|
|
Analýza exportu zbrojního materiálu Škodových závodů do Jugoslávie ve 30. letech 20. století
Kárník, Jan ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Poloha Československa hrála v meziválečném období klíčovou roli pro rozvoj zde orientovaného zbrojního průmyslu. Zbrojní průmysl v Československu byl po vzniku Československa zastoupen především Škodovými závody. Na počátku 30. let byly zbrojovky značně ovlivněny hospodářskou krizí. Tyto podniky se ale s dopady hospodářské recese vyrovnaly daleko lépe než ostatní odvětví průmyslu. 30. Léta znamelana pro Škodovy závody nejenom hospodářské potíže, ale i nové příležitosti . Zakázky Škodových závodů byly v meziválečném období do velké míry ovlivňovány československou vládou. Ta používala hospodářskou politiku jako nástroj zahraniční politiky k upevnění svýh pozic uvnitř Malé dohody. Škodovy závody naopak využívaly československé zahraniční politiky k vlastní hospodářské expanzi.
|
|
|
Škodovy závody v době velké hospodářské krize
Kmoch, Jakub ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Práce se zabývá vlivem Velké hospodářské krize na koncern Škodovy závody. Podnik hrál klíčovou roli už pro monarchii koncem 19. století. Při budování koncernu si Škodovka prošla všemožnými ekonomickými i politickými vlivy. Jedním z nejzásadnějších byla Velká hospodářská krize. Vliv krize na podnik, omezil výrobu, obrat, zisk, stavy zaměstnanců a další ekonomické ukazatele. Škodovka krizi překonala bez dlouhodobých úhon a od roku 1934, kdy krize končila ve světě, se podniku podařilo zlepšit situaci koncernu. Rok 1935 představoval růst většiny ukazatelů podniku a odeznění efektu krize.
|
|
|
Ekonomický a institucionální vývoj Severní Koreje v letech 1973-2000
Večerka, Jakub ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá ekonomickým a institucionálním vývojem v Severní Koreji v letech 1973-2000 a centrálně plánovanou ekonomikou. První část práce objasňuje základní znaky centrálně plánované ekonomiky a charakterizuje její výhody a nevýhody. Druhá část práce si klade za cíl zmínit vývoj a důležité instituce v Severní Koreji, detailně zmapovat zahraniční obchod KLDR v letech 1973-2000 a nastínit závislost Severní Koreje na Sovětském svazu. Je zde rovněž provedena analýza a vývoj severokorejských zákonů o zahraničním obchodu. Konečně třetí část práce se zaměřuje na vývoj domácí ekonomiky, která je porovnávána s ostatními významnými státy. Mezi jeden z hlavních sledovaných a porovnávaných ukazatelů patří vývoj životní úrovně s Severní Koreji a hrubý domácí produkt.
|
|
|
Zvláštní ekonomické zóny v Čínské lidové republice (1979-2001)
Martinec, Tomáš ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je analýza vývoje zvláštních ekonomických zón v ČLR v období od převzetí moci reformním vedením do vstupu ČLR do WTO. Autor zkoumá tuto problematiku v širším kontextu otevírání čínské ekonomiky, respektive celého reformní procesu, hodnotí měnící se roli zvláštních ekonomických zón v čínské ekonomice, jejich úspěchy, ale také neúspěchy. Důraz je především kladen na hodnocení vývoje a struktury přímých zahraničních investic, HDP a exportu ve zvláštních ekonomických zónách. Autor dospěl k závěru, že hlavní přínos zvláštních ekonomických zón spočíval v jejich experimentální funkci a že ve zkoumaném období docházelo k postupnému snižování významu zvláštních ekonomických zón v čínské ekonomice.
|
|
|
Živnostenská banka a měnová reforma. Příspěvek k významu zájmových skupin v éře první republiky
Šoral, Dalibor ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
V diplomové práci analyzuji chování zástupců Živnostenské banky před a během celého procesu Rašínovy měnové reformy (1919). Snažil jsem se prokázat, že zástupci banky byli úzce propojení s politickou reprezentací a tak mohli vystupovat jako zájmová lobbistická skupina, jež tak mohla prosazovat své specifické zájmy. V některých ohledech dokonce suplovali roli státu, neboť měli potřebné národohospodářské znalosti a politický vliv. Zhodnotím, zda nebyly používány korupční praktiky. Z uvedených faktů vyvodím závěr o pravdivosti této domněnky. Při prosazování svých zájmů využívala banka hospodářský nacionalismus. Na problematiku nahlížím pomocí metodologického rámce teorie veřejné volby.
