|
Klasifikátory kosatců, pivoněk a denivek v Průhonické botanické zahradě
Sekerka, Pavel ; Blažek, Milan ; Blažková, Uljana ; Caspers, Zuzana ; Macháčková, Markéta ; Fáberová, I. ; Papoušková, L. ; Matiska, P. ; Koudela, M.
V roce 2015 bylo Radou genetických zdrojů odsouhlaseno rozšíření kolekcí genetických zdrojů Národního programu genetických zdrojů Rostlin o rody Hemerocallis (denivka) a Paeonia (pivoňka). Kromě výběru rostlin, vhodných pro zařazení do Národního programu, jsme začali postupně ve spolupráci se studenty Katedry zahradnictví FAPPZ České zemědělské univerzity v Praze připravovat klasifikátory pro tyto rody. Klasifikátor měl umožnit popis jak botanických znaků planých druhů, protože plané druhy pivoněk a denivek jsou rostliny LAKR a je tedy vhodné je zařadit do Národního programu, tak i pokročilých zahradních okrasných odrůd. Současně se ukázalo, že námi používaný klasifikátor pro kosatce je koncipovaný především pro kosatce s kartáčky (Iris subgen. Iris). Během posledních dvaceti let se však čeští šlechtitelé začali specializovat i na další skupiny kosatců, především na kosatce sibiřské, japonské a kosatce skupiny Spuriae, které nemají na vnějších okvětních lístcích kartáček chlupů a také v dalších znacích se od-lišují od podrodu Iris. Proto jsme se rozhodli rozšířit stávající klasifikátor tak, aby postihl celou šíři rodu s výjimkou cibulnatých kosatců.
|
| |
|
Metodika zachování rostlinného genofondu ex situ, manuál pro práci s genofondy rostlin v botanických zahradách, certifikovaná metodika
Sekerka, Pavel ; Navrátilová, Jana ; Macháčková, Markéta ; Caspers, Zuzana ; Navrátil, Josef ; Peroutková, Petra
Rámce získávání, držení a poskytování rostlinného materiálu, mezinárodní úmluvy a zákony týkající se vlastnictví rostlin. Evidence, pěstování a množení rostlin v ex situ podmínkách botanických zahrad. Biologické základy konzervace ohrožených druhů. Pěstování divoce rostoucích taxonů z volné přírody v ex situ podmínkách botanických zahrad. Botanické zahrady České republiky a jejich zapojení do ex situ konzervace.
|
|
Prevence a význam pneumonie ventilovaných nemocných v intenzivní péči
Sekerka, Pavel ; Kolář, Martin (vedoucí práce)
Pneumonie ventilovaných nemocných (VAP) představuje závažnou komplikaci v péči o ventilovaného pacienta a její závažnost se dále zvyšuje vzestupem počtu rezistentních kmenů mikroorganismů, které ji způsobují. VAP zvyšuje jak morbiditu tak mortalitu pacientů, prodlužuje jejich hospitalizaci a vede ke zvýšení přímých i nepřímých nákladů na léčbu. Možnosti terapie jsou občas obtížné, nákladné a neefektivní, proto je zapotřebí vzniku VAP přecházet řadou preventivních opatření. Jejich uplatněním v praxi a důsledným dodržováním lze snížit výskyt VAP a zlepšit tak prognózu kriticky nemocných pacientů v intenzivní péči. Cílem experimentální části práce bylo prověřit provádění těchto preventivních opatření v praxi. Průzkum pomocí dotazníků a sledování situace na lůžkových částech KAR FNKV ukázalo, že některá opatření jsou prováděna správně, zatímco u jiných je prostor pro jejich zlepšení, jsou prováděna nesprávným způsobem nebo nejsou prováděna vůbec.
|
|
Příprava nových klasifikátorů pro pivoňky, denivky a bezkartáčkaté kosatce v Průhonické botanické zahradě.
Sekerka, Pavel ; Caspers, Zuzana ; Macháčková, Markéta ; Papoušková, L. ; Koudela, M.
Po přijetí nových rodů (Hemerocallis, Paeonia, Iris subgen. Limniris) do Národního programu genetických zdrojů bylo nutné vytvořit nové klasifikátory pro popis odrůd. Při návrhu hodnocených znaků jsme vycházeli z botanických monografií rodů, existujících klasifikátorů a ze zkušenosti při popisu odrůd. Na tvorbě a hodnocení klasifikátoru jsme spolupracovali s řídícím pracovištěm, genovou bankou VURV a Katedrou zahradnictví FAPPZ ČZU v Praze, která témata zadala jako diplomové a bakalářské práce. Klasifikátory budou během roku 2019 publikovány v databázi GRIN Czech.
|
| |
|
Prevence a význam pneumonie ventilovaných nemocných v intenzivní péči
Sekerka, Pavel ; Kolář, Martin (vedoucí práce)
Pneumonie ventilovaných nemocných (VAP) představuje závažnou komplikaci v péči o ventilovaného pacienta a její závažnost se dále zvyšuje vzestupem počtu rezistentních kmenů mikroorganismů, které ji způsobují. VAP zvyšuje jak morbiditu tak mortalitu pacientů, prodlužuje jejich hospitalizaci a vede ke zvýšení přímých i nepřímých nákladů na léčbu. Možnosti terapie jsou občas obtížné, nákladné a neefektivní, proto je zapotřebí vzniku VAP přecházet řadou preventivních opatření. Jejich uplatněním v praxi a důsledným dodržováním lze snížit výskyt VAP a zlepšit tak prognózu kriticky nemocných pacientů v intenzivní péči. Cílem experimentální části práce bylo prověřit provádění těchto preventivních opatření v praxi. Průzkum pomocí dotazníků a sledování situace na lůžkových částech KAR FNKV ukázalo, že některá opatření jsou prováděna správně, zatímco u jiných je prostor pro jejich zlepšení, jsou prováděna nesprávným způsobem nebo nejsou prováděna vůbec.
|
| |
| |
| |