Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 43 záznamů.  začátekpředchozí20 - 29dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Glagolská mše od Karla Douši
Lišková, Marie ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Glagolské mši Karla Douši. Doušova skladba je zasazena do kontextu dobových kompozičních přístupů k žánru glagolské mše a srovnána s dalšími podobnými díly Doušových současníků. Součástí práce je stručný Doušův životopis a seznam jeho děl. Práci doplňuje přiložený kompaktní disk s první - a zatím jedinou - nahrávkou Doušovy mše.
Václav Emanuel Horák jako český skladatel chrámové hudby 19. století
Spirit, Kryštof ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se pokouší zmapovat osobní i profesní život českého skladatele 19. století Václava Emanuela Horáka. Z dobových pramenů, zejména časopisů, vyplývá, že byl ve své době jedním z nejpopulárnějších a nejhranějších skladatelů církevní hudby. V dnešní době se však dílo tohoto skladatele téměř neprovozuje. Druhá část diplomové práce přináší přehled Horákových skladeb sestavený z dostupných specializovaných databází. Závěrečná analýza dvou Horákových zhudebnění zádušní mše - Requiem z různých časových období skladatelova života se v porovnání se stejným typem skladby Wolfganga Amadea Mozarta pokouší vystihnout Horákův kompoziční styl, zasadit ho do kontextu vývoje hudby na přelomu 18. a 19. století a následně zodpovědět otázku, zda byl Horák skladatelem ještě klasicistním, nebo už romantickým. Klíčová slova: skladatel, varhaník, ředitel kůru - regenschori, pedagog, klasicismus, romantismus, requiem, mše
Hudebně-liturgický provoz jezuitské koleje v Klatovech v 18. století
Aschenbrenner, Vít ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Slavický, Tomáš (oponent)
představovaly významný fenomén zdejšího kulturního, náboženského a hudebního života v 17. a 18. století. Jezuité postupným budováním řádového komplexu významným způsobem ovlivnili tvář města a jejich činnost na poli duchovního a kulturního života za stavebnictvím rozhodně nezaostávala. Ve městě působila jezuitská náboženská bratrstva, měšťané byli diváky při představení školských her a v neposlední řadě se účastnili významných řádem organizovaných náboženských festivit. Při všech těchto aktivitách hrála významnou roli zejména figurální hudba. Éra působení řádu ve městě (1636-1773) spadala sice již do období, kdy řád toleroval hudební produkce tohoto typu, nicméně z dobových pramenů vyplývá, že bylo neustále striktně rozlišováno mezi hudebním repertoárem provozovaným za účelem vnější reprezentace řádu a hudebním doprovodem interních bohoslužeb. Základní institucionální východisko hudebního provozu představoval seminář sv. Josefa, působící při koleji již od doby jejího ustavení. I když oproti obdobným řádovým seminářům v jiných lokalitách nedisponoval příliš velkým počtem hudebních fundací, byl schopen poskytnout ubytování, stravu, ošacení a hudební výuku až jedné desítce hudebních seminaristů. Toto množství zřejmě stačilo na provádění běžné figurální hudby, avšak na realizaci skladeb s větším obsazením bylo...
Tříhlasé adventní a vánoční písně z kancionálu V. K. Holana Rovenského - praktická edice
Müllerová, Věra ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Maňas, Vladimír (oponent)
42 6. RESUMÉ Práce předkládá odborné i laické hudební veřejnosti praktickou edici části Hola- nova kancionálu Capella regia musicalis (Praha 1693): adventní a vánoční písně pro dva hlasy a generálbas. V úvodních kapitolách ji zasazuje do kontextu vývoje české duchovní písně. V historické části jsme se dotkli tématu vývoje českých kancionálů od 15. do za- čátku 18. století. Zjistili jsme, že jejich repertoár byl v základě společný pro všechny konfese, které si jej navzájem vyměňovaly, a že i pobělohorské katolické kancionály čerpaly z dědictví protestantských. Poté jsme se zmínili o nejdůležitějších kancioná- lech 17. století, na jejichž tradici Holanův zpěvník navázal. V další kapitole jsme se zaměřili na osobnost Václava Karla Holana, shrnuli jeho poměrně pestrý život a dílo. V následující kapitole jsme dospěli k obecnému popisu Holanova kancionálu a zjistili jsme, že vznik tohoto tisku se neobešel bez komplikací. Popsali jsme si strukturu a formální podobu kancionálu. Nad konkrétními detaily jsme bez výhrad potvrdili názor A. Škarky, že jde o zpěvník velice nepřehledný. Konečně jsme došli k hlavní části práce - k edici adventních a vánočních písní. Nejprve jsme popsali postup, jakým má být dosaženo cíle. Vymezili jsme si pravidla, podle kterých má být přepsán písňový text i notace do dnešní praktické...
Poutní místo Kájov a jeho hudební tradice
Litvanová, Zdeňka ; Semerádová, Pavla (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
42 Resumé Předkládaná práce je pokusem zmapovat historii vzniku poutního místa Kájov. Práce vychází ze studia oficiálních pramenů, které se zachovaly a ze svědeckých výpovědí dosud žijících pamětníků. Mezi posuzovaná východiska patří historie kulturního a duchovního režimu v Kájově a události, které ovlivňovaly život poutního místa. Postupem času se změnila sociodemografická struktura obyvatelstva a politické režimy, které měly za následek perzekuování duchovních vůdců v Kájově. Práce sleduje působení duchovních tradic poutního místa, působení duchovních vůdců a jejich vliv na hudební a kulturní život obyvatel Kájova od prvních písemných zmínek až po současnost. Cílem mé práce je nejen zmapovat historii hudebního života poutního místa Kájov, ale i pokus utřídit zbytky kájovského hudebního archivu.
Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži
Macek, František ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Freemanová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se věnuje dosud neznámému archivu kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži, který se nalézá na kůru v místnosti vedle varhan. Známá sbírka biskupa Karla Lichtenstein-Castelcorna byla spolu s dalšími notami přenesena z kostela sv. Mořice Antonínem Breitenbacherem. Hudebniny byly přeneseny v roce 1927 do Kroměřížského zámku. Předmětem práce je lokační seznam notového materiálu, který je na kůru dnes uložen. Hodnota tohoto seznamu je ve výpovědi o vývoji chrámové hudby v rezidenčním městě olomouckého arcibiskupa v 2. polovině 19. století a ve 20. století. Zvláště v 1. polovině 20. století zastával kůr sv. Mořice místo uznávaného centra chrámové hudby, které navštěvovaly přední skladatelské osobnosti. O vysoké kvalitě provozované chrámové hudby svědčí i to, že liturgie byly přenášeny rozhlasem. Hudební archiv chrámu sv. Mořice ve své ucelenosti podává ojedinělou výpověď o historické etapě chrámové hudby, která dosud čeká na podrobné muzikologické zpracování.
Duchovní sborová tvorba Víta Clara
Konečná, Jolana ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
- 48 - 9. RESUME Bakalářská práce je zaměřena na život a dílo Víta Clara. V práci byly použity ukázky ze sborové duchovní tvorby, byly shrnuty kompoziční prostředky. V závěru práce je zhodnocení vybraných skladeb z hlediska interpretačního. Pozornost byla věnována významným českým osobnostem současnosti v české hudební pedagogice posledních desetiletí. Nemalou překážkou byl stav pramenů a nedostatek dohledatelných materiálů, stejně tak i čekání na zpracování notové pozůstalosti. Naopak byly potěšitelné postřehy a odpovědi kolegů a Clarových studentů, zejména jejich milé vzpomínky na nezapomenutelného skladatele a pedagoga. Tato práce je věnována památce Víta Clara im memoriam. 9. RESUME This thesis focuses on the life and work of Vít Clar. It presents some examples of sacred music for choir and summarizes Clar's musical composition elements. The last chapter evaluates selected compositions from the interpretation point of view. This text also pays attention to significant Czech personalities in contemporary musical education of several past decades. Work on this thesis was considerably hampered by the poor conditions of resources and the lack of available materials as well as by the duration of Clar's score estate's processing. On the other hand, observations and answers of Clar's colleagues and students,...
Podoby lendleru v Čechách ve světle rukopisů Jiřího J.B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky
Vejvoda, Zdeněk ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Výzkum s názvem Podoby lendleru v Cechách ve světle rukopisů Jiřího J. B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky se zabývá postavením lendleru v českém tanečním repertoáru 19. a první poloviny 20. století. Původně německý třídobý tanec byl v tomto období oblíben v v celé Evropě. Ze sbírek lidových tanců z Cech (včetně pohraničních oblastí s německým obyvatelstvem) bylo shromážděno přes 750 převážně instrumentálních melodií, označených jako lendler, štajryš, tajč, tyrol apod. Nejbohatším a zároveň nejstarším pramenem je rukopisný sborník tanečních melodií, které v letech 1811-1822 zaznamenal podkrkonošský kantor Jiří Josef Benedikt Hartl (1781-1849) ze Staré Paky. Práce se rovněž věnuje v celkovému kulturnímu a historickému kontextu obliby lendleru v severovýchodních Cechách se zaměřením na působení venkovských kantorů. Za nejčastější způsob přenosu tanečních instrumentálních melodií lze označit působení potulných muzikantů, významnou roli hrála také kulturní výměna v etnicky smíšených oblastech. Na základě podrobné hudební analýzy byly zjištěny charakteristické vlastnosti lendlerových tanečních melodií z českých pramenů 19. a první poloviny 20. století. Výsledky potvrzují provázanost lendleru s domácími hudebně-tanečními typy. Jako celek se totiž české lendlerové nápěvy do značné míry odlišují od německého...
Podoby lendleru v Čechách ve světle rukopisů Jiřího J.B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky
Vejvoda, Zdeněk ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Výzkum s názvem Podoby lendleru v Cechách ve světle rukopisů Jiřího J. B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky se zabývá postavením lendleru v českém tanečním repertoáru 19. a první poloviny 20. století. Původně německý třídobý tanec byl v tomto období oblíben v v celé Evropě. Ze sbírek lidových tanců z Cech (včetně pohraničních oblastí s německým obyvatelstvem) bylo shromážděno přes 750 převážně instrumentálních melodií, označených jako lendler, štajryš, tajč, tyrol apod. Nejbohatším a zároveň nejstarším pramenem je rukopisný sborník tanečních melodií, které v letech 1811-1822 zaznamenal podkrkonošský kantor Jiří Josef Benedikt Hartl (1781-1849) ze Staré Paky. Práce se rovněž věnuje v celkovému kulturnímu a historickému kontextu obliby lendleru v severovýchodních Cechách se zaměřením na působení venkovských kantorů. Za nejčastější způsob přenosu tanečních instrumentálních melodií lze označit působení potulných muzikantů, významnou roli hrála také kulturní výměna v etnicky smíšených oblastech. Na základě podrobné hudební analýzy byly zjištěny charakteristické vlastnosti lendlerových tanečních melodií z českých pramenů 19. a první poloviny 20. století. Výsledky potvrzují provázanost lendleru s domácími hudebně-tanečními typy. Jako celek se totiž české lendlerové nápěvy do značné míry odlišují od německého...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 43 záznamů.   začátekpředchozí20 - 29dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.