Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 198 záznamů.  začátekpředchozí88 - 97dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj aktivit čínských organizací ve Vancouveru (1896-1923): případová studie Chinese Benevolent Association
Kocourek, Petr ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Číňané jsou v současnosti největší asijskou národní menšinou v Kanadě. Ve Vancouveru pak tvoří zhruba třicet procent celkové populace. V historii Britské Kolumbie sehráli Číňané důležitou roli. První Číňané připluli na břehy Britské Kolumbie již v první polovině 19. století. Významný nárůst čínských imigrantů pak přichází společně se stavbou Kanadské pacifické železnice, která byla postavena především díky tvrdé práci čínských pracovníků. Po dokončení železnice se velká část imigrantů usadila ve Vancouveru, které se tak na počátku 20. století stalo městem s největší čínskou čtvrtí v Kanadě. Číňané se však od začátku setkávali s nelibostí ze strany kanadské společnosti, která je považovala za zástupce podřadné rasy a část bílé veřejnosti dokonce požadovala jejich vyhoštění a úplný zákaz vstupu nových čínských imigrantů. Čínská komunita se však semkla a koncentrovala v čínských čtvrtích. Neustále však čelili stereotypním předsudkům ze strany kanadské společnosti. Od samého začátku také začaly vznikat různé organizace a asociace, které se snažily všemožnými způsoby pomoci čínské komunitě. Jednou z nejvýznamnějších organizací se stala Chinese Benevolent Association. Bakalářská práce se tedy bude zabývat především aktivitami této čínské organizace a zaměří se především na její působnost v čínské čtvrti...
Příčiny zhoršení obchodních vztahů USA a ČLR za administrativy Donalda J. Trumpa
Broda, David ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá obchodní politikou administrativy Donalda J. Trumpa vůči Čínské lidové republice. Trump od nástupu do funkce usiluje o protekcionistickou revizi obchodní politiky vůči Číně, a sice z toho důvodu, že dle jeho názoru Čína ekonomicky prosperuje díky nekalým obchodním praktikám a děje se tak na úkor USA. Od počátku roku 2018 do doby psaní této práce (podzim 2019) byla ze strany USA uvalena vysoká cla na nespočet čínských produktů a ČLR Spojeným státům oplácí. Obchodní vztahy obou států se tak markantně zhoršují. Práce se snaží nalézt příčiny toho, proč je v porovnání s předchozími dvěma prezidentskými administrativami Trumpova obchodní politika vůči ČLR agresivnější. Hlavní výzkumnou otázkou práce je to, proč obchodní vztahy USA a ČLR od nástupu Trumpovy administrativy zaznamenávají zhoršující se tendence. Dle hlavní hypotézy práce ČLR díky rapidnímu ekonomickému růstu ohrožuje hegemonickou pozici USA, které se prostřednictvím protekcionistické obchodní politiky pokouší růst Číny zpomalit a hrozbu tak oslabit. Práce hypotézu potvrzuje na základě teorie relativního zisku, hegemonické stability a komparativní výhody a prokazuje ji na příkladech ekonomiky, bezpečnosti, institucionálního vlivu a legitimity. 2 Název práce: Příčiny zhoršení obchodních vztahů USA a ČLR za administrativy...
What type of First Lady Was Michelle Obama: Case Study on Michelle Obama as First Lady
Matějčková, Anna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolemi prvních dam Spojených států. Jejich úloha je často nelehká, protože instituce role první dámy jako taková není nikde oficiálně ustanovena. Přestože tomu tak je, tak se ze strany společnosti stále setkáváme s očekávánímiohledně jejich role, jejich vystupování a odpovědnosti k roli jako takové. Zároveň vliv umožňuje prvním damám využívat svou platformu pro neomezené množství účelů, zejména pak k etablování se pomocí iniciativ. První dáma Michelle Obamová využila platformy velmi inovativním způsobem, díky kterému zároveň využila zájem médii o svou osobu, pro účely propagace svých kampaní. Dále byla Michelle Obamová schopná svým vlivem a přístupem zapojit do svých iniciativ také nové aktéry jako jsou nadnárodní korporace nebo státní představitelé. Díky své autentičnosti a mladistvému přístupu dokázala přilákat a zapojit mladé publikum do svých iniciativ. Michele Obamová byla velmi aktivní první dámou a dokázala svůj vliv využívat jak v rámci popularizace své osoby, tak svých politických agend.
