|
|
Proměna Šumavy za industrializace: zapomenuté stopy dřevařů
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Cílem práce je ukázat proměny a vývoj krajiny a osídlení oblasti střední Šumavy vlivem industrializace v 19. století. Jedná se o práci, jež je teoreticky a metodologicky zakotvena v oboru antropologie krajiny a industriální archeologie. Kombinuje práci s archivními písemnými a kartografickými prameny s nedestruktivním terénním výzkumem antropogenních reliéfních tvarů terénu. Industrializace sledované oblasti znamenala dřevařskou expanzi, jež byla vyvolána nedostatkem palivového dříví v Praze a okolí a realizována jako podnikatelský záměr šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Schwarzenberská lesní těžba a plavební systém k transportu palivového dřeva přinesly významné krajinné změny do dosud člověkem téměř nedotčených lesních horských oblastí. Provedený terénní výzkum identifikoval prvky plavebního systému, jako jsou plavební nádrže či úpravy koryt vodních toků, zabýval se Vchynicko-tetovským plavebním kanálem, stejně jako stopami dřevařského osídlení, jak ve stálých, tak sezonních dřevařských osadách. Práce rozděluje sledovanou oblast na čtyři zóny, podle způsobu jejich využívání, osídlení a přetváření během 19. století. Největší pozornost věnuje zóně I, odlehlé lesní oblasti, která se stala zásadní oblastí zdrojů pro celé podnikání a kde došlo k dalekosáhlým a významným krajinným a ekologickým změnám.
|
|
|
Desetiletí slučování, rozlučování a změn hranic obcí politického okresu smíchovského 1919-28 (realizované i nerealizované projekty)
Boubín, Jiří ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent)
Předmětem předkládané práce jsou územní změny v obcích, jeden z neprávem poněkud opomíjených feno-ménů první republiky. Přitom se jednalo o jev v této době v českých zemích velice rozšířený, ba mohli bychom říci masový. I když počty realizovaných sloučení, rozloučení a změn obvodů obcí v prvním desetiletí existence samostatného československého státu jdou do stovek a dokonce se blíží až k magické tisícovce, nebyla jim do-sud věnována patřičná pozornost. Právě tato okolnost vedla k výběru tohoto tématu, které zároveň tvoří samo-statnou kapitolu našich správních dějin. Šlo o procesy společností ostře sledované, jež se tu více tu méně promít-ly do života téměř každého obyvatele obce, která takovou změnou prošla. Ale i tam, kde zůstalo pouze u žádosti, měl zahájený proces po nějaký čas značný vliv na život v obci a také na vzájemné vztahy se sousedním celkem či celky, jež měla požadovaná změna "zasáhnout". Už samotným podáním podnětu ke změně se mnohdy napros-to bezproblémové soužití lidí žijících vedle sebe v těsné blízkosti na relativně malém prostoru, ale nezřídka na katastrech dvou různých obcí, změnilo ze dne na den v rivalství, odpor, nevraživost až nenávist. Tyto negativní důsledky úspěšně i neúspěšně proběhnuvších kauz územních změn se často projevovaly ještě několik let poté. Na první pohled v sobě...
|
|
| |
|
|
Proměna Šumavy za industrializace: zapomenuté stopy dřevařů
Blažková, Tereza ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Cílem práce je ukázat proměny a vývoj krajiny a osídlení oblasti střední Šumavy vlivem industrializace v 19. století. Jedná se o práci, jež je teoreticky a metodologicky zakotvena v oboru antropologie krajiny a industriální archeologie. Kombinuje práci s archivními písemnými a kartografickými prameny s nedestruktivním terénním výzkumem antropogenních reliéfních tvarů terénu. Industrializace sledované oblasti znamenala dřevařskou expanzi, jež byla vyvolána nedostatkem palivového dříví v Praze a okolí a realizována jako podnikatelský záměr šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Schwarzenberská lesní těžba a plavební systém k transportu palivového dřeva přinesly významné krajinné změny do dosud člověkem téměř nedotčených lesních horských oblastí. Provedený terénní výzkum identifikoval prvky plavebního systému, jako jsou plavební nádrže či úpravy koryt vodních toků, zabýval se Vchynicko-tetovským plavebním kanálem, stejně jako stopami dřevařského osídlení, jak ve stálých, tak sezonních dřevařských osadách. Práce rozděluje sledovanou oblast na čtyři zóny, podle způsobu jejich využívání, osídlení a přetváření během 19. století. Největší pozornost věnuje zóně I, odlehlé lesní oblasti, která se stala zásadní oblastí zdrojů pro celé podnikání a kde došlo k dalekosáhlým a významným krajinným a ekologickým změnám.
