|
|
Zhodnocení finanční situace podniku a návrhy na její zlepšení
Svoboda, Karel ; Novák, Pavel (oponent) ; Poláček, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá finanční analýzou společnosti Svoboda a syn s.r.o., která je zpracována na základě účetních výkazů společnosti z let 2013-2019, V teoretické části jsou zpracovány metody, ukazatele a soustavy ukazatelů finanční analýzy. Tyto ukazatele jsou následně pouţity v analytické části, kde jsou vyhodnoceny výsledné hodnoty, které jsou srovnány s konkurenčními podniky. Na základě výsledků analýzy jsou navrhnuty postupy a řešení, které by měly vést ke zlepšení dosavadního stavu ve společnosti.
|
|
|
Fotografování s využitím světelného pole
Svoboda, Karel ; Krasula, Lukáš (oponent) ; Slanina, Martin (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl objasnit čtenáři pojmy jako světelné pole, plenoptický fotoaparát nebo digitální čočka. Dále vysvětlit princip vykreslování snímků s možností výběru roviny zaostření, hloubky ostrosti, změny perspektivy a částečnou změnou úhlu pohledu. Hlavními výstupy práce jsou skripty pro renderování snímků z fotoaparátu Lytro a interaktivní aplikace, která názorně demonstruje principy plenoptického snímání.
|
|
|
Zdroj generující definovatelné proudové impulzy
Svoboda, Karel ; Petržela, Jiří (oponent) ; Šotner, Roman (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou generování definovatelných proudových impulzů v řádu jednotek ampér do odporové zátěže. Nejprve jsou zde rozebrány možné obvodové koncepce a jejich analogové řízení. Dále je navrhnuta a popsána výsledná sestava. Součástí práce jsou i simulace z programu PSpice a naměřené průběhy z osciloskopu, které dokládají funkčnost a parametry celé sestavy. Na závěr práce jsou shrnuty dosažené výsledky.
|
|
|
Rusko a zamrzlé konflikty - geoekonomická analýza. Případ Podněstří a Abcházie
Rauvolf, Josef ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním užití geoekonomických strategií, jak s nimi pracuje Rusko ve snaze ovládnout okolní státy, dříve svazové republiky SSSR. Vymezuje rozdíly mezi geopolitikou a geoekonomikou, pojmenovává jejich klady a zápory. Následně již práce probírá samotnou geoekonomiku, její složky, vývoj a proměňující se chápání těchto strategií, a to jak jsou v konkrétních případech používány. K tomu byly zvoleny dvojice států, přesněji, mateřských a separatistických: Moldavsko/Podněstří, a Gruzie/Abcházie. Pojmenovává výrazné znaky ruských strategií při snahách ovládnout či ovlivňovat politiku bývalých podřízených států i jejich snahy se z tohoto vlivu vymanit, poukazuje na roli korupce při snahách Moskvy, popisuje rafinované vydírání, jemuž jsou vlády okolních států vystaveny. Vše přitom dokumentuje grafy a tabulkami, všemožnými údaji a daty, citacemi politiků i teoretiků
|
|
| |
|
|
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2014 z pohledu teorie válek odvracejících pozornost
Sizaya, Bella ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou ruské invazi na Ukrajinu v roce 2014 z pohledu teorie válek odvracejících pozornost (diversionary theory of war). Hlavním cílem je zjistit, zda tento konflikt byl iniciován Vladimirem Putinem pro odvedení pozornosti ruské společnosti od vnitrostátních problémů a pro zvýšení svého ratingu popularity pro následnou výhru v nadcházejících prezidentských volbách. V teoretické časti je definována teorie válek odvracejících pozornost a její komponenty. V praktické části se analyzuje vnitropolitická situace v Rusku v letech 2011-2013 z pohledu předpokladů a cílů konfliktů odvracejících pozornosti. Následně se analyzuje období po invazi, z pohledu nástrojů a efektů zahraničních konfliktů k odvrácení pozornosti. Součásti analýzy je sledování změny ratingu popularity prezidenta. Jednotlivé kapitoly odpovídají na dílčí výzkumné otázky, které jsou podkladem pro splnění hlavního cíle této práce.
