Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Biogeneze a funkce jaderných železo-sirných proteinů
Panova, Ekaterina ; Benda, Martin (vedoucí práce) ; Smutná, Tamara (oponent)
Železo-sirné klastry jsou důležitými anorganickými kofaktory mnoha buněčných reakcí, včetně těch, které probíhají v jádře. Jaderné železo-sirné proteiny hrají důležitou roli při replikaci DNA, opravách genomu a udržovaní jeho stability. Biosyntéza těchto železo-sirných klastrů začíná v mitochondriích pomocí ISC dráhy (iron-sulfur cluster assembly) pokračuje v cytosolu v CIA dráze (cytosolic iron-sulfur cluster assembly) a končí zabudováním klastrů do cílových apoproteinů, kterými jsou například polymerázy, primázy, helikázy, endonukleázy nebo glykosylázy. Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky o dráhách biosyntézy železo-sirných klastrů, o funkcích jaderných železo-sirných proteinů a o úloze železo-sirných klastrů v těchto proteinech, včetně fenotypů a klinických projevů způsobených jejich absencí. Klíčová slova: železo-sirné klastry, metaloproteiny, jádro, replikace DNA, oprava DNA
Vliv patogenních agens na vaginální mikrobiom
Procházková, Jana ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Smutná, Tamara (oponent)
Lidské tělo je hojně osídleno nejrůznějšími mikroorganismy. Tyto mikroorganismy tvoří ucelená společenství, které v kontaktu s konkrétními lidskými orgány vytváří tzv. mikrobiomy. Každý mikrobiom je unikátní ve svém složení. Studium mikrobiomů napomáhá nejen odhalit jejich složení, ale i pochopit komplexní interakce, které vznikají mezi mikroorganismy a člověkem. Metody analýzy mikrobiomů se stále zlepšují. Ke studiu mikrobiomů se v současnosti nejvíce používá sekvenování nové generace, které například napomáhá identifikovat jednotlivé zástupce, kteří se v mikrobiomech vyskytují. Je již známo, že bakterie rodu Lactobacillus u většiny žen tvoří dominantní složku zdravého vaginálního mikrobiomu. Zdravý vaginální mikrobiom má nezastupitelný význam v udržování homeostáze a správného fungování urogenitálního traktu žen. Hraje také důležitou roli v jeho ochraně před patogenními agens. Mezi tyto patogenní agens patří viry, bakterie, archea a eukaryota. V rámci této bakalářské práce je vybráno několik zástupců z domén Bacteria a Eukaryota, kteří primárně napadají urogenitální trakt žen. Dle statistických odhadů vyplývá, že Trichomonas vaginalis je celosvětově nejrozšířenějším patogenním agens urogenitálního traktu žen, a proto je studium obranyschopnosti vaginálního mikrobiomu vůči tomuto parazitovi velmi důležité....
Prokaryotic proteins of antioxidant defense in Trichomonas vaginalis hydrogenosomes
Smutná, Tamara
Parazitickí protisti s modifikovanou mitochondriou reprezentujú dôležitú a zaujímavú skupinu organizmov, a to nielen z pohľadu evolúcie eukaryotickej bunky, ale naviac predstavujú pôvodcov nebezpečných a rozšírených ochorení, a preto poznatky z oblasti ich biológie predstavujú doležitý nástroj k vývoju nových chemoterapeutík s antiparazitárnym účinkom. Vzhľadom na to, že tieto organizmy osídľujú telesné dutiny hostiteľského organizmu vyznačujúce sa nízkou koncentráciou kyslíka, nie je u nich prítomná typická mitochondria. Namiesto nej obsahujú redukované, mitochondriám príbuzné organely, v ktorých však stále prebiehajú mnohé fyziologicky dôležité procesy. Trichomonas vaginalis je anaerobný bičíkovec osídľujúci vaginálny epitel. Namiesto obvyklých mitochondrií obsahuje hydrogenozómy, organely príbuzné mitochondriám. Hydrogenozómy obsahujú metabolické dráhy generujúce ATP prostredníctvom substrátovej fosforylácie s využitím enzýmov citlivých k poškodeniu kyslíkom, ako sú pyruvát:feredoxín oxidoreduktáza a Fe-Fe hydrogenáza. Vzhľadom na to, že trichomonády nežijú v absolútne anaeróbnom prostredí, museli si vyvinúť komplexné stratégie ako čeliť kyslíku a reaktívnym formám kyslíka (ROS) produkovaným bunkami imunitného systému hostiteľa. Nedávne proteómové a genómové analýzy potvrdilli u T. vaginalis...
