|
|
Horizontal direct effect of the Treaty freedoms
Merjavá, Veronika ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
v slovenskom jazyku: Vyjadrenie Angely Merkelovej z novembra 2014, že by radšej videla EU bez Veľkej Británie ako kompromitovala voľný pohyb v EU (ktoré sa nakoniec do dňa uzavretia rukopisu tejto práce zhmotnilo v potenciálne vystúpenie Veľkej Británie z EU) bolo jedným z motívov, ktoré primäli autorku k tomu, aby vo svojej práci analyzovala dosah pravidiel upravujúcich voľný pohyb, konkrétne horizontálny priamy účinok slobôd voľného pohybu. Autorka sa v práci zameriava na otázky vyplývajúce zo širšej problematiky legitimity integrácie európskeho trhu, ktoré premietla do konceptu rozdelenia legislatívnych (a širšie povedané regulačných) právomocí medzi EU a členskými štátmi a z toho vyplývajúceho rozdelenia medzi adresátmi jednotlivých ustanovení Zmluvy, teda členskými štátmi a súkromnými subjektmi. Táto práca sa teda zaoberá nasledujúcou otázkou: Do akej miery sa podarilo SDEU rozšíriť európsku integráciu prostredníctvom rozvinutia princípu horizontálneho priameho účinku slobôd voľného pohybu? Podľa tradičného vnímania prevládajúceho po založení Európskeho hospodárskeho spoločenstva boli jedinými adresátmi ustanovení upravujúcich voľný pohyb v rámci EU členské štáty a súkromným osobám mohli vznikať povinnosti len na podklade európskeho súťažného práva. Avšak ako vyplýva z analýzy obsiahnutej v...
|
|
|
Vertikální omezení hospodářské soutěže v sektoru elektronického obchodu : se zaměřením na stanovení cen pro další prodej, stanovení dvojích cen a doložky nejvyšších výhod
Krumlová, Dita ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými vertikálními omezeními hospodářské soutěže, která se vyskytují v sektoru elektronického obchodu, konkrétně stanovením cen pro další prodej, stanovením dvojích cen a doložkami nejvyšších výhod. Práce si klade výzkumnou otázku, jaký postoj zaujímají Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie, a především národní soutěžní úřady a soudy Spolkové republiky Německo, Francouzské republiky, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Italské republiky, Nizozemského království a Švédského království k výše uvedeným praktikám. Na rozhodnutí těchto autorit je přitom nahlíženo z hlediska míry jejich přísnosti vůči konkrétním vertikálním omezením. Ze systematického hlediska je práce členěna do osmi kapitol. V úvodu je popsán její předmět, základní otázky, cíle a použité metody. Kapitola druhá se zabývá pojmem elektronického obchodu, a z věcného hlediska tak vymezuje rozsah zkoumaného sektoru. Třetí kapitola analyzuje výsledky šetření Evropské komise v odvětví elektronického obchodu, zejména její závěry týkající se fungování tohoto odvětví, jeho charakteristické rysy a trendy, které se v něm vyskytují, především pokud jde o jejich pozitivní a negativní dopady na hospodářskou soutěž. Čtvrtá kapitola je věnována právnímu rámci společnému pro všechna vertikální...
|
|
|
Přemístění sídla obchodní společnosti v rámci Evropské unie
Jirková, Pavla ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Myšlenka vnitřního trhu je jedním ze základních pojmů evropské integrace. Vnitřní trh Evropské unie je jednotným trhem, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Tato práce se zabývá volným pohybem právnických osob v Evropské unii, konkrétně svobodou usazování a z ní plynoucí možnosti přeshraničního přemístění sídla společnosti. Tato podnikatelsky zaměřená svoboda je upravena především primárním právem v článcích 49 a 54 SFEU a jejím hlavním účelem je umožnit výkon hospodářské činnosti i na území jiných členských států. Cílem této práce je zkoumání právní úpravy a vývoje judikatury v oblasti svobody usazování obchodních společností a podaní jejich ucelenější analýzy. Dále práce poukazuje na skutečnost, že volba sídla společnosti a jeho změna často souvisí s výhodností podmínek stanovených vnitrostátní právní úpravou. Společnosti si nezřídka vybírají ke svému usazení zemi, ve které jsou kladeny minimální požadavky na jejich zřízení a existenci. Státy jsou si tohoto chování vědomy. Některé z nich proto své právní standardy snižují a snaží se společnosti na své území přilákat. Může tak docházet k tzv. souboji právních řádů. Práce obsahuje kromě úvodní a závěrečné části čtyři hlavní kapitoly. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmu svobody usazování. Druhá představuje různé...
