Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 43 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Skladby na české a latinské neliturgické texty 18. století z chrámové sbírky ve Smečně
Procházka, Karel ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent)
Cílem této magisterské práce je seznámení se zapomenutou vyspělou hudební kulturou města Smečna 18. století. Předmětem studia byla hudební sbírka kostela Nejsvětější Trojice ve Smečně se zaměřením na neliturgické skladby 18. století. Výsledky studia jsou rozděleny do tří kapitol. První zohledňuje vznik sbírky v kontextu historie kladenského regionu, města Smečna a kostela Nejsv. Trojice. Druhá se zabývá samotnou hudební sbírkou - složením, autorským profilem, dobovými proměnami, výjimečnými skladbami, díly smečenského kaplana patera Františka Mensiho a rozborem vybraných skladeb. Třetí část se věnuje současnému dění na kůru smečenského kostela, například obnoveným premiérám skladeb smečenského kůru nebo Smečenskému varhannímu festivalu na nejstarší varhany střední Evropy z roku 1587.
Hudebně-liturgický provoz jezuitské koleje v Klatovech v 18. století
Aschenbrenner, Vít ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Slavický, Tomáš (oponent)
představovaly významný fenomén zdejšího kulturního, náboženského a hudebního života v 17. a 18. století. Jezuité postupným budováním řádového komplexu významným způsobem ovlivnili tvář města a jejich činnost na poli duchovního a kulturního života za stavebnictvím rozhodně nezaostávala. Ve městě působila jezuitská náboženská bratrstva, měšťané byli diváky při představení školských her a v neposlední řadě se účastnili významných řádem organizovaných náboženských festivit. Při všech těchto aktivitách hrála významnou roli zejména figurální hudba. Éra působení řádu ve městě (1636-1773) spadala sice již do období, kdy řád toleroval hudební produkce tohoto typu, nicméně z dobových pramenů vyplývá, že bylo neustále striktně rozlišováno mezi hudebním repertoárem provozovaným za účelem vnější reprezentace řádu a hudebním doprovodem interních bohoslužeb. Základní institucionální východisko hudebního provozu představoval seminář sv. Josefa, působící při koleji již od doby jejího ustavení. I když oproti obdobným řádovým seminářům v jiných lokalitách nedisponoval příliš velkým počtem hudebních fundací, byl schopen poskytnout ubytování, stravu, ošacení a hudební výuku až jedné desítce hudebních seminaristů. Toto množství zřejmě stačilo na provádění běžné figurální hudby, avšak na realizaci skladeb s větším obsazením bylo...
Podoby lendleru v Čechách ve světle rukopisů Jiřího J.B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky
Vejvoda, Zdeněk ; Tyllner, Lubomír (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent) ; Stavělová, Daniela (oponent)
Výzkum s názvem Podoby lendleru v Cechách ve světle rukopisů Jiřího J. B. Hartla (1781-1849) ze Staré Paky se zabývá postavením lendleru v českém tanečním repertoáru 19. a první poloviny 20. století. Původně německý třídobý tanec byl v tomto období oblíben v v celé Evropě. Ze sbírek lidových tanců z Cech (včetně pohraničních oblastí s německým obyvatelstvem) bylo shromážděno přes 750 převážně instrumentálních melodií, označených jako lendler, štajryš, tajč, tyrol apod. Nejbohatším a zároveň nejstarším pramenem je rukopisný sborník tanečních melodií, které v letech 1811-1822 zaznamenal podkrkonošský kantor Jiří Josef Benedikt Hartl (1781-1849) ze Staré Paky. Práce se rovněž věnuje v celkovému kulturnímu a historickému kontextu obliby lendleru v severovýchodních Cechách se zaměřením na působení venkovských kantorů. Za nejčastější způsob přenosu tanečních instrumentálních melodií lze označit působení potulných muzikantů, významnou roli hrála také kulturní výměna v etnicky smíšených oblastech. Na základě podrobné hudební analýzy byly zjištěny charakteristické vlastnosti lendlerových tanečních melodií z českých pramenů 19. a první poloviny 20. století. Výsledky potvrzují provázanost lendleru s domácími hudebně-tanečními typy. Jako celek se totiž české lendlerové nápěvy do značné míry odlišují od německého...
Klatovské rorátníky
Císlerová, Anna ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá fenoménem českých rorátů. Její těžiště spočívá v popisu tří rorátních knih uchovávaných ve Vlastivědném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech pod signaturami RK 79, RK 83 a RK 84. V souvislosti s tradicí zpěvu rorátů v Klatovech jsou zohledněny a popsány další čtyři zpěvní knihy klatovské provenience: latinský graduál (sign. CS KL 403), český graduál (sign. CS KL 1) a dvě hlasové knihy (sign. RK 102, RK 103). Ty byly spolu se dvěma rorátníky (RK 83 a RK 84) majetkem literátského bratrstva v Klatovech, které se staralo mj. i o zpěv rorátů. V druhé části práce jsou texty tří rorátníků z Klatov srovnány s rakovnickým graduálem (inv. č. B 98) a královéhradeckým rorátníkem (sign. Hr-11), které představují výchozí prameny pro tzv. rakovnickou a královéhradeckou redakci rorátů. Teoretická východiska pro analýzu tvoří koncept nové filologie a úvahy Kateřiny Smyčkové věnované zpívaným textům raného novověku. Při analýze se ukázalo, že charakteristickým rysem rorátů je variantnost textů, a to v různém rozsahu (od jednotlivých slov po písňové celky). Varianty lze najít na všech jazykových rovinách od fonologicko-fonetické po syntaktickou, zvláště pak mají výrazný dosah na významovou stránku textů. Vysoká míra variantnosti, dodatečné zásahy do textů, přípisy a poznámky ukazují, že...
