Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovištní nároky a kompetice mezi původním a invazními druhy Impatiens
Čuda, Jan ; Skálová, Hana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
V České republice se běžně vyskytují tři druhy rodu Impatiens (netýkavka), z nichž jeden je původní - I. noli-tangere a dva jsou invazní - I. parviflora a I. glandulifera. Protože všechny druhy se vyskytují na relativně podobných stanovištích, je otázka, zda invazní druhy nemohou mít negativní vliv na původní druh, případně dokonce nemůže být původní druh kompetičně vyloučen. Cílem práce bylo: (i) porovnat stanovištní nároky druhů Impatiens, (ii) zjistit, zda je možná jejich koexistence a (iii) posoudit vliv invazních druhů na druh původní. Byly vytyčeny dva soubory trvalých ploch, které se nacházely dohromady na pěti lokalitách. První soubor obsahoval 84 trvalých ploch, celkem 7 typů kombinací výskytu druhů Impatiens a byl určen ke studiu stanovištních nároků. Stanovištní nároky jsem hodnotil podle proměnných prostředí naměřených přímo v terénu (vlhkost, zástin, sklon svahu, pokryvnost volné půdy) a nepřímo pomocí Ellenbergových indikačních hodnot doprovodných druhů Impatiens: (vlhkost, světlo, půdní reakce, živiny). Druhý soubor obsahoval 45 ploch, na ploše byla sledována vždy dvojice druhů původního a invazního. Jeden z druhů byl odstraněn a byla sledována reakce druhu ponechaného. Hodnotil jsem reakci počtu, pokryvnosti a výšky druhu po odstranění kompetitora. Nejdůležitejšími faktory prostředí...
Druhová diverzita pastvin a luk na malé prostorové škále
Bartoš, Michael ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Pastva se jeví jako prostředek vhodný nejen k údržbě travnatých porostů, ale v mnoha případech také jako prostředek vedoucí ke zvýšení diverzity. V předkládané diplomové práci jsem se pokusil zjistit, zda má pastva za daných podmínek za následek zvýšení, či snížení diverzity. Mým cílem bylo také zjistit, jakými mechanismy herbivoři diverzitu ovlivňují. Praktická část diplomové práce byla provedena ve Slupenci u Českého Krumlova. Za účelem srovnání pastvy a seče jsem pořídil fytocenologické snímky 1 x 1 mš z pastvin a luk. Abych zjistil důležité gradienty ve vegetaci, odebral jsem z ploch, na kterých byly zhotoveny fytocenologické snímky, vzorky půdy pro analýzu vlhkosti, složení živin a pH. Na třech pastvinách jsem dále vytýčil plošky 20 x 20 cmš, na nichž jsem zaznamenal údaje o vegetaci před pastvou a po pastvě. V dané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než diverzita luk. Na tamějších pastvinách se oproti loukám vyskytuje signifikantně více snímků přispívajících k vyšší ß diverzitě. Zároveň jediná proměnná - kategoriální proměnná pastvina / louka - vysvětluje variabilitu ve druhovém složení vegetace. O selektivitě pastvy bylo zjištěno, že koně dávají přednost druhům s větší pokryvností a že s klesajícím podílem spásaných druhů ve snímku roste ß diverzita. O funkčních vlastnostech...
Fenotypová plasticita a její role v rostlinných invazích
Hlavička, Matěj ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Fenotypová plasticita je známa jako schopnost genotypu produkovat odlišný fenotyp v reakci na změnu podmínek prostředí. Pro svoji schopnost adaptivně reagovat na tyto změny se také stala předmětem zájmu invazních biologů. Ačkoli bylo na toto téma provedeno mnoho studií, dosud nebyla objasněna její skutečná role v rostlinných invazích. Praktické srovnávací experimenty s sebou stále nesou některá omezení, z nichž nejzávažnější jsou problémy s odhalením skutečné adaptivní hodnoty reakce a nejistý vztah mezi plasticitou a hodnotou znaku. Východiskem z této situace může být stanovování reakčních norem fitness namísto znaků a zohlednění vzájemných interakcí plastických odpovědí druhů. Naše znalosti o plasticitě a jejím vztahu k invazivnosti jsou však stále omezené. V současném stavu tedy není vhodné s plasticitou počítat při snaze o predikci invazních událostí.
