Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 50 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv reintrodukce druhu Cyclops abyssorum (Crustacea: Copepoda) na zooplankton Plešného jezera
Křenová, Radka ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
Abstract Plešné Lake is a small glacial lake in the Bohemian Forest. In the 1980th, it was heavily influenced by an acification event caused by severe atmospheric pollution. Due to some extreme parameters in the water chemistry (mainly low pH and high concentration of toxic aluminum compounds) several zooplankton species got extinct. Among these, two species important in lakes food web: Daphnia spp. and Cyclops abyssorum. They, however, survived the acidification period in one of the Bohemian Forest Lake: Prášilské. Although recovery of lakes from acidification is usually followed by return of some species or colonization by others, recolonization of Plešné Lake is assumed to be very slow or impossible from external sources thanks to the remote position of the lake. Therefore in the fall of 2004 two zooplankton species (Daphnia longispina and Cyclops abyssorum) were artificially reintroduced into Plešné Lake. In the course of 4 years that followed only Cyclops abyssorum appeared in the lake, Daphnia longispina was not recorded. My thesis focuses on several aims. First, I evaluate the development of C. abyssorum population. Second, I studied the competition between C. abyssorum and another copepod species - Heterocope saliens, acidotolerant species which never disappeared from the lake. Third, I...
Phylogeny, phylogeography and taxonomy of selected members of the family Bosminidae
Faustová, Markéta ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Hudec, Igor (oponent) ; Schwenk, Klaus (oponent)
Phylogeography, taxonomy, and systematics of chosen members of family Bosminidae Abstract of Ph.D. Thesis MSc Markéta Faustová Supervisors: RNDr. Veronika Sacherová, Ph.D. - Charles University in Prague, Czech Republic Dr. Derek J. Taylor, Ph.D. - New York State University at Buffalo, U.S.A. For their life cycles, phenotypic plasticity, presence of sibling species and worldwide distribution, cladocerans are useful organisms for evolutionary studies with the aim to understand mechanisms of speciation, adaptive radiation, and polymorphism. While members of the genus Daphnia (family Daphniidae) became an iconic model in such studies, members of the family Bosminidae posses comparably interesting set of characteristics that could help to elucidate speciation mechanisms. In particular, members of the genus Eubosmina are known for extreme levels of phenotypic plasticity, especially in the Circumbaltic region, which puzzled the taxonomy and confused relationships of all described morphotypes since the first Eubosmina was described in 1857. The presented thesis explores genetic and morphometrical relationships with the aim to clarify how closely related all the described morphospecies are, to find out if there are some reproductive barriers and how strong these barriers are, how is the present-day structure of...
Potravní strategie bezobratlých predátorů horských jezer
Hrdličková, Jana ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
V horských jezerech postižených v minulosti nebo současnosti acidifikací se staly vrcholovými predátory určité druhy bezobratlých, které ovlivňují strukturu celého společenstva. Tato práce se věnuje potravním strategiím třech z nich, Cyclops abyssorum a Heterocope saliens (Crustacea: Copepoda) a Glaenocorisa propinqua (Insecta: Heteroptera), a to na modelových lokalitách Černé jezero, Plešné jezero a Prášilské jezero. Hlavním cílem bylo zjistit složení živočišné potravy těchto predátorů a jejich potravní preference. Kvalitu a kvantitu zkonzumované potravy jsem zjišťovala mikroskopicky z obsahu trávicí trubice dosud nepublikovanou metodou. Pro zhotovení preparátu jsem použila hydroxid draselný nebo kyselinu mléčnou k rozpuštění měkké organické hmoty, takže chitinózní části byly dobře patrné. Živočišná potrava byla následně porovnána s potravní nabídkou pomocí Jacobsova indexu selektivity. K doplnění tohoto výzkumu byl proveden potravní pokus s G. propinqua. Potrava všech bezobratlých predátorů do značné míry závisela na potravní nabídce, eventuálně na roční době. G. propinqua nejvíce preferovala jako potravu zástupce čeledi Daphniidae a druh Polyphemus pediculus (Cladocera), pokud byli součástí potravní nabídky (Prášilské jezero). V Plešném jezeře, kde tato potrava není v dostatečné míře přítomná,...
Co ovlivňuje šíření invazních druhů vodních bentických bezobratlých v povodích českých řek?
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Stěžejní část diplomové práce se zabývá výskytem a šířením invazních druhů vodních bentických bezobratlých v Labi, přičemž hlavním podkladem jsou dlouhodobá fyzikálně - chemická a biologická data poskytnutá Povodím Labe, státním podnikem. V první řadě bylo zjištěno, že během let 2000 až 2011 došlo ve sledovaném úseku řeky Labe ke snížení obsahu živin ve vodě. Podíl nepůvodních taxonů ve společenstvech makrozoobentosu byl hodnocen pomocí indexu TCI (Taxonomical Contamination Index), jejich relativní abundance pak prostřednictvím indexu ACI (Abundance Contamination Index). Během let 1998 až 2012 došlo ke zvýšení hodnot obou těchto indexů. Další analýza byla zaměřena na čtyři druhy - Dikerogammarus villosus, Corbicula fluminea, Jaera istri a Corophium curvispinum. Nejvyšší hodnota indexu ACI, stejně jako celkové dosažené abundance D. villosus, C, fluminea a J. istri, byla zaznamenána ve Velkém Březně. Rozdíly v hodnotách indexů i v abundancích vybraných invazních druhů dosažených na jednotlivých lokalitách mohou být způsobeny odlišnými podmínkami prostředí. Kruskal - Wallisův test (α = 0,05) prokázal, že se konkrétní sledované lokality v hodnocených fyzikálně - chemických parametrech vzájemně odlišují (kromě teploty vody). Rendundanční analýzou (RDA) však bylo zjištěno, že podstatný vliv na výskyt...
