|
|
Population Genetics of Parasites and Their Arthropod Hosts
Bezányiová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Členovci (Arthropoda) jsou momentálně největším živočišným kmenem. Vzhledem k tomu, že paraziti nejspíše představují většinu druhů na Zemi, není těžké si představit, že na členovcích parazituje ohromné množství organismů. Paraziti členovců jsou však studováni nepoměrně méně v porovnání s parazity obratlovců, a to navzdory jejich množství, diverzitě, důležitosti a potenciálnímu využití. Paraziti totiž mohou, mimo jiné, sloužit jako dodatečný zdroj informací o biologii hostitele a o událostech, které v minulosti postihly populace hostitele. Genetická struktura populace parazitů a dalších symbiontů může odrážet tyto události a vlastnosti hostitele, a to díky úzkému soužití symbionta s hostitelem. Ačkoliv jsou paraziti ekologickou skupinou zahrnující řadu různých taxonů, je možné v jejich životních strategiích pozorovat konvergentně vzniklé vzorce. Modely popisující kostrukturování genetické struktury populací parazita a hostitele tedy vycházejí z několika málo proměnných jako je hostitelská specificita, komplexita životního cyklu parazita nebo dispersní schopnost hostitele či parazita. Někdy může parazit poskytnout detailnější obraz populační genetiky hostitele než hostitel sám. Takový parazit může sloužit jako zdroj informací pro plánování ochrany hostitele i parazita, jak se již stalo u některých obratlovců....
|
|
|
Hnízdní chování a alternativní reprodukční strategie samotářských včel (Hymenoptera: Apoidea)
Rezková, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Konvička, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá hnízdním chováním samotářské včely Andrena vaga žijící v hustých agregacích. Detailní znalost chování samotářských včel může být velice důležitá, neboť soliterita představuje pravděpodobně výchozí bod v evoluci sociálních i obligátně kleptoparazitických skupin blanokřídlých. Populace studovaného druhu byla sledována v sezónách 2007 a 2008. Během pozorování byly zjištěny základní demografické charakteristiky sledovaného druhu, jako je přesný začátek a konec sezóny, délka života, hustota populace, počet hnízd na jedince, atd. Dále byly v podrobném etogramu popsány všechny prvky hnízdního chování a byla určena jejich přesná sekvence v rámci zásobovacího cyklu. Tyto poznatky umožnily popsat denní aktivitu studovaného druhu. Byly zjištěny výrazné rozdíly v chování včel mezi oběma sezónami a dále mezi včelami neparazitovanými a včelami stylopizovanými (parazitovanými řasníky). U studovaného druhu byla prokázána existence vnitrodruhového kleptoparazitismu ve formě usurpací. K detekci vnitrodruhového kukaččího chování je klíčové správné přiřazení samice k zásobené komůrce. Z tohoto důvodu byly otestovány dvě nové metody značení podzemních komůrek - značení pomocí protilátek či fluorescenčních barev nanesených na pyl přinášený dospělými včelami. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Molekulární identifikace flebotomů
Hlavačková, Kristýna ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje identifikaci zástupců rodů Phlebotomus a Sergentomyia z podčeledi Phlebotominae. Druhy rodu Phlebotomus se podílí na přenosu virových a bakteriálních infekcí, spolu se zástupci novosvětského rodu Lutzomyia jsou také jedinými prokázanými přenašeči parazitických protozoí rodu Leishmania. Druhy rodu Sergentomyia přenáší prvoky sesterského rodu Sauroleishmania, který infikuje plazy, ale již dlouhou dobu se objevují spekulace o jeho možném zapojení do přenosu savčích leishmanií. Tato podezření pramení zejména z opakovaných nálezů savčích leishmanií v jejich trávicím traktu. Přesné druhové určení medicínsky důležitých zástupců hematofágního hmyzu je naprosto zásadní, mimo jiné k efektivnímu nastavení jejich kontroly. Rutinní určování flebotomů je založeno na morfologických znacích umístěných především na hlavě a genitáliích. Tyto znaky však podléhají vnitrodruhové variabilitě, jejich hodnocení vyžaduje určitou míru zkušenosti a u volně chycených jedinců mohou být poničené, což znemožňuje určení do druhu. Tato práce proto přestavuje dvě alternativy identifikace flebotomů na základě molekulárních znaků. První z nich je DNA-barcoding, přístup založený na sekvenační analýze určitého DNA markeru a jeho porovnání s databází, který se dnes již běžně používá k určování řady...
