|
|
Institut parlamentní imunity: právní úprava platná v České republice v evropském kontextu
Částková, Eva ; Syllová, Jindřiška (oponent) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Rigorózní práce je věnována tématu parlamentní imunity, a to oběma jejím složkám, tedy jak indemnitě tak nestíhatelnosti. Parlamentní imunita představující legitimní institut právního státu je zde chápána jako čistě funkční privilegium, které je uděleno ve prospěch parlamentu jako celku a nikoli jeho jednotlivých členů. Práce se především zaměřuje na analýzu platné právní úpravy parlamentní imunity dle článku 27 Ústavy České republiky, přičemž se opírá zejména o názory právní vědy a příslušná soudní rozhodnutí. Za pomoci využití komparativní metody poukazuje na jiná možná řešení konkrétních problematik spojených s aplikací parlamentní imunity, přičemž se věnuje i judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Ve snaze pojednat o tématu parlamentní imunity co nejuceleněji se autorka práce zaměřuje na právní vývoj institutu a snaží se nastínit řešení některých obecných otázek. Samostatná část je věnována otázce imunity poslanců Evropského parlamentu. V závěru práce autorka shledává, že parlamentní imunita má stále své opodstatnění, zejména indemnita a následně naznačuje možnosti ústavněprávní úpravy parlamentní imunity de lege ferenda.
|
|
|
Vysílání ozbrojených sil se souhlasem Parlamentu
Kilián, Kryštof ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vysílání ozbrojených sil České republiky na zahraniční mise a obdobné akce a rolí parlamentu v procesu rozhodování. Jejím cílem je zejména rozebrat záměry tvůrců současné podoby Ústavy České republiky v záležitostech vysílání ozbrojených sil, ale taktéž nemůže vynechat otázky svou povahou k tomuto tématu v širším či užším smyslu příbuzným, jako jsou například pobyty, přejezdy či průlety ozbrojených sil cizích států přes území České republiky. Ve své první části poskytuje tato diplomová práce vymezení základních pramenů a definici pojmů souvisejících s problematikou tématu práce. V další části rozebírá historický vývoj ústavní úpravy na území Československa a České republiky v dané problematice a možný vliv právě těchto historických zkušeností na dnešní podobu Ústavy. Poté již rozebírá podrobně současnou úpravu tohoto tématu, tedy úlohu Parlamentu České republiky v tomto procesu a jeho vztah k předmětnému rozhodování vlády. V centru zkoumání se ocitá zejména článek 43 Ústavy, ve spojení s článkem 39 Ústavy. Při zkoumání vývoje těchto ustanovení se práce pozastavuje u role mezinárodních organizací, kdy například vstup České republiky do Severoatlantické aliance (NATO) měl na novelizaci předmětných ustanovení v Ústavě zásadní vliv. Pro lepší pochopení...
|
|
|
Způsoby kontroly nad mimořádnými právními stavy v ČR
Mainclová, Eliška ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Jakými způsoby je možné kontrolovat mimořádné právní stavy v právním řádu ČR? Je parlamentní kontrola výjimečných stavů dostatečná a efektivní? Jsou mimořádné právní stavy v právním řádu ČR přezkoumatelné v rovině soudní? Co je smyslem a účelem kontroly nad výjimečnými stavy? To jsou otázky, kterými se autorka diplomové práce zabývá na příkladu koronavirové pandemie v letech 2020 a 2021 jako tzv. případové studii. Vychází přitom z toho, že mimořádné právní stavy kontrolovat lze a argumentuje, proč to považuje v podmínkách demokratického právního státu, k jehož charakteristice se Česká republika hlásí, za nutné a v jaké míře to považuje za nezbytné. V první části práce autorka vymezuje pojem mimořádného právního stavu tak, jak jej pojímá teorie a představuje jednotlivé výjimečné stavy de lege lata. Ve druhé části autorka předkládá systematiku možných způsobů kontroly, mezi které řadí kontrolu parlamentní a politickou, soudní přezkum, mezinárodní dohled; přehled právních způsobů kontroly autorka zakončuje podle ní významnou kontrolou neformální ze strany odborné veřejnosti, médií a společnosti. Současně představuje výzkumné otázky, respektive hypotézy a zabývá tím, co je cílem a účelem kontroly výjimečných stavů. Na jejich podkladě detailněji rozebírá a následně analyzuje možnosti kontroly dle platné...
|
|
|
Nezávislost soudní moci v České republice
Josef, Jakub ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu nezávislosti soudní moci, které se snaží uchopit v celé komplexnosti. Zabývá se dvěma výzkumnými otázkami: jaké existují techniky ovlivňování nezávislosti soudní moci a jak lze vůči těmto technikám posílit odolnost českého soudnictví. Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět, práce na úvod z teoreticko-právního pohledu rozebírá pojmy nezávislost soudní moci, soudu a soudce a věnuje se rozdílu mezi soudcovskou nezávislostí a nestranností. Na úvodní teoretickou část navazuje podrobný popis kroků, pomocí kterých se v Polsku a v Maďarsku podařilo od roku 2010 nezávislou soudní moc paralyzovat. Popis útoků na nezávislost soudní moci slouží k tomu, aby mohly být ve třetí části práce zobecněním vyvozeny jednotlivé techniky, pomocí kterých lze do nezávislosti justice zasahovat. Práce jednotlivé techniky kategorizuje a podrobněji se zabývá problematikou tzv. court-packingu a kárným řízením. Další část práce se věnuje druhé výzkumné otázce - jak lze v České republice úspěšně bojovat vůči technikám zasahování do nezávislosti soudní moci. Dospívá k závěru, že nejvíce stěžejní jsou legislativní změny na poli práva ústavního a doporučuje posílit rigiditu některých norem, které se týkají fungování Ústavního soudu. Z pole práva podústavního se práce de lege ferenda zabývá...
