|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Úloha proteinu Spr1851 Streptococcus pneumoniae v buněčném dělení
Jarošová, Václava ; Ulrych, Aleš (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Úloha proteinu Spr1851 Streptococcus pneumoniae v buněčném dělení S. pneumoniae, lidský extracelulární patogen, kóduje ve svém genomu unikátní serin/threoninovou kinázu eukaryotického typu StkP a k ní příslušnou fosfatázu PhpP. Tato kináza prostřednictvím fosforylace svých substrátů ovlivňuje řadu buněčných procesů, mezi které patří virulence, kompetence, buněčné dělení a syntéza buněčné stěny. Hypotetický protein Spr1851, později pojmenovaný Jag, byl identifikován jako nový substrát kinázy StkP v membránové frakci porovnáním fosfoproteomů divokého kmene a kmene s delecí pro StkP. Tento protein se skládá ze třech domén a interdoménové oblasti, která obsahuje místo fosforylace T89. Na N-konci se nachází Jag_N doména s neznámou funkcí. C-konec obsahuje domény dvě - KH a R3H, které jsou vysoce konzervované a jejích předpokládanou funkcí je vazba nukleových kyselin. Hlavním záměrem této práce bylo přiblížit funkci proteinu Jag, zjistit vliv jednotlivých domén na fenotyp a lokalizaci proteinu a určit roli fosforylace na T89. Získané výsledky potvrzují, že by protein Jag mohl hrát roli v buněčném dělení či syntéze buněčné stěny. Dále výsledky naznačují, že Jag_N doména je zásadní pro lokalizaci proteinu do membrány, zatímco za zmenšení buněk a růst, který je pozorovaný u delečního kmene, jsou zodpovědné KH a R3H...
|
|
|
Obecná stresová odpověď u Staphylococcus aureus a její uplatnění při hyperosmotickém stresu
Kotková, Hana ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Hyperosmotický stres indukuje u halotolerantní bakterie Staphylococcus aureus stresovou odpověď, která jí pomáhá přežít i takové osmotické podmínky, které jsou pro většinu bakterií inhibující. Stresové odpovědi S. aureus zahrnují obecnou stresovou odpověď, která se aktivuje rychle na široké spektrum stresů, a je zajištěna expresí genů indukovaných prostřednictvím alternativní sigma B podjednotky RNA polymerázy (SigB), a více specifické odpovědi, které u hyperosmotického stresu souvisí s transportéry draselných iontů a transportéry kompatibilních solutů. Také některé faktory virulence (např. adhezivní Ebh protein) umožňují bakterii S. aureus přežít osmotický stres v rámci hostitele a napomáhají tak jeho kolonizaci. V současnosti se ukazuje, že obecná stresová odpověď se přímo i nepřímo účastní specifické stresové adaptace prostřednictvím Kdp transportního systému pro draslík (Kdp transportéru) i transportérů kompatibilních solutů (PutP a OpuD). Exprese Kdp transportéru a velkého Ebh proteinu S. aureus je nepřímo závislá na SigB přes regulační systémy virulence Agr nebo ArlRS. Na osídlení hostitelských nik s nízkou vodní aktivitou může mít dále vliv tvorba biofilmu, na které se SigB významně podílí. Hyperosmotický stres aktivací SigB tedy spouští komplexní odpověď, která souvisí nejen s odpovědí na...
