oblastí. Jejich životní cyklus a geografická distribuce jsou ovlivňovány řadou parametrů prostředí jako je teplota, dostupnost potravy, množství rozpuštěného kyslík, pH, salinita, koncentrace těžkých kovů a jiných polutantů, lze tuto skupina organismů velmi úspěšně využít ke sledování změn podmínek prostředí a vlivu klimatické variability na horské jezerní ekosystémy. Také výzkum horských oblastí má své opodstatnění. Vysokohorská jezera představují velmi unikátní a zranitelné vodní ekosystému a v současné době silného vlivu člověka na přírodní prostředí tato jezera, díky své...
|
|
|
Paleoenvironmentální rekonstrukce mladšího dryasu na základě subfosilních perlooček
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
4 ABSTRAKT Paleoenvironmentální rekonstrukce jsou pro pochopení dlouhodobých změn životního prostředí klíčová. Pomocí zástupných dat (proxy) obsažených v odebraném sedimentárním profilu lze zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Indikátory s vysokým potenciálem pro interpretaci environmentálních faktorů jsou subfosilní perloočky (Cladocera), které hrají v jezerních ekosystémech důležitou ekologickou roli. Jejich subfosilní zbytky deponované v sedimentu, mohou velmi dobře odrážet environmentální změny daného ekosystému. Cílem práce v rámci paleoenvironmentálního výzkumu sedimentárního profilu z Černého jezera bylo rekonstruovat průběh klimatických změn v období pozdního glaciálu a raného holocénu. Na základě geochemických a biologických zástupných dat byl odhalen průběh mladšího dryasu (YD), který v rámci střední Evropy zatím nebyl dostatečně popsán. Území České republiky se nachází na rozhraní oceánského a kontinentálního klimatu, výsledky naznačují, že vývoj YD odpovídal klimatickému průběhu v západní Evropě. Kvalitativní P/L model, geochemická odezva, pylová analýza vlhkomilné a suchomilné vegetace a intenzita požárů prokázala, že první půlka YD se jevila vlhčí a druhá sušší. Uprostřed YD byl pozorovaný zajímavý výkyv, který si vysvětlujeme...
|
|
|
Sedimenty šumavských jezer a jejich využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Vondrák, Daniel ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent) ; Kyška Pipík, Radovan (oponent)
Sedimenty šumavských jezer jsou důležitými přírodními archivy. Záznam v nich obsažený zachycuje postglaciální historii samotných jezer, stejně jako historii přírodních procesů v širším regionu. Dokládá též lidské osídlení a změny způsobu využívání krajiny. Vědecký zájem tyto sedimenty poutají již od konce 19. století. Ačkoliv moderní paleolimnologický a paleoekologický výzkum započal na Šumavě už ve druhé polovině 20. století, velký potenciál jezerních sedimentů pro rozšíření vědeckého poznání nebyl dosud plně využit. Hlavním cílem této práce je proto prohloubit znalosti o těchto přírodních archivech a podpořit tak jejich využití v budoucích studiích. Pro dosažení hlavního cíle bylo stanoveno několik cílů dílčích: i) srovnat stáří sedimentů šumavských jezer s publikovanými poznatky o deglaciaci území na konci poslední doby ledové, ii) rozšířit metodické možnosti datování pozdně glaciálních sedimentů o chronostratigrafické markerové horizonty, iii) posoudit vliv bioeroze chitinizovaných subfosilních zbytků vodních bezobratlých živočichů na reprezentativnost dochovaného záznamu a iv) ověřit předpoklad o dystrofním charakteru jezer v průběhu holocénu prostřednictvím analýzy subfosilních zbytků chrostíků (Insecta: Trichoptera). S ohledem na naplnění uvedených cílů byly studovány sedimenty ze čtyř jezer...
|
|
|
Paleoenvironmentální rekonstrukce mladšího dryasu na základě fosilních pakomárů
Skurčáková, Anežka ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Bitušík, Peter (oponent)
Závěrečný stadiál poslední doby ledové - mladší dryas (12 650 - 11 500 cal yr BP) - je ze sedimentů evropských jezer relativně dobře popsaný, ve střední Evropě však studie, které by se zabývaly jeho průběhem, zcela chybí. Cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem tento stadiál probíhal ve střední Evropě, a to na základě sedimentového profilu z Černého jezera na Šumavě. Ke klimatické rekonstrukci byly využity subfosilní zbytky pakomárů, pomocí kterých lze s využitím švýcarsko-norského modelu zrekonstruovat původní průměrnou červencovou teplotu. Provedena byla také geochemická analýza, která určila intenzitu eroze, úživnost jezera a jeho zdroje organických látek. Pro doplnění informací o povodí byla využita také pylová analýza. V sedimentu byly identifikovány tyto klimatické výkyvy: starší dryas (13 583 - 13 394 cal yr BP), Alleröd (13 394 - 12 383 cal yr BP), mladší dryas (12 383 - 11 394 cal yr BP) a raný holocén (11 394 - 11 138 cal yr BP). Nepodařilo se signifikantně prokázat přítomnost dvou fází mladšího dryasu, nicméně interpretace izotopického signálu naznačuje, že první polovina této chladné oscilace mohla být sušší. Rekonstruované teploty se pohybovaly v rozmezí od 8,30 až 10,31 řC. Průměrné hodnoty pro období staršího dryasu byly 8,92 řC, Allerödu 9,61 řC, mladšího dryasu 9,17 řC a...
|
|
|
Využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích
Bubenková, Anna ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Kopalová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerše shrnující využití subfosilních perlooček v paleoekologických rekonstrukcích. Cílem této práce je představení subfosilních perlooček jako silného nástroje, kterým lze podrobně zkoumat celý historický vývoj jezer a sledovat významné změny, kterými byly postupem času formovány. Dále je zde kriticky zhodnoceno několik nejčastějších postupů rekonstrukcí vlivu změn klimatu, výšky hladiny, acidifikace a trofie, které se často setkávají s mnoha problémy. Důležitá je správná interpretace výsledků, jelikož všechny faktory ve vodním prostředí jsou navzájem provázané a je tedy nutné vyhnout se zjednodušujícím závěrům. Navzdory určitým pochybám jsou subfosilní perloočky významnou součástí paleoekologických rekonstrukcí, s mnoha možnými aplikacemi v budoucím výzkumu. Klíčová slova: subfosilní Cladocera, paleoekologie, rekonstrukce
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.