|
|
Využití projektové metody v lesních mateřských školách
Lyžbická, Olga ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je problematika projektové metody. Cílem práce je popsat potenciál projektové metody a výzkumně ověřit využití v praxi lesních mateřských škol. Teoretická část vymezuje pojem projekt, uvádí historické i teoretické kontexty spojené se vznikem projektové metody a představuje praktické postupy při tvorbě projektů. Další část práce popisuje model kooperativního učení a uvádí informace související s uplatněním kooperativní výuky v pedagogické praxi. V práci je popsán koncept lesních mateřských škol, kde byl realizován výzkum. V praktické části byl uplatněn smíšený přístup. Výsledky kvantitativního výzkumu, realizovaného dotazníkovým šetřením mezi učiteli v lesních mateřských školách ukázaly, že učitelé zařazují projektovou metodu cíleně, hlavní benefity spatřují v celkovém rozvoji dětské osobnosti a v rozvoji učitelských profesních dovedností. Bariéry tvoří celková časová náročnost metody, týmová spolupráce a limity spojené s uplatňováním kooperativních způsobů práce. Hlavní pozornost výzkumné části práce byla věnována kvalitativnímu výzkumu, akční výzkum zjišťoval míru rozvoje kooperativních dovedností u dětí během čtyř vícedenních projektů v lesní mateřské škole. Výsledky ukázaly, že projektová metoda přispěla k rozvoji kooperativních dovedností u dětí v LMŠ ve třech...
|
|
|
Specifika distančního vzdělávání na malé vesnické škole z pohledu učitelů
Vokatá, Tereza ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá specifiky distančního vzdělávání na malé vesnické škole z pohledu učitelů v období školního roku 2020/2021 a nucené uzávěry škol v důsledku celosvětové pandemie Covid 19. V teoretické části práce vychází z dostupné literatury, která se zabývá distanční výukou, a dále ze šetření České školní inspekce. Práce definuje pojmy spojené s distanční výukou, její formy a metody, obsah vzdělávání a jeho proměny při výuce distanční, využití digitálních technologií při distančním vzdělávání, a poukazuje na klady a zápory distanční výuky. Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá na malé vesnické škole a je věnován distanční výuce na malé vesnické škole se zaměřením na její specifika, obsahuje práce kapitolu, která je věnována právě malým školám na vesnici. Tato kapitola se věnuje pojmu venkov a vesnice, poukazuje na sociální a kulturní aspekty venkova a vysvětluje pojem malotřídní a venkovská škola. Empirická část je zpracována jako případová studie jedné konkrétní vesnické školy s malým počtem žáků a učitelů. Cílem empirické části bylo zjistit, jak učitelé prožívali období, kdy byly školy nuceny přejít na distanční vzdělávání a výuka probíhala mimo školu v online prostředí. Zda je možné nalézt nějaká specifika, výhody a nevýhody distančního vzdělávání, která vyplývají z velikosti školy...
|
|
|
Práce učitelů s e- zdroji: komparace prezenční a distanční výuky
Staňková, Hana ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Jana (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá přístupy dvou učitelek k elektronickým výukovým zdrojům. Téma je potřeba zkoumat hlavně z důvodu možného přesunutí prezenčního vzdělávání opět do distanční formy, a proto je nutné vědět, jak učitelé pracují a využívají elektronické materiály při přípravě na výuku a v samotné výuce. Cílem práce je tedy přístupy dvou výše zmíněných učitelek porovnat a zjistit, jakým způsobem využívají e-zdroje při prezenční a distanční výuce a jak se používání e-zdrojů při obou formách výuky liší, nebo je naopak podobné. Jedná se o kvalitativní výzkum, při kterém badatelka volí dvě metody - rozhovor a pozorování. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V části teoretické se autorka práce věnuje vymezení pojmů učitel, výukové zdroje, ICT a elektronické výukové zdroje. Všechny tyto vyjmenované termíny souvisí s empirickou částí. V ní badatelka porovnává přístupy dvou učitelek na prvním stupni základní školy k elektronickým výukovým zdrojům pomocí sedmi identifikovaných kategorií. V diskuzní části je porovnáno nejen používání e-zdrojů v rámci prezenční a distanční výuky, ale také přístupy obou učitelek k e-zdrojům. V závěru práce zjišťujeme, že i přes rozdílné osobnosti, věk a místo působení učitelek jsou způsoby práce s e- zdroji podobné při obou formách výuky. KLÍČOVÁ SLOVA učitel 1....
