|
|
Tréninkové zatížení a dosažené výsledky jednotlivce v různých tréninkových prostředích. Případová studie elitních českých triatlonistů
Seidl, Jiří ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Vobr, Radek (oponent) ; Zvonař, Martin (oponent)
Cíl: Analyzovat vztah mezi tréninkovým zatížením a závodní výkonností elitních triatlonistů světové třídy. Posoudit vliv dalších faktorů na závodní výkonnost. Metoda: Případová studie české reprezentantky VF, která absolvovala několikaleté tréninkové pobyty ve třech tréninkových prostředích včetně dvou špičkových zahraničních skupin DS a JF. Výsledky: Ve výchozím tréninkovém prostředí a v prostředí DS dosahoval tréninkový objem VF 28 hodin týdně, v prostředí JF došlo ke snížení na 23 hodin týdně. Snížení objemu zde bylo částečně kompenzováno zvýšením intenzity tréninku především plavání. Ve všech třech tréninkových prostředích namísto standardní periodizace byl použit systém ročního tréninkového cyklu bez výrazných vrcholů, vyznačující se oscilací tréninkového zatížení s posloupností mikrocyklů. Neuplatňovalo se samostatné ladění sportovní formy, před důležitými závody se pouze adjustoval příslušný mikrocyklus. Závodní výkonnost VF hodnocená tzv. ITU ekvivalentem byla v jednotlivých prostředích na stejné úrovni. U dlouhodobé výkonnosti došlo v prostředí DS k výraznému propadu, v prostředí JF naopak ke zlepšení. Diskuse: Vidíme dvě příčiny propadu dlouhodobé výkonnosti VF v prostředí DS. 1) Dlouhodobá vážnější zranění. 2) Několikaměsíční pobyty během závodní sezóny ve vyšších nadmořských výškách, které v...
|
|
|
Tréninkové zatížení a dosažené výsledky jednotlivce v různých tréninkových prostředích. Případová studie elitních českých triatlonistů
Seidl, Jiří ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Vobr, Radek (oponent)
Cíl: Analyzovat vztah mezi tréninkovým zatížením a závodní výkonností elitních triatlonistů světové třídy. Posoudit vliv dalších faktorů na závodní výkonnost. Metoda: Případová studie české reprezentantky VF, která absolvovala několikaleté tréninkové pobyty ve třech tréninkových prostředích včetně dvou špičkových zahraničních skupin DS a JF. Výsledky: Ve výchozím tréninkovém prostředí a v prostředí DS dosahoval tréninkový objem VF 28 hodin týdně, v prostředí JF došlo ke snížení na 23 hodin týdně. Snížení objemu zde bylo částečně kompenzováno zvýšením intenzity tréninku především plavání. Ve všech třech tréninkových prostředích namísto standardní periodizace byl použit systém ročního tréninkového cyklu bez výrazných vrcholů, vyznačující se oscilací tréninkového zatížení s posloupností mikrocyklů. Neuplatňovalo se samostatné ladění sportovní formy, před důležitými závody se pouze adjustoval příslušný mikrocyklus. Závodní výkonnost VF hodnocená tzv. ITU ekvivalentem byla v jednotlivých prostředích na stejné úrovni. U dlouhodobé výkonnosti došlo v prostředí DS k výraznému propadu, v prostředí JF naopak ke zlepšení. Diskuse: Vidíme dvě příčiny propadu dlouhodobé výkonnosti VF v prostředí DS. 1) Dlouhodobá vážnější zranění. 2) Několikaměsíční pobyty během závodní sezóny ve vyšších nadmořských výškách, které v...
|
|
|
Výroba žesťových nástrojů
Müller, Vít ; MALIMÁNEK, Karel (vedoucí práce) ; SEIDL, Jiří (oponent)
Tématem mé magisterské práce je výroba žesťových nástrojů. Cílem této práce je přiblížit čtenářům kompletní výrobní proces žesťových nástrojů od zpracování surového materiálu až po hotové hudební nástroje. V úvodní části se tedy stručně zabývám výrobou a zpracováním kovů. Následující kapitoly pak obsahují kompletní informace o výrobě žesťových nástrojů a to chronologicky od přejímky materiálu až po hotové nástroje určené k prodeji. Pro ilustraci a lepší představu jsou přiloženy fotografie pořízené v továrně na hudební nástroje, na kterých je možné vidět jednotlivé kroky a výrobu detailně.
|
|
|
Fagot v komorní tvorbě Bohuslava Martinů
Krátká, Tereza ; SEIDL, Jiří (vedoucí práce) ; HERMAN, František (oponent)
Název mé diplomové práce zní Fagot v komorní tvorbě Bohuslava Martinů. Práce má za cíl zmapovat komorní tvorbu Bohuslava Martinů pro fagot, konkrétně okolnosti vzniku skladeb, premiéry či nahrávky. Dalším bodem zkoumání je výběr několika interpretačně zajímavých částí v partech fagotu a jejich posouzení z pohledu interpreta.
