|
|
Podmínky pro živnostenské podnikání v České republice
Smutná, Jana
Smutná, J., Podmínky pro živnostenské podnikání v ČR. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2017. Bakalářská práce Podmínky pro živnostenské podnikání v ČR se zaměřuje na složitost podnikání v České republice ve srovnání s ostatními státy. Porovnání vychází ze zprávy Doing Business 2017. Literární přehled je zaměřený na historii podnikání na území České republiky, vysvětluje základní pojmy spojené s podnikáním a rozebírá zprávu Doing Business. Vlastní práce je rozdělena na 3 části. První je zaměřená na srovnání složitosti podnikání České republiky s jinými státy. Druhá část obsahuje analýzu ekonometrické časové řady počtu živnostníků v letech 2010 až 2016. A poslední část se zabývá nákladovostí a především komparací daňové zátěže živnostníka a společnosti s ručením omezeným.
|
|
|
Omezování obchodní činnosti prostřednictvím zakázaných dohod
Smutná, Jana
Smutná, J. Omezování obchodní činnosti prostřednictvím zakázaných dohod. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2020 Diplomová práce se zabývá problematikou ochrany hospodářské soutěže. Zvláštní pozornost je věnována zakázaným dohodám. V první části práce jsou vymezeny a definovány základní pojmy, týkající se problematiky hospodářské soutěže. V druhé části jsou popsány praktické příklady. Na základě získaných informací jsou navržena doporučení a identifikována rizika zakázaných dohod.
|
|
|
Formy poskytování přednemocniční neodkladné péče Armádou České republiky aplikované na zahraniční mise
SMUTNÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá formami poskytování přednemocniční neodkladné péče (dále jen PNP) zdravotníky Armády České republiky (dále jen AČR), to znamená především takovými formami PNP, které poskytuje Combat Medic a Combat Lifesaver (voják s kurzem CLS). Vzhledem k terminologii a pojetí práce zahrnující oblasti poskytování PNP se zabývám úrovněmi 1 - 3 léčebně-odsunového řetězce, tudíž péčí o pacienta do příslušné Role 1 včetně. Cílem práce bylo zmapovat základní odlišnosti v poskytování PNP u AČR ve srovnání se systémem Zdravotnických záchranných služeb ČR a dále zjistit, jaké jsou specifické předpoklady pro výkon povolání zdravotníka u AČR. Tyto poznatky jsem se snažila podložit jak praktickou částí práce, tak i částí teoretickou. V teoretické části se zabývám problematikou dosažení zařazení na pracovní pozici zdravotníka AČR, ať už ve formě Combat Medic nebo Combat Lifesaver, a to v požadovaném vzdělání a potřebných kurzech. Dále se především věnuji poskytování PNP na bojišti až po samotnou Roli 1, kde se raněnému dostává prvotního ošetření zdravotnickým personálem. Praktická část probíhala metodou kvalitativního výzkumu, formou polostrukturovaného rozhovoru a výzkumných otázek. Zde jsem dokázala realizovat jednotlivé cíle práce díky rozhovorům s respondenty zdravotnické složky AČR a respondentů zdravotnických záchranných služeb (zdravotnický záchranář). U zkoumaného souboru zdravotníků AČR bylo nutnou podmínkou absolvování alespoň jedné zahraniční mise. Mezi respondenty byli jak vojáci s kurzem CLS, vojáci na pozici Combat Medic, tak i jeden vojenský lékař. Práce bude dle mého názoru přínosná především pro zdravotníky AČR a zdravotnické záchranáře, kteří by se v této bakalářské práci mohli dozvědět více o problematice poskytování PNP v extrémních podmínkách nebo si případně sjednotit doposud nabyté informace, které k danému tématu znají. Výzkum ukázal, že základními odlišnostmi v poskytování PNP mezi zkoumanými soubory (tzn. vojenská zdravotnická složka a zdravotničtí záchranáři) jsou především okolní podmínky, terén a materiál, dále také druh poranění raněného či hierarchie zdravotnického personálu na zahraniční misi. Přiblížil též specifika pro výkon povolání zdravotníka AČR, kterými jsou například absolvované kurzy před odjezdem na zahraniční mise.
|
|
|
Imigrace do Švédského království
Smutná, Jana
Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit imigrační vývoj ve Švédském království mezi lety 2005 až 2014 na základě dostupných statistických dat. Ze statistických dat, tedy grafů a tabulek, vyhodnocuje otázky především o zdrojových zemích imigrantů, počtu imigrantů ve Švédském království, nelegální imigraci, historický vývoj imigrace a také problematiku povolení pobytu a pracovních povolení. Práce se též zabývá prognózou vývoje imigrace do země s použitím lineárního trendu. Dále bylo využito metody popisné a interpolace. Na základě provedených analýz bylo zjištěno, že počet imigrantů do Švédského království stále vzrůstá a v roce 2024 bude přesahovat 2 mil. obyvatel. Nejvíce imigrantů přichází v posledních letech z afrických zemí a to především ze Sýrie. Povolení k pobytu je v největší míře vydáváno za účelem sloučení rodiny. V žádostech o azyl převažují muži. Imigrace může mít jak kladné tak i záporné dopady. K pozitivním patří zvyšování počtu obyvatel, zejména v produktivním věku, k záporným zvyšování nezaměstnanosti a nákladů na sociální dávky.
|
|
| |
host ::
RSS.