|
|
Metodika ELISpot a predikce rejekce po transplantaci ledviny.
Rybáková, Kateřina ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Mrázek, František (oponent)
Nejlepším terapeutickým řešením pro pacienty s chronickým selháním ledvin je transplantace. Celkové přežívání transplantovaných orgánů i pacientů je díky velkému pokroku v imunosupresivní terapii značně vysoké. Na druhou stranu na funkci transplantovaného orgánu se může imunosupresivní léčba podepsat svými nežádoucími vedlejšími účinky - příliš silná imunosuprese se může projevit infekcí či novotvary, naopak nedostatečná odhojením štěpu. Vzhledem k závažnosti akutní rejekce je hlavním cílem spolupráce klinických lékařů s transplantačními imunology rozdělit pacienty na základě hodnocení imunologických rizikových faktorů do skupin s nízkým, středním a vysokým rizikem rejekce. V literatuře se uvádí, že počty (frekvence) buněk produkujících interferon gama (IFNγ) před transplantací umožňují identifikovat pacienty s vysokým rizikem akutní celulární rejekce a zároveň predikovat dlouhodobé přežívání štěpu. V této práci jsme z periferní krve pacientů odebrané před transplantací stanovovali pomocí metody ELISpot (Enzyme-linked immunosorbent spot assay) frekvence aktivovaných T lymfocytů specifických vůči antigenům dárce, které během krátké stimulace (24 hodin) produkovaly IFNγ. Výsledky jsme korelovali s výskytem akutní celulární (ACR) a humorální (AMR) rejekce a dalšími rizikovými faktory. U našeho souboru...
|
|
|
Epitopes of HLA antigens and their relevance for organ transplantation program
Šutta, Adrián ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
a klíčová slova Cílem této diplomové práce je zhodnocení potenciálního benefitu HLA epitopů v predikci de novo protilátkové odpovědi u pacientů po transplantaci ledviny. Téma a selekční kritéria pacientů byli určeny ve shodě se selekčními kritérii pro 18. mezinárodní workshop pro HLA a Imunogenetiku, který se uskuteční v květnu 2022 v Nizozemsku, kterého součástí budou i data použity při vyhotovení této práce. Našim cílem bylo porovnaní neshod na úrovni HLA alel (definovaných ve vysokém rozlišení za pomoci NGS sekvenování), neshod v HLA epitopech (definovaných HLA Matchmakerem) a neshodných aminokyselin v sekvenci HLA molekuly (definované pomocí HLA EMMA). Podařilo se nám identifikovat N= 28 pacientů pozitivních na de novo protilátky a N= 19 pacientů. negativních na de novo protilátky po uplynutí 5 let od transplantace. Tyto dvě kohorty byly následně porovnávány na základě výše zmíněných metod a následně bylo množství neshod korelováno s počtem pacientů, kteří si vytvořili de novo protilátky, za použití ROC křivek. Nepodařilo se nám zaznamenat výhodu HLA epitopů v porovnání s HLA alelami ve vysokém rozlišení. HLA epitopy definované HLA Matchmakerem byly následně analyzovány samostatně. Ke každému epitopu byla přirazená teoretická imunogenicita na základě počtu neshod/DSA protilátek v konkrétním...
|
|
|
Regulation of HLA class II genes expression
Zajacová, Marta ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Slavčev, Antonij (oponent)
Geny HLA II. třídy jsou vysoce polymorfní, a to také v regulačních nekódujících genových oblastech. Polymorfismus v promotorové oblasti vytváří silný potenciál pro rozdílnou expresi jednotlivých alel. I když je známo, že množství molekul HLA II. třídy na povrchu buněk má významnou úlohu při utváření imunitní odpovědi, polymorfismus v expresi genů HLA třídy II dosud nebyl podrobně analyzován. Cílem této práce bylo zkoumat expresi mRNA a metylaci promotorové DNA u alel genů HLA II. třídy. Byly provedeny dvě studie, které se zabývaly různými aspekty regulace. V části A byla zkoumána metylace DNA u 10 alel promotoru DQA1 a její vliv na expresi mRNA tohoto genu. DNA metylace v plné krvi byla stanovena pomocí bisulfitového sekvenování a exprese mRNA byla měřena za použití RT-qPCR. I když byly pozorovány mezialelické rozdíly v celkové metylaci (nejvíce metylované alely byly DQA1*02:01 a *04:01), nebyla pozorována očekávaná negativní korelace mezi methylační hustotou DNA promotoru DQA1 a expresí alely. Mezialelické rozdíly v metylaci jednotlivých CpG pozic prokázány nebyly, ale domníváme se, že genetický polymorfismus v oblasti (zejména oblast upstream od pozice -400, která je téměř kompletně metylovaná ve všech alelách) může vést k různým interpretacím 5meCpG na stejné pozici v různých alelických kontextech. V...