|
|
|
Úprava Dublinského systému v rámci azylového práva EU
Placzeková, Karolína ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stěžejní úpravou Evropské unie v oblasti azylového práva, která zaznamenala značné změny a prošla v nedávné době zatěžkávací zkouškou v podobě tzv. migrační krize. Tento jev zatřásl základy společného postupu členských států v oblasti azylového práva a ochrany hranic a ohrozil budoucnost Dublinského systému. I přes značný odpor států k relokačním opatřením či jinak tzv. povinným kvótám, ty se staly jedním z hlavních nových nástrojů řešení situace. Otázkou zůstává, zda jde o krok správným směrem, a navrhovaný stálý relokační mechanismus pomůže krizi řešit spolu s dalšími navrhovanými sekundárními právními akty v oblasti azylu, či krizi dále prohloubí. Důležité je hodnocení současné situace a plnění cílů, které byly pro Dublinský systém vytyčeny, a to především zamezení tzv. asylum shoppingu a druhotných pohybů žadatelů o azyl, rovné zacházení s nimi, a azylové právo EU by v souladu s dodržováním principu solidarity mělo vést ke spravedlivějšímu sdílení odpovědnosti mezi členskými státy. Diplomová práce je rozdělena do 3 hlavních kapitol. První kapitola je věnována vymezení azylového práva EU a to včetně popsání jeho vzniku a vývoje v rámci Prostoru svobody, bezpečnosti a práva, dále jeho vymezení vůči právu migračnímu a souvislost se Schengenským systémem a jeho...
|
|
|
Vztah právního řádu Evropské unie k právu Světové obchodní organizace
Tměj, Jakub ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Právní řád Evropské unie a právo Světové obchodní organizace představují dva významné příklady nadnárodních právních systémů. Tato diplomová práce se věnuje jejich vzájemnému vztahu, a to pohledem evropského práva. Jejím cílem je analyzovat, jak evropské právo přistupuje k pravidlům WTO, jaké účinky jim přiznává. Úvodní kapitola slouží k zasazení zkoumané otázky do širší perspektivy, když se zabývá poměrem evropského práva k právu mezinárodnímu v obecné rovině. Představuje jak historický vývoj, tak současný stav, když rozebírá příslušná ustanovení práva EU a navazující judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Načrtává také teoretické souvislosti této problematiky. Druhá kapitola se již soustředí konkrétněji na pozici norem WTO v právním řádu EU. Nejprve stručně vymezuje právo WTO, přičemž zároveň upozorňuje na specifika ve vztahu k EU. Následně je již zkoumáno, jaké účinky jsou především SD EU pravidlům WTO v EP přiznávány. Poslední kapitola zasazuje výsledky předchozí analýzy do širšího kontextu a představuje pozadí zkoumaného tématu. To pomáhá při závěrečném zhodnocení současné situace a nastínění výzev, které zvolený přístup přináší.