Vliv netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora DC.) na původní vegetaci a faktory ovlivňující její šíření
Florianová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora DC.) je jedním z nejmasivněji rozšířených druhů invazních rostlin ve střední Evropě. Přesto nejsou detaily o průběhu její invaze dobře známy. Cílem této práce je porozumět lépe vlivu tohoto druhu na původní vegetaci a faktorům ovlivňujícím jeho šíření. Vliv netýkavky malokvěté na původní vegetaci jsem studovala pomocí vytrhávacího pokusu na trvalých plochách v dubohabrových lesích. Po vytrhání netýkavky v roce 2011 jsem na vytrhaných plochách v letech 2012-2014 zaznamenala mírný nárůst v počtu i pokryvnostech původních druhů rostlin oproti plochám nevytrhaným. Změny v druhovém složení se také průkazně lišily mezi vytrhanými a nevytrhanými plochami. Druhy s vysokou afinitou k vytrhaným plochám, tedy druhy netýkavkou nejvíce vytlačované, byly převážně druhy s nízkou výškou uvolňování semen a s časným počátkem kvetení. Faktory ovlivňující šíření netýkavky malokvěté jsem studovala v letech 2011-2014 na trvalých transektech v oblastech, kde se netýkavka právě začínala šířit. Na 321 trvalých plochách jsem sbírala data o podmínkách prostředí a o šíření a zdatnosti netýkavky. Výsledky ukázaly, že semenáče netýkavky se šíří nejvíce do oblastí s vysokou půdní vlhkostí a nízkou pokryvností bylinného patra. To naznačuje, že vysoký pokryv původních druhů rostlin může...
Znaky tísně v dětské kresbě - potřebná znalost pro učitele výtvarné výchovy
Skálová, Hana ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
Práce vychází z myšlenky, že pro učitele výtvarné výchovy je důležitá znalost znaků citové tísně, které lze vysledovat v dětských kresbách. Dětí, žijících ve stresu, je čím dál větší množství, a toto je jedna z cest, jak je objevit a včas jim pomoci. Pokud děti žijí pod vlivem stresu (jsou doma týrány, příliš zatěžovány, cítí nedostatek citové péče apod.), vykazují ve svých kresbách jisté znaky, s nimiž pracují dětští psychologové. Kdyby tato problematika byla vyučována na pedagogických fakultách a organizovaly se kurzy pro vyučující výtvarnou výchovu, mohli by pedagogové včas kontaktovat psychologická pracoviště. Práce analyzuje dostupnou českou psychologickou literaturu a zjišťuje, zda se touto myšlenkou již někdo zabýval, dále představuje publikace, které by se daly využít pro studium učitelů, přichází s návrhy postupu práce v hodinách výtvarné výchovy, shrnuje problematiku CAN (syndrom týraného, zanedbávaného a zneužívanéhodítěte) a přináší alarmující čísla Linky bezpečí. V praktické části učitelky z mateřské a základní školy dokazují, že jsou schopny na varovné znaky v dětských kresbách reagovat.
Transgenerační účinek výživy na potomstvo apomiktických rostlin
Vlk, Lukáš ; Mráz, Patrik (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Environmentální podmínky mohou ovlivňovat epigenetickou variabilitu klonálních organismů. Tyto prostředím indukované změny se mohou potenciálně přenášet do dalších generací. Tato transgenerační paměť by teoreticky mohla umožnit klonálním (a zvláště apomiktickým) rostlinám částečně kompenzovat redukovanou genetickou variabilitu a mohla by tak přispívat k zvyšování adaptační schopnosti apomiktických populací. Podle modelu Millerovy rohatky asexuální organismy postupně hromadí nevýhodné mutace, což nakonec může vést až k jejich zániku. Případný transgenerační přenos by mohl tento jev částečně kompenzovat. Mohl by zároveň přispět k vysvětlení dlouhodobého přežívání asexuálních organismů v prostředí. Tato práce se zaměřuje na studium transgenerační paměti triploidních apomiktických populací druhu Hieracium alpinum se zcela absentující sexualitou, a tedy geneticky uniformním potomstvem. Transgenerační paměť u Hieracium alpinum jsme studovali na klonálních liniích, pocházejících z pěti populací (Norsko, Rakousko, Bosna a Hercegovina a Slovensko). Několik vegetativních a generativních znaků bylo měřeno v kultivačním experimentu I ve 3 ošetřeních (kontrola, kyselina salicylová a přidané živiny). Rostliny signifikantně reagovaly na ošetření přidanými živinami, ale ne kyselinou salicylovou (proto byla dále...
