|
|
Erotické symboly v českých lidových písních
Baslová, Markéta ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Skovajsa, Ondřej (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce pojednává o symbolickém zobrazování erotiky v českých a moravských lidových písních. Téma je zkoumáno na základě kognitivní etnolingvistiky. Práce se nejprve teoreticky zabývá lidovou písní a obecněji lidovou tvorbou, přičemž se podrobněji zaměřuje na jejich specifický jazyk a rovněž na jejich nejčastější umělecké prostředky, mezi nimiž je prostor věnován především symboličnosti. Dále na základě studií z okruhu lublinské kognitivní etnolingvistiky představuje symboly lidové erotiky. Těžištěm práce je pak část zaměřená na analýzu erotické symboliky v konkrétních českých a moravských písních. Na základě kognitivně-etnolingvistických poznatků jsou v několika písňových sbírkách vyhledány a interpretovány erotické symboly a následně je vyhodnoceno, nakolik se symbolika popsaná lublinskými kognitivními etnolingvisty vyskytuje v českém folkloru.
|
|
|
Pivo v české lidové písni
Kružíková, Kateřina ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Skovajsa, Ondřej (oponent)
Cílem práce je zmapovat stereotypní zobrazení piva v tradiční české lidové písni, tj. ukázat, v jakých souvislostech v textech tohoto žánru pivo vystupuje a jaké významové konotace se s lexémem pivo spojují. Materiál - písně z Erbenovy sbírky Prostonárodní české písně a říkadla - bude zkoumán s teoreticko-metodologickým východiskem v současné kulturní lingvistice, především české a polské (zejm. s využitím teorií lublinské školy kognitivní etnolingvistiky). Při rekonstrukci jazykového obrazu piva práce využije i materiálu z českých slovníků (výkladových, frazeologických aj.). Zohlední v těchto souvislostech také literaturu věnovanou kulturnímu obrazu piva v české společnosti (zejm. práce Č. Zíbrta a vybrané stati z mezioborové monografie editované V. Novotným) a ukáže, nakolik je s ní zkoumaný materiál v souladu. Práce v první části přiblíží výzkumný kontext a představí užívané pojmy (především z oblasti kognitivní etnolingvistiky a slovesné folkloristiky), ve druhé části se zaměří na obraz piva v českém slovníkovém materiálu a v části třetí bude analyzován a interpretován materiál získaný excerpcí lidových písní. Završením by měla být rekonstrukce obrazu/stereotypu piva v české lidové písni a jeho strukturace na základě zjištěných konotací.
|
|
|
Růže v moravské lidové písni
Bartasová, Kateřina ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Skovajsa, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je příspěvkem ke zkoumání českého jazykového obrazu světa. Na základě přístupu kognitivní etnolingvistiky pojednává o jazykovém stereotypu růže v moravských lidových písních. Nejprve uvádí zkoumání do kontextu etnolingvistiky - věnuje pozornost vztahu jazyka a kultury, zabývá se vlastnostmi jazykového obrazu světa a způsoby rekonstrukce jazykového stereotypu pomocí konotací. Poté se zaměřuje na to, jak lexém růže podávají české etymologické, výkladové, synonymické, frazeologické aj. slovníky. Bere v potaz také kulturní symboliku (slovníky symbolů, studie o polském jazykovém obrazu růže atd.). Těžištěm práce je analýza významů, kterých nabývá lexém růže v moravských lidových písních. Na základě sbírky Františka Sušila Moravské národní písně s nápěvy do textů vřaděnými (Sušil, 1941) zkoumá pojmové profily růže a rekonstruuje jazykový stereotyp růže v lidovém obrazu světa.
|
|
| |
|
|
Psaný hlas: Whitmanovy Listy trávy (1855) a Millerův Obratník Raka
Skovajsa, Ondřej ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Pokorný, Martin (oponent)
Předkládaná disertační práce Psaný hlas zkoumá, jakým způsobem Walt Whitman a Henry Miller knihami, uzavřenými textovými produkty kultury modernity, burcují k vnímavějšímu a odvážnějšímu životu, jsou-li čtenáři ochotni opustit hermeneutiku podezření a přistoupit k Leaves of Grass (1855) a Tropic of Cancer (1934) s hermeneutikou hladu. Práce vychází z jazykového, antropologického a teologického aspektu orální teorie (M. Jousse, M. Parry, A. Lord, W. Ong, E. Havelock, J. Assmann, D. Abram, C. Geertz, T. Pettitt, J. Nohrnberg, D. Sölle) a zkoumá a srovnává paratexty, styl a genezi obou skladeb, následně obě velká JÁ, jejich étos a příběh. Základní teze je tato: Obě skladby napadají nostalgii, posterioritu a uzavřenost literatury, rehabilitují tělesnost a přibližují se kinetismu a futuralitě Bible. Oba autoři toho dosahují především "nepovinným" užitím prostředků orální mnemotechniky, zejména paralelismu či bilateralismu, dále užitím obscénnosti, přítomného času a přijetím role Krista pro svá textová JÁ. Čtenář má hermeneuticky křísit "mrtvá" vytištěná slova v maso/tělo a čin. Práce následně pojednává o dalším vývoji autorských teopoetik: oralita pozdějších textů je již výrazně stylizovanější, z divých bardů se postupně stávají literáti. V závěru si práce klade otázky nad vitalizující, futurální...
|
|
|
Vrchlický, Whitman a Šalda obsypaní papoušky
Skovajsa, Ondřej ; Kořená, Markéta (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Původně jsem zamýšlel psát práci o české recepci Whitmana. Zastavil jsem se ale už u Vrchlického, kterého mám rád a o kterém se v českých literárních dějinách píše bud' s odsudkem, anebo s rozpaky. Byl to právě Vrchlický, který svým výborem v antologii Z cizích parnassů uvedl na sklonku roku 1894 amerického básníka do Čech. O dvacet let později Vrchlický pořídil olbřímí výbor z Whitmanových Stébel trávy (1906). Na tento překlad navázali o padesát let později Jiří Kolář a Zdeněk Urbánek (1955, 1956, 1968), kteří o Vrchlického činu napsali, že šlo o "obrovský, v celku geniálně přeložený výbor" (WW 1955b: 56 ). Ve své pochvale ("poznámku překladatelů" najdeme jenom v prvním výboru, v dalších už chybí) byli však skoro sami. Naopak běžné bylo jít ve stopách Šaldových odsudků a Vrchlického paušálně hanět, jako překladatele i jako básníka, což podmínilo i čtení Whitmana v Čechách. První část mé práce tedy tvoří pátrání po genezi Šaldových kritických soudů a jeho běsnící dikce (arbitrérnost dichotomie "eklekticism" versus "synthetism", Šaldův antisemitismus, trojúhelník MasarykŠalda - Vrchlický aj.), dále pokračuji náčrtem recepce Vrchlického od devadesátých let dál; na textech Jiřího Levého podnikám detailnější analýzu literárněhistorických klišé o Vrchlickém. Následuje uvážení teorie performativ (Austin, Derrida,...
|
host ::
RSS.