|
|
|
Studium tvorby biofilmu u bakteriálních izolátů z mléka a mlékárenských výrobků
Nováková, Veronika ; Demnerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Bakteriální biofilm je uspořádané společenství mikrobiálních buněk uzavřené v extracelulární matrix, přičemž charakteristickým rysem biofilmu je schopnost přichycovat se na abiotické nebo biotické povrchy. Tvorba biofilmu je dynamický regulovaný proces, při kterém jednotlivé bakterie vytváří mnohobuněčný útvar. Počáteční fáze kontaktu bakterie s povrchem se nazývá adheze. Po té následuje produkce extracelulární matrix, která určuje životní podmínky buněk biofilmu. Biofilmy se vyznačují velmi vysokou schopností rezistence proti antimikrobiálním látkám. Rezistence zahruje fyzické a chemické bariéry, které efektivně brání difůzi a následné penetraci do biofilmu. Problematika biofilmů zasahuje potravinářský průmysl, kde mohou biofilmy být zdojem kontaminací. Důkladné porozumění vzájemného působení mikroorganismů a materiálů, které se používají při konstrukci povrchů ve výrobních zařízení potravinářství, je zcela zásadní pro vývoj kontrolních systémů tvorby biofilmu Klíčová slova: biofilm, mléko a mléčné produkty, mlékárenský průmysl, dezinfekční činidla, Escherichia coli, Staphylococcus spp.
|
|
|
Regulace transkripce faktory sigma u Bacillus subtilis
Benda, Martin ; Krásný, Libor (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Pro regulaci genové exprese u bakterií je klíčovým enzymem RNA polymeráza (RNAP). RNAP je více-podjednotkový enzym, který pro rozpoznání DNA využívá podjednotky (faktory) σ. Regulace RNAP s hlavním faktorem σ již byla důkladně studována, oproti tomu regulační mechanismy pro RNAP s alternativními faktory σ dosud nebyly systematicky zkoumány. Tato práce se zabývá převážně modelovým organizmem Bacillus subtilis a jeho alternativními faktory σF , σG , σI a σK . Byla studována transkripční iniciace s těmito faktory z hlediska schopnosti transkribovat z různých promotorů, požadavku RNAP na koncentraci iniciačního nukleosidtrifosfátu (iNTP) a interakce RNAP s vybranými proteiny. Pro faktor σF zde byl pomocí transkripcí in vitro objeven promotor regulovaný koncentrací iNTP, u faktoru σI naopak tento regulační mechanismus nalezen nebyl. V případě σG závislé transkripce se nepodařilo regulaci pomocí koncentrace iNTP otestovat, nicméně byl potvrzen v literatuře popsaný pozitivní vliv proteinu YlyA na transkripční aktivitu RNAP obsahující faktor σG ; tento vliv byl nově objeven také pro RNAP s faktorem σF . Dále byla zkoumána možná funkční interakce proteinu HelD s faktorem σK , která však nebyla potvrzena. Konečně pak tato práce přispěla k objasnění vlivu umělých modifikací nukleových bází na transkripci.
|
|
|
Úloha cytoplazmatické membrány a buněčné stěny v rezistenci bakterií ke kationtovým antimikrobiálním peptidům
Havlová, Noemi ; Seydlová, Gabriela (vedoucí práce) ; Vopálenská, Irena (oponent)
Kationtové antimikrobiální peptidy jsou přirozenou součástí obranných systémů všech organizmů. Vlastnosti těchto peptidů, jako je jejich struktura, náboj, amfipaticita a hydrofobicita, z nich činí slibné látky s potenciálem využití nejen v léčbě bakteriálních infekcí, ale i proti některým virům, parazitům, houbám a nádorovým buňkám. Jedním z možných zásahových míst těchto látek je cytoplazmatická membrána bakterií, kterou permeabilizují. Tento mechanizmus účinku má několikero výhod. Antimikrobiální peptidy působí selektivně na membránu bakterií a nedochází tedy k poškození eukaryotických hostitelských buněk. Další výhodou je omezená možnost vzniku rezistentních kmenů bakterií, jelikož účinky antimikrobiálních peptidů nastupují okamžitě. Ovšem i přesto byly objeveny kmeny necitlivé na již používané antimikrobiální peptidy. Pomocí modifikace zásahového místa v bakteriální buňce jsou bakterie schopny zabránit účinkům antimikrobiálních peptidů. Je-li cílovým místem cytoplazmatická membrána, bakterie může pozměnit elektrostatické nebo strukturní vlastnosti membrány a antimikrobiální peptidy ztrácejí svou schopnost interakce a následné permeabilizace membrány. Porozumění mechanizmům účinku antimikrobiálních peptidů a mechanizmům, pomocí kterých se u bakterií rezistence proti nim vytvářejí, pomůže při...
