|
|
Ortotické řešení nepolohové vady pes equinovarus congenitus
Dědičová, Sára ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Malá, Michaela (oponent)
Název: Ortotické řešení nepolohové vady pes equinovarus congenitus Cíl: Cílem mé práce bylo představit problematiku onemocnění pes equinovarus congenitus (PEC) se zaměřením na konzervativní postup léčby pomocí Ponsetiho metody a tento postup v praxi ověřit. Sekundárním cílem diplomové práce bylo vytvoření brožury pro rodiče dětí s onemocněním PEC. Metody: Výzkumnou metodou diplomové práce byla případová studie, založená na reálném léčebném postupu probanda s onemocněním pes equinovarus congenitus. Do výzkumu vstoupil jeden proband ženského pohlaví, časně po narození, začátek šetření začal 4. den po porodu. U probanda byla indikována konzervativní terapie prof. Ponsetiho. Hodnocení vývoje deformity probíhalo pomocí Piraniho skórovací stupnice a goniometrického měření. Šetření probíhalo v období od 2. 12. 2022 do 22. 3. 2023. Výsledky: Goniometrické vyšetření odhalilo na počátku intervence snížený rozsah pohybu dorzální flexe 20ř, na konci výzkumného šetření bylo možné provést dorzální flexi 35ř. Vstupní vyšetření probanda odhalilo Piraniho skóre 3, z maximálního možného skóre 6 bodů. Po relativně krátkém časovém období došlo k poklesu skóre na hodnotu 0,5 a v rámci dalších měření kleslo na nulovou hodnotu ve všech oblastech. Klíčová slova: deformita, Ponseti, léčba, dlahy, rehabilitace
|
|
|
Vliv biofeedbacku na stabilitu, koordinaci a aktivaci pacientů po stabilizacích páteře s využitím posturografického přístroje Hunova Movendo
Získalová, Karolína ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Malá, Michaela (oponent)
5 ABSTRAKT Název: Vliv biofeedbacku na stabilitu, koordinaci a aktivaci pacientů po stabilizacích pá- teře s využitím posturografického přístroje Hunova Movendo Cíle: Cílem této diplomové práce bylo představení posturografického přístroje Hunova Movendo a ověření jeho přínosu pro zvýšení stability porovnáním výsledných hodnot. Sekundárním cílem bylo zhodnocení terapie z pohledu probandů. Metody: Diplomové práce se účastnilo celkem 10 probandů, z toho 6 žen a 4 muži ve věkovém rozmezí od 30 do 55 let, po operačních stabilizacích páteře. Nejprve všichni vybraní probandi podstoupili vstupní pohovor a vstupní vyšetření posturální stability za pomoci přístroje Hunova Movendo, kterým byly měřeny změny hodnot polohy těžiště těla. Tréninková intervence s vizuální zpětnou vazbou probíhala dohromady po dobu šesti týdnů, konkrétně každé pondělí, středu a pátek. Ve třetím týdnu tréninku bylo provedeno kontrolní vyšetření pro zhodnocení zlepšení či zhoršení výsledků, a také pro motivaci všech probandů. Po ukončení šestitýdenní intervence bylo provedeno výstupní vyšetření a probandi dostali k vyplnění subjektivní dotazník o pěti otázkách. Efektivita terapie byla porovnána prostřednictvím vstupních a výstupních dat z vyšetření prvního a posledního týdne intervence. Výsledky: Po ukončení šestitýdenního programu za využití...