|
|
|
Podmínky práce učitele v současné společnosti
Váchová, Markéta ; Urbánek, Petr (vedoucí práce) ; Majerčíková, Jana (oponent) ; Stará, Jana (oponent)
Dizertační práce se věnuje tématu podmínek práce učitele v současné společnosti. Jelikož je mnoho druhů podmínek práce učitele a tato problematika se dá zkoumat z mnoha úhlů pohledu, zaměřila jsem se na podmínky, které mohou v práci učitele vyvolávat morálně dilematické situace. Cílem práce je otevřít doposud málo diskutované téma v oblasti profese učitele. Práce má teoreticko-empirický charakter. Její teoretická část představuje základní poznatky související s tématy významnými pro zpracovávanou problematiku (společnost; současná společnost; učitel a jeho práce; profese učitele; komunikace učitele; stres v učitelské práci; morální dilemata; morální distres). Cílem výzkumu popsaného v metodologické a praktické části je získání podrobných informací o situacích, které pro učitele v jejich práci představují morální dilema. Bylo tedy přistoupeno ke smíšenému výzkumu, který by tento cíl nejlépe naplnil. Kvalitativní část obsahuje dvacet vedených polostrukturovaných rozhovorů s vybranými učiteli na téma morálně dilematických situací v jejich práci. Následovala analýza rozhovorů a rozdělení morálně dilematických situací do kategorií: učitel vs. rodiče žáků; učitel vs. jeho kolegové; učitel vs. vedení školy; učitel vs. podmínky jeho práce. Tyto kategorie byly dále syceny novými situacemi, které uváděli...
|
|
|
Implementace doplňujícího vzdělávacího oboru Etická výchova na prvním stupni základní školy
Pachelová, Michaela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Muchová, Ludmila (oponent) ; Bravená, Noemi (oponent)
Disertační práce popisuje způsoby implementace doplňkového vzdělávacího předmětu etická výchova do vzdělávacího systému v české společnosti. Primárně se zaměřuje na výuku prosociálního chování na prvním stupni základní školy. teoretické části práce byla shromážděna teoretická východiska tématu disertační práce. Prosociální chování bylo vymezeno jako pozitivní sociální chování s aktivní účastí při řešení konkrétní životní situace, kdy pomoc druhým není spojena s očekáváním odměny. Představené tody socializace žáků byly členěny na direktivní a doporučené nedirektivní podporující pozitivní třídní klima. Charakteristika morálního růstu u žáků mladšího školního věku byla nahlížena dle několika kritérií. Bylo charakterizováno pojetí etické výchovy v kurikulárních České republice i v zahraničí. empirické části je popsán kvalitativní výzkum s designem případové studie. Sběr dat proběhl metodou přímého pozorování, polostrukturovaných rozhovorů a analýzy školních artefaktů. Práce referuje o realizovaném výzkumu výuky etické výchovy na dvou vybraných základních školách. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak se výuka prosociálního chování implementuje do výukového procesu. Prvním dílčím cílem bylo charakterizovat, jaké aktivity rozvíjejí prosociální chování a komunikaci mezi žáky. Druhým dílčím cílem bylo zjistit,...
|
|
|
Prekoncepty žáků 1. stupně ZŠ o vztahu lidí a zvířat
Buryšková, Kateřina ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Krčmářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na porozumění různým aspektům vztahu lidí a zvířat u žáků 1. stupně základní školy. Cílem práce je zjistit, jaké mají děti raného školního věku prekoncepty například v oblasti chovu hospodářských zvířat, domestikace nebo zabíjení zvířat pro různé účely. Teoretická část vymezuje pojem zvíře, přibližuje vědní obor human-animal studies a předkládá některá dosavadní výzkumná zjištění týkající se vztahu dětí ke zvířatům. Dále se zabývá tím, jak je dané téma obsaženo v učebnicích 1. období 1. stupně a v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Na závěr charakterizuje konstruktivismus a dětské interpretace světa. V praktické části je popsána metodologie výzkumu. Data byla sesbírána pomocí polostrukturovaných hloubkových rozhovorů se žáky prvního ročníku, výsledky analyzovány metodou otevřeného kódování a interpretovány. Výsledky naznačují, že nejvíce miskonceptů mají žáci v oblasti chovu hospodářských zvířat. KLÍČOVÁ SLOVA: žáci 1. stupně základních škol, dětská porozumění, prekoncepce, konstruktivismus, kvalitativní výzkum, polostrukturovaný rozhovor, vztah lidí a zvířat