|
|
|
Právní úprava vývozu zboží z Evropské unie jako součást vnější obchodní politiky
Pávková, Lucie ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce Právní úprava vývozu zboží z Evropské unie jako součást vnější obchodní politiky se zaměřuje na vývoz zboží z EU, jeho právní rámec v primárním a sekundárním právu EU s promítnutím do práva českého. Tato právní úprava je následně porovnávána s právní úpravou vývozu zboží WTO. Cílem porovnání je pak nalézt případné konflikty obou právních úprav. Hypotéza práce se skládá z dvou tezí. a) Právní úprava vývozu zboží jako součást společné obchodní politiky EU je podrobně upravena v právu EU. Vývoz zboží je v určitých případech vzhledem k obecnému režimu zvláštní (regulovaný) či úplně zakázaný; b) Právní úprava vývozu zboží EU je v souladu s právní úpravou vývozu zboží WTO. Při ověřování hypotézy byla použita především deskriptivní, analytická (v části týkající se právního rámce vývozu zboží z EU) a komparativní metoda (v části práce zjišťující soulad právních úprav vývozu zboží EU a WTO). Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části je popsána a rozebrána společná obchodní politika EU ve vztahu k vývozu zboží v primárním a sekundárním právu a rozebírány jsou také aspekty společné obchodní politiky EU jako vnější činnosti. Na základě rozboru této části autorka dochází k závěru, že hypotéza a) je pravdivá a vývozní pravidla EU jsou velmi podrobně upravena. V druhé hlavní části...
|
|
| |
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Právo na vystoupení členského státu z EU v kontextu tzv. Brexitu
Petrus, Tomáš ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Právo na vystoupení členského státu z EU v kontextu tzv. Brexitu Abstrakt Uplynul rok od oficiálního oznámení Spojeného království o svém rozhodnutí vy- stoupit z Evropské unie. Brexit, jak je vystoupení označováno, znamená přelomový okamžik nejen v chápání procesu evropské spolupráce, ale i pro určení dalšího směru Unie a Evropy. Je podivuhodné, že navzdory populárnosti tohoto tématu existuje malé množství odborné literatury, která by šířeji právo členského státu na vystou- pení rozebírala ve všech jeho aspektech. Práce si tedy klade za cíl komplexní uchopení problematiky vystoupení z Evropské unie, a to nejen co do současného pojetí Brexitu. Pro pochopení přítomnosti je totiž třeba v nezbytně nutné míře představit právo na vystoupení jako vnější projev suverenity ultima ratio, které i v historickém období výslovně neupravené možnosti vystoupit existovalo. Dále je pak třeba zmínit i pří- pady, které Brexitu předcházely, a i když formálně vzato vystoupením členského státu nebyly, po materiální stránce jej připomínaly. Na teoretickém základu suverenity a s přihlédnutím k dějinnému vývoji v kapitole prvé pak lze přistoupit k detailnímu rozebrání současné úpravy obsažené v článku 50 Smlouvy o Evropské unii, a to jak po hmotněprávní stránce, tak i z pohledu procesu jako takového. Zvláštní důraz je kladený na...
|
|
|
Evropská ochranná známka v judikatuře evropských soudů
Cabák, David ; Zemánek, Jiří (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá aktuální judikaturu evropských soudů týkající se ochranné známky Společenství. Práce je rozvržena do pěti kapitol. První kapitola definuje ochrannou známku Společenství jako právní institut práva Evropské unie. Druhá kapitola se zabývá relevantními prameny práva. Třetí kapitola poskytuje bližší pohled na instituce významné zejména pro registraci a ochranu práv vyplývajících z ochranné známky Společenství. Následně čtvrtá kapitola popisuje proces registrace ochranné známky Společenství před Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu. První část této kapitoly je zaměřena na formální náležitosti přihlášky ochranné známky Společenství podávané k Úřadu. Druhá část popisuje právo přednosti majitelů ochranných známek. Třetí část je zaměřena na absolutní důvody pro zamítnutí přihlášky. Čtvrtá část kapitoly pak popisuje důvody relativní. Pátá část se zabývá řízením o zrušení ochranné známky Společenství. Pátá kapitola pak poskytuje pohled na aktuální právní stav v rámci systému ochrany práv majitelů ochranných známek Společenství. Výsledky této práce ukazují, že aktuální právní stav a judikatura přispívají k fungování společného trhu a zejména volného pohybu zboží vhodný určením mezí ochrany ochranné známky Společenství. Soudy ve svém rozhodování rovněž akcentují přesné vymezení...
|
host ::
RSS.