|
| |
|
|
Deliktní odpovědnost právnických osob v ochraně životního prostředí
Johnová, Markéta ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
Diplomová práce pojednává o úpravě obou kategorií deliktní odpovědnosti právnických osob v právu životního prostředí. Cílem předkládané diplomové práce je rozbor podmínek deliktní odpovědnosti právnických osob a zhodnocení účinné právní úpravy s důrazem na ochranu životního prostředí. Zatímco správněprávní odpovědnosti v České republice podléhají právnické osoby již dlouhou dobu, trestní odpovědnost byla upravena až přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který nabyl účinnosti 1. 1. 2012. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola této práce se věnuje vymezení základních pojmů, se kterými práce dále operuje a které jsou nezbytné pro pochopení problematiky, jako je životní prostředí, právo životného prostředí, právní odpovědnost a právnické osoby. Druhá kapitola se zabývá prameny právní úpravy, nejprve charakterizuje ty vnitrostátní, poté evropské a nakonec mezinárodní. Ve třetí kapitole je charakterizována správněprávní odpovědnost, její instituty a odpovědnost zakotvená ve vybraných zákonech na ochranu životního prostředí. Kapitola čtvrtá diplomové práce popisuje trestněprávní odpovědnost, zahrnujíc její historický vývoj, současnou právní úpravu a charakteristiky jednotlivých trestných činů proti životnímu prostředí, kterých se mohou...
|
|
|
Evropské a české atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prostředí (renesance nebo úpadek)
Klobouček, Eduard ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
Evropské a eské atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prost edí (renesance nebo úpadek) Abstrakt Tato diserta ní práce pojednává o recentním vývoji v atomovém právu v eské republice, Evropské unii i na poli práva mezinárodního. V eské republice nabyl ú innosti za átkem roku 2017 nový zákon . 263/2016 Sb., atomový zákon, který se stal ve ejnoprávním kodexem atomového práva, tedy práva, které zahrnuje problematiku jaderné bezpe nosti, radia ní ochrany, nakládání s radioaktivními odpady, p eprav jaderných materiál a dalších radioaktivních látek, zabezpe ení jaderných materiál a jaderných za ízení, zvládání radia ních mimo ádných událostí, monitorování radia ní situace a neší ení jaderných zbraní, a který nahradil starý zákon . 18/1997 Sb. v rámci n hož z stala nadále v platnosti pouze úprava ob anskoprávní odpov dnosti za jadernou škodu. Na úrovni evropského práva jsme mohli zaznamenat v poslední dob vcelku bou livý vývoj, když došlo zejména k p ijetí nových sm rnic, které upravují nakládání s radioaktivními odpady, jadernou bezpe nost a radia ní ochranu. Na mezinárodním poli poslední dobou nabyla platnosti Úmluva o dodate ném odškodn ní za jadernou škodu a dodatek k Úmluv o fyzické ochran jaderných materiál . Nový atomový zákon se pokusil práv na tyto evropské a mezinárodní dokumenty...
|
|
|
Právní úprava myslivosti
Pečinka, Jan ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
Cílem práce je zhodnotit právní úpravu myslivosti v České republice a navrhnout možná řešení k odstranění jejich nedostatků. Tato práce popisuje vývoj právní úpravy myslivosti od 16. st. až do současnosti, včetně právních předpisů Evropské unie a mezinárodních úmluv vztahujících se k myslivosti. Také srovnává právní úpravu myslivosti v České republice a ve Slovenské republice.
|
|
|
Deliktní odpovědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí
Vebr, Tomáš ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
9. Závěr Cílem této práce bylo podat co nejucelenější obraz o problematice deliktní odpovědnosti fyzických osob v ochraně životního prostředí. Domnívám se, že byl dostatečně vystihnut význam právní úpravy deliktní odpovědnosti fyzických osob na úseku ochrany životního prostředí. V této části práce bych se chtěl zaměřit na shrnutí nejdůležitějších poznatků a vyzdvihnout též některé závěry své práce. Deliktní odpovědnost fyzických osob v ochraně životního prostředí je pouze jednou z kategorií odpovědnosti v právu životního prostředí. Nelze na ni proto nahlížet jako na zvláštní oddělenou část ochrany životního prostředí, ale je nutno ji naopak vnímat v kontextu s ostatními otázkami, jež se týkají právní úpravy ochrany životního prostředí. Z tohoto důvodu jsem na úvod své práce zařadil stručné pojednání též o odpovědnosti za ztráty na životním prostředí. Tento pojem používáme jako obecné označení jak pro škodu (ekonomickou či materiální) na těch složkách životního prostředí, které jsou v právním slova smyslu věcmi, tak i pro ekologickou újmu (imateriální snížení funkčních vlastností ekosystémů či jiných hodnot prostředí). Odpovědnost, jak jsem již uvedl, můžeme obecně definovat jako uvědomění si vlastních povinností a konkrétně v ochraně životního prostředí se jedná o odpovědnost za řádný stav země, státu,...