Oxidativní stres u patogenních améb
Plíva, Jan ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Smutná, Tamara (oponent)
Reaktivní formy kyslíku jsou látky, které obsahují atom kyslíku s nepárovým elektronem. Díky tomuto nepárovému elektronu jsou tyto formy kyslíku značně reaktivní. Organismy využívají reaktivitu těchto látek k nepřebernému množství reakcí. Buňky jsou schopny vytvářet reaktivní formy kyslíku jako odpadní produkt během aerobní respirace, nebo pomocí enzymů, například NADPH oxidázy. Velmi důležitou roli hrají reaktivní formy kyslíku při obraně hostitele před parazitickými organismy. Během těchto obranných reakcí jsou reaktivní formy kyslíku využívány ve velké míře buňkami imunitního systému k destrukci parazitických organismů. K těmto reakcím dochází i v případě infekce způsobené patogenními amébami. Améby jsou eukaryotické jednobuněčné organismy, které jsou v některých případech schopny u člověka vyvolávat velmi vážná onemocnění. Améby musí být schopny během infekce překonat imunitní systém hostitele a tím pádem i reaktivní formy kyslíku. Proto využívají detoxifikační systémy, které jim pomáhají vypořádat se s oxidativním stresem způsobeným reaktivními formami kyslíku. Patogenní améby jsou ovšem schopny využít reaktivní formy kyslíku k překonání imunitního systému hostitele. Tato skutečnost potvrzuje jak spletité a komplikované je působení reaktivních forem kyslíku během interakce mezi hostitelským organismem...
Alkohol dehydrogenázy parazitických protist
Šipková, Anna ; Mach, Jan (vedoucí práce) ; Smutná, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá přehledem alkohol dehydrogenáz u parazitických protist. Tyto širokém spektru organismů od bakterií až po člověka. Díky různorodosti struktur těchto enzymů je substrátová specifita široká a jejich funkce rů je například tetramerní enzym s katalytickými ionty zinku. Základní funkcí je reverzibilní katalýza oxidace alkoholů na aldehydy a ketony za současné redukce koenzymu, kterým je NADP . U většiny organismů se Adh nachází ve více typech. Na základě současných přístupů je klasifikace Adh velmi obtížná a není ještě přesně stanovena. Současná klasifikace je do tří základních skupin: MDR ("středně dlouhé" Adh), SDR ("krátké" Adh) a železné Adh. Specifické zastoupení a ických protist, které využívají Adh především kvůli flexibilitě přizpůsobení na prostředí hostitele. V této práci se zabývám především anaerobním prostředí, kde Adh figurují ve fermentativních ch drahách. Důležitou roli mají Adh i při rezistenci na určitá léčiva, jak tomu je například u parazita Adh intenzivně zkoumána a stala se perspektivním enzymem pro využití například ve farmaceutickém a chemickém průmyslu. Klíčová slova
Prokaryotic proteins of antioxidant defense in Trichomonas vaginalis hydrogenosomes
Smutná, Tamara
Parazitickí protisti s modifikovanou mitochondriou reprezentujú dôležitú a zaujímavú skupinu organizmov, a to nielen z pohľadu evolúcie eukaryotickej bunky, ale naviac predstavujú pôvodcov nebezpečných a rozšírených ochorení, a preto poznatky z oblasti ich biológie predstavujú doležitý nástroj k vývoju nových chemoterapeutík s antiparazitárnym účinkom. Vzhľadom na to, že tieto organizmy osídľujú telesné dutiny hostiteľského organizmu vyznačujúce sa nízkou koncentráciou kyslíka, nie je u nich prítomná typická mitochondria. Namiesto nej obsahujú redukované, mitochondriám príbuzné organely, v ktorých však stále prebiehajú mnohé fyziologicky dôležité procesy. Trichomonas vaginalis je anaerobný bičíkovec osídľujúci vaginálny epitel. Namiesto obvyklých mitochondrií obsahuje hydrogenozómy, organely príbuzné mitochondriám. Hydrogenozómy obsahujú metabolické dráhy generujúce ATP prostredníctvom substrátovej fosforylácie s využitím enzýmov citlivých k poškodeniu kyslíkom, ako sú pyruvát:feredoxín oxidoreduktáza a Fe-Fe hydrogenáza. Vzhľadom na to, že trichomonády nežijú v absolútne anaeróbnom prostredí, museli si vyvinúť komplexné stratégie ako čeliť kyslíku a reaktívnym formám kyslíka (ROS) produkovaným bunkami imunitného systému hostiteľa. Nedávne proteómové a genómové analýzy potvrdilli u T. vaginalis...
