|
|
Funkce sekundárních metabolitů u lišejníků
Zvěřinová, Gabriela ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Bouda, František (oponent)
Bakalářská práce je literární rešerší problematiky sekundárních metabolitů lišejníků a jejich funkcí. Lišejníky produkují těchto látek velmi širokou škálu, přičemž většina z nich je specifická pouze pro lišejníky a u vyšších rostlin je nenacházíme. Kromě role těchto sloučenin v chemotaxonomii a systematice mají sekundární metabolity rozličné biologické funkce ve stélce lišejníků a mohou tak ovlivňovat jejich biotické i abiotické interakce s okolním prostředím. Mezi známé a často popisované funkce sekundárních metabolitů patří zejména antimikrobiální, alelopatické, antiherbivorní a antioxidační účinky, udržování homeostázy kovů a ochrana před zářením. Práce je zaměřena právě na tyto funkce a shrnuje současné poznatky v této oblasti. Klíčová slova: lišejník, sekundární metabolity, alelopatie, antimikrobiální aktivita, herbivorie, antioxidační aktivita, fotoprotekce, homeostáza kovů, tolerance znečištění, literární rešerše
|
|
| |
|
|
Historický vývoj moderního pětiboje na olympijských hrách (1912 - 2012)
Svoboda, David ; Kovářová, Lenka (vedoucí práce) ; Horčic, Josef (oponent)
Název: Historický vývoj moderního pětiboje na olympijských hrách (1912 - 2012) Cíl práce: Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat vývoj moderního pětiboje na pozadí olympijských her a určit, popř. vysvětlit trendy, kterými tento sport v minulosti prošel popř. se pokusit odhadnout, jakým směrem se pravděpodobně bude ubírat v horizontu několika příštích let. Dalším cílem bude zachytit nejdynamičtější vývojová období a klíčové okamžiky v historii pětiboje. Metody: Práce má deskriptivně-analytický charakter. Pro splnění cíle jsme použili kvalitativní metodu - shromažďování dokumentů. Využili jsme převážně veřejné dokumenty dostupné v Olympijském studijním a informačním centru, dále materiály dostupné na oficiálních internetových stránkách jednotlivých olympijských her. Výsledky: Vytvořili jsme podrobnou analýzu složitého vývoje moderního pětiboje, navíc vůbec poprvé v českém jazyce. Dále na základě získaných a zpracovaných údajů vyzdvihli klíčová období, která zásadně ovlivnila podobu a průběh pětibojařských soutěží a odhadli směr vývoje tohoto odvětví v budoucnosti. Klíčová slova: analýza, pravidla, víceboj, výsledky
|
|
|
Sofistika v dílech Platóna
Šimek, Vojtěch ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peroutka, David (oponent)
Resumé bakalářské práce "SOFISTIKA V DÍLECH PLATÓNA" Katedra filosofie KTF UK Vedoucí práce Mgr. David Svoboda Vypracoval Vojtěch Šimek Rok 2007 Bakalářská práce má za předmět Platónovo pojetí sofistiky. Platónovy dialogy jsou výchozími prameny a převážným, ale ne jediným, zdrojem informací. První část se zabývá sofistikou na základě platónských dialogů. Druhá část zahrnuje i neplatónské pohledy na sofistiku - nakolik pomáhají lépe pochopit pohled platónský. V první části jsem stručně přiblížil historický kontext řecké polis na přelomu 5. a 4. století př. Kr. a zhruba načrtl Platónovu biografii a jeho filosofickou nauku. Sofistika Platónovy doby je fenoménem úzce spjatým s životem tehdejší polis a s tehdejším demokratickým zřízením. Sofisté vyučují převážně mladé lidi za nemalé finanční ohodnocení. Jejich žáci se mají naučit, jak slovem i činem obstát v konkurenčním klimatu řecké politiky. Dialogy, ve kterých Platón představuje jednotlivé sofisty - protagonisty tehdejšího vzdělávání (paideia), ukazují, že sofistiku považoval za ohrožení, jehož povahu je nutno správně poznat. Sofisté nevlastní podle Platóna pravé vědění o "dobrosti" (areté), nenahlížejí pravé hodnoty vyjádřené skrze ideje. Nezprostředkují pravé vědění (epistémé), ale pouhé zdání (doxa), utvořené z pozorování většiny v lidu. Přemlouvají...
|
|
|
Biotic interactions in epiphytic lichen communities
Černajová, Ivana ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Súhrn Bakalárska práca je literárnou rešeršou problematiky interakcií v spoločenstvách epifytických lišajníkov. V prvej časti definuje epifytický habitat, ktorý sa svojou mikroklimatickou heterogenitou výrazné líši od iných typov habitatov. Časť venovaná samotným interakciám je rozdelená na kapitoly o kompetícii a o predácii. Lišajníky si medzi sebou a s inými organizmami konkurujú hlavne o svetlo a priestor. Známych mechanizmov kompetície je niekoľko, väčšina spočíva v prerastaní stielok a v chemických interakciách. Vlastnosti podstatné pre úspech v kompetícii sú hlavne morfológia stielky, rýchlosť rastu a obsah alelochemikálií. Kompetičné vlastnosti jednotlivých druhov sa líšia v závislosti na abiotických podmienkach a na celkovom zložení spoločenstva. Prítomnosť spásačov a parazitov núti lišajníky investovať zdroje do tvorby obranných látok. Ich rozmiestnenie je v zhode s teóriou optimálnej obrany. Existujú dôkazy o tom, že všetky tieto interakcie menia vlastnosti jednotlivcov aj druhov, hlavne čo sa týka obsahu sekundárnych metabolitov a šírky realizovanej ekologickej niky. Konkurenti a predátori môžu determinovať rozšírenie druhov v rámci potenciálneho areálu. Práca je zhrnutím doterajších poznatkov o mechanizmoch, charaktere a dopadoch kompetície a predácie v spoločenstvách epifytických lišajníkov....
