Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Antidepresivní potenciál serotonergních psychedelik v preklinickém výzkumu
Dušková, Valentýna ; Vejmola, Čestmír (vedoucí práce) ; Skálová, Kateřina (oponent)
Způsoby léčby deprese, jimiž disponuje současná medicína, mají řadu nevýhod. Moderní antidepresiva i přes menší nežádoucí účinky oproti klasickým mají pomalý nástup účinku a jejich efektivita je často individuální. Nedávné studie psychedelických látek naznačily jejich nadějný až mimořádný potenciál v léčbě deprese. Klinický výzkum v tomto směru zaznamenal významný pokrok a stejně tak přibývá studií preklinických. Psychedelika potencují signální dráhy a expresi proteinů souvisejících s neurogenezí a životaschopností buněk a indukují nárůst dendritických trnů a dendritického větvení. Na behaviorální úrovni psychedelika prokazatelně tlumí depresivní změny chování, potlačují úzkostnost a anhedonii. Tato práce shrnuje účinky psychedelik v preklinických studiích in vitro a in vivo s přihlédnutím k neurobiologii deprese, tedy především na úrovni neuroplasticity a pozorovaných změnách chování. První část práce je věnována obecné charakteristice deprese a psychedelik, následuje seznámení s preklinickými experimentálními přístupy. V ústřední části jsou pak popsány a diskutovány konkrétní studie. Klíčová slova: deprese; animální modely; psychedelika; LSD; psilocybin; DMT; neuroplasticita
Vybrané kognitivní předpoklady a metakognice ve vztahu k obtížím v aritmetických dovednostech u žáků mladšího školního věku
Stieranková, Marína ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Skalová Pražáková, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá oblastí obtíží v aritmetických dovednostech ve vztahu k metakognici a vybraným kognitivním předpokladům u žáků mladšího školního věku. Teoretická část této práce poskytuje vhled do problematiky metakognice, matematických dovedností, kognitivních předpokladů pro jejich rozvoj, metakognice v souvislosti s matematikou, a také se věnuje nástrojům pro měření těchto oblastí. V empirické části popisuje výzkum, jehož cílem bylo porovnat metakognitivní znalosti (vztahujících se k self, úlohám a strategiím) a vybrané kognitivní předpoklady (symbolické a nesymbolické vnímání množství (numerozita), prostorové schopnosti, inhibice) u skupiny žáků s oslabenou úrovní aritmetických dovedností (N=24) a skupiny žáků s úrovní aritmetických dovedností v normě (N=31). Výsledky výzkumu prokázaly mezi výzkumnými skupinami rozdíl v metakognitivních znalostech vztahujících se k self a metakognitivních znalostech vztahujících se ke strategiím posilujícím kompetence. V ostatních sledovaných oblastech (metakognitivní znalosti vztahující se k úlohám, k vyhýbacím strategiím a vybrané kognitivní předpoklady) nebyl statisticky významný rozdíl mezi sledovanými skupinami žáků prokázán. KLÍČOVÁ SLOVA aritmetické dovednosti, metakognitivní znalosti, mladší školní věk, kognitivní předpoklady, výukové obtíže
The Circadian System and Sleep in Individuals with ADHD
Nejedlý, Martin ; Skálová, Kateřina (vedoucí práce) ; Honzlová, Petra (oponent)
Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je spojována s poruchami spánku a abnormalitami cirkadiánního systému. Studie z posledních let poukazují na souvislosti s pozdním chronotypem a syndromem opožděné spánkové fáze, polymorfismy hodinových genů, geografickou variabilitou v intenzitě slunečního záření, delší spánkovou latencí a narušenou kvalitou spánku. Výzkumy prováděné s dětskými a dospělými pacienty se však mnohdy neshodují ve svých závěrech. Přestože byla navržena nová diagnostická kategorie ADHD-SOM označující jedince, u kterých je část symptomů způsobena chronickými spánkovými potížemi, většina důkazů je korelační povahy. Práce shrnuje výzkumná zjištění týkající se cirkadiánních a spánkových korelátů ADHD a některé potenciální mechanismy, kterými by tyto koreláty mohly být s poruchou spojeny. Chronoterapie a spánkové intervence představují slibné metody v podpůrné léčbě ADHD.