|
|
|
Komplement-vážící protilátky u pacientů po transplantaci orgánů a jejich klinický význam
Kovandová, Barbora ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Diagnostika protilátkami-zprostředkované rejekce (AMR) u pacientů po transplantaci jater je velmi komplikovaná, klinické a patologické příznaky této závažné a často i život-ohrožující komplikace se mnohdy překrývají s neimunologickými symptomy, jako jsou biliární obstrukce, ischémie, trombóza a další. Navíc jsou játra proti tomuto typu rejekce do značné míry rezistentní. Stejně jako u transplantovaných ledvin a srdcí, hlavním patologickým faktorem poškození štěpu jsou protilátky namířené proti neshodným HLA antigenům dárce orgánu (tzv. donor-specifické protilátky). Kromě analýzy HLA specificity protilátek se výzkum v poslední době zaměřuje i na zjištění, zdali jsou tyto protilátky schopné vázat komplement či nikoli. Publikací na toto téma je zatím velmi málo. Z tohoto důvodu je cílem této diplomové práce studovat klinický význam komplement-vážících protilátek proti HLA antigenům u pacientů po transplantaci jater. Naše předběžné výsledky naznačují, že by mohla existovat souvislost mezi přítomností komplement-vážících protilátek a výskytem AMR. Tento poznatek by mohl hrát roli pro zlepšení prognózy pacientů po transplantaci jater. Klíčová slova HLA, protilátky, C4d, komplement, transplantace jater
|
|
|
Regulation of HLA class II genes expression
Zajacová, Marta ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Slavčev, Antonij (oponent)
Geny HLA II. třídy jsou vysoce polymorfní, a to také v regulačních nekódujících genových oblastech. Polymorfismus v promotorové oblasti vytváří silný potenciál pro rozdílnou expresi jednotlivých alel. I když je známo, že množství molekul HLA II. třídy na povrchu buněk má významnou úlohu při utváření imunitní odpovědi, polymorfismus v expresi genů HLA třídy II dosud nebyl podrobně analyzován. Cílem této práce bylo zkoumat expresi mRNA a metylaci promotorové DNA u alel genů HLA II. třídy. Byly provedeny dvě studie, které se zabývaly různými aspekty regulace. V části A byla zkoumána metylace DNA u 10 alel promotoru DQA1 a její vliv na expresi mRNA tohoto genu. DNA metylace v plné krvi byla stanovena pomocí bisulfitového sekvenování a exprese mRNA byla měřena za použití RT-qPCR. I když byly pozorovány mezialelické rozdíly v celkové metylaci (nejvíce metylované alely byly DQA1*02:01 a *04:01), nebyla pozorována očekávaná negativní korelace mezi methylační hustotou DNA promotoru DQA1 a expresí alely. Mezialelické rozdíly v metylaci jednotlivých CpG pozic prokázány nebyly, ale domníváme se, že genetický polymorfismus v oblasti (zejména oblast upstream od pozice -400, která je téměř kompletně metylovaná ve všech alelách) může vést k různým interpretacím 5meCpG na stejné pozici v různých alelických kontextech. V...