Prokaryotic proteins of antioxidant defense in Trichomonas vaginalis hydrogenosomes
Smutná, Tamara ; Hrdý, Ivan (vedoucí práce) ; Horváth, Anton (oponent) ; Kopáček, Petr (oponent)
Parazitickí protisti s modifikovanou mitochondriou reprezentujú dôležitú a zaujímavú skupinu organizmov, a to nielen z pohľadu evolúcie eukaryotickej bunky, ale naviac predstavujú pôvodcov nebezpečných a rozšírených ochorení, a preto poznatky z oblasti ich biológie predstavujú doležitý nástroj k vývoju nových chemoterapeutík s antiparazitárnym účinkom. Vzhľadom na to, že tieto organizmy osídľujú telesné dutiny hostiteľského organizmu vyznačujúce sa nízkou koncentráciou kyslíka, nie je u nich prítomná typická mitochondria. Namiesto nej obsahujú redukované, mitochondriám príbuzné organely, v ktorých však stále prebiehajú mnohé fyziologicky dôležité procesy. Trichomonas vaginalis je anaerobný bičíkovec osídľujúci vaginálny epitel. Namiesto obvyklých mitochondrií obsahuje hydrogenozómy, organely príbuzné mitochondriám. Hydrogenozómy obsahujú metabolické dráhy generujúce ATP prostredníctvom substrátovej fosforylácie s využitím enzýmov citlivých k poškodeniu kyslíkom, ako sú pyruvát:feredoxín oxidoreduktáza a Fe-Fe hydrogenáza. Vzhľadom na to, že trichomonády nežijú v absolútne anaeróbnom prostredí, museli si vyvinúť komplexné stratégie ako čeliť kyslíku a reaktívnym formám kyslíka (ROS) produkovaným bunkami imunitného systému hostiteľa. Nedávne proteómové a genómové analýzy potvrdilli u T. vaginalis...
Železo jako faktor virulence parazitických protist
Glavanakovová, Marie ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Smutná, Tamara (oponent)
Železo je pro většinu organismů jedním z esenciálních prvků jejich metabolismu. Především díky možnosti účastnit se oxido-redukčních reakcí je tento prvek schopen zajišťovat řadu důležitých procesů v buňkách. Na druhé straně je ale známa vysoká toxicita volných atomů železa. Železo je tedy paradoxně jak esenciálním, tak potenciálně toxickým prvkem pro většinu organismů. Pro parazitické organismy je dostatečný příjem železa zásadní vzhledem k jejich vysokým nárokům na množení se ve svém hostiteli. Mnoho studií tedy zkoumá vztah dostupnosti železa na vývoj parazita jako jeden ze zásadních faktorů virulence. V experimentech se využívají chelátory, což jsou chemické látky schopné specificky s vysokou afinitou vázat ionty železa a využívají se především v léčbě nadbytku železa v organismu. Tato práce shrnuje poznatky o účincích nadbytku či nedostatku železa na vývoj parazitických organismů a v této souvislosti také o chelatačních látkách, jejich vlivu na virulenci a využití v terapii infekcí vybraných parazitických protist rodu Plasmodium, Leishmania, Trypanosoma, Trichomonas a Tritrichomonas.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.