|
|
Proteom nádorové buňky a studium změn po působení protinádorových léčiv
Tylečková, Jiřina ; Kovářová, Hana (vedoucí práce) ; Strnad, Miroslav (oponent) ; Petrák, Jiří (oponent)
Rakovina představuje velmi heterogenní skupinu onemocnění a výsledky v současnosti dostupné protinádorové léčby jsou vysoce variabilní s nedostatečnými počty vyléčených pacientů. Pro hledání a vývoj nových, selektivních a specifických, nádorových biomarkerů, které mohou být použity ke sledování stavu nemoci a terapie, se používá celá řada proteomických technik. S ohledem na výše zmíněné skutečnosti jsme se v této práci zaměřili na studium proteomu nádorových buněk a jeho změn po působení protinádorových léčiv se specifickým zaměřením na (a) odpověď ke konvenčním léčivům ze skupiny antracyklinů s přihlédnutím k jejich rozdílnému klinickému využití a (b) identifikaci nových terapeutických cílů v nádorových buňkách rezistentních k biologickým preparátům jako jsou inhibitory (b1) cyklin-dependentních kináz a (b2) Aurora kináz. V této studii jsme identifikovali několik klíčových aspektů, které se vztahovaly k účinkům daunorubicinu, doxorubicinu a mitoxantronu. Zaměřili jsme se na časné intervaly po působení léčiv, kdy je minimalizován vliv apoptózy, a nalezli jsme změny proteinů metabolických a celulárních procesů společné pro všechna tři léčiva. Podstatnější bylo pozorování signifikantních změn proteinů účastnících se tvorby metabolických a energetických prekurzorů, které byly specifické pro působení...
|
|
|
Mechanisms of replicative, drug- and oncogene-induced cellular senescence
Košař, Martin ; Bartek, Jiří (vedoucí práce) ; Strnad, Miroslav (oponent) ; Mistrík, Martin (oponent)
Buňky jsou trvale vystaveny různým formám stresu, který pochází jak z vnitřního, tak z vnějšího prostředí. Buněčná senescence, permanentní zástava buněčného cyklu, představuje fyziologickou odpověď organismu, která zabraňuje proliferaci poškozených buněk. Jedná se o významný mechanismus nádorové suprese, jelikož inaktivace této bariéry v pre-maligních stadiích tumoru vede k rozvoji rakovinného bujení. Na druhou stranu, v dlouhodobé perspektivě se senescence podílí na stárnutí tkáně organismu. Porozumění příčinám a důsledkům senescence nám může poskytnout důležité informace o procesech jako je rakovinné bujení a stárnutí organismu, což může přispět k nalezení nových terapeutických přístupů. V první částí dizertační práce jsme studovali vztah mezi dvěma tumor-suprimujícími signálními dráhami, DDR a ARF, v odpovědi na aktivaci onkogenu. S využitím několika myších modelů, lidských klinických vzorků a buněčných kultur jsme ukázali, že k aktivaci signální dráhy ARF dochází v pozdějším stádiu vývoje nádoru než k aktivaci dráhy DDR. Pro spuštění ARF signalizace je navíc zapotřebí vyšší hladiny onkogenního stresu než pro aktivaci DDR. ARF tedy představuje pozdní a komplementární bariéru nádorové suprese. Změny chromatinu spojené se senescencí (SAHF) jsou obecně považovány za mechanismus přispívající k...
