Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 208 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Liberal party 1886-1906. Contribution to British history on the edge of the 19th and 20th century
Skokan, Peter ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Roky 1886 - 1906 boli pre existenciu Liberálnej strany zásadným obdobím. Táto etapa vnútrostraníckej krízy bola poznačená nielen politickými, ale hlbokými osobnými spormi medzi kolegami. Práve ony boli koniec koncov jedným z dôvodov tak dlhého trvania vnútorného napätia a nedorozumení. Prvé náznaky pre liberálov katastrofických rokov prelomu 19. a 20. storočia sa ukazovali už v prvej polovici osemdesiatych rokov v konfliktoch medzi whigmi a radikálmi, ktoré ukazovali dokonca ideologickú nejednotnosť strany. Liberálom sa nakoniec osudnou stala írska otázka, ktorá ich rozdelila a Gladstoneove zaryté a bezhlavé trvanie na jej prioritnom riešení trvajúce až do jeho rezignácie z postu predsedu vlády na jar 1894. (...)
Britská kolonizace Jižní Afriky v první polovině 19. století
Miler, Pavel ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
V roce 1796 poprvé Britové obsadili Kapsko, někdejší nizozemskou kolonii, roku 1806 pak definitivně. Britská koloniální politika na jihu Afriky byla zprvu ovlivněna někdejší praxí nizozemské Východoindické společnosti. Problémy zděděné z minulosti se týkaly vlády, práva a také instituce otroctví. Velmi palčivé byly otázky obchodu otroky a vlastnictví půdy. V roce 1807 byl přijat zákon o zákazu dovozu otroků do kolonií Britského impéria. V roce 1809 byla vydána lordem Calendonem sbírka zákonů tzv. Calendonův kodex. V roce 1811 byly zřízeny guvernérem Johnem Cradockem cirkulační soudy. Roku 1820 připluly do Kapské kolonie 4000 britských osadníků, aby se zvýšil podíl bílého obyvatelstva britského původu. Roku 1828 vydána vyhláška 50 a v roce 1833 Británie zákonem zrušila otroctví s účinnosti od roku 1838. Tyto vládní kroky vedly ke sporům s búrským obyvatelstvem, které vyvrcholily v roce 1836 odchodem Búrů v rámci tzv. Velkého treku, který měl významný dopad na komunity domorodých kmenů rozvrácené v době mfecane a vedl k zakládání nezávislých búrských republik. Klíčová slova: Afričané - Búrové - Jižní Afrika - Mys Dobré naděje - koloniální politika - rovnoprávnost - Velká Británie - Natal - otroctví - Velký trek
Gülhanský vznešený dekret (1839). Osmanská říše na prahu reforem tanzimatu
Mazanec, Jakub ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat významnou událost moderních dějin Osmanské říše - vydání Gülhanského vznešeného dekretu, k němuž došlo 3. listopadu 1839. Sliby sultána Abdülmecida I. obsažené v tomto dokumentu otevřely dveře reformnímu období, tzv. období tanzimatu, které většinou bývá ohraničeno roky 1839-1876. Práce se věnuje také dřívějším pokusům o reorganizaci a modernizaci impéria, především reformám sultánů Selima III. a Mahmuda II., jejichž znalost je pro pochopení událostí roku 1839 nezbytná. Důležitou součástí práce je analýza okolností vzniku a samotného textu Gülhanského vznešeného dekretu vycházející z jeho anglického překladu.
Franz Josef Strauss - příspěvek k dějinám spolkové republiky Německo v letech 1949 - 1990
Kaucký, Lukáš ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Horčička, Václav (oponent)
Franz Josef Strauss byl jedním z nejvýznamnějších politiků v poválečné historii Spolkové republiky Německo. Dlouholetý poslanec Spolkového sněmu za CSU a dlouholetý předseda této strany, několikanásobný spolkový ministr, jenž svojí kariéru završil na pozici ministerského předsedy spolkové země Bavorsko. Strauss se narodil v roce 1915 v Mnichově jako druhé dítě řezníka, vystudoval v letech 1935-39 německou literaturu, historii a ekonomii na mnichovské univerzitě. Za druhé světové války sloužil ve Wehrmachtu na západní i východní frontě. Během této doby absolvoval německou státní zkoušku, neboť se chtěl stát učitelem. Poté, co utrpěl těžké omrzliny na východní frontě na konci roku 1942, působil jako Offizier für wehrgeistige Führung (politický důstojník) na protiletadlové dělostřelecké škole v Altenstadtu u Schongau. Na konci války dosáhl hodnosti Oberleutnant. Po válce byl Strauss americkými okupačními úřady jmenován zástupcem zemského rady v Schongau a byl zapojen do založení místní organizace Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU). V roce 1949 se stal členem Parlamentní rady a v roce 1953 spolkovým ministrem pro zvláštní záležitosti v druhém kabinetu kancléře Konrada Adenauera. V roce 1955 byl jmenován spolkovým ministrem pro atomové záležitosti a v roce 1956 spolkovým ministrem obrany. V roce...