|
|
|
Nerealizovaná Praha. Historický vývoj neuskutečněné regulace a urbanizace Prahy a souvisejících stavebních projektů v 1.pol. 20.století
Drnek, Kryštof ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Ira, Jaroslav (oponent)
Cílem disertační práce je přehled historického vývoje a vykonané práce na nikdy nerealizované regulaci a stavební úpravě hlavního města Prahy. Tento vývoj je popisován tematicky, na základě jednotlivých oblastí, kterými se navrhovaný regulační plán zabýval. Zároveň je vybráno několik dlouhodobých stavebních projektů, na kterých je formou historické sondy detailně ukázán proces vytvoření projektu, jeho posouzení a následná implementace do regulačního plánu. Práce je zasazena do období mezi oběma světovými válkami, tj. mezi lety 1918 - 1939, s tematickým přesahem přes obě stanovená data. Klíčová slova: Regulace, urbanizace, Praha, Státní regulační komise pro Prahu a okolí, Nové Město, Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží, Nuselský most, Petřínská komunikace, Letenská pláň, Invalidovna, čistírna odpadních vod, vodárna na užitkovou vodu.
|
|
|
Vývoj znázorňování světa na starých mapách
Jílková, Petra ; Bayer, Tomáš (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent)
Vývoj znázorňování světa na starých mapách Abstrakt Obsahem práce je podrobná analýza vývoje způsobu znázornění světa na mapách malých měřítek v období 16.-18. století. V teoretické části práce je nastíněn historický kontext doby s důrazem na vývoj představ o podobě světa v souvislosti s postupem objevných plaveb a rozšiřováním geografického obzoru. Přiblížen je také vývoj navigačních metod a technických prostředků užívaných k určení zeměpisné délky a šířky, jež měly přímý vliv na přesnost určení polohy topografických prvků na mapách. Praktická část je zaměřena na kartometrické zhodnocení vybraných mapových děl evropských kartografů z období 16.-18. století, v rámci něhož byla provedena analýza mapového zobrazení a analýza polohové přesnosti zákresu topografického obsahu. Geometrická přesnost map je posuzována zejména dle hodnoty polohových odchylek v severojižním a západovýchodním směru. Na základě výsledků kartometrického zhodnocení je dále hodnocen vývoj přesnosti zákresu topografického obsahu a zachycen přibližný časový postup rozšiřování obrazu známého světa na soudobých mapách. Grafickými výstupy práce jsou tematické mapy zobrazující prostorové rozložení odchylek zeměpisné délky a zachycující proměnu obrazu světa na mapách, včetně vývoje zákresu vybraných kontinentů se zaměřením na změnu jejich tvaru...
|
|
|
Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Michal (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy, se zabývá proměnami původně samostatnými obcemi vně Prahy, které během posledních 150 letech prošly významnými proměnami. Pro účely této práce byly zvoleny tři studie: městské čtvrti Karlín, Libeň a Vysočany. Všechny tři periferie byly původně samostatnými obcemi vesnického charakteru, které se nacházely nedaleko jádra Prahy. S nástupem průmyslu v polovině 19. století se proměnily v silně průmyslové lokality, počátkem 20. století se připojily k hlavnímu městu a vytvořily Velkou Prahu. Ke změnám docházelo také regulacemi Vltavy. Během posledních 25 let dochází k postupné modernizaci města, která je spjata s dalšími proměnami těchto periferií: dochází k demolicím starých, nevyužívaných továrních budov a na jejich místech vznikají nové budovy, popřípadě jsou tyto objekty konvertovány pro jiné účely. Takto však dochází k dalším zásahům do okolní krajiny. Tato problematika se dotýká tzv. průmyslového dědictví, jehož hlavním účelem je zachování a ochrana bývalých budov továren. Hlavním cílem práce je zachycení těchto proměn a jejich dopady na krajinu na základě studia mapových a obrazových pramenů a literatury.
