|
|
Kinetika růstu únavových trhlin v oceli Eurofer 97
Kruml, Tomáš ; Hutař, Pavel ; Náhlík, Luboš ; Seitl, Stanislav ; Polák, Jaroslav
Rychlost růstu únavových trhlin v oceli Eurofer 97 byla měřena dvěma odlišnými metodologiemi. Data pro malé trhliny byly získány na válcových vzorcích s mělkým vrubem. Růst polokruhových trhlin o délce mezi 10-2000 mikrometry byly měřeny při symetrickém cyklu tah-tlak s konstantní amplitudou deformace. Data k šíření dlouhých trhlin (10 – 30 mm) byla získána na CT vzorcích pomocí procedury popsané v ASTM normě při řízení napětí s R = 0.1. Bylo ukázáno, že rychlosti šíření obou typů trhlin jsou ve velmi dobrém souhlasu, pokud je použito srovnání pomocí J-integrálu a jsou uplatněny běžně přijímané předpoklady o efektu zavírání trhliny.
|
|
| |
|
|
Vliv geometrie koncentrátoru napětí na hodnoty lomových parametrů kvazikřehkých materiálů
Frantík, P. ; Keršner, Z. ; Klusák, Jan ; Řoutil, L. ; Seitl, Stanislav ; Veselý, V.
Zkoušky konstrukčních materiálů pro získání hodnot lomově-mechanických parametrů se provádějí na tvarově různých tělesech. Mezi nejpoužívanější lomové experimenty pro kompozity na bázi cementu patří zkouška vzorků tříbodovým ohybem. V případě této zkoušky se užívají tělesa se zářezem, který zajišťuje iniciaci trhliny. Ukázalo se, že na šířce a tvaru tohoto zářezu závisejí hodnoty lomově-mechanických parametrů vyčíslovaných na základě získaného diagramu zatížení vs. posun, např. efektivní lomová houževnatost či efektivní houževnatost. Cílem příspěvku je shromáždit a předložit autorským kolektivem dosažené výsledky z výpočtů metodou konečných prvků (ANSYS, ATENA), které analyzovaly vliv délky, šířky a tvaru zářezu pro různé geometrie vzorku/zkoušky na iniciaci trhliny z vrcholu zářezu a postup jejího šíření zkušebním tělesem.
|
|
|
Vybrané únavové parametry betonu předpjatých prvků
Seitl, Stanislav ; Keršner, Z. ; Veselý, V. ; Juřinová, E. ; Bílek, V.
Beton předpjatých prvků se typicky navrhuje na základě výsledků statických zkoušek mechanických vlastností a únavovému chování nebývá věnována pozornost. Přitom je zřejmé, že tento materiál se primárně používá ve stavebních konstrukcích, které jsou vystaveny cyklickému namáhání. V předkládaném příspěvku autoři představují sadu vybraných hodnot základních únavových parametrů – Wöhlerovy křivky – vzorků betonu pro předpjaté mostní dílce, které byly zjištěny ze zkoušek tříbodovým ohybem trámců s centrálním zářezem, namáhaných cyklicky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Únavové vlastnosti oceli Eurofer vyvíjené pro fúzní energetiku
Kuběna, Ivo ; Kruml, Tomáš ; Hutař, Pavel ; Náhlík, Luboš ; Seitl, Stanislav ; Polák, Jaroslav
V této práci byly mereny únavové vlastnosti oceli Eurofer 97 za pokojové teploty. Byly urceny obvyklé únavové krivky životnosti (Coffin-Mansonova krivka a odvozená Wöhlerova krivka). Nejvetší pozornost byla venována merení kinetiky šírení únavových trhlin dvemi rozdílnými metodikami. Na válcových vzorcích s melkým vrubem byla zjištena místa iniciace únavových trhlin a merena rychlost rustu krátkých trhlin s délkou od cca 20 mikrometru do 2 mm. Na CT vzorcích pak byly sledovány trhliny o délce 15-30 mm. Bylo zjišteno, že obe sady dat spolu dobre korelují pri použití reprezentace J-integrálu a bylo možno urcit prahové hodnoty Jintegrálu i faktoru intenzity napetí a parametry Parisova zákona.
|
|
|
Vliv rohové singularity na tvar únavové trhliny
Hutař, Pavel ; Náhlík, Luboš ; Knésl, Zdeněk ; Seitl, Stanislav
Diky existenci rohové singularity v místě, kde se protíná čelo trhliny s volným povrchem, rozdělení napětí a typ singularity se mění. Tato změna se dá postihnout pomocí zobecněné lomové mechaniky a popsat tak změny rychlosti šíření únavové trhliny pomocí zobecněného faktoru intenzity napětí. Pomocí tohoto konceptu lze odhadnout i výsledný tvar únavové trhliny. Tato metodologie poskytuje nástroj k zpřesnění odhadu únavové životnosti pro složité trojdimensionální objekty.
|
|
| |
|
|
Únavové parametry cementového kompozitu: měření a modelování
Keršner, Z. ; Seitl, Stanislav ; Pukl, R.
V příspěvku se určují hodnoty lomově-mechanických a únavových parametrů vybraného pokročilého cementového kompozitu s vlákny. Vzorky tohoto materiálu byly vyrobeny v laboratoři ŽPSV, a.s. v rámci vývoje betonu/malty s vysokými užitnými vlastnostmi pro výrobu tenkostěnných prvků. Cement CEM I 42,5R Mokrá byl dávkován 1000 kg na m3 čerstvé směsi, vodní součinitel 0,28; použitý písek měl maximální zrno 4 mm. Dávka skleněných vláken činila 5 kg na m3 čerstvé směsi. Předkládá se část vyhodnocení pilotní studie, kterou autoři zpracovávají v rámci projektu GA ČR „Základní únavové charakteristiky a lom pokročilých stavebních materiálů".
|
host ::