Prusko-rakouské soupeření v Německém spolku v předvečer války roku 1866 a jeho ohlas na stránkách rakouského tisku
Králová, Hana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Následná krátká válka, které historie přiřkla jméno pruskorakouská, znamenala pro Vídeň katastrofu. I přesto, že na své straně měla všechny větší německé státy: Bavorsko, Wtirttembersko, Bádensko, Sasko, Hannoversko, Kurhesensko, Hesensko-Darmstadt, vyvrcholila zdrcující porážkou rakouské armády u Hradce Králové 3. července 1866. Příměří uzavřené 26. července 1866 v Mikulově bylo stvrzeno konečnou mírovou smlouvou podepsanou 23. srpna 1866 v Praze. Rakousko přes vojenské úspěchy v severní Itálii ztratilo nejen své postavení v Německu, ale i poslední zbytky panství na apeninském poloostrově. Pro Itálii znamenal zisk Benátska dovršení sjednocovacího procesu a naopak pro Prusko znamenalo vytlačení Rakouska z Německa první a ten nejdůležitější krok k jednotě: "Německá císařská koruna byla vyhrána na bitevním poli u Hradce Králové a nikoli před Paříží". 351 Jeho vrcholem bylo vyhlášení Německého císařství ve Versailles 18. ledna 187l. Rakouská vláda se po prohrané válce zaměřila na uspořádání rozháraných vnitropolitických záležitostí. Rezignovala na federalistické koncepce hraběte Belcrediho a vsadila na rychlé jednání s uherskými elitami. Nemalý podíl na úspěšném výsledku rozhovorů měl 1 nový ministr zahraničí baron Beust. Dne 12. června 1867 vydán zákonný článek XII. - uherský zákon o rakousko-uherském...
Kauza Wölfling. Rezignace Leopolda Ferdinanda Toskánského na hodnost arcivévody a jeho život v postavení řadového občana
Žáková, Michaela ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Diplomová práce "Kauza Wölfling. Rezignace Leopolda Ferdinanda Toskánského na hodnost arcivévody a jeho život v postavení řadového občana" pojednává o událostech spjatých s odchodem arcivévody Leopolda Ferdinanda (1868-1935) z habsbursko- lotrinského domu. Práce se zabývá Císařským rakouským rodinným statutem, jednotlivými případy rezignací na hodnost arcivévody, stejně jako problematikou porušování rodinných norem v habsbursko-lotrinském rodě. Těžiště práce představují události kolem útěku arcivévody Leopolda Ferdinanda ode dvora a následné rezignace na arcivévodskou hodnost. Pozornost je věnována příčinám tohoto kroku, stejně jako průběhu dramatického vyjednávání o konečné podobě rezignace s císařským dvorem a rodinou. Práce mapuje rovněž životní dráhu bývalého arcivévody (od roku 1903 Leopolda Wölflinga) v postavení řadového občana.
IRA v prvních letech severoirského konfliktu. Irská republikánská armáda a její nově vzniklé frakce v letech 1969-1972.
Halama, Vojtěch ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza vzestupu Prozatímní irské republikánské armády (PIRA) během prvních let konfliktu v Severním Irsku. Sledované události jsou zasazeny do kontextu dějin irského republikanismu a odpovídající pozornost je věnována také obratu v přístupech IRA v 60. letech. Stěžejní část práce se zabývá obdobím mezi rokem 1969, kdy došlo k rozkolu v organizaci a k vytvoření PIRA, a 30.-31. červencem 1972, během nějž britská operace Motorman ukončila éru jejího největšího rozmachu. Cílem práce je "vysvětlit" ranou Prozatímní IRA, analyzovat její úlohu v politicko-etnickém konfliktu a zejména odhalit příčiny jejího bez nadsázky krkolomného vzestupu, ve velké míře spočívajícím v dovedném využití potenciálu severoirského násilí. Součástí práce je i kapitola věnující se činnosti tzv. Oficiální IRA (OIRA).