|
|
|
Srovnání hnízdního chování soliterních včel (Hymenoptera: Apoidea)
Žáková, Zdislava ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá hnízdním chováním zástupců samotářských včel z čeledí - Colletidae, Megachilidae, Mellitidae, a Halictidae. Vybrané druhy byly sledovány v terénu v sezónách 2009 - 2010. Zjišťoval se denní průběh jejich aktivity a charakteristiky sledovaných druhů, jako je počet hnízd na samici, délka života, délka pobytu v hnízdě, aktivní dny, atd. Porovnáváním vzorů chování mezi vybranými druhy jsem se snažila zjistit, které prvky chování jsou mezi druhy společné a které naopak jedinečné. U všech pozorovaných druhů byl zjištěný vnitrodruhový kleptoparazitismus, a to uzurpace hnízda, navzdory tomu, že se v literatuře s uzurpací setkáme jen zřídka a velmi okrajově. Klíčová slova: hnízdní chování, uzurpace, agrese, včely, Hymenoptera
|
|
| |
|
|
Hostitelská specializace a druhová diverzita řasníků rodu Stylops (Strepsiptera)
Jůzová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou entomofágní řád hmyzu s kosmopolitním rozšířením. Z dosavadních záznamů je známo jen necelých 600 druhů, přesto mají velmi široké hostitelské spektrum. Parazitují na sedmi skupinách hmyzu (Thysanura, Blattodea, Mantodea, Orthoptera, Hemiptera, Diptera, Hymenoptera). V případě většiny čeledí řasníků nejsou kromě samotného výčtu druhů a jejich biologického vymezení známé vzájemné vztahy jak mezi jednotlivými druhy, tak ani mezi rody. Panuje navíc nejednotný názor na druhový koncept u řasníků. Někteří autoři pojímají řasníky jako specialisty a téměř každému druhu hostitele přiřazují samostatný druh řasníka. Jiní je naopak považují za generalisty. Naši představu o diverzitě řasníků také ovlivňuje přítomnost kryptických druhů. Znalost fylogeneze řasníků nám tak poskytuje důležitou informaci o druhové rozmanitosti zkoumané skupiny a také o jejich koevoluci s hostiteli. Na základě molekulárních analýz tří genů byla sestavena fylogeneze rodu Stylops - rodu s největším spektrem hostitelských druhů v rámci čeledi Stylopidae. Z výsledků je zřejmé, že řasníci rodu Stylops jsou ve velké míře specializováni na své hostitele v závislosti na podrodu hostitele. V jednom případě byl zaznamenán hostitelský druh, který hostí dva různé druhy řasníků. Podařilo se také odlišit na tři desítky druhů. Je...
|
|
|
Charakteristické aspekty populační genetiky živočichů s parazitickou životní strategií
Kodejš, Karel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Synek, Petr (oponent)
Parazitické organismy se vyznačují velmi těsnou vazbou na své hostitele. Díky tomu může jejich populační historie, nebo obecně fylogeneze, odrážet historii těchto hostitelů. Zatímco za pomoci morfologických charakteristik lze výzkum koevoluce provést jen na vyšší, minimálně druhové úrovni, rozvoj molekulárních technik a především zavedení selekčně neutrálních markerů v současné době umožnil hlubší náhled do této problematiky. Tato práce popisuje genetické markery používané pro studium populační dynamiky, se zaměřením na parazitické živočichy a shrnuje jejich výhody a nevýhody při užití v populační genetice a jejich možné aplikace Dále se zabývá statistickým aparátem využívaným při studiu koevoluce hostitelsko-parazitických systémů, zvláště rekonstrukce koevoluční historie. Popisuje základní statistické algoritmy používané pro hodnocení míry strukturalizace populací a jejich aplikaci. V poslední části se zabývá faktory životního cyklu parazitů a jejich hostitelů, které ovlivňují charakter jejich koevoluce. Zabývá se dopadem různé míry hostitelské specifity, složitosti životního cyklu, mobilitě hostitele a životních stadií parazitů na výslednou strukturu koevoluční historie. Klíčová slova: parazitismus, populační genetika, genetické markery, koevoluce, biostatistika, mikrosatelity
|
|
|
Nesting behaviour and population genetics of solitary bees (Hymenoptera: Anthophila)
Černá, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Paxton, Robert J. (oponent)
Souhrn Moje disertační práce je zaměřena na studium hnízdního chování a populační genetiky samotářských včel. Tato dvě témata, ačkoli zdánlivě nesouvisející, přinášejí mnoho nových informací a tak napomáhají lépe porozumět biologii samotářských včel, která je stále nedostatečně známá. Ačkoli samotářské chování představuje původní stav, z něhož se vyvinula všechna vyšší společenská uspořádání, jeho role není dosud plně doceněná. Vnitrodruhový kleptoparazitismus, který představuje alternativní a fakultativní hnízdní strategii včel, je navíc pravděpodobným předchůdcem obligátního kleptoparazitismu. Ačkoli je obligátní kleptoparazitismus u samotářských včel velice častý, informace o četnosti a výskytu vnitrodruhového kleptoparazitismu jsou poměrně vzácné. My jsme studovali hnízdní chování samotářských včel za účelem podchycení vzorců chování, které by mohly sloužit jako preadaptace pro společenské či kleptoparazitické chování, a dále jsme se snažili odhalit přítomnost vnitrodruhového kleptoparazitismu u samotářských včel. Pro studium jsme si vybrali čtyři modelové druhy: Andrena vaga (Andrenidae), Anthophora plumipes (Apidae), Colletes cunnicularius (Colletidae) and Osmia rufa (Megachilidae). Popsali jsme hnízdní chování druhu Andrena vaga a ukázali jsme, že ačkoli je toto chování individuálně variabilní, je...
|
|
| |
host ::
RSS.