Modulace cirkadiánního rytmu v produkci melatoninu člověka navozenými experimentálními světelnými podmínkami
Skálová, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent)
Cirkadiánní systém řídí načasování většiny fyziologických funkcí a chování s periodou přibližně 24 hodin. Střídání světla/tmy seřizuje cirkadiánní rytmus s přesnou délkou slunečního dne. Informace o světle jsou přenášeny přes ipRGC v sítnici, které majímaximální citlivost na modrou část světla (vlnová délka 460-480 nm). Zachycené informace pokračují k hlavním cirkadiánním hodinám nacházejícím se v suprachiazmatických jádrech. Tyto hodiny regulují syntézu neurohormonu melatoninu v epifýze, jehož vysokou noční hladinu lze v noci rychle potlačit světlem. Hlavním cílem této studie bylo ověřit účinnost emitátorů modrého a zeleného světla potenciálně využitelných v klinické praxi na potlačení hladiny melatoninu v noci, a poskytnout tak základní informaci o tom, jak tato zařízení ovlivňují cirkadiánní systém. Výsledky ukazují, že světlo vyzařované emitátorem má potenciál snížit hladinu melatoninu u většiny subjektů s vyšší účinností v modrém rozsahu. Klíčová slova: cirkadiánní rytmus, melatonin, světelný pulz, oční víčka, modré a zelené světlo
Cirkadiánní systém a paměť
Skálová, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Houdek, Pavel (oponent)
Cirkadiánní systém je součástí všech živých organismů, řídí správné načasování jejich fyziologických funkcí a chování. Podstatu tvoří molekulární mechanismus propojených transkripčně-translačních zpětnovazebných smyček hodinových genů a jejich proteinových produktů. Řídící strukturou tohoto systému jsou u savců suprachiasmatická jádra hypotalamu. Paměť, jedna z nejdůležitějších schopností organismu, vytvářet a uchovávat poznatky, je s cirkadiánním systémem také spjata. Paměť i cirkadiánní systém umožňují přizpůsobení měnícím se podmínkám okolí. Ve strukturách mozku, podílejících se na zprostředkování paměti, jako hipokampus, amygdala a bazální ganglia, byla detekována exprese hodinových genů. Oscilace těchto hodinových genů ovlivňují utváření i vyvolávání paměťových stop. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o vzájemném vztahu mezi pamětí a cirkadiánním systémem. Klíčová slova: cirkadiánní systém, paměť, hodinové geny, suprachiasmatické jádro, hipokampus
Připravenost předškolních pedagogů na integraci/inkluzi dětí s mentální retardací
SKALOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce s názvem Připravenost předškolních pedagogů na integraci/inkluzi dětí s mentální retardací je ve své teoretické části rozdělena na tři hlavní kapitoly. První kapitola shrnuje poznatky o osobnosti dětí s mentální retardací. Druhá kapitola se věnuje výchově a vzdělávání dětí s mentální retardací a podrobněji přibližuje historické souvislosti v této oblasti. Poslední třetí kapitola teoretické části vysvětluje pojmy integrace a inkluze. Praktická část zobrazuje výsledky výzkumného šetření. Snažila jsem se zjistit, jestli se učitelé v běžných mateřských školách cítí být připraveni na inkluzi dětí s mentální retardací. Pro praktickou část jsem zvolila kvalitativní šetření. Pro sběr dat byly zvoleny polostrukturované rozhovory.
Srovnání online marketingové komunikace v České republice a Rakousku
Skalová, Kateřina ; Král, Petr (vedoucí práce) ; Bockstefel, Jan (oponent)
Tématem této diplomové práce je srovnání online marketingové komunikace v České republice a v Rakousku. Cílem je srovnat online marketingovou komunikaci v České republice a Rakousku, popsat její specifika v těchto dvou zemích, identifikovat hlavní rozdíly a nalézt jejich příčiny. Po úvodní části, v druhé kapitole, je popsána teoreticky problematika marketingové komunikace, internetu, jeho charakteristika a historie a také online marketingová komunikace. Ve třetí kapitole jsou podrobně charakterizovány oba srovnávané trhy, nejprve Česká republika, poté na Rakousko. Jsou popsány charakteristiky a chování uživatelů internetu, situace na trhu s online marketingovou komunikací a mediální chování obyvatel. Ve čtvrté kapitole jsou analyzovány shodné charakteristiky i odlišné ukazatele v obou zemích. V poslední kapitole je analýza příčin identifikovaných odlišností v rovině makroekonomické, v rovině daného odvětví, a nakonec i v rovině individuální. Hlavními zdroji jsou česká i anglicky a německy psaná literatura zabývající se obecně marketingem, marketingovou komunikací, internetem a online marketingovou komunikací. Využity jsou také statistické údaje národních statistických úřadů, odborné články z časopisů i online zdrojů, tištěné a online studie odborných asociací i některých firem působících v oboru a také rozhovory s odborníky z praxe.

Viz též: podobná jména autorů
5 SKALOVÁ, Kateřina
1 SKÁLOVÁ, Klára
2 Skalová, Květoslava
5 Skálová, Kateřina
2 Skálová, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.