Genetická hranice druhů u perlooček (Crustacea, Cladocera)
Korytová, Nikola ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Korábek, Ondřej (oponent)
Perloočky (Crustacea, Branchipoda) jsou bohatou skupinou planktonních korýšů. Vyskytuje se v nich mnoho kryptických druhů, které jsou zařazovány do druhových komplexů. Tato práce se zabývá zástupci čeledí Daphniidae a Chydoridae, kteří obývají vodní útvary po celém světě, ale nemají dodnes úplně objasněné všechny taxonomické vztahy. Pro rozpoznávání druhů se využívají morfologické i genetické analýzy. Jelikož ale u nich dochází k hybridizaci, je v některých případech lepší studovat jejich genetické vzdálenosti. Pro genetickou analýzu daného taxonu se využívají genetické markery, což jsou úseky DNA, které jsou pro každý druh jedinečné. Využívají se i jaderné geny, nicméně na úrovni druhů poskytují lepší výsledky geny mitochondriální. Nejvíce se využívá první podjednotka cytochrom c oxidázy (COI), dále 12S a 16S rDNA. Tyto geny často poskytují dobře podporované fylogenetické stromy, nicméně situace je u Daphniidae i Chydoridae natolik komplikovaná, že určení pravidel pro hranice druhů není v tuto chvíli možné. Budoucí studie by se měly (pokud to lze) více zabývat i datováním událostí a vytvářet molekulární hodiny, zejména pro čeleď Chydoridae, která i přes své druhové bohatství zůstává často opomíjená. Klíčová slova: Daphniidae, Chydoridae, genetické markery, COI 12S rDNA, 16S rDNA
Habitatové preference zástupců čeledi Chydoridae (Crustacea, Cladocera)
Zimová, Tereza ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Tato práce je literární rešerší, zabývající se přehledem výskytu nik vybraných druhů perlooček čeledi Chydoridae. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o výskytu druhů v různých typech prostředí, určit jaké jsou jejich preference a zjistit, kterými faktory jsou případně limitovány. Práce je zaměřena na typ habitatů, ve kterých se druhy chydoridů nachází, úživnost vody a pH. Jsou zde zmíněny také environmentální faktory jako je koncentrace vápníku a hloubka, které by mohly nejspíše také ovlivňovat volbu niky těchto druhů. Druhy se mohou rozdělit na oportunisty s širokou nikou a specialisty s úzkou nikou, přesto má velká část druhů širokou toleranci k většině environmetálních faktorů. Klíčová slova: Chydoridae, nika, habitaty, makrofyty, volné dno, pH, trofie vody, hloubka, vápník
Potravní ekologie sladkovodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha)
Šretrová, Martina ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Kment, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ploštice ze skupiny Nepomorpha žijící ve sladkých vodách, konkrétně na čeledi a jejich nejběžnější zástupce, které nalézáme v České republice. Hlavním tématem této práce je zmapování potravních ekologií, které vodní ploštice využívají. Lze u nich pozorovat různé způsoby obživy, jako je fytofagie, masožravost a omnivorie. Nejdůležitější strategií, kterou využívá většina vodních ploštic, je predace. S tímto chováním se pojí morfologické adaptace, jako modifikace ústního ústrojí a předních končetin. Dále jsou v práci podrobněji popsané způsoby získávání a zpracovávání kořisti. Speciální kapitola je pak věnována čeledi Corixidae, která se od ostatních liší morfologicky i ekologicky. V neposlední řadě je zde diskutován význam dravých ploštic v ekosystému.
Zotavování zooplanktonního společenstva horských jezer z acidifikace
Bartošíková, Martina ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Horská jezera Šumavy prochází v současnosti procesem zotavování z acidifikace. I přes rychlé zlepšení chemismu zůstává biologické zotavení, tzv. "recovery", značně opožděno. Tento stav může být zapříčiněn řadou faktorů, mezi které patří například: přetrvávající periodické výkyvy pH a tím i zvýšené vyplavování hliníku, limitace fosforem, rezistence acido-tolerantních společenstev, popřípadě omezené možnosti šíření z okolních lokalit či poškození vaječné banky. Se zpožděním za zlepšením chemického složení vody postupně přichází zlepšování biologického stavu, který se projevuje v první fázi zvyšováním abundance stávajících druhů, v druhé pak zvyšováním počtu druhů. Kromě ryb se zřejmě nejpomaleji navrací velké filtrující perloočky rodu Daphnia. Přes snahu urychlit jejich návrat v přírodním experimentu repatriací druhů Cyclops abyssorum a Daphnia longispina do Plešného jezera v roce 2004 se právě perloočky na nové lokalitě neuchytily. Přesto po téměř deseti letech byli v Plešném jezeře zaznamenáni jedinci tohoto druhu v litorálu jezera. Tato diplomová práce navazuje na výzkum šumavských jezer, který probíhá téměř 150 let. Reakce zooplanktonu na změny chemismu byla studovaná v období 2012-2016 v osmi jezerech ledovcového původu na Šumavě. Byla získána data o abundanci i druhovém složení planktonních...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 50 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.