|
|
Zlomová tektonika vybraných částí jihočeského moldanubika
Paulusová, Barbora ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Stemberk, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na projevy aktivní tektoniky a tektonický vliv na reliéf v zájmovém území jihočeského Moldanubika, přičemž zvýšená pozornost je věnována oblastem Kaplické a Lhenické brázdy. V úvodní části práce jsou shrnuty dosavadní poznatky o geologickém a tektonickém vývoji Moldanubika a taktéž jsou uvedeny známé metody výzkumu tektoniky. Vybrané metody jsou následně použity k analýze zájmového území. S pomocí digitálních dat byla provedena analýza morfolineamentů, údolní sítě, zlomů, geofyzikálních a seismických dat a taktéž byly pro jednotlivá povodí vypočteny morfometrické parametry. Projevy tektoniky v reliéfu byly diskutovány v souvislosti s puklinovou analýzou vybraných lokalit a průběh zlomových linií byl potvrzen pomocí měření elektrické odporové tomografie (ERT). Na základě syntézy výsledků dílčích metod byly identifikovány projevy tektoniky v reliéfu a v obou oblastech byly vymezeny oblasti, ve kterých přetrvává tektonická aktivita. V těchto oblastech byly identifikovány potenciálně aktivní zlomy. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější poznatky a navrženy směry možného dalšího výzkumu. Klíčová slova: tektonická aktivita, zlom, moldanubikum, Kaplická brázda, Lhenická brázda
|
|
|
Strukturně-tektonická a morfometrická charakteristika povodí horní Otavy
Burkytová, Šárka ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Stemberk, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá strukturně-geomorfologických charakteristikou a morfometrickou analýzou povodí horní Otavy, které se nachází v pohoří Šumavy. Úvodní část je zaměřená na rešerši odborné literatury, v rámci které je zájmová oblast zhodnocená z hlediska fyzicko- geografických charakteristik. Rešerše se dále zabývá přehledem metod strukturně- geomorfologického výzkumu se zaměřením na morfostrukturní analýzu reliéfu. Strukturně- geomorfologická charakteristika byla provedena pomocí puklinové analýzy vybraných lokalit, na kterých proběhlo měření směru puklinových ploch a jejich sklon. Byla také provedena analýza morfolineamentů a analýza zlomové tektoniky, na základě které byly vymezeny morfostruktury. Jednotlivé morfostruktury byly hodnoceny pomocí metod morfometrické analýzy a porovnány pomocí morfostrukturní syntézy z hlediska vzájemné podobnosti či odlišnosti. Závěrem bylo v zájmovém území nastíněn geomorfologický vývoj. Klíčová slova Morfostrukturní analýza, strukturní měření, Šumava, morfometrie, morfolineamenty
|
|
| |
|
|
Vývoj údolí Kladské Bělé
Stemberk, Jakub
Disertační práce se zabývá morfostrukturním vývojem údolní sítě Kladské Bělé (Bialy Lądecke, dále jen BL) v mladším kenozoiku. Pomocí vybraných metod geomorfologického výzkumu (morfostrukturní analýza, geomorfologické mapování), strukturně-geologického výzkumu (paleostresová analýza) a geofyzikálním průzkumem na vybraných lokalitách se snaží odpovědět na otázky vývoje povodí ve vztahu k předpokládané tektonické aktivitě v oblasti, a také k předpokládaných či již známých paleohydrografických změnám. Povodí BL se nachází v oblasti Rychlebských hor / Góry Złote (severní a východní část povodí), Králického Sněžníku (jižní část) a pohoří Krowiarki (západní část) na území Polska. Poblíž studovaného území také prochází zóna okrajového sudetského zlomu, která představuje jednu z nejvýznamnějších tektonických zón ve střední Evropě. Přímo povodím BL pak prochází regionálně důležitý bělský zlom. Výsledky provedených analýz ukazují, že povodí BL prodělalo složitý vývoj zejména díly tektonickým pohybům od miocénu po současnost. Na základě paleostresové analýzy provedené na datovaných vulkanitech v oblasti Lutynia - Lądek Zdrój byly stanoveny parametry paleonapjatostních polí, které ve zkoumaném území způsobovaly pohyby na zlomech v během jednotlivých obdobích. Podobně byly určeny také parametry současného...
