|
|
Trypanosomes transmitted by mosquitoes: occurrence in hosts, transmission, and specificity
Kulich Fialová, Magdaléna ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Bernotienė, Rasa (oponent) ; Modrý, David (oponent)
7 Abstrakt Trypanosomy (Trypanosoma, Kinetoplastea) jsou dixenní krevní prvoci, kteří střídají v životním cyklu obratlovce a krev sající bezobratlé. Infekce obratlovců mohou probíhat bez zřejmých zdravotních komplikací, ale mohou způsobovat i závažná onemocnění ohrožující jak lidi, tak zvířata. Pozornost výzkumu se proto většinou obrací právě směrem k druhům trypanosom způsobujících lidská onemocnění jako Chagasova choroba a spavá nemoc, či nagana a surra u dobytka, a také k jejich přenašečům, kterými jsou mouchy tse tse a ploštice. Méně známý je fakt, že trypanosomy jsou přenášeny i komáry, konkrétně trypanosomy ptačí a s velkou pravděpodobností i savčí ze skupiny T. theileri. Nicméně role komárů v životním cyklu trypanosom je jen nedostatečně prozkoumána, a proto se tato disertace věnuje tomuto tématu. V rámci experimentální práce jsme prokázali, že komáři rodu Culex jsou vnímavými hostiteli a pravděpodobnými přenašeči dvou druhů ptačích trypanosom: T. thomasbancrofti a T. tertium n. sp. Naopak pro T. theileri nejsou komáři rodu Culex vhodnými hostiteli, těmi se ukázali být komáři rodu Aedes a překvapivě i flebotomové rodu Phlebotomus. Všechny tři zkoumané trypanosomy se vyvíjely v zadní části střeva komárů a byly nalézány i v jejich prediuretické tekutině. Tato lokalizace trypanosom napovídá, že kromě...
|
|
|
Ptačí plasmodia a jejich vliv na hostitele
Dulavová, Kristýna ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Ptačí plasmodia jsou jednobuněční (a vnitrobuněční) krevní paraziti skupiny Apicomplexa, Haemopospororida, kteří využívají ve svém dvouhostitelském cyklu krevsající hmyz (komára) jako vektora a ptáka jako mezihostitele, u kterého mohou vyvolat ptačí malárii. Ptačí plasmodia jsou rozšířena téměř po celém světě a napadají široké spektrum hostitelů. Jejich vliv nejvíce pocítily populace endemických ptáků na Havajských ostrovech, kdy se vinou nechtěné introdukce vhodného vektora začalo plasmodium (zejména Plasmodium relictum) rapidně šířit a spolu s ptačími neštovicemi zdecimovalo velkou část zdejších ptačích populací; mnoho z přeživších druhů je dodnes ohroženo. Tato práce se věnuje vlivu ptačích plasmodií zejména na jejich ptačí hostitele. Nejvýraznějšími patologiemi způsobovanými ptačími plasmodii u ptáků bývá silná anémie, jakožto i poškození četných orgánů (př. mozek, játra, plíce, ledviny, slezina) způsobené tvorbou exoerytrocytických stádií (zejména fanerozoitů) v endoteliárních buňkách kapilár, a to společně s vnějšími projevy jako je např. letargie, dýchací obtíže, slabost, nechutenství, někdy i ztráta váhy a další, přičemž jednotlivé druhy plasmodií mají na různé druhy ptáků různý vliv. Zajímavým jevem je vznikající tolerance vůči ptačí malárii u šatovníků amakihi (Hemignathus virens)...
|
|
|
Potrava komárů a její vliv na plodnost a přenos parazitických prvoků
Karafiátová, Aneta ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Leipnerová, Zdeňka (oponent)
Komáři jsou celosvětově rozšířeným hmyzem známým především pro svou schopnost přenášet patogeny (prvoky, viry, bakterie, helminty) způsobující medicínsky významná onemocnění, na která každým rokem zemře více než milion lidí. Tito vektoři mají širokou škálu zvířecích hostitelů, avšak jednotlivé rody mohou mít různé preference, například se mohou orientovat spíše na savce či na ptáky. Cílem této práce bylo odpovědět na otázky týkající se potravy komárů: jaké mají různé druhy komárů hostitelské preference, zda nasátá krev ovlivňuje plodnost samic a zda se plodnost liší po sání na různých hostitelích (savcích, ptácích, obojživelnících atd.), a nakonec i jestli může mít hostitelská krev vliv na vývoj a přenos parazitických prvoků. Klíčová slova: hostitel, komár, vektor, krev, hostitelská preference, plodnost, přenos
|
|
|
Xenodiagnostika a její využití při studiu leishmanióz
Vojtková, Barbora ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Svobodová, Milena (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit literární rešerši shrnující možnosti využití xenodiagnostických metod v minulosti a v současném parazitologickém výzkumu. Xenodiagnostika je diagnostická metoda používající krevsajícího členovce (přenašeče) jako biologické médium pro detekci parazita v krvi vyšetřovaného jedince. Využívá skutečnosti, že parazit se ve střevě přenašeče pomnoží a je snáze detekovatelný mikroskopicky. Tato metoda byla poprvé použita roku 1914 francouzským badatelem Emilé Brumptem pro detekci parazita Trypanosoma cruzi, který je původcem Chagasovy nemoci. Postupem času se stala jednou z nejúčinnějších a nejefektivnějších metod i díky tomu, že se jí začalo zabývat více vědeckých skupin. Byly například stanoveny vhodné druhy přenašečů, délka trvání pokusu, optimální počet přenašečů na jedno vyšetření nebo počet pokusů potřebných pro získání spolehlivého výsledku. Po zavedení molekulárních metod, především polymerázové řetězové reakce, se význam xenodiagnostiky jako diagnostické metody snížil. V současnosti lze však xenodiagnostiku využít především pro zjištění, zda je hostitel infekční pro přenašeče. Tato metoda se tak jeví jako dobrý nástroj pro testování nových rezervoárových hostitelů a pro sledování role různých živočichů v koloběhu onemocnění, která jsou přenášena členovci. Proto...