|
|
|
Možnosti využití dotazníku WHODAS 2.0 ve fyzioterapii u pacientů s centrální hemiparézou
Matiaško, Dušan ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Dušan Matiaško Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Název bakalářské práce: Možnosti využití dotazníku WHODAS 2.0 ve fyzioterapii u pacientů s centrální hemiparézou Bakalářská práce se věnuje problematice subjektivního hodnocení disability u pacientů s centrální hemiparézou. Objektivní testování nedokáže všestranně zachytit celkový prožitek jedince vyplívající z jeho zdravotního stavu. Naopak subjektivní zhodnocení pomocí dotazníku WHODAS 2.0, poskytuje konkrétní informace o nejproblémovějších oblastech života, tak jak je sám pociťuje. Tím umožní testujícímu přímo adresovat a dosáhnout lepšího efektu terapie. Případně si také přiznat, že adekvátní řešení je v kompetenci jiných specialistů. Cíle: Hlavním cílem práce je zmapovat vliv rehabilitačního programu pomocí dotazníku WHODAS 2.0 ve všech ním definovaných doménách. Dílčím cílem práce je porovnat využití 12 a 36 otázkové verze dotazníku WHODAS 2.0 ve vztahu k fyzioterapii. Druhým dílčím cílem je natočit krátké instruktážní video včetně ukázky praktické aplikace WHODAS 2.0. Metody: V rámci praktické části jsou na základě zdravotní dokumentace zpracovány diagnostické kazuistiky čtyř pacientů, zařazených do 4-týdenního programu denního stacionáře na Klinice Rehabilitačního Lékařství VFN a 1. LF UK. Všem...
|
|
|
Možnosti pohybových aktivit u žen po chirurgické léčbě karcinomu prsu
Trödlerová, Marie ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Možnosti pohybových aktivit u žen po chirurgické léčbě karcinomu prsu Cíl: Cílem této práce bylo zpracovat teoretické poznatky týkající se problematiky karcinomu prsu a možností pohybových aktivit po chirurgické léčbě tohoto onemocnění. Dále sestavit vhodný pohybový program do domácího prostředí, monitorovat průběh intervence prostřednictvím online konzultací a následně vyhodnotit její přínos. Metody: V práci byla využita metoda případové studie u tří žen po chirurgické léčbě ve věku 38, 44 a 52 let. Pro zpracování těchto kazuistik byly využity metody zúčastněného pozorování, anketního dotazování a kvalitativní obsahové analýzy dokumentu (výsledky měření, dotazníku). Výsledky: Bylo zjištěno, že pohybová intervence má vliv na zlepšení pohyblivosti ramenního kloubu na operované straně a na zvýšení úrovně pohybové aktivity. Individuálně sestavený pohybový program byl ženami vnímán pozitivně a vyšly najevo některé výhody i nevýhody online konzultací. Klíčová slova: cvičební jednotka, pohyblivost ramenního kloubu, individuální pohybový program, telerehabilitace, režimová opatření, úroveň pohybové aktivity
|
|
|
Možnosti nutriční intervence u pacientů po poškození mozku s limitací pohybu
Kadečková, Klára ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Pacienti se získaným poškozením mozku účastnící se rehabilitačního stacionáře na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze jsou často v průběhu rehabilitace limitováni únavou a nedostatkem energie. Rehabilitačního stacionáře se účastní převážně pacienti s poškozením mozku získaným po cévních mozkových příhodách a v menší míře i po mozkových traumatech. U těchto pacientů má velký význam sekundární prevence rozvoje či progrese aterosklerózy a prevence recidiv cévních mozkových příhod. Nutriční intervence hraje významnou roli v předcházení a léčbě mnoha rizikových faktorů aterosklerotického postižení tepen. Častým následkem mozkového poškození je také rozvoj sekundární sarkopenie. Pacienti účastnící se denního neurorehabilitačního stacionáře jsou odkázáni na vlastní donášku potravy. Individuální program, který je výsledkem vstupního vyšetření provedeným jednotlivými členy rehabilitačního týmu, nezahrnuje nutriční vyšetření. Proto se prováděla studie s pacienty po získaném poškození mozku v denním stacionáři Kliniky rehabilitačního lékařství v Praze. Pro výzkum byla využívána bioelektrická impedanční analýza zprostředkovaná diagnostickým přístrojem InBody 370 S. Pomocí měření byla získávána data o tělesném složení pacientů. Tato data a antropometrické údaje byly následně zhodnoceny ve...