|
|
|
Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16-19. století
Kucrová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Koumar, Jiří (oponent)
1 Veronika Kucrová: Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16. - 19. století Abstrakt Studie se věnuje problematice vývoje kulturní krajiny na panství Dolní Břežany v raném novověku, přesněji od konce 16. do poloviny 19. století. Těžištěm práce jsou tři důležité prvky: vývoj intravilánu vybraných vsí, sledování proměn krajiny mimo zastavěné a obydlené plochy (zejména lesa) a konečně zachycení hospodářských a dalších objektů v krajině - důvod jejich vzniku, užívání a případný zánik. Panství Dolní Břežany leží 16 km jižním směrem od Prahy, konstituovalo se postupně od 14. století, přičemž největšího nárůstu doznalo počátkem 17. století. Drobné šlechtické vlastníky vystřídali vlivní představitelé českého státu (rodina Ţelínských ze Sebuzína, Michna z Vacínova), až se roku 1713 stalo majitelem panství Pražské arcibiskupství. Díky tomu se většina historických písemných pramenů nachází v Archivu Pražského arcibiskupství, případně v archivu velkostatku. Nejdůležitější a časově nejnáročnější bylo užití metody usedlostní identifikace, která zahrnuje sledování právní kontinuity jednotlivých usedlostí. Výsledkem pak je zjištění doby vzniku konkrétních sídelních jednotek a následně i částí vesnic. Ke studiu byly využity převážně pozemkové knihy, pro dolnobřežanské panství dochovány již od...
|
|
|
Město Opočno v topografických pramenech z 18. a 19. století
Tůmová, Martina ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
TŮMOVÁ, M., Město Opočno v topografických pramenech z 18. a 19. století, diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2014, 191 s., 11 příl. Tématem diplomové práce je zachycení města Opočna a jeho krajiny ve vybraných, významných topografických pramenech z období 18. a 19. století. S ohledem na různé typy použitých pramenů je hlavním cílem komparace jejich výpovědní hodnoty a sestavení obrazu krajiny města v minulosti. Úvod zahrnuje začlenění tématu do širokého pojetí historické regionalistiky a obsahuje stručnou historii i popis současného stavu města. Práce je dále členěna do jednotlivých kapitol podle použitých pramenů. Zvláštnímu zřeteli byly podrobeny operáty prvního vojenského mapování a stabilního katastru, které pro Opočno obsahují písemný i kartografický materiál, jsou dobře porovnatelné díky časovému odstupu a odlišným důvodům svého vzniku. Pro snazší pochopení studovaných pramenů i vybraného území je práce doplněna obrazovou přílohou a ukázkami starých i současných map. Klíčová slova: Opočno, topografie, první vojenské mapování, stabilní katastr, městská krajina
|
|
|
Historická topografie města Kostelce nad Černými Lesy
Mrvík, Vladimír Jakub ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
0 Hlavní oblast výzkumu i navrhovaný směr předkládané doktorské disertační práce je vytčen už v samém názvu. Zároveň bych chtěl ovšem na příkladu města Kostelce nad Černými lesy uplatnit určité nové přístupy a především naznačit, jakým směrem se může ubírat analyzování excerpova- ných údajů o urbanistickém a hospodářském vývoji zkoumané městské lokality. Mám totiž za to, že drtivá většina historické obce vůbec historickou městskou topografii nijak neodlišuje od postupů a cílů historické topografie a pro mnohé představuje pouhý soubor metodických postupů, jak sestavo- vat soupisy majitelů jednotlivých domů ve městě. Bohužel většina prací z této oblasti ustrnulo právě jen a pouze u výčtu majitelů staveb ve městě, aniž by své závěry nějak dále vytěžily, což bych já osobně přirovnal právě k úsloví, že přes stromy nevidí les. Zatím nejvážněji vytkl možné oblasti bádání této vědní poddisciplíny Dr. J. Čarek roku 1966 (PSH 3/1966), tedy před více jak čtyřiceti lety, a to na příkladu hl. města Prahy. Praha je ovšem v tomto směru specifická, jak svým vývojem, tak svou pramennou základnou a mnohé postupy není v případu venkovských městských sídel možné použít a naopak. Jiří Čarek tehdy napsal: Historický místopis pracuje metodou shromažďo- vání, popisu a soupisu faktů; tvoří tedy základnu, na níž další vědní obory...
|
host ::
RSS.