|
|
|
Role klošů v přenosu ptačích trypanosom
Santolíková, Anežka ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Dvořák, Vít (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat výskyt ptačích druhů klošů v České republice, objasnit, jaké linie ptačích trypanosom tito kloši přenášejí, a prozkoumat specificitu vůči vektorům u trypanosom dříve izolovaných z klošů. Během let 2017 - 2018 byly z pěvců odchyceny tyto ptačí kloši Ornithomya avicularia (91), O. biloba (267), O. fringillina (45), Ornithoica turdi (6), Stenepteryx hirundinis (1) a Ornithophila metallica (1). Potvrdila se hostitelská specifita vůči vlaštovkovitým u druhů O. biloba a S. hirundinis, Ostatní druhy klošů se vyskytovaly na tažných i stálých ptácích. Fylogenetická analýza genu pro cytochrom c oxidázu I, která zahrnovala i dříve necharakterizovaný druh O. metallica, odhalila příbuznost tohoto druhu s O. turdi. Ptačí trypanosomy byly detekovány u O. biloba (prevalence 20 %), O. avicularia (prevalence 8 %) a O. fringillina (prevalence 4 %). Všechny trypanosomy izolované z klošů patřily do skupiny ptačích trypanosom corvi-culicavium. Fylogenetická analýza trypanosom potvrdila výskyt pěti dříve popsaných linií této skupiny, čtyři izoláty z ptačí krve tvořily dvě nové bazální skupiny. Většina sekvencí trypanosom izolovaných z klošů tvořila sesterskou skupinu dříve popsaným liniím. Specifita vůči vektorům u jednotlivých linií ptačích trypanosom izolovaných z klošů byla zjišťována...
|
|
|
Komáři jako hostitelé ptačích trypanosom
Fialová, Magdaléna ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Šlapeta, Jan (oponent)
Ptačí trypanosomy jsou relativně běžní parazité ptáků, avšak znalosti o jejich přenosu a vektorech jsou stále nedostatečné. Je zde několik čeledí hmyzu, kteří jsou přenašeči těchto parazitů: muchničky (Simuliidae), kloši (Hippoboscidae), komáři (Culicidae), tiplíci (Ceratopogonidae) a flebotomové (Psychodidae). V této diplomové práci byla věnována pozornost komárům. Zkoumána byla prevalence ptačích trypanosom u volně odchycených komárů rodu Culex. Dále, z důvodu objasnění životního cyklu, byla věnována pozornost experimentálnímu přenosu vybraných izolátů ptačích trypanosom z komárů na ptáky. Během sezon 2017 a 2018 byli pomocí CDC pastí odchytáváni komáři na třech lokalitách. Celkem bylo odchyceno 956 (125 poolů) komárů rodu Culex. Z celkového počtu bylo na ptačí trypanosomy pozitivních 14,4 %. MIR (Minimal Infection Rate) se během jednotlivých odchytových měsíců (květen-srpen) pohybovala mezi 0 % a 8,3 %. Nejčastěji identifikovaná byla T. culicavium, nalezena v 13,6 % (n=17) poolů. Paraziti ze skupiny T. avium byli zastoupeni pouze v 0,8 % (n=1), kdy se jednalo o druh T. thomasbancrofti. V experimentální části byla věnována pozornost vývoji T. thomasbancrofti a Trypanosoma sp. v laboratorních komárech Cx. quinquefasciatus a Cx. molestus a jejich experimentálnímu přenosu na laboratorní pěvce. Tyto...
|
|
| |
|
| |
|
|
Haemoproteus u pěvců: prevalence a dynamika infekce
Chalupová, Barbora ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Rody Haemoproteus a Plasmodium jsou kosmopolitně rozšířené rody krevních parazitů z kmene Apicomplexa. Oba tyto rody mají dvouhostitelský životní cyklus a jejich definitivním hostitelem jsou zástupci řádu Diptera. Oba se vyskytují u ptáků, ve kterých probíhá asexuální množení. Infekce rody Haemoproteus a Plasmodium jsou většinou asymptomatické, v ptácích dlouhodobě přetrvává latentní fáze, během které může docházet k relapsům infekce. Během sezon 2017-2019 bylo v Milovickém lese získáno 1 092 krevních vzorků ze 29 odchycených druhů pěvců. Parazité byli detekováni u 48 % jedinců. Prevalence rodu Plasmodium byla 16 %, prevalence rodu Haemoproteus 22 % a u 10 % pozitivních vzorků nebylo možné určit linii parazita. Bylo nalezeno šest nových linií rodu Haemoproteus, pracovně pojmenovaných Haemoproteus sp. linie coccoc_1, coccoc_2, coccoc_3, coccoc_4, embcit, fricoe jejichž celková prevalence byla 14 %. Nejčastější linie Haemoproteus sp. coccoc_1 dosáhla prevalence 12 %. Druhým nejčastějším zaznamenaným druhem bylo Plasmodium relictum klon Peng14-121Br2AF a izolát Cc_P1, které dosáhlo prevalence 13 %. Dynamika infekce rodů Haemoproteus a Plasmodium byla studována u vzorků získaných v letech 2014-2019. Mezisezónně bylo vyšetřeno 40 jedinců, v rámci sezóny bylo vyšetřeno 27 jedinců. Tři jedinci byli...
|
|
| |
host ::
RSS.