|
|
Změna systému řízení malého podniku
Slavíková, Marie ; Plhoňová, Věra (oponent) ; Koráb, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá základními pojmy z oblasti řízení podniku a manažerských funkcí. Zaměřuje se na analýzu konkrétní společnosti, s jejíž pomocí lze nalézt nedostatky, které se v daném podniku vyskytují. Tyto nedostatky pak ovlivňují návrh nové strategie a návrh manažerských funkcí. Změny jsou pak zavedeny pomocí Lewinova modelu změn, ke kterému je vytvořen i harmonogram implementace.
|
|
| |
|
|
Rozvoj tvořivosti žáka základní školy prostřednictvím notačního programu
Grobár, Martin ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Sedláček, Marek (oponent)
Vsouvislosti scelosvětovým rozvojem informační a komunikační technologie a sjejím postupným pronikáním do edukačních procesů se i v hudební pedagogice jeví otázky využití moderní technologie v hudebním vyučování jako aktuální a hudebně pedagogickou veřejností diskutované. Předmětem disertační práce se stalo bádání nad možnostmi notačního programu v rozvoji hudebnosti žáků na druhém stupni základní školy, zejména pak jejich elementární hudební tvořivosti. Teoretická část práce vytváří rámec vlastního výzkumu. Klasifikuje hudební technologie, podrobněji se zabývá nejdůležitějšími notačními programy s důrazem na ve výzkumu použitý program MuseScore a přináší nezbytná fakta k problematice hudební kreativity. Část výzkumná stanoví předmět, cíle a základní pracovní hypotézy výzkumu. Ten byl realizován v několika etapách a v návazných výzkumných šetřeních. Hlavní výzkum si kladl za cíl ověřit experimentální metodiku vyučování hudební výchovy u žáků šestých tříd základních škol s využitím notačního programu jako nástroje pro rozvoj jejich hudebně- tvořivých dovedností. Závěry výzkumu lze uplatnit v dalším procesu hledání možností využití hudební technologie v rozvoji celkové hudebnosti žáků v základním vzdělávání. Následná šetření verifikovala závěry hlavního výzkumu a ověřovala navrhovaná řešení v podobě využití...
|
|
|
Tvorba cílů na mateřské škole z hlediska dlouhodobého, střednědobého a krátkodobého horizontu plánování
Stehnová, Alena ; Horázná, Marie (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent)
Jednou z důležitých povinností vedoucího pracovníka je správně vyhodnotit potřeby, stanovit priority a záměry. Vymezit cíle a seřadit je do hierarchie od dlouhodobých operačním, nám může pomoci uspořádat práci na plánu rozvoje školy do systému. Před vlastním vytýčením cíle pro určitou oblast je důležitá identifikace vlivů tj. příležitostí i hrozeb z vnějšího prostředí a slabých stránek školy tedy okruh, z kterého mohou vzejít budoucí cíle řešení potřeb. Charakteristika tohoto procesu je obsahem bakalářské práce, která se snaží popsat, vysvětlit a přiblížit postupy na příkladech z praxe. Nedílnou součástí je i vyhodnocení šetření, které mapuje orientaci v klíčových oblastech řízení na mateřských školách a společných zařízení mateřská škola a základní škola. Celou práci lze použít jako pramen pro vytvoření komplexnějšího studijního materiálu.