|
|
| |
|
| |
|
|
Epigenetická regulace genů pro HLA II. třídy ve vztahu ke stárnutí organismu
Říhová, Adéla ; Kotrbová - Kozak, Anna Katarzyna (vedoucí práce) ; Slavčev, Antonij (oponent)
Úvod: Glykoproteiny hlavního histokompatibilního sytému (MHC) jsou nezastupitelnými spoluúčastníky regulace imunitní odpovědi a udržování imunitní homeostázy. Regulace jejich exprese hraje důležitou roli v adaptivní imunitní odpovědi. V poslední době je velmi zkoumaným mechanismem této regulace metylace DNA v regulačních oblastech, které jsou klíčové pro dostupnost DNA transkripčním faktorům. Stárnutí organismů je mimo jiné spojováno se změnami v metylaci DNA. Zvýšená predispozice k imunosenescenci ve stáří by mohla být následkem právě změn v metylačním stavu regulačních oblastí genů MHC II. třídy. Cíle: Cílem této práce je analýza metylačního stavu regulační oblasti genu DQB1 a porovnání rozdílu mezi generacemi a jednotlivými alelami. Dále je porovnána úroveň exprese mRNA genu DQB1 mezi generacemi a mezi jednotlivými alelami. Metody: Z krve dárců tří různých věkových skupin byly izolovány DNA a RNA. DNA byla genotypizována a modifikována bisulfitovou konverzí. Dále byly amplifikovány regulační oblasti genů DQB1 a byly klonovány do bakterií. Pozitivní klony byly selektovány a podrobeny metylační analýze. RNA byla přepsána do cDNA pomocí reverzní transkripce a její relativní úroveň exprese byla určena pomocí kvantitativní PCR. Výsledky: Mezigenerační analýza intronu 1 ukázala statisticky významný...
|
|
|
Role BAFF cytokinu v transplantačních reakcích
Sekerková, Zuzana ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Současná imunogenetická vyšetření před transplantací zahrnují kromě HLA typizace také detekci HLA-specifických protilátek, avšak ta neposkytuje informaci o B buňkách, které se účastní humorální odpovědi proti transplantovanému orgánu. BAFF (B aktivační faktor) hraje důležitou roli při proliferaci, maturaci a diferenciaci B buněk. Sestřižením membránové formy BAFF vzniká solubilní forma cytokinu, která se váže na tři typy receptorů - TACI, BAFF-R a BCMA. Některé recentní studie naznačují, že BAFF by mohl sloužit jako prediktor nebo marker protilátkami zprostředkované rejekce (AMR) u pacientů po transplantaci ledviny. Naše studie se skládá ze dvou částí. V první části jsme se zabývali solubilním BAFF v séru pacientů po transplantaci ledviny. Cílem naší retrospektivní studie bylo proto korelovat hladiny BAFF cytokinu u pacientů před a po transplantaci s klinickým průběhem a incidencí rejekce po transplantaci. Do studie bylo zařazeno 92 příjemců ledviny. Protilátkami- zprostředkovaná (humorální) rejekce byla diagnostikována na základě pozitivního nálezu C4d depozitů v peritubulárních kapilárách (imunoflorescenční detekce) a přítomnosti donor- specifických protilátek. Hladiny BAFF byly stanoveny za využití Xmap metodiky na přístroji Luminex před transplantací, 3 měsíce, 6 měsíců a rok po transplantaci....
|
|
|
Role B buněk v transplantačních reakcích
Brožová, Jitka ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Hlavním problémem při transplantaci ledvin je vývoj celulární a protilátkami zprostředkované (humorální) rejekce. Za poslední desetiletí, díky zlepšení účinnosti imunosupresivních léků, došlo ke zlepšení prognózy na přežití transplantovaných orgánů. Nicméně, humorální rejekce stále zůstává velmi závažným problémem u rizikových pacientů, protože může trvale poškodit štěp. Vzhledem k tomu je nutné již před transplantací rozdělit pacienty s vysokým a nízkým rizikem vzniku protilátkami-zprostředkované rejekce. Současná imunogenetická vyšetření před transplantací zahrnuje, kromě HLA typizace, detekci panel-reaktivních protilátek pacienta. Avšak ta neposkytuje informaci o B buňkách, které se účastní humorální odpovědi příjemce ledviny. Z toho důvodu se předložená diplomová práce zabývá analýzou B buněčné reaktivity a její regulace u transplantovaných pacientů. V této retrospektivní analýze jsme zkoumali hladiny faktoru regulující funkci B lymfocytů (BAFF). Z dosud publikovaných prací vyplývá, že BAFF by mohl sloužit jako marker humorální rejekce. Dále jsme se zaměřili na B lymfocyty a jejich schopnost produkovat protilátky pomocí metody IgG ELISpot (Enzyme-linked immunosorbent spot). V literatuře se uvádí, že IgG ELISpot by mohla predikovat produkci protilátek a tudíž predikovat riziko vývoje humorální...
|
host ::
RSS.