|
|
| |
|
|
Podpora neúspěšných žáků učiteli na 1. stupni ZŠ
Pánková, Simona ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí učitele ve vzdělávání školně neúspěšných žáků na 1. stupni ZŠ. Teoretická část se věnuje různým pojetím školní neúspěšnosti. V první kapitole je vymezený pojem školní úspěšnost a neúspěšnost. Druhá kapitola se zabývá různými důvody školní neúspěšnosti, které učitel musí určit, aby mohl žáka efektivně podpořit. Třetí kapitola se zaměřuje na chování žáků se SVP, které může být mnohdy nebezpečné a učitel musí vědět, jak se v takových situacích zachovat. Čtvrtá kapitola se zabývá tím, jak je žák se SVP přijímán do běžné třídy. Především se však diplomová práce zaměřuje na postupy používané učitelem, které pomáhají dítěti v učení a překonávání překážek, které jeho učení ztěžují, včetně subjektivně vnímané neúspěšnosti. Tyto informace nalezneme v paté kapitole. Další kapitoly se zaměřují na asistenta pedagoga a na školu, obojí je při podpoře žáka klíčové. Cílem empirické části je zjistit, jak přistupují k podpoře školně neúspěšných žáků učitelé na 1. stupni ZŠ a jakých efektivních postupů (strategií) využívají. Tato část je založena na kvalitativním výzkumu. Hlavní výzkumnou metodou je pozorování výuky ve dvou třídách 3. ročníku ZŠ. Dalšími použitými metodami jsou rozhovory s oběma učitelkami a empirické posouzení, které je vytvořeno po sledování jejich výuky. Výstupem...
|
|
|
Waldorfská pedagogika v době distančního vzdělávání
Košnerová, Štěpána ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem distančního vzdělávání na waldorfských základních školách České republiky, ke kterému došlo vlivem uzavření škol v důsledku pandemie onemocnění COVID-19. Teoretická část práce popisuje alternativní koncepci waldorfské pedagogiky, její teoretická východiska a principy. Dále se věnuje vymezení pojmu distanční vzdělávání a jeho vztahu k době uzavření škol. V oblasti distančního vzdělávání je definován pojem e-learning, který se stal nástrojem vzdělávání současné moderní doby. Cílem empirické části diplomové práce je prozkoumat, jaký vliv měl přechod na distanční vzdělávání v době pandemie na waldorfskou pedagogiku. Ke zjištění výsledků kvalitativního výzkumu je využito metody polostrukturovaného rozhovoru. Před zahájením sběru dat byl proveden předvýzkum ve formě setkání s jedním waldorfským učitelem. Cílem bylo proniknout do nastalé situace z pohledu waldorfského pedagoga a formulace otázek rozhovoru. Následně byl realizován jeden zkušební rozhovor. Získávání výzkumných dat trvalo čtyři měsíce, celkem proběhlo dvanáct hloubkových rozhovorů. Průměrná délka jednoho rozhovoru je necelých 57 minut. Výběr respondentů podléhá třem kritériím. Všichni respondenti jsou učiteli waldorfských základních škol České republiky, kteří byli v době distančního vzdělávání třídními...
|
|
|
Historický vývoj primárního vzdělávání v Polné ve světle archivních pramenů.
Vomelová, Martina ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce je historického charakteru. Zabývá se vývojem primárního vzdělávání ve městě Polná v letech 1873-1952. Práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části práce je zmapován historický vývoj primárního stupně školy v Polné v letech 1873-1952, vývoj školy je zasazen do historického vývoje města, potažmo regionu, a jsou zde uvedena historická specifika primárního stupně školy na základě školních kronik a dalších pramenů archivní povahy. Metodologicky se teoretická část práce opírá o historickou metodu, historicko- srovnávací metodu, práci s dokumenty, analýzu a syntézu. V teoretické části práce autorka vychází z materie, kterou uchovává ve své odborné knihovně a sbírkovém fondu jak Městské muzeum Polná, tak i Státní okresní archiv Jihlava. Diplomová práce rovněž vychází z odborné literatury, která byla historii města v průběhu času věnována. Teoretická část práce je podpořena praktickou částí, která je tvořena rozhovory s pamětníky žáky, kteří školu v Polné v závěrečné etapě sledovaného období navštěvovali, a pamětníkem učitelem, který ve škole ve sledované době učil. Vzpomínky pamětníků umožňují nahlédnout do vybraného úseku historie polenské školy na základě vzpomínek narátorů. Praktická část diplomové práce je založena na kvalitativním výzkumu. Pro získání vzpomínek pamětníků byla...
|
host ::
RSS.