Fenomén konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana a její ideové základy
Petřík, Lukáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
V této práci jsme si ukázali, že ideje Thatcherové i Reagana navazovaly do značné míry na myšlenkovou konzervativní tradici zemí, ze kterých oba dva politici pocházeli. 20. století znamenalo po většinu svého období rozchod s těmito myšlenkami a nástup kolektivistických socialistických ideologií a systémů různých odstínů. Thatcherová a Reagan sice pravicové myšlenky jako takové neznovuvynalezli, ale dokázali je poměrně přesvědčivým způsobem předat veřejnosti. Oba dokázali zužitkovat vzestup hnutí nové pravice, které začalo pozvolna nabývat na síle v padesátých a šedesátých letech, aby se po neúspěšných pokusech nakonec na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let chopilo moci. Rozdílem mezi Thatcherovou a Reaganem bylo mimo jiné také i to, že Reagan vycházel z mnohem větší základny podporovatelů. Zatímco Reaganovu revoluci podporovaly různé proudy a on mnohdy musel krotit "krajní" pravičáky, Thatcherová spíše musela neustále bojovat s poměrně velkou částí strany, která byla umírněná. Období vlády Thatcherové a Reagana bývá někdy označováno jako konzervativní revoluce. Pokud však budeme definovat revoluci jako radikální změnu k něčemu novému, tak zde se o toto nejednalo. Správně by se tento fenomén neměl nazývat konzervativní revoluce, ale konzervativní kontrarevoluce, protože zde šlo o to zvrátit levicovou...
Konec skvělé izolace: Zahraniční politika pozdně viktoriánské Británie
Malý, Ondřej ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se snaží analyzovat vývoj zahraniční politiky Velké Británie v posledních dvou desetiletích 19. století. Časový úsek je vymezen vojenskou intervencí v Egyptě v roce 1882 a podpisem smlouvy s Japonskem v roce 1902. Pozornost je kladena na fungování britského ministerstva zahraničí a působnost představitelů britské politiky. Základním cílem bude zhodnocení faktorů, jejichž působení vedlo Británii k postupné změně politiky a definitivnímu odmítnutí skvělé izolace v roce 1902. S ohledem na to se soustředí především zhodnocení soupeření velmocí v Africe, na Balkáně a na Dálném východě. Práce je rozdělena do osmi kapitol. V závěru je shrnutí poznatků, které na základě výzkumu vývoje zahraniční politiky z toho vyplývají. Klíčová slova: Zahraniční politika, Velká Británie, viktoriánská éra, skvělá izolace, Britsko- japonská aliance, devatenácté století
Egypt pod britským patronátem v letech 1882-1899. Příspěvek k dějinám Britského impéria v 19. století
Valkoun, Jaroslav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Velká Británie obsadila Egypt v roce 1882 primárně ze strategických a obranných důvodů (cesta do Indie); obchodní a finanční zájmy se jevily jako druhotné. Od počátku britská vláda opakovaně tvrdila, že vojáci odejdou, jakmile bude nastolen pořádek a obnovena autorita chedíva. Do vypuknutí první světové války zopakovala vláda Jejího Veličenstva toto tvrzení více než šedesátkrát. V letech 1882-1914 nebyl Egypt de iure ani kolonií a ani protektorátem, de facto ho však řídil britský generální konzul v Káhiře koloniálním způsobem; chedív byl jen formální hlavou státu. Během následujících dekád uskutečnili Britové ekonomické, politické a administrativní reformy. Modernizace zavlažovacího systému znamenala největší úspěch. V 90. letech zapříčinila reorganizace egyptské správy vzestup nacionalistického hnutí, jež v roce 1906 vyvrcholilo tzv. dinšawájským incidentem, který přinutil odejít z Egypta prokonzula lorda Cromera. Súdán vždy výrazně ovlivňoval egyptské události. V roce 1885 se podařilo Mahdímu a jeho stoupencům dobýt Chartúm a zbytek súdánského teritoria. O třináct let později porazila britsko-egyptská armáda v bitvě u Ummdurmánu mahdisty a opětovně spojila obě země. V lednu 1899 se Súdán oficiálně stal britsko-egyptským kondominiem. V září 1898 vypukl britsko-francouzský spor o Fašodu, ležící na horním...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 208 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.