|
|
|
Vliv biofeedbacku na stabilitu, koordinaci a aktivaci pacientů po stabilizacích páteře s využitím posturografického přístroje Hunova Movendo
Získalová, Karolína ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Malá, Michaela (oponent)
Tématem této diplomové práce je problematika stability, koordinace a aktivace pacientů po stabilizacích bederní a krční páteře. V kapitole Přehled současného stavu je popsána problematika posturografie, základní pojmy, které se jí týkají a neurofyziologické řízení posturální kontroly a rovnováhy. Dále řízení rovnováhy vzpřímeného stoje a posturálního systému. Měření a též hodnocení rovnovážné a posturální stability, klinické hodnocení a hodnocení terapií. V části Metodika je nastíněn metodický postup, který byl zvolen pro testované probandy. Dále metody měření terapií zahrnující konkrétní případy hodnocení adaptace a reaktivní rovnováhy ve stoje, limity stability, hodnocení rovnováhy na pasivní a pružné základně, také hodnocení rovnováhy s vizuální perturbací na stabilní základně a hodnocení dřepu. Nejdůležitější složkou Speciální části je kazuistika a jednotlivé cvičení v rámci terapií. V závěru práce jsou shrnuty výsledky vstupních a výstupních dat, které ukazují celkový efekt terapie. Výsledky ukazují přínos posturografie na průběh léčby. V kapitole Diskuze je rozebrána problematika onemocnění, kladů a záporů přístroje a otázky subjektivního dotazníku. Závěr hodnotí splnění cílů a přínos terapie. Klíčová slova Stabilizace bederní a krční páteře, posturografie, Hunova Movendo, rovnováha.
|
|
|
Funkční hodnocení aktivit a participací pomocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví u pacientů s centrální hemiparézou.
Marková, Kateřina ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Kateřina Marková Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph. D. Název diplomové práce: Funkční hodnocení aktivit a participací pomocí Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví u pacientů s centrální hemiparézou Abstrakt diplomové práce: Pro úspěšnou rehabilitaci pacientů má zásadní význam funkční samostatnost a sociální začlenění, které jsou doménami ergoterapie. Vhodný rámec pro funkční hodnocení může nejen ergoterapeutům poskytnout Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. Hlavním cílem diplomové práce je stanovení funkčního obrazu vybraných pacientů s centrální hemiparézou. Dílčí cíle práce jsou verifikace předem stanovených hypotéz a zhodnocení vlivu Denního stacionáře Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na funkční schopnosti pacientů s centrální hemiparézou. Hlavní metody výzkumu zahrnují zejména kvantitativní analýzu dat a komparaci, ale jsou využity taktéž kvalitativní analýza textu či deskripce. Výzkum retrospektivně hodnotí výsledky hodnocení aktivit a participací a faktorů prostředí u pacientů s centrální hemiparézou, kteří absolvovali Denní stacionář Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výsledky naznačují, že pacienti s centrální hemiparézou mají ve většině hodnocených domén aktivit a participací...
|
|
|
Využití taneční terapie v neurorehabilitaci z pohledu fyzioterapeuta
Tlustá, Tereza ; Gueye, Tereza (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, přímení: Tereza Tlustá Vedoucí práce: MUDr. Bc. Tereza Gueye, Ph.D. Název práce: Využití taneční terapie v neurorehabilitaci z pohledu fyzioterapeuta Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá shrnutím současné úrovně poznání a evidence o vlivu taneční terapie na motorické projevy neurologických onemocnění prostřednictvím zpracování přehledu problematiky s využitím systematické analýzy. Teoretická část podává ucelený přehled o problematice tance a tanečně pohybové terapie a jejich vlivu na pohybový aparát i nervovou soustavu. Část práce je také věnována charakteristice a náplni pohybové rehabilitace neurologických pacientů a charakteristice symptomů některých neurologických onemocnění, a to Parkinsonovy nemoci a cévní mozkové příhody. V druhém kroku pomocí analýzy studií získaných rešerší literatury bylo dosaženo patnácti aktuálních a odborných článků, které byly zařazeny a analyzovány. Pomocí analytického rozboru výsledků testování a zhodnocení jednotlivých studií je určeno, zda a za jakých podmínek byla taneční terapie efektivní. Mezi prezentované články patří studie testující vliv taneční terapie na stabilitu a chůzi u pacientů s Parkinsonovou nemocí a pacientů po cévní mozkové příhodě. Práce přináší převážně pozitivní závěr ohledně vlivu taneční terapie na...