Vliv netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora DC.) na původní vegetaci a faktory ovlivňující její šíření
Florianová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora DC.) je jedním z nejmasivněji rozšířených druhů invazních rostlin ve střední Evropě. Přesto nejsou detaily o průběhu její invaze dobře známy. Cílem této práce je porozumět lépe vlivu tohoto druhu na původní vegetaci a faktorům ovlivňujícím jeho šíření. Vliv netýkavky malokvěté na původní vegetaci jsem studovala pomocí vytrhávacího pokusu na trvalých plochách v dubohabrových lesích. Po vytrhání netýkavky v roce 2011 jsem na vytrhaných plochách v letech 2012-2014 zaznamenala mírný nárůst v počtu i pokryvnostech původních druhů rostlin oproti plochám nevytrhaným. Změny v druhovém složení se také průkazně lišily mezi vytrhanými a nevytrhanými plochami. Druhy s vysokou afinitou k vytrhaným plochám, tedy druhy netýkavkou nejvíce vytlačované, byly převážně druhy s nízkou výškou uvolňování semen a s časným počátkem kvetení. Faktory ovlivňující šíření netýkavky malokvěté jsem studovala v letech 2011-2014 na trvalých transektech v oblastech, kde se netýkavka právě začínala šířit. Na 321 trvalých plochách jsem sbírala data o podmínkách prostředí a o šíření a zdatnosti netýkavky. Výsledky ukázaly, že semenáče netýkavky se šíří nejvíce do oblastí s vysokou půdní vlhkostí a nízkou pokryvností bylinného patra. To naznačuje, že vysoký pokryv původních druhů rostlin může...
Ekologické a evoluční důsledky polyploidizace
Pavlíková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
K odlišení přímých důsledků, které má polyploidizace pro rostliny od vlastností, které se vytvořily u polyploidní linie až v průběhu evoluce, se často využívají uměle syntetizovaní neopolyploidi. K indukci somatické polyploidizace se nejčastěji využívá kolchicin. V této práci byla testována možnost tvorby neopolyploidů kolchicinem u třech vybraných druhů rostlin. Při použití 0,2% roztoku kolchicinu a působení 12 hodin byla úspěšnost vzniku neotetraploidů 9,3 % u druhu Vicia cracca, 31,6 % u druhu Centaurea phrygia a 33,3 % u druhu Pimpinella saxifraga. Při prodloužení doby působení na 18 hodin, při stejné koncentraci kolchicinu, u druhu Vicia cracca byla úspěšnost polyploidizace 100 %, ale úmrtnost jedinců ošetřených kolchicinem byla velmi vysoká, téměř 98 % (při působení 12 hodin pouze 43 %). U druhu Vicia cracca byla vypěstována 2. generace neopolyploidních rostlin, část jedinců však byla aneuploidních a tyto rostliny se fenotypově nijak nelišily od přirozených tetraploidů. U přirozených diploidů, tetraploidů a indukovaných neopolyploidů byla porovnána velikost průduchů, rychlost klíčení a relativní růstová rychlost. Ve velikosti průduchů se diploidi průkazně lišili od tetraploidů a neotetraploidů, tj. na jejich velikost měla přímý vliv polyploidizace. V rychlosti klíčení se od sebe vzájemně...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
7 SKALOVÁ, Hana
7 SKÁLOVÁ, Hana
6 Skálová, Helena
6 Skálová, Helena
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.