|
|
|
Vývoj údolí Kladské Bělé
Stemberk, Jakub ; Štěpančíková, Petra (vedoucí práce) ; Migoň, Piotr (oponent) ; Adamovič, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá morfostrukturním vývojem údolní sítě Kladské Bělé (Bialy Lądecke, dále jen BL) v mladším kenozoiku. Pomocí vybraných metod geomorfologického výzkumu (morfostrukturní analýza, geomorfologické mapování), strukturně-geologického výzkumu (paleostresová analýza) a geofyzikálním průzkumem na vybraných lokalitách se snaží odpovědět na otázky vývoje povodí ve vztahu k předpokládané tektonické aktivitě v oblasti, a také k předpokládaných či již známých paleohydrografických změnám. Povodí BL se nachází v oblasti Rychlebských hor / Góry Złote (severní a východní část povodí), Králického Sněžníku (jižní část) a pohoří Krowiarki (západní část) na území Polska. Poblíž studovaného území také prochází zóna okrajového sudetského zlomu, která představuje jednu z nejvýznamnějších tektonických zón ve střední Evropě. Přímo povodím BL pak prochází regionálně důležitý bělský zlom. Výsledky provedených analýz ukazují, že povodí BL prodělalo složitý vývoj zejména díly tektonickým pohybům od miocénu po současnost. Na základě paleostresové analýzy provedené na datovaných vulkanitech v oblasti Lutynia - Lądek Zdrój byly stanoveny parametry paleonapjatostních polí, které ve zkoumaném území způsobovaly pohyby na zlomech v během jednotlivých obdobích. Podobně byly určeny také parametry současného...
|
|
|
Valley evolution of the Biala Lądecka drainage network during late Cenozoic, Lower Silesia, Poland
Stemberk, Jakub ; Štěpančíková, Petra ; Tábořík, Petr ; Coubal, Miroslav
Biala Lądecka (Biala Kłodzka) river is located in Lower Silesia (Poland) and its valley separates Góry Złote Mts.\n(Rychlebské hory Mts.) on the NE from Góry Bialskie Mts. on the SW. We conducted geomorphic investigations on the Biala\nLądecka river basin, in order to determine if Quarternary tectonic activity at the Bělský fault (or near Marginal Sudetic fault) is\ncontributing to the river’s asymmetry. Our research was focused on analysis of selected landforms, DEM parameters,\nmorphometric indexes and their spatial distribution which could potentially indicate recent tectonic activity in the area. At\nselected places geophysical measures were used to discover proper location and structure of Bělský fault or presence of\nsuggested morpholineaments. Preliminary results suggest a Quaternary tectonic activity for the Bělský fault. Moreover we tried\nto clarify nowadays stress regime in study area based striae measurement on fault planes and precise monitoring of selected\nfaults using TM-71 device.
|
|
|
Late Quaternary activity of slow-slip intraplate Mariánské Lázně fault as revealed by trenching and shallow geophysical survey; Bohemian Massif (Czech Republic, central Europe)
Štěpančíková, Petra ; Fischer, T. ; Hartvich, Filip ; Tábořík, Petr ; Rockwell, T. ; Stemberk, Jakub ; Široký, J. ; Sana, Hamid
The NNW-SSE trending Mariánské Lázně Fault (MLF) zone is situated in the western part of the Bohemian Massif (Czech\nRepublic, central Europe) where it intersects NE-trending Cenozoic Eger rift. The northern segment of the MLF controls the\nmorphologically pronounced mountain front of Krušné hory Mts. and eastern limit of Cenozoic Cheb basin, which is famous for\nearthquake swarms (max. ML=4.6) and CO2 emanation. We performed 2D and 3D geophysical survey (electric resistivity\ntomography, ground penetration radar) and 3D trenching to look for large surface-rupturing prehistoric earthquake responsible\nfor pronounced moutain range front. Seven excavated and six hand-dug trenches revealed a complex geology and deformation\nat the study site probably as a result of right-lateral transpression during Late Quaternary. Two Holocene earthquakes 1150-590\nBC and 780-1000 AD were inferred from 14C dating of faulted Holocene colluvium with corresponding magnitudes Mw=6.7-7.0.\nThe latter one is the youngest documented surface-rupturing event in central Europe.\n
|
|
|
Morfostrukturní analýza Hřibovské hornatiny
Stemberk, Jakub ; Štěpančíková, Petra (vedoucí práce) ; Roštínský, Pavel (oponent)
Morfostrukturní analýza Hřibovské hornatiny Diplomová práce se zabývá morfostrukturní analýzou Hřibovské hornatiny (podcelek Rychlebských hor). Severovýchodní okraj studovaného území tvoří svah na okrajovém sudetském zlomu, který představuje jednu z nejvýznamnějších tektonických zón ve střední Evropě. Proto byly práce zaměřeny na prostorové rozmístění vybraných geomorfologických tvarů a analýzu parametrů říční sítě, které mohou potenciálně indikovat recentní tektonickou aktivitu v rámci studovaného území. Výsledkem je navržený průběh zlomů výrazných v morfologii. Aktivita zlomů byla posouzena na základě změn intenzity eroze vodních toků projevující se v příčných a podélných profilech. Podle hodnot SL indexu byly vymezeny části studovaného území, které vykazují recentní tektonickou aktivitu. Výstupem diplomové práce je morfostrukturní mapa Hřibovské hornatiny a okolí v měřítku 1 : 25 000. Klíčová slova: Morfostrukturní analýza, aktivní tektonika, říční síť, okrajový sudetský zlom, Hřibovská hornatina.
|
|
| |
host ::
RSS.