|
|
|
Právní úprava myslivosti
Kolmanová, Lenka ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Resumé Diplomová práce poskytuje analýzu právní úpravy myslivosti na území České republiky. Předmětem právní úpravy myslivosti jako součásti práva životního prostředí je činnost prováděná v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému. Diplomová práce se skládá z osmi kapitol. První dvě kapitoly se věnují mysliveckým tradicím a vývoji právní úpravy myslivosti na našem území. Česká republika je členem Evropské unie, proto se třetí kapitola diplomové práce zabývá úpravou myslivosti v mezinárodním a evropském kontextu. Popisuje mezinárodní spolupráci mezi státy na úseku myslivosti včetně nejvýznamnějších mezinárodních organizací specializujících se na ochranu myslivosti a přírody. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na analýzu právní úpravy myslivosti vycházející z platného a účinného zákona o myslivosti. V úvodní části vymezuje právní definice pojmů souvisejících s myslivostí. Je rozdělena do osmi částí a popisuje nejdůležitější instituty současné právní úpravy myslivosti. Zaměřuje se na užívání honebních pozemků, lov zvěře a zakázané způsoby lovu, ochranu myslivosti, chov zvěře a myslivecké hospodaření. Upravuje také odpovědnost uživatele honitby za škody způsobené zvěří a odpovědnost státu za škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy. V části sedmé se zabývá deliktní odpovědností na...
|
|
|
Ochrana mezinárodních vodních toků
Janoščíková, Markéta ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Ochrana mezinárodních vodních toků Cílem mé práce bylo analyzovat současný stav ochrany mezinárodních vodních toků, a to z pohledu mezinárodněprávní úpravy, evropského práva a české vnitrostátní úpravy. Přestože lze ochranu mezinárodních vodních toků označit za jeden z nezávažnějších problémů současné společnosti, není toto téma českou literaturou prozatím detailněji zpracováno. Práce se skládá ze čtyř kapitol, které jsou dále rozčleněny do oddílů a pododdílů. Kapitola první se zaobírá mezinárodním obyčejovým právem (především principem spravedlivého užívání a povinností prevence), mezinárodním právem smluvním (globálními a regionálními smlouvami včetně právně nezávazných dokumentů) a dále rozebírá rovněž mezinárodní spory, které měly na vývoj ochrany vodních toků nejvýraznější vliv. V minulosti se mezinárodní ochrana soustředila především na rozdělení užitku z vodních toků, zatímco dnes se těžiště úpravy přesunulo k ochraně vodních toků a ke snaze omezit jejich znečišťování. Druhá kapitola analyzuje regionální spolupráci, na které se podílí Česká republika. Především jsem se zaměřila na multilaterální spolupráci České republiky při správě a ochraně povodí řek Labe, Dunaje a Odry. Tuto regionální spolupráci hodnotím jako zcela stěžejní pro ochranu mezinárodních vodních toků. Třetí kapitola se...
|
|
|
Právní úprava nakládání s geneticky modifikovanými organismy
Musílková, Jana ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Závěr Současná národní úprava a právní úprava EU týkající se nakládání s GMO je založena na principu předběžné opatrnosti. Důvodem tohoto řešení je především skutečnost, že se jedná o využívání relativně nové technologie, jejichž důsledky používání nejsou zatím dostatečně známy, ať již jde o ochranu zdraví, dopad na biologickou rozmanitosti, nebo předcházení nepříznivým sociálně-ekonomickým následkům. Současná úroveň znalostí je zatím ne zcela dostačující a získané informace jsou částečně rozporuplné. V roce 2010 má Evropský úřad pro bezpečnost potravin přijmout nová pravidla pro hodnocení rizik geneticky modifikovaných plodin. Do diskuse přispěl také tým z Biologického centra Akademie věd, který v květnu roku 2009 vydal Bílou knihu geneticky modifikovaných plodin. Bílá kniha posuzuje i vhodnost užití principu předběžné opatrnosti Bílá kniha vyvozuje, že právní úprava nakládání s GMO, přes relativní neprokázanost konkrétních škodlivých následků používání GMO, je s odvoláním na princip předběžné opatrnosti upravena analogicky regulaci jedů, výbušnin a narkotik. To znamená státní licence pro manipulaci s nimi, značení, vedení dokumentace, ukládání, případně likvidace, pracovní řád, proškolení pracovníků, havarijní plán, pravidelné hlášení státu, atd.. Domnívám se, že vzhledem ke způsobu právní úpravy lze...
|
|
|
Právní nástroje územní ochrany přírody v ČR a SRN
Růzha, Filip ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza a srovnání základních právních nástrojů územní ochrany přírody v České republice a Spolkové republice Německo. Tato diplomová práce se člení na 8 kapitol včetně úvodu a závěru. Druhá a třetí kapitola pojednávají o nejvýznamnějších pramenech právní úpravy územní ochrany přírody v mezinárodním právu a právu Evropské unie a zdůrazňuje jejich významný vliv na formování předpisů vnitrostátního práva. Čtvrtá kapitola zkoumá průběh historického vývoje územní ochrany přírody v ČR a SRN a zaměřuje se zejména na vývoj právní úpravy od 30. let minulého století do současnosti. Pátá kapitola podává základní přehled pramenů právní úpravy územní ochrany přírody v obou právních řádech. Šestá a sedmá kapitola se věnují obecné, resp. zvláštní územní ochraně přírody a srovnání jednotlivých institutů. Závěr je zaměřen na srovnání a zhodnocení shodných a rozdílných znaků obou právních úprav, předkládá úvahy de lege ferenda a návrhy dílčích změn příslušných zákonných ustanovení.
|
|
| |
host ::
RSS.