V první kapitole se věnuji osobnosti Bohuslava Martinů v jednotlivých obdobích života s odkazy na nejvýznamnější skladby profesní vlivy. V další kapitola obsahuje soupis komorní tvorby pro fagot Bohuslava Martinů s informacemi o vzniku a premiérách daných skladeb. Nachází se zde také notové ukázky zajímavých míst v partech fagotu a jejich interpretační specifika.
|
|
| |
|
|
Paul Hindemith a jeho Sonáta pro fagot a klavír
Šmíd, Jan ; SEIDL, Jiří (vedoucí práce) ; HUDEČEK, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobností skladatele Paula Hindemitha a jeho Sonátou pro fagot a klavír. Úvodní kapitola pojednává o životě a zásluhách skladatele. Další část se věnuje vlastní skladbě a obsahuje také formální rozbor. Závěrem je uveden výběr skladeb pro dřevěné dechové nástroje a přehled Hindemithových sonát.
|
|
|
Tréninkové zatížení a dosažené výsledky jednotlivce v různých tréninkových prostředích. Případová studie elitních českých triatlonistů
Seidl, Jiří ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Vobr, Radek (oponent) ; Zvonař, Martin (oponent)
Cíl: Analyzovat vztah mezi tréninkovým zatížením a závodní výkonností elitních triatlonistů světové třídy. Posoudit vliv dalších faktorů na závodní výkonnost. Metoda: Případová studie české reprezentantky VF, která absolvovala několikaleté tréninkové pobyty ve třech tréninkových prostředích včetně dvou špičkových zahraničních skupin DS a JF. Výsledky: Ve výchozím tréninkovém prostředí a v prostředí DS dosahoval tréninkový objem VF 28 hodin týdně, v prostředí JF došlo ke snížení na 23 hodin týdně. Snížení objemu zde bylo částečně kompenzováno zvýšením intenzity tréninku především plavání. Ve všech třech tréninkových prostředích namísto standardní periodizace byl použit systém ročního tréninkového cyklu bez výrazných vrcholů, vyznačující se oscilací tréninkového zatížení s posloupností mikrocyklů. Neuplatňovalo se samostatné ladění sportovní formy, před důležitými závody se pouze adjustoval příslušný mikrocyklus. Závodní výkonnost VF hodnocená tzv. ITU ekvivalentem byla v jednotlivých prostředích na stejné úrovni. U dlouhodobé výkonnosti došlo v prostředí DS k výraznému propadu, v prostředí JF naopak ke zlepšení. Diskuse: Vidíme dvě příčiny propadu dlouhodobé výkonnosti VF v prostředí DS. 1) Dlouhodobá vážnější zranění. 2) Několikaměsíční pobyty během závodní sezóny ve vyšších nadmořských výškách, které v...
|
|
|
Úvod do historie, teorie a problematiky fagotové hry
Nováková, Michaela ; SEIDL, Jiří (vedoucí práce) ; HERMAN, František (oponent)
Cílem této práce je poskytnout dostatečný doplňkový materiál pro pokročilejší žáky hry na fagot. Na hodinách praktické výuky často nezbývá dostatek času na sdělení zajímavých informací, které by žákovi byli jistě k užitku. Název diplomové práce zní Úvod do historie, teorie a problematiky fagotové hry. Obsah této práce je zaměřen na teoretické poznatky, ale i na informace, které jsou užitečné v praxi.
Nejprve jsou připomenuty základní údaje o fagotu a jemu příbuzných nástrojích. Další kapitoly jsou zaměřeny na historický vývoj dvouplátkových dechových nástrojů, výrobní postup fagotu a kontrafagotu či přehled důležitých pojmů. Jsou zde k nalezení informace o dýchání a praktické tipy a rady. Část je také věnována významným autorům a interpretům fagotových skladeb.
|
|
| |
|
|
Luciano Berio a jeho Sequenza XII pro fa got
Hudeček, Jan ; HERMAN, František (vedoucí práce) ; SEIDL, Jiří (oponent)
Cílem mé absolventské magisterské práce je uvedení do problematiky studia soudobé kompozice na pozadí osvětlení vývoje hudby druhé poloviny 20. století. Práce je zacílena na skladbu Luciana Beria: Sequenza XII. Interpretům, kteří pojmou záměr se tímto dílem zabývat, či jej už delší dobu cvičí, se chci pokusit tento na první pohled "prohraný souboj" co nejvíce usnadnit a přesvědčit je, že stojí za to nad Sequenzí XII "zvítězit".
|
host ::
RSS.