|
|
|
Aristotelovo pojetí etiky
Vitošková, Markéta ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce se věnuje Aristotelovým pojetím etiky. Její náplní je přiblížení a přehledné zpracování této disciplíny. Nejprve přibližuje všeobecnou charakteristiku doby, Aristotelův život a postavení etiky v systému Aristotelovy filosofie. Dále práce objasňuje obecnou povahu Aristotelovy etiky. Zabývá se jejím předmětem, cílem, dobrem a blažeností, ctnostmi a mravním jednáním. Poté jsou zmíněny rozumové ctnosti, které jsou reprezentovány věděním, uměním, moudrostí a rozumností. Následuje kapitola o mravních ctnostech, mezi které patří statečnost, uměřenost, štědrost, velkorysost, velkomyslnost, zdravá ctižádost, klidnost a pravdivost. Dalším tématem je pojetí spravedlnosti a její dělení na spravedlnost obecnou a částečnou. Poslední kapitola diplomové práce je pak věnována přátelství a jeho druhy. Klíčová slova: Aristoteles, etika, ctnost, spravedlnost, přátelství
|
|
|
Metafyzické myšlení Tomáše Akvinského. Od pojmu jsoucna a jednoty k pojmu celku a části
Svoboda, David ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Matula, Jozef (oponent) ; Němec, Václav (oponent)
Námětem práce je metafyzické myšlení významného středověkého filosofa a teologa Tomáše Akvinského (1224/25-1274). Hlavním cílem práce je vyložit Tomášovu nauku o celku a části (mereologii) v širších souvislostech jeho metafyzické koncepce. Konkrétně máme na mysli vztah celku a části k základním metafyzickým principům a pojmům, jako je např. pojem jsoucna a jednoty nebo problematika ontologické struktury kategoriálního jsoucna. Celou práci dělíme do dvou částí. V první vykládáme - s ohledem na naše téma - ty myšlenkové okruhy, které je třeba zvládnout pro náležité pochopení mereologie v širších souvislostech Tomášovy metafyziky. Ve druhé části předkládáme samostatný pokus o výklad Tomášovy nauky o celku a části.
|
|
|
Lišejníky na diabasech
Lenzová, Veronika ; Svoboda, David (vedoucí práce) ; Bouda, František (oponent)
Tato bakalářská práce je rešerší děl, která se zabývají lišejníky rostoucími na diabasu. Diabasy jsou vulkanické horniny svrchního proterozoika a spodního paleozoika, v České republice se nacházejí pouze v oblasti Barrandienu a v Nízkém Jeseníku. Z lichenologického hlediska jsou nejvíce prozkoumány lokality v údolí řeky Berounky a v rámci Prahy. Pro své specifické vlastnosti jsou diabasové horniny velmi vhodným substrátem pro lišejníky a po lichenologické stránce se vyznačují vyšší druhovou diverzitou než jiné substráty. Práce obsahuje seznam 213 druhů lišejníků, které byly z území České republiky z diabasů publikovány. Dle literatury se 3 druhy lišejníků na žádném jiném substrátu v Česku nevyskytují.
|
|
| |
|
|
Budování hotspotů s cílem posílit po Arabském jaru společnou ostrahu hranic
Svoboda, David ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce Budování hotspotů s cílem posílit po Arabském jaru společnou ostrahu hranic se věnuje analýze toho, jak záchytná centra (hotspoty) v Itálii a Řecku přispěly ke zmírnění migrační krize v Evropské unii, která v Evropě vyústila po událostech tzv. arabského jara. Tato analýza pracuje s daty, jako jsou počet migrantů v Řecku a Itálie, žádosti o azyl, s důrazem na roky 2015-2017. Tato práce pracuje na ověření těchto tří hypotéz: Díky hotspotům dojde v jejich lokalitě brzy ke zvýšení míry identifikace nově příchozích migrantů, sníží se počet nelegálních migrantů cestujících z lokality hotspotů hlouběji do EU, a že hotspoty dokáží urychlit rozhodovací proces toho, co s migranty dále. Práce má čtyři kapitoly. První kapitola vysvětluje základní pojmy této práce - migrant a uprchlík. Je tu vysvětleno, za jakých okolností nesmí být migrant vyhoštěn z EU. Druhá část se věnuje charakteristice migrační krize (2013-2016) a hlavním pilířům tehdejší azylové a migrační politiky EU. Třetí a čtvrtá kapitola se věnuje již hotspotům. Nejdříve je popisován vznik hotspotů, od prvotní myšlenky až po financování, věnuje se jejich fungování v praxi, popisu podpůrných týmů EU, možnostem, jaké má migrant, pakliže dostane azyl či naopak, když ho nedostane. Závěrečná kapitola je věnována zhodnocení hlavních...
|
host ::
RSS.