Americká veřejná diplomacie v Iráku po 11. září
Komrsová, Anna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce je případovou studií, která na příkladu Iráku zkoumá vývoj a význam americké veřejné diplomacie v oblasti Blízkého východu. Práce se zabývá revitalizací projektů a navyšováním rozpočtu veřejné diplomacie, ke kterému došlo v důsledku teroristických útoků 11. září 2001. Snahy o obnovení projektů veřejné diplomacie se začaly objevovat už během vlády prezidenta George Bushe, avšak výrazným zastáncem "soft power" v zahraniční politice USA se stal jeho následovník Barack Obama, který zdůrazňoval nutnost obnovení důvěryhodnosti ve světě a spolupráce s arabským světem. Práce se dále věnuje vývoji americké veřejné diplomacie v Iráku v souvislosti s válkou v Iráku, následnou americkou okupací i nárůstem sektářského násilí a násilného extremismu. Přestože je Irák již několik let největším příjemcem finanční podpory pro veřejnou diplomacii, je její největším limitem především neadekvátní bezpečnostní situace v zemi. Na základě analýzy výměnných programů se práce snaží prokázat, že projekty veřejné diplomacie jsou důležitým nástrojem pro vytváření dialogu se zahraniční veřejností.
Strategická nejednoznačnost: Americká politika vůči Tchaj-wanu od r. 1987
Sehnálková, Jana ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Fürst, Rudolf (oponent) ; Suchý, Petr (oponent)
Strategická nejednoznačnost: Americká politika vůči Tchaj-wanu od r. 1987 Jana Sehnálková Abstrakt Práce je věnována vztahům mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem v kontextu čínsko-amerických vztahů. Sleduje, jakým směrem se tyto vztahy vyvíjely poté, co Tchaj-wan započal proces demokratizace na konci 80. let, který vnesl do čínsko-tchajwanských, americko-tchajwanských a také do americko-čínských vztahů zcela novou dynamiku. Práce také sleduje, které fenomény, události a která témata rozvoj vzájemných vztahů ovlivnily a jak na ně Spojené státy reagovaly. Mezi tyto události patří například Pekingský masakr, krize v Tchajwanské úžině v letech 1995- 1996 nebo vzestup Číny, který ovlivňuje postoj Číny vůči Tchaj-wanu a na který Spojené státy musí reagovat. Práce se zaměřuje na tyto hlavní otázky: Jaká je motivace Spojených států Tchaj- wan nadále podporovat? Jak na tuto podporu reaguje Peking a jakým způsobem spolupráce mezi Tchaj-wanem a USA ovlivňuje čínsko-americké vztahy? Práce dochází k závěru, že Spojené státy podporují Tchaj-wan z ideologických a strategických důvodů. Použitím analytického rámce "pivotal deterrence" práce ukazuje, že Washington působí jako pomyslný pivot a svou politikou vůči Tchaj-peji a Pekingu udržuje rovnováhu v Tchajwanské úžině s cílem zajistit pokračování statu quo, který pro...
