|
|
Dědění ze závěti
Schneiderová, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je část občanského práva, jejímž hlavním cílem je zajistit dědickou posloupnost v průběhu generací. K nabytí dědictví dochází v okamžiku smrti zůstavitele. Posléze je z úřední povinnosti zahájeno řízení o dědictví. Účelem mé diplomové práce je analyzovat institut dědění ze závěti. Ve skutečnosti však existují dvě možnosti dědického nástupnictví. První z nich je dědění ze zákona a druhou možnost představuje dědění ze závěti. Přestože je zákonná posloupnost v občanském zákoníku zmíněna na prvním místě, dědění ze závěti zaujímá první místo v praxi. Dědicové ze zákona totiž nastupují, pokud zůstavitel nezanechá závěť. Výjimku tvoří neopomenutelní dědicové. K dědění ze závěti dochází na základě dědického titulu, kterým je závěť, někdy též nazývaná poslední vůle zůstavitele. Aby byla závěť platná, je nutné ji sepsat v souladu s ustanoveními občanského zákoníku. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol, z nichž se každá zabývá různými aspekty dědění ze závěti. Kapitola první je úvodní a je v ní mimo jiné vyložen historický kontext dědění ze závěti. Druhá kapitola nazvaná "Předpoklady dědění" nejprve definuje základní terminologii používanou v této práci, např. dědické právo v subjektivním a objektivním smyslu, dědic, zůstavitel atd. Poté jsou popsány jednotlivé předpoklady dědění. Kapitola třetí...
|
|
|
Doručování v civilním procesu
Schneiderová, Martina ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Resumé Cílem mé práce je to podrobně rozebrat institute doručování v civilním procesu, práce je zaměřena především na praktické problémy a také na elektronické doručování, zejména pak na datové schránky. Je v ní obsažena rovněž část popisující doručování písemností do cizích zemí a členských států Evropské unie. V první části práce jsou definovány klíčové právní pojmy a je zde rozebíráno doručování do datových schránek. V druhé části je pak podrobně popsáno doručování dokumentů do zahraničí (a také ze zahraničí do České republiky). Nakonec se snažím o stručné porovnání právní úpravy doručování v civilním procesu v České republice a na Slovensku. Doručování představuje jeden z hlavních právních institutů civilního procesu. Nejvýznamnější pramen práva pro doručování v civilním procesu v České republice je představován zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 139/2015 Sb. V nedávné době prošel institut doručování mnoha změnami. Práci tvoří tři hlavní kapitoly, které se dělí na další podkapitoly, přičemž každá z nich je věnována rozdílným aspektům doručování. První kapitola je úvodní a vysvětluje pojem doručování v rámci systematiky civilního procesu a je zde také stručně popsán význam doručování v obecném smyslu. Kapitola druhá nazvaná "Doručování v civilním procesu v České republice"...
|
|
|
Využití inovativních metod výuky ke zkvalitnění vzájemných vztahů mezi žáky na prvním stupni základní školy
Schneiderová, Martina ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
ANOTACE: Cílem diplomové práce je zjistit, zda zavedení inovativních přístupů ve vyučování může pomoci ke zkvalitnění vzájemného chování, komunikaci a spolupráci dětí v již zavedeném kolektivu. Snahou uvedeného přístupu je utváření a rozvoj pozitivního třídního klimatu a tím podnětného prostředí pro výuku inovativními metodami (metodami moderního vyučování). Teoretická část se zabývá problematikou vzniku inovativních metod spojeného s novým pohledem na osobnost dítěte, popisuje některé alternativní školy a programy, ve kterých mají inovativní metody svůj původ. Cílem teoretické části je vymezení pojmu metody výuky s akcentem na metody inovativní, které mají vliv na utváření pozitivního třídního klimatu. Dále se teoretická část zabývá pojmem inovace a jeho pojetím, rolí učitele a charakteristikou žáka středního školního věku. Výzkumná část popisuje průběh a realizaci zavedení inovativních metod u žáků 4. ročníku základní školy. Cílem praktické části je zjištění, zda lze v zavedeném kolektivu pomocí inovativních přístupů vyvolat pozitivní změny klimatu třídy. Formou dotazníků jsou analyzovány výsledky zjištění a následně porovnány s výsledky dotazníkového šetření v kontrolní skupině. KLÍČOVÁ SLOVA: metoda, inovace, osobnost dítěte, osobnost učitele, třídní klima
|
|
|
Dědění ze závěti
Schneiderová, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo je část občanského práva, jejímž hlavním cílem je zajistit dědickou posloupnost v průběhu generací. K nabytí dědictví dochází v okamžiku smrti zůstavitele. Posléze je z úřední povinnosti zahájeno řízení o dědictví. Účelem mé diplomové práce je analyzovat institut dědění ze závěti. Ve skutečnosti však existují dvě možnosti dědického nástupnictví. První z nich je dědění ze zákona a druhou možnost představuje dědění ze závěti. Přestože je zákonná posloupnost v občanském zákoníku zmíněna na prvním místě, dědění ze závěti zaujímá první místo v praxi. Dědicové ze zákona totiž nastupují, pokud zůstavitel nezanechá závěť. Výjimku tvoří neopomenutelní dědicové. K dědění ze závěti dochází na základě dědického titulu, kterým je závěť, někdy též nazývaná poslední vůle zůstavitele. Aby byla závěť platná, je nutné ji sepsat v souladu s ustanoveními občanského zákoníku. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol, z nichž se každá zabývá různými aspekty dědění ze závěti. Kapitola první je úvodní a je v ní mimo jiné vyložen historický kontext dědění ze závěti. Druhá kapitola nazvaná "Předpoklady dědění" nejprve definuje základní terminologii používanou v této práci, např. dědické právo v subjektivním a objektivním smyslu, dědic, zůstavitel atd. Poté jsou popsány jednotlivé předpoklady dědění. Kapitola třetí...
|
host ::
RSS.