|
|
|
Vliv onemocnění Covid 19 na kvalitu života u žen pracujících ve zdravotnictví
Králová, Helena ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
V teoretické části mé diplomové práce se zabývám problematikou koronavirového onemocnění. Nejdříve je popsána obecná charakteristika onemocnění, významné varianty viru, epidemiologie a symptomy tohoto onemocnění, poté následuje seznámení se způsoby diagnostiky a léčby. Nelze vynechat také informace o důležitosti očkování a rehabilitace. Ke konci teoretické části je uvedeno, jaký vliv může mít toto onemocnění na životní styl zdravotníků, a sice ve všech směrech, od stravy přes pohybovou aktivitu, stres, spánek, psychohygienu a duševní stav. V neposlední řadě také popisuji postcovidový syndrom a následnou péči o zdravotníky. V praktická část této diplomové práce se zabývá prozkoumáním, jakým způsobem ovlivnilo onemocnění Covid-19 běžné denní aktivity u žen pracujících ve zdravotnictví. Zda mělo toto období vliv na nárůst hmotnosti u těchto žen a zda došlo ke změně laboratorních parametrů. Potřebná data byla získávána pomocí dotazníkového šetření a poté zaznamenána do grafů. Dotazník byl distribuován on-line na platformě Google Forms. Správně a v úplnosti dotazník vyplnilo 128 žen, pracujících ve zdravotnictví v různých profesích. Výsledky krevních odběrů byly poskytnuty náhodně a anonymně od 20 žen. Porovnání výsledků bylo prováděno ze standartního krevního odběru na pravidelných prohlídkách u praktického...
|
|
|
Význam subjektivního hodnocení kvality života pacientů po získaném poškození mozku, dotazník WHODAS 2.0
Hysková, Ludmila ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Ludmila Hysková Vedoucí práce: MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Název diplomové práce: Význam subjektivního hodnocení kvality života pacientů po získaném poškození mozku, dotazník WHODAS 2.0 Abstrakt: Diplomová práce se zabývá kvalitou života u osob po získaném poškození mozku. Poškození mozku je častou příčinou vzniku disability dospělé populace. Cílem diplomové práce je zjistit jak se mění kvalita života u osob po získaném poškození mozku v závislosti na absolvování denního stacionáře. Dále je cílem zjistit, zda existuje korelace mezi subjektivními daty WHODAS 2.0 a objektivními daty FIM. Teoretická část popisuje získané poškození mozku, jeho typy a následky a následnou rehabilitaci. Dále se podrobně zaměřuje na kvalitu života a možnosti jejího hodnocení pomocí různých nástrojů. Dotazník WHODAS 2.0 je představen a jeho popsán jeho způsob klinického použití. Praktická část se zaměřuje na metodologii práce, cíle, hypotézy a výzkumný soubor. Výzkumný soubor obsahuje 21 pacientů, kteří absolvovali rehabilitační denní stacionář po dobu 4 týdnů. Data jsou sesbírána z období od dubna 2022 do března 2023. Výsledky práce ukazují, že kvalita života se v průběhu rehabilitačního denního stacionáře zlepšila u dvou třetin pacientů přibližně o 7 %. Stejně tak byla snížena...
|
host ::
RSS.