|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Proměna identity Republikánské strany v kontextu působení katolického protipotratového hnutí v 60. a 70. letech 20. století v USA
Kropáčková, Kristina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou identity Republikánské strany v kontextu působení katolického protipotratového hnutí v druhé polovině 60. a v průběhu 70. let v USA. Aktivita protipotratového hnutí se zvýšila v kontextu společenských liberalizačních procesů 60. let, jejichž součástí byla snaha reformovat státní potratové zákony. Protipotratové hnutí mělo až do konce 70. let téměř výhradně katolický charakter, k politické aktivizaci evangelikálů došlo až na sklonku 70. let v souvislosti se vzestupem křesťanské pravice. Při využití primárních a sekundárních zdrojů je zkoumán vzájemný vztah mezi Republikánskou stranou a protipotratovým hnutím. Práce se snaží odpovědět na otázku, proč strana přijala v 70. letech protipotratové stanovisko. Je členěna do tří celků. V prvním je nastíněn kontext působení protipotratového hnutí v prvních letech existence a jeho strategie a dále postoje hlavních aktérů, katolické církve a Republikánské strany, k potratové otázce před legalizací potratů v roce 1973. Druhý celek analyzuje postoj Richarda Nixona k potratové otázce. Poslední část pojednává o přijetí protipotratového volebního bodu do republikánského programu v roce 1976 a utužení vazeb mezi protipotratovým hnutím a Republikánskou stranou v průběhu prezidentské kampaně Ronalda Reagana v roce 1980. Po...
|
|
| |
|
|
Vývoj aktivit čínských organizací ve Vancouveru (1896-1923): případová studie Chinese Benevolent Association
Kocourek, Petr ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Číňané jsou v současnosti největší asijskou národní menšinou v Kanadě. Ve Vancouveru pak tvoří zhruba třicet procent celkové populace. V historii Britské Kolumbie sehráli Číňané důležitou roli. První Číňané připluli na břehy Britské Kolumbie již v první polovině 19. století. Významný nárůst čínských imigrantů pak přichází společně se stavbou Kanadské pacifické železnice, která byla postavena především díky tvrdé práci čínských pracovníků. Po dokončení železnice se velká část imigrantů usadila ve Vancouveru, které se tak na počátku 20. století stalo městem s největší čínskou čtvrtí v Kanadě. Číňané se však od začátku setkávali s nelibostí ze strany kanadské společnosti, která je považovala za zástupce podřadné rasy a část bílé veřejnosti dokonce požadovala jejich vyhoštění a úplný zákaz vstupu nových čínských imigrantů. Čínská komunita se však semkla a koncentrovala v čínských čtvrtích. Neustále však čelili stereotypním předsudkům ze strany kanadské společnosti. Od samého začátku také začaly vznikat různé organizace a asociace, které se snažily všemožnými způsoby pomoci čínské komunitě. Jednou z nejvýznamnějších organizací se stala Chinese Benevolent Association. Bakalářská práce se tedy bude zabývat především aktivitami této čínské organizace a zaměří se především na její působnost v čínské čtvrti...
|
|
|
Příčiny zhoršení obchodních vztahů USA a ČLR za administrativy Donalda J. Trumpa
Broda, David ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
1 Abstrakt Tato práce se zabývá obchodní politikou administrativy Donalda J. Trumpa vůči Čínské lidové republice. Trump od nástupu do funkce usiluje o protekcionistickou revizi obchodní politiky vůči Číně, a sice z toho důvodu, že dle jeho názoru Čína ekonomicky prosperuje díky nekalým obchodním praktikám a děje se tak na úkor USA. Od počátku roku 2018 do doby psaní této práce (podzim 2019) byla ze strany USA uvalena vysoká cla na nespočet čínských produktů a ČLR Spojeným státům oplácí. Obchodní vztahy obou států se tak markantně zhoršují. Práce se snaží nalézt příčiny toho, proč je v porovnání s předchozími dvěma prezidentskými administrativami Trumpova obchodní politika vůči ČLR agresivnější. Hlavní výzkumnou otázkou práce je to, proč obchodní vztahy USA a ČLR od nástupu Trumpovy administrativy zaznamenávají zhoršující se tendence. Dle hlavní hypotézy práce ČLR díky rapidnímu ekonomickému růstu ohrožuje hegemonickou pozici USA, které se prostřednictvím protekcionistické obchodní politiky pokouší růst Číny zpomalit a hrozbu tak oslabit. Práce hypotézu potvrzuje na základě teorie relativního zisku, hegemonické stability a komparativní výhody a prokazuje ji na příkladech ekonomiky, bezpečnosti, institucionálního vlivu a legitimity. 2 Název práce: Příčiny zhoršení obchodních vztahů USA a ČLR za administrativy...
|
|
| |
|
|
What type of First Lady Was Michelle Obama: Case Study on Michelle Obama as First Lady
Matějčková, Anna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolemi prvních dam Spojených států. Jejich úloha je často nelehká, protože instituce role první dámy jako taková není nikde oficiálně ustanovena. Přestože tomu tak je, tak se ze strany společnosti stále setkáváme s očekávánímiohledně jejich role, jejich vystupování a odpovědnosti k roli jako takové. Zároveň vliv umožňuje prvním damám využívat svou platformu pro neomezené množství účelů, zejména pak k etablování se pomocí iniciativ. První dáma Michelle Obamová využila platformy velmi inovativním způsobem, díky kterému zároveň využila zájem médii o svou osobu, pro účely propagace svých kampaní. Dále byla Michelle Obamová schopná svým vlivem a přístupem zapojit do svých iniciativ také nové aktéry jako jsou nadnárodní korporace nebo státní představitelé. Díky své autentičnosti a mladistvému přístupu dokázala přilákat a zapojit mladé publikum do svých iniciativ. Michele Obamová byla velmi aktivní první dámou a dokázala svůj vliv využívat jak v rámci popularizace své osoby, tak svých politických agend.
|
|
|
Americká veřejná diplomacie v Iráku po 11. září
Komrsová, Anna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce je případovou studií, která na příkladu Iráku zkoumá vývoj a význam americké veřejné diplomacie v oblasti Blízkého východu. Práce se zabývá revitalizací projektů a navyšováním rozpočtu veřejné diplomacie, ke kterému došlo v důsledku teroristických útoků 11. září 2001. Snahy o obnovení projektů veřejné diplomacie se začaly objevovat už během vlády prezidenta George Bushe, avšak výrazným zastáncem "soft power" v zahraniční politice USA se stal jeho následovník Barack Obama, který zdůrazňoval nutnost obnovení důvěryhodnosti ve světě a spolupráce s arabským světem. Práce se dále věnuje vývoji americké veřejné diplomacie v Iráku v souvislosti s válkou v Iráku, následnou americkou okupací i nárůstem sektářského násilí a násilného extremismu. Přestože je Irák již několik let největším příjemcem finanční podpory pro veřejnou diplomacii, je její největším limitem především neadekvátní bezpečnostní situace v zemi. Na základě analýzy výměnných programů se práce snaží prokázat, že projekty veřejné diplomacie jsou důležitým nástrojem pro vytváření dialogu se zahraniční veřejností.
|
host ::
RSS.