|
|
|
Institut parlamentní imunity: právní úprava platná v České republice v evropském kontextu
Částková, Eva ; Syllová, Jindřiška (oponent) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Rigorózní práce je věnována tématu parlamentní imunity, a to oběma jejím složkám, tedy jak indemnitě tak nestíhatelnosti. Parlamentní imunita představující legitimní institut právního státu je zde chápána jako čistě funkční privilegium, které je uděleno ve prospěch parlamentu jako celku a nikoli jeho jednotlivých členů. Práce se především zaměřuje na analýzu platné právní úpravy parlamentní imunity dle článku 27 Ústavy České republiky, přičemž se opírá zejména o názory právní vědy a příslušná soudní rozhodnutí. Za pomoci využití komparativní metody poukazuje na jiná možná řešení konkrétních problematik spojených s aplikací parlamentní imunity, přičemž se věnuje i judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Ve snaze pojednat o tématu parlamentní imunity co nejuceleněji se autorka práce zaměřuje na právní vývoj institutu a snaží se nastínit řešení některých obecných otázek. Samostatná část je věnována otázce imunity poslanců Evropského parlamentu. V závěru práce autorka shledává, že parlamentní imunita má stále své opodstatnění, zejména indemnita a následně naznačuje možnosti ústavněprávní úpravy parlamentní imunity de lege ferenda.
|
|
|
Constitutional courts and preliminary references to the CJEU
Pivoda, Marek ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu využití procedury podávání předběžných otázek dle čl. 267 SFEU ústavními soudy. Nejprve se zaměřuje na možné případy, ve kterých se ústavní soudy mohou s právem EU obecně setkat. Dále popisuje proceduru podávání předběžných otázek v kontextu ústavního pluralismu. Na základě analýzy 43 předběžných otázek, které byly položeny ústavními soudy v letech 1952 až 2019, práce identifikuje různé typy předběžných otázek. Práce rovněž zkoumá nejrůznější faktory, které by mohly ovlivnit rozhodnutí ústavního soudu, zdali předběžnou otázku k SDEU podá. Práce se v neposlední řadě rovněž věnuje následujícím fázím procedury, a to rozhodnutím Soudního dvora EU i finálním rozhodnutím jednotlivých ústavních soudů.
|
|
|
Constitutional courts and preliminary references to the CJEU
Pivoda, Marek ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu využití procedury podávání předběžných otázek dle čl. 267 SFEU ústavními soudy. Nejprve se zaměřuje na možné případy, ve kterých se ústavní soudy mohou s právem EU obecně setkat. Dále popisuje proceduru podávání předběžných otázek v kontextu ústavního pluralismu. Na základě analýzy 43 předběžných otázek, které byly položeny ústavními soudy v letech 1952 až 2019, práce identifikuje různé typy předběžných otázek. Práce rovněž zkoumá nejrůznější faktory, které by mohly ovlivnit rozhodnutí ústavního soudu, zdali předběžnou otázku k SDEU podá. Práce se v neposlední řadě rovněž věnuje následujícím fázím procedury, a to rozhodnutím Soudního dvora EU i finálním rozhodnutím jednotlivých ústavních soudů.
|
|
|
Respektuje Parlament Ústavní soud?
Staněk, Michal ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Práce se zabývá tím, zda Parlament respektuje Ústavní soud. K zodpovězení této otázky je nejprve v teoretické části práce řešena otázka, zda je vůbec Parlament povinen Ústavní soud a jeho rozhodnutí. Na teorii je následně navázáno empirickou částí, v níž je na řešenou problematiku nahlíženo ze dvou úhlů pohledu. Nejprve prostřednictvím parlamentních debat a toho, jakou roli v nich Ústavní soud a jeho rozhodnutí hrají. Druhý pohled spočívá v analýze reakcí Parlamentu na nálezy, jimiž Ústavní soud v průběhu VII. volebního období Poslanecké sněmovny zrušil zákon či ustanovení.
|
|
|
Judikatura Ústavního soudu ČR o přípustné míře konkrétnosti zákona (zejm. ohledně jezů na Labi): Studie č. 1.161
Syllova, Jindriska
Obecnost právní normy je nezbytnou vlastností každého právního předpisu. Pokud není v právním předpisu zachována, upravuje tento předpis jedinečný případ. Vzhledem k tomu, že předpis upravuje jedinečný případ jinak, než je tomu u ostatních případů, dochází tímto způsobem k diskriminačnímu postupu. Kromě toho v případě, že má jedinečný případ rozhodovat správní orgán nebo soud, a tento případ je místo toho upraven zákonem, není dodržena zásada dělby moci. Práce vybírá relevantní judikaturu Ústavního soudu ČR ve věci obecnosti zákona.
Plný text:  PDF
|
|
| |
host ::
RSS.