|
|
|
Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému
Stevanović, Ena ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebevědomí, vnímaná hudební sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Cílem teoretické části práce bylo objasnit problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popsat její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytnout analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části práce bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebevědomí mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst rozlišným vzdělávacím zkušenostem studentů. Ve výzkumu byla použita metoda kvantitativní (Rosenbergova škála sebevědomí, Shererova škála sebeúčinnosti a KMPAI škála trémy) a kvalitativní (semi-strukturovaný rozhovor). Výzkumný vzorek se skládal z 53 studentů hudby (kvantitativní výzkum) a 10 studentů hudby (kvalitativní výzkum), kteří studují na Manhattan School of Music v New Yorku, Hudební akademii múzických umění v Praze a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Komparace vybraných hudebně pedeutologických problémů v České republice a v Rakousku
Kopřivová, Jitka ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Palkovská, Jana (oponent)
Cílem disertační práce je zachytit vybrané pedeutologické problémy učitele hudební výchovy na 2. st. ZŠ a SŠ v kontextu současné společnosti a vzdělávací politiky České republiky a Republiky Rakousko, které bezprostředně ovlivňují výkon profese. Jedná se zejména o zejména kariérní řád, profesní standardy učitelů, otázku stárnutí učitelské populace, sociálního a ekonomického postavení učitelů a feminizace ve školství. Součást práce tvoří srovnávací analýza kurikul vysokoškolské pregraduální profesní přípravy učitelů hudební výchovy obou zemí. Praktická výzkumná část prezentuje výsledky dotazníkového šetření názorů studentů oboru učitelství hudební výchovy a učitelů z praxe na vlastní pregraduální přípravu, motivaci k volbě učitelské profese a zachycuje jejich problémy na počátku samostatné školní praxe. Závěrem jsou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů zachyceny pohledy vysokoškolských pedagogů a administrativních pracovníků na vybraná pedeutologická témata.
|
|
|
Hudba jako výrazný prostředek kultivace řeči předškolních dětí
Kmentová, Milena ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Disertační práce se pohybuje v průniku oborů hudební výchova, hudební psychologie, lingvis- tika a speciální pedagogika. Teoretická část se věnuje pojmu témbr z muzikologického a lingvistického hlediska, charakte- rizuje témbrový sluch jako hudebně sluchovou schopnost. Představuje a srovnává testy tém- brového a fonematického sluchu. Z ontogenetického hlediska popisuje rozvoj hudebnosti a řeči dětí předškolního věku a klade důraz na sluchovou pozornost jako předpoklad jejich rozvoje. Charakterizuje narušení těchto schopností a popisuje terapie zapojující do reedukace řeči hu- dební výchovu nebo prvky muzikoterapie. Terénní výzkum popisovaný v praktické části měl podobu základního výzkumu a experimentu, pracoval s výzkumným vzorkem 180 předškolních dětí. Předmětem základního výzkumu byly vztahy mezi hudebními a řečovými projevy předškolních dětí s atypickým vývojem řeči. Před- mětem experimentu bylo hledání nejúčinnějšího propojení hudební a jazykové výchovy s klad- ným vlivem na hudebnost i řeč. Jednotlivé kapitoly představují vlastní diagnostický materiál, experimentální metodiku a průběh výzkumu. Základní terénní výzkum přinesl podrobné údaje o chování předškolních dětí s atypickým vývojem řeči při hudebních činnostech a o kvalitě slu- chové pozornosti, témbrového a fonematického sluchu....
|
|
|
Vizualizace poslechu ve výuce Přípravné hudební výchovy a Hudební nauky na základních uměleckých školách
Sládková, Adéla ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Tichá, Alena (oponent)
NÁZEV: Vizualizace poslechu ve výuce Přípravné hudební výchovy a Hudební nauky na základních uměleckých školách AUTOR: Mgr. Adéla Sládková KATEDRA (ÚSTAV) Pedagogická fakulta, katedra hudební výchovy ŠKOLITEL: doc. PaedDr. Hana Váňová, CSc. TERMÍN OBHAJOBY: 29. 6. 2012 ANOTACE Disertační práce se zabývá problematikou Vizualizace poslechu ve výuce Přípravné hudební výchovy a Hudební nauky na základních uměleckých školách. Práce přináší také návrhy práce s poslechovou skladbou, která je založená na metodě vizualizace poslechové skladby, jež je pojímána v duchu novodobé koncepce hudební výchovy. Teoretická část obsahuje obecně teoretickou povahu tématu, analýzu a zhodnocení vývoje poslechových činností u nás i v zahraničí, dále také charakteristiku současné koncepce poslechu hudby. Výzkumná šetření pracují s vytvořeným didaktickým materiálem s využitím vizualizačních prvků, který navazuje na současné progresivní metody a prostředky hudební pedagogiky a psychologie. Výzkumná šetření byla ověřena na Základních uměleckých školách v Chrudimi, Čáslavi a Pardubicích. KLÍČOVÁ SLOVA: hudební pedagogika, základní umělecké školství, poslechové činnosti, poslechové dovednosti, diagnostika, vizualizace.
|
host ::
RSS.