|
|
|
Studie efektivnosti využití strojů ve vybraném provozu
Strnad, Miroslav ; Sládek, Radim (oponent) ; Jurová, Marie (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na studii efektivnosti vybraných strojů v podniku prostřednictvím ukazatele celkové efektivity zařízení. Cílem je zvýšit produktivitu strojních zařízení sledováním chodu strojů. Na vybraných strojích jsou provedeny analýzy, kterými jsou zjištěny prostoje omezující stroj v chodu. Základem pro zjištění prostojů jsou použity metody a nástroje štíhlé výroby. Konkrétně se jedná o zavedení první fáze TPM – „Total Productive Maintenance“, pomocí které je implementováno sledování výroby ke zjištění aktuálního stavu strojů. V práci je také zmíněna údržba strojních zařízení jako důležitá součást výsledné hodnoty produktivity. Výsledkem těchto analýz je rozklíčování prostojů na jednotlivé faktory, kterými je přímo ovlivněna produktivita stroje. Výstupem analýz je návrh protiopatření vůči jednotlivým prostojům a návrh systému monitoringu strojů včetně technicko-ekonomického zhodnocení. Podle získaných poznatků je vyhodnoceno sledování strojů s automatickým sběrem dat pro podnik jako vhodná varianta.
|
|
|
Variantní řešení výroby těla zapalovací svíčky
Strnad, Miroslav ; Kopřiva, Miloslav (oponent) ; Podaný, Kamil (vedoucí práce)
V práci je rozebrána problematika výroby tělesa zapalovací svíčky, která má za úkol zvolit nejvhodnější variantu. Těleso je kruhového průřezu z oceli 1.1191 (12 050), otvorem uprostřed a vrchní část tělesa je zakončena šestihranem. Odhadovaná série je 1 000 000 kusů za rok. Pro výrobu tělesa jsou vybrány varianty z technologie obrábění a tváření. Konkrétně soustružení a frézování, odlévání, kování, metoda s využitím superplastických materiálů a protlačování. Vybrané technologie jsou zhodnoceny na základě nákladů na výrobu jednoho kusu, časové náročnosti výroby součásti, využitelnosti materiálu a celkové proveditelnosti výroby. Podle těchto parametrů je zvoleno protlačování jako nejvhodnější varianta.
|
|
|
Penzion Repechy
Strnad, Miroslav ; Keith, Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu vytvořeného v letním semestru 3. ročníku bakalářského studia. Úkolem byla obnova a dostavba selského stavení na ubytovací zařízení rozšířené o další služby. Objekt selského stavení se nachází v malé obci Repechy nedaleko města Prostějov a je doplněn o další dva nevyužívané objekty. Ve druhé polovině 20. století bylo selské stavení obdélníkového tvaru s dvorem zastřešeno, vnitřní stěny byly částečně vybourány a vnitřní prostor byl využit pro ustájení dobytka. To mělo na současný stav objektu velký dopad. Agresivní prostředí a zvýšená vlhkost, na kterou konstrukce nebyly navrženy, výrazně urychlily proces degradace objektu. Později byl provoz ustájení dobytka přemístěn a původní selské stavení od té doby chátrá. V současné době se pozemek i objekt nachází v zanedbaném stavu. Většina konstrukcí je poničených a dále nepoužitelných. Za záchranu stojí severní trakt, u kterého se dochovaly cenné historické šambrány a další plastická výzdoba. Okolí objektu je zarostlé náletovou zelení. Cílem bylo zachovat a přiznat původní hodnotné části a najít pro ně vhodné využití za stanovených podmínek. Návrh počítá s odstraněním tří stran obdélníkového stavení a zachováním severního traktu ve formě torza. Přístavba vychází z původního stavení. Rozšiřuje původní hranici zastavěné plochy, čímž využívá stávající struktury a vytváří tak první objem, který symbolizuje tradiční statické tvarosloví. Pootočený duplikát prvního objemu potom charakterizuje moderní a dynamický přístup v architektuře. Výsledný návrh přístavby vzniká syntézou obou objemů jako důkaz koexistence tradičního a moderního přístupu. Navržená přístavba je v celé ploše jednopodlažní, lokálně suterénní i dvoupodlažní. Přístavba je zároveň charakteristická použitím cortenové provětrávané fasády, která přesahuje atiky do různých výšek a vytváří tak lomenou strukturu, která může být z různých úhlů vnímána buď jako idealizované seskupení štítů střech tradiční zástavby nebo j
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.