|
|
|
Olympijské hry v roce 1980 a jejich odraz sovětské zahraniční politiky
Bayerová, Dominika ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá olympijskými hrami v roce 1980 v Moskvě a jejich následným bojkotem. Tato velká sportovní událost byla negativně ovlivněna sovětským vojenským zásahem na konci roku 1979 v Afghánistánu. Odpovědí na to byl bojkot olympiády v Moskvě ze strany USA a řady dalších států - celkem 65 zemí se rozhodlo pro neúčast, čímž se jednalo o největší bojkot v historii olympijských her. Pro porozumění kontextu je analyzovaná mezinárodně-politická situace v 80. letech 20. století a následné důvody pro bojkot her. Dále jsou uvedena i důležitá fakta týkající se organizace her (jako např. zázemí, sportoviště, olympijská vesnička), přípravy Sovětského svazu na konání 22. olympijských her v Moskvě a následnou reakci sovětské diplomacie na bojkot her. Část práce je věnována i třem sportovcům, z nichž se pouze jeden mohl olympiády zúčastnit. Cílem této práce bylo nejen popsat sovětskou zahraniční politiku, ale i ukázat, jak sport může být zneužit v rámci propagandy. V kontextu olympijských her je reflektován vztah Sovětského svazu nejen s USA, ale i s ostatními zeměmi. Práce odhaluje, že zmírnění napětí bylo minulostí a došlo k opětovnému zhoršení vztahů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými, a tudíž lze bojkot považovat jako účinný zahraničněpolitický nástroj.
|
|
|
The role of state governance in GVCs - the example of the globalization of the Czech automotive industry after the 1990s
Tian, Yu ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
The dynamics of governance is one of the most active topics of debate in the GVC and global production network debate, yet attention on the subject of governance has been largely focused on TNCs, with less attention paid to the state and public governance aspects. In recent studies, the role of the state in GVC governance has received more attention, and following in-depth analyses some scholars have proposed three key governance functions: facilitative, regulatory and distributive. Against this background, this paper will analyze the history of the Czech automotive industry in the development of GVCs after 1990 and the role of the state in the automotive industry's participation in GVCs based on the theory of the three roles of the state in GVC governance: facilitator, regulator and distributor. Keywords National governance; global value chains; global production networks; Czech cars; political economy; privatisation
|
|
|
Educational Investment, Human Capital and Economic Growth - Evidence from Transition Economies
Zhao, Yimeng ; Vokoun, Marek (vedoucí práce) ; Douarin, Elodie (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
V ABSTRAKT Teorie lidského kapitálu předpokládá, že vzdělání může přispět k hospodářskému růstu. Empirické důkazy však ukazují smíšené pozitivní a negativní vztahy mezi investicemi do vzdělání a hospodářským růstem. Zatím existuje jen málo literatury věnované vlivu investic do vzdělání na hospodářský růst v transformujících se ekonomikách a většina studií ignoruje moderující vliv institucionální kvality, což může vést ke zkresleným závěrům a zanechává v tomto tématu významnou mezeru ve výzkumu. Tato práce rozvíjí rozšířený MRW model založený na teorii endogenního růstu a používá metodu System GMM k odhadu dopadu investic do vzdělání na hospodářský růst a moderujícího účinku institucionální kvality ve 22 transformujících se ekonomikách z Evropy a bývalého Sovětského svazu v období 2002-2020. Výzkum zjistil, že investice do vzdělání mohou podpořit hospodářský růst v transformujících se ekonomikách a některé dimenze institucionální kvality mají moderující účinek na dopad investic do vzdělání na hospodářský růst. Konkrétně efektivita vlády a kontrola korupce mají pozitivní moderující účinek, zatímco kvalita regulace a právní stát mají nevýznamný moderující účinek. Na závěr tato práce na základě empirických výsledků předkládá několik doporučení pro politiku investic do vzdělávání v transformujících se...
|
|
|
The Transformation of the Russian Industrial Structure
Xun, Chuanli ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Semerák, Vilém (oponent)
This analysis provides insight into the industrial structural transformation that Russia might experience between 2006 and 2020. The article determines that the trend of Russia's industrial structure change is from secondary to tertiary sectors by evaluating statistics on GDP and labour mobility. The study also reveals that significant occurrences including the 2008 financial crisis, the 2014 Ukrainian conflict, and Putin's reelection in 2020 all had a detrimental effect on Russia's industrial structure. By introducing a number of metrics, including GDP, labour force population, unemployment rate, and significant events, the article further concludes that these elements are the primary ones impacting the industrial structure. The Thiel index is introduced at the end of the paper to assess the rationality of Russia's industrial structure. This study analyses how Russia's industrial structure is changing through in-depth case studies and empirical research. It focuses in particular on the effects of economic events, policy, employment, and GDP on industrial structure, filling a vacuum in earlier research. Thirdly, this study also resolves the debate over the effects of policy, employment, and GDP on industrial structure, and it constructs a regression model for further empirical investigation.
|
host ::
RSS.