|
|
|
Zahraniční obchod Čínské lidové republiky v letech 1979-2001
Souček, Ondřej ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
V bakalářské práci bude analyzován vývoj zahraničního obchodu komunistické Číny v období od nástupu reformního vedení do vstupu ČLR do WTO. Student se zaměří jak na kvantitativní tak na kvalitativní změny v oblasti zahraničního obchodu. Pozornost bude věnována proměnám ekonomických vztahů ČLR s nejvýznamnějšími obchodními partnery, posunům v komoditní struktuře a v neposlední řadě měnící se roli zahraničního obchodu v čínské ekonomice. Student rozebere také významné institucionální změny v oblasti zahraničně-ekonomických vztahů ČLR a pokusí se zhodnotit ekonomické i některé neekonomické důsledky proměn zahraničního obchodu. Autor bude vycházet především z cizojazyčné (převážně anglicky psané) a české odborné literatury. Dále využije relevantní vydané prameny (statistické přehledy) a databáze dostupné na internetu. Klíčová
|
|
|
Hospodářský vývoj Hongkongu: Od počátku reformního procesu v ČLR do vytvoření zvláštní správní oblasti ČLR (1979-1997)
Vilt, Lukáš ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem Hongkongu mezi lety 1979-1997 a snaží se najít zdroje a příčiny rychlého hospodářského růstu v tomto období. Hlavní hypotézou práce je, že mezi dominantní vlivy tohoto hospodářského růstu patří malá regulovanost a slabé státní intervence na trhu, se kterými souvisí také velikost veřejného sektoru a daňová zátěž, a dále alternativní forma bankovnictví. Tuto hypotézu se podařilo částečně prokázat jako pravdivou především v nízké zátěži regulací a daní, které podpořily jak domácí tak i zahraniční obchod a umožnily rozvoj samotného bankovního trhu. Mimo veřejný sektor a bankovnictví se práce zabývá také vývojem mezinárodního obchodu se zaměřením na obchodní a finanční toky mezi Hongkongem a Čínskou lidovou republikou. Zde se jako klíčový ukázal především reexport čínského zboží, na kterém Hongkong od poloviny osmdesátých let stále více profitoval. Mezinárodní obchod a spolupráce s ČLR se dokonce projevily jako hlavní zdroje rychlého hospodářského růstu, který byl ostatními faktory pouze podpořen.
|
|
|
Vliv firmy Baťa na živnostenské podnikání v oboru obuvnictví v meziválečném Československu
Němčická, Irena ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem firmy Baťa na živnostenské podnikání v oboru obuvnictví v meziválečném období. Hypotéza, že rozvoj a expanze firmy Baťa téměř zlikvidovala živnostníky v tomto oboru, byla potvrzena z části. Bylo zjištěno, že mezi další faktory, kvůli kterým docházelo k likvidaci ševcovského řemesla, patřil technologický pokrok, válka a nepříznivá situace po válce, Velká hospodářská krize, legislativa, daňová zvýhodnění aj. V práci je zkoumáno, jakým tempem se živnosti vyvíjely v letech 1921 - 1928, přičemž byla porovnávána živnost obuvnická, krejčovská, koželužská a jiné, které nesouvisely s podnikem Baťa. Bylo zjištěno, že největším tempem klesaly právě živnosti ševců a koželuhů a to kolem 40 %, počet dalších živností naopak rostl.
|
|
|
Zbrojní výroba Škodových závodů ve 30. letech 20. století
Mlsna, Michal ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce sleduje vývoj zbrojního programu ŠZ během let 1930 -- 1939. Hlavním cílem je zanalyzovat vývoj výroby pro domácí trh a pro export s ohledem na hospodářsko-politický vývoj ve sledovaném období a také porovnat reakci zbrojní výroby s výrobou mírovou. Z pohledu zahraničních zákazníků je zvláštní pozornost věnována pozici ŠZ ve státech Malé dohody. Zbrojní výroba ŠZ pro ČSR zaznamenává v období Velké hospodářské krize propad srovnatelný s propadem mírové výroby. Zahraniční výroba, vzhledem k projevům VHK v malodohodových státech, klesá prudčeji, zato se dříve dostavuje oživení. Toho dosahuje dříve než mírová výroba také zbrojní výroba pro ČSR. Během druhé poloviny 30. let zaznamenává zbrojní výroba prudký růst trvající až do podepsání Mnichovské dohody. Postavení ŠZ ve státech MD bylo poznamenáno nejprve vyhlášením státního bankrotu a vnitropolitickými boji v těchto státech, sílícím hospodářským vlivem Německa ale také hospodářskou politikou ČSR.
|
|
|
Hospodářský vývoj státu Mandžukuo v letech 1932-1945
Kolařík, David ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza hospodářského vývoje Mandžukua a zodpovězení otázky, zda vznik Mandžukua měl z čistě ekonomického hlediska pozitivní nebo negativní dopad na rozvoj oblasti. Po analýze hospodářského vývoje regionu z let 1929-1949 je možné tvrdit, že ekonomický dopad na vývoj oblasti byl pozitivní. Přestože existovala snaha, aby bylo Mandžukuo ekonomicky soběstačné, region byl stále velmi závislý na Japonsku z hospodářského i politického hlediska. Srovnání ekonomik Mandžukua a Číny nicméně přesto potvrzuje větší vyspělost ekonomiky Mandžukua. Práce užívá metody sondy a historicko-kritické metody. Ve svých závěrech se primárně opírá o současnou i dobovou literaturu od zahraničních a českých autorů.
|
host ::
RSS.