Frenemies: Analýza americko-čínských vojenských vztahů během Bushovy a Obamovy administrativy
Kryl, Šimon ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato diplomová práce je analýzou přístupu Bushovy a Obamovy administrativy k americko-čínským vojenským vztahům. Cílem práce je pomocí teorie opatření na budování důvěry (Confidence Building Measures) nalézt a pospat trendy a témata, která formovala americko-vojenské čínské vztahy během obou administrativ. Bilaterální vztah mezi Pekingem a Washingtonem je nejdůležitějším vztahem na začátku 21. století a ovlivňuje celosvětové dění. Z historického hlediska sužovaly americko-čínské vztahy nejrůznější spory, které se vyskytují i v 21. století. Otázka amerického vyzbrojování Tchaj-wanu, čínská vesmírná a kyberprostorová militarizace jsou hlavními důvody pomalého vývoje americko-čínských vojenských vztahů. Pro mezinárodní i regionální stabilitu je důležité, aby obě tyto světové mocnosti hledaly způsoby, jak udržet napětí mezi nimi na minimální úrovni a ideálně hledaly oblasti spolupráce. Tato práce dochází k závěru, že během Bushovy administrativy procházely společné vojenské vztahy nestabilním vývojem, nejen kvůli způsobu jejich vytváření, ale také kvůli již zmíněné americké podpoře vůči Tchaj-wanu. Obamova administrativa byla o poznání úspěšnější ve vývoji americko-čínských vojenských vztahů, neboť vedla procesy jejich vytváření ze shora dolů. I přes Obamovy úspěchy v budování stabilních vojenských...
Presidential Directives as Instrument of President's Obama Policy-Making
Bui Thuy, Hanh ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Súčasné používanie prezidentských dekrétov prezidentom Barackom Obamom a prezidentom Donaldom Trumpom vyvolalo debaty ohľadom limít prezidentskej moci. Doterajší výskum problematiky ukázal nedostatočné zameranie na prezidentské dekréty, misinterpretáciu a nesprávnu terminológiu, ktoré majú za výsledok klamné obvinenia o prekročení limitov prezidentskej moci a jej zneužívanie. Táto práca argumentuje, že politický gridlock a zvyšujúca sa pasivita Kongresu prispeli k posunu moci medzi výkonnou a zákonodarnou zložkou vlády. Práca sleduje rozsah, v ktorom Kongres odmietol prijať dve z Obamových kľúčových priorít - imigračnú reformu a reguláciu zbraní. V následnosti na to, prezident Obama musel konať unilaterálne. Hlavný cieľom práce je ukázať, že prezidentské dekréty prezidenta Obamu neboli vydané vo vákuu, a že im predchádzali debaty, presviedčania a dohadovania pre presadenie agendy prezidenta vo forme bipartizánskej legislatívy namiesto unilaterálneho prezidentského dekrétu.
The United States and the strategic triangle of China-India-Pakistan
Hrabcová, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce s názvem Spojené státy a strategický trojúhelník Čína-Indie-Pákistán zkoumá, jak tyto státy vyvažují vzájemné hrozby a soustředí se dále zejména na aspekt vztahů mezi USA a Pákistánem, jenž je klíčovým aktérem pro další vývoj vztahů mezi USA, Čínou a Indií. Vztahy v rámci strategického trojúhelníku mohou být definovány čínsko-pákistánským spojenectvím, čínsko-indickými rozdíly a indicko-pákistánskou rivalitou. Práce se opírá o realistickou teorii vyvažování moci, která je dále doplněna o pojetí Stephena M. Walta a jeho teorii vyvažování hrozeb. Na základě tohoto teoretického pojetí jsou pak definovány hlavní hrozby států trojúhelníku a způsoby, jakými tyto hrozby vyvažují. Rostoucí ekonomická a vojenská moc Číny a Indie má za následek intenzivní vyvažování, kdy Čína využívá spojenectví s Pákistánem a posilování své ekonomické strategie, Indie pak cílí na sbližování s USA a dalšími státy v regionu. Mezi oběma státy tak vzniká zásadní bezpečnostní dilema, které by mohlo vést k potenciálnímu konfliktu. Práce dále konstatuje, že vztah mezi Pákistánem a USA je klíčový pro udržení rovnováhy v regionu a vzájemná spolupráce USA se státy trojúhelníku, může dále vést k eliminaci terorismu, jenž představuje společnou hrozbu. Pro udržení silných vztahů USA a Pákistánu je klíčové stanovení...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 198 záznamů.   začátekpředchozí88 - 97dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.