|
|
|
Konstrukce geneticky detoxifikovaného kmene Bordetella pertussis pro výrobu nové generace celobuněčné vakcíny
Bočková, Barbora ; Holubová, Jana (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Bordetella pertussis je striktne lidský patogen kolonizující horní cestý dýchací. Zpusobuje respiratorní onemocnení zvane davivý kasel ci pertuse. Zavedení celobunecných vakcín, a nasledne vakcín acelularních, vedlo k výraznemu snízení výskýtu onemocnení a ke snízení prípadu umrtí spojených s infekcí. Epidemiologicka data vsak ukazují výrazný narust výskýtu onemocnení v posledních desetiletích. Duvod vzrustající incidence je pricítan predevsím prechodu z vakcín celobunecných na vakcíný acelularní. Na zaklade výzkumu z posledních let býlo prokazano, ze acelularní vakcíný mají radu nedostatku a je tedý nutne zmenit vakcinacní strategii. Jedním z mozných resení situace je vývoj nove generace celobunecných vakcín se snízenou reaktogenitou. Pro výrobu nove celobunecne vakcíný býl pripraven genetický modifikovaný kmen B. pertussis. Alelickou výmenou býla zajistena inaktivace enzýmaticke aktivitý pertusoveho toxinu, modifikace strukturý lipidu A a delece dermonekrotickeho toxinu. Tato kombinace genetických modifikací vedla u mýsí ke snízení reaktogenitý testovane vakcíný in vivo. Pri intranazalní infekci poskýtuje vakcína obsahující genetický modifikovaným kmenem stejnou ochranu jako vakcína obsahující kmen divoký. Býl take pozorovan vliv cýklodextrinu na toxicitu bakterialní suspenze. Odstranení...
|
|
|
Účinek surfaktinu na lipidovou složku cytoplazmatické membrány Bacillus subtilis
Sklenářová, Petra ; Seydlová, Gabriela (vedoucí práce) ; Lichá, Irena (oponent)
Surfaktin, sekundární metabolit produkovaný bakterií Bacillus subtilis, je povrchově aktivní látka a antibiotikum, které permeabilizuje membránovou dvouvrstvu. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaké adaptivní změny na úrovni lipidové složky cytoplazmatické membrány mohou přispívat k přežití B. subtilis v koncentracích surfaktinu, které bakterie jiných druhů zabíjí. Neprodukční kmen B. subtilis 168 byl kultivován v přítomnosti dvou různých subletálních koncentrací surfaktinu (350 a 650 µg/ml) izolovaného z kultury produkčního kmene B. subtilis ATCC 21332. Přídavek surfaktinu do média vedl v závislosti na koncentraci k zástavě růstu exponenciální kultury na 40 min (350 µg/ml), resp. 3 h (650 µg/ml) a poté se růst obnovil se změněnou dobou zdvojení. Nižší koncentrace způsobila 20% urychlení růstu, u vyšší naopak došlo k prodloužení doby zdvojení na dvojnásobek oproti kontrole. Surfaktin vyvolal v cytoplazmatické membráně zásadní změny ve složení fosfolipidů. Došlo ke snížení podílu majoritního fosfolipidu membrány fosfatidylglycerolu a naopak zvýšení podílu fosfatidyletanolaminu, u koncentrace surfaktinu stimulující růst se navíc výrazně navýšil podíl kyseliny fosfatidové. Měření kinetiky lyze lipozómů tvořených lipidy mimikujícími složení membrány vystavené surfaktinu prokázalo, že zvýšení...
|
host ::
RSS.