Píseň svatého Vojtěcha. Tradice písně Hospodine pomiluj ny, svatovojtěšská legenda a pražský Slovanský klášter
Slavický, Tomáš
Studie se zabývá dějinami recepce nejstarší české duchovní písně Hospodine pomiluj ny. Původ textu, poprvé zapsaného ve 14. století se dnes datuje do 10.-11. století, struktura textu i nápěvu je odvozena ze západního typu litanií v církevní slovanštině. Dějiny recepce této písně zahrnují její využití v různých funkcích, náležejících formě litanie (v rámci liturgie, při královské korunovaci, před bitvami, v čase nebezpečí, pro získání odpustků). Dlouhá tradice písně zahrnuje několik různých - i historizujících - redakcí. Dvě různé tradice recepce písně se krátce protly v liturgii Emauzského kláštera (s kostele zasvěceným mj. sv. Vojtěchovi, domnělému autorovi písně) ve 14. století. Lze doložit též souvislost mezi melodií písně Hospodine pomiluj ny a tradicí hlaholského zpěvu v Chorvatsku.
Hudební život a významné hudební události u pražských křižovníků s červenou hvězdou v 18. století ve světle listinných pramenů
Veverka, Karel ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent) ; Maňas, Vladimír (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá hudebním provozem v rámci Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou v 18. století. Historie řádu sahá až do první poloviny 13. století a jedná se o jediný původně český církevní řád. V 18. století patřili křižovníci mezi nejvýznamnější mecenáše umění v Čechách, kostel a klášter sv. Františka v Praze, tedy centrum řádu, se stal jedním z klíčových kulturních center. Charitativní činnost řádu dala vzniknout ve své době ojedinělé instituci - řádové menze, která měla i zcela zásadní význam pro fungování kůru kostela sv. Františka, neboť zajišťovala dostatečné množství zpěváků i instrumentalistů. Výzkum se prakticky výhradně opírá o nenotové prameny uložené v křižovnickém listinném fondu (č. 195) deponovaném v 1. oddělení Národního archivu v Praze. Podle informací v inventáři obsahuje fond celkově 2315 kartonů listinného materiálu a 3306 knih. Až doposud se prameny z tohoto fondu těšily zájmu badatelů spíše okrajově, k čemuž bezesporu přispěla i jeho značná neuspořádanost. Nejcennější objevy tak byly paradoxně učiněny díky šťastné souhře okolností. Hlavní část výzkumu je věnovaná kostelu a klášteru sv. Františka v Praze, tedy centru samotného řádu. Z obsahového hlediska je rozčleněn do tří základních oblastí. První se zabývá otázkou personálií. Kromě nově...
Karel IV. a Emauzy. Liturgie - text - obraz
Kubínová, Kateřina ; Benešovská, Klára ; Čermák, Václav ; Slavický, Tomáš ; Soukup, Daniel ; Šimek, Štěpán
Kniha shrnuje nejnovější poznatky o fundaci Karla IV. – klášteru Na Slovanech (Emauzy) a literární, především českojazyčné produkci doby Karla IV. Svými texty přispěli do knihy slavisté, muzikologové, bohemisté, literární vědci a historici dějin umění zejména z řad odborníků Akademie věd ČR. Texty vycházejí z příspěvků ze stejnojmenné konference z října roku 2016.
František Gregora. Skladatel, pedagog a organizátor hudebního života na jihu Čech 19. století
Procházka, Luboš ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na shrnutí a evidenci dosavadních poznatků o životě a díle skladatele Františka Gregory (1819 - 1887), na základě kterých se pokouší vyhodnotit vzájemné interakce skladatele a místního prostředí, jak se všeobecně projevily v tvůrčí činnosti skladatele - profesionálního chrámového hudebníka správního centra příslušného regionu v českých zemích v devatenáctém století.
F. X. Brixi's Oratorium pro die sacro parasceves
Labudová, Jana ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá hudobno-štýlovou analýzou oratória F. X. Brixiho Judas Iscariothes, ktorého opis sa dochoval v kláštore Osek pod názvom Oratorium pro die sacro parasceves. Prvá časť práce popisuje hudobné dejiny a dochované pramene a inventáre kláštora Osek. Ďalšia časť sa zaoberá oratóriom v Oseku, pričom hlavným bodom tejto kapitoly je súpis oratórnych produkcií predvedených v Oseku v priebehu 18. a začiatkom 19. storočia. Kľúčovou časťou práce je hudobno-štýlová analýza oratória Judas Iscariothes, ktorej predchádza popis spartovaného prameňa a dochovaných libriet. Príloha práce obsahuje edičný návrh tohto diela.
Glagolská mše od Karla Douši
Lišková, Marie ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Glagolské mši Karla Douši. Doušova skladba je zasazena do kontextu dobových kompozičních přístupů k žánru glagolské mše a srovnána s dalšími podobnými díly Doušových současníků. Součástí práce je stručný Doušův životopis a seznam jeho děl. Práci doplňuje přiložený kompaktní disk s první - a zatím jedinou - nahrávkou Doušovy mše.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 43 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.