Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matky
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Hlavním záměrem výzkumu bylo prozkoumání, v čem by spočívala role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matku a jak by bylo možné zařadit tento způsob péče do současného systému preventivní péče o novorozence a kojence v České republice. Výzkum byl zpracován kvalitativním a kvantitativním designem. V první etapě výzkumného šetření byly realizovány rozhovory se sestrami z ambulancí PLDD a matkami kojenců v jihočeském a plzeňském kraji. Ze získaných údajů byly vytvořeny nestandardizované dotazníky pro sestry a matky. Statistické zpracování bylo provedeno programem MS Excel, kdy byly vypočteny absolutní a relativní četnosti a pomocí chí kvadrát testu byly testovány vztahy mezi proměnnými na hladině významnosti ? =0,05 a byl použit Pearsonův korelační koeficient. Pro potřeby kvalitativního šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor ze šesti matek kojenců a sedmi sester z ordinací PLDD v jihočeském a plzeňském kraji. Pro kvantitativní šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor z 254 matek batolat ve stáří 12 - 24 měsíců. Výzkumný soubor sester byl vytvořen záměrným výběrem a tvořilo ho 196 sester pracujících v ambulancích PLDD déle než jeden rok. Vícerodičky mají prokazatelně více informací při propuštění z porodnice o technice kojení, odsávání mateřského mléka, přebalování, hygienické péči a koupání, oblékání, spánku, péči o pupeční pahýl a o bezpečné manipulaci s dítětem. Informovanost o prevenci náhlého úmrtí kojenců nebo uskladnění mateřského mléka je na stejné úrovni u prvorodiček jako vícerodiček. Existuje statisticky významný vztah mezi mírou informovanosti a výskytem problémů v prvním roce života dítěte. Osobní zkušenost sester s návštěvní službou má vliv na to, zda přikládají této službě význam. Současný model preventivní péče o novorozence a kojence je potřebné podrobit kritické analýze a vhodně jej doplnit o intervence návštěvní služby.
Specifika ošetřovatelské péče u dětí hospitalizovaných s autismem
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Téma diplomové práce je Specifika ošetřovatelské péče u dětí hospitalizovaných s autismem. V teoretické části práce jsou popsány příčiny autismu, klinické projevy, diagnostika, základní terapeutická opatření a ošetřovatelská péče u takového dítěte. Diplomová práce má stanoveny 3 cíle: Cíl 1. Zjistit problémy provázející hospitalizaci dítěte autisty. Cíl 2. Zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s autismem. Cíl 3. Vytvořit informační brožůrku, která by pomohla sestrám získat základní informace potřebné k poskytování odborné ošetřovatelské péče dětem s autismem. K dosažení cílů byla použita forma kvalitativního výzkumu a technika standardizovaného rozhovoru. V rámci výzkumu byly použity dva výzkumné vzorky. První výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují na oddělení dětské psychiatre a oddělení dětské neurologie. Tyto sestry byly vybrány záměrně, protože ošetřují děti s autismem pravidelně a mají v této oblasti mnoho zkušeností. Dohromady bylo provedeno 10 rozhovorů, které byly zaznamenány na záznamový arch a následně zpracovány. Druhým výzkumným souborem byly matky dětí, u kterých byl diagnostikován dětský autismus a které prodělaly se svým dítětem hospitalizaci v nemocnici v rámci diagnostického pobytu nebo v souvislosti s akutním ošetřením. Zde bylo provedeno také 10 rozhovorů. Po provedení kvalitativního výzkumu byla získána odpověď na stanovené výzkumné otázky: Výzkumná otázka č.1 zjišťuje, jaká existují specifika ošetřovatelské péče o dítě s autismem. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že ošetřovatelská péče u dětí s autismem má jistá specifika v oblasti komunikace, zachování rituálů, nutnosti doprovodu rodiče, psychické zátěži dítěte i personálu. Výzkumná otázka č.2 byla zaměřena na zjištění, jaké problémy provázejí hospitalizaci dítěte s autismem. Zde bylo na základě provedených rozhovorů zjištěno, že největší problémy při hospitalizaci činí agresivita dětí, problematická adaptabilita na změnu prostředí a problémy, které nastávají po prodělané hospitalizaci. Dále bylo zjištěno, že velkým problémem je individualita dětí, kterou je nutné zohlednit při poskytování ošetřovatelské péče. Výzkumná otázka č.3 zjišťovala, jak sestry hodnotí přítomnost rodiče při hospitalizaci dítěte s autismem. Všechny sestry vnímají přítomnost rodiče velmi kladně. Prospěšnost přítomnosti rodičů při hospitalizaci spatřují sestry v tom, že rodiče předávají sestrám důležité informace, doprovázejí dítě po celou dobu pobytu, pomáhají dítěti s adaptací na nové prostředí, zajišťují u dítěte běžnou denní péči včetně trávení volného času a poskytují dítěti pocit bezpečí a jistoty. Výzkumná otázka č.4 řeší problematiku toho, jak se sestry cítí při ošetřování dítěte s autismem. Zjištěné informace jsou individuální. Výzkumné šetření ukázalo, že se sestry cítí dobře, bezproblémově a práce je pro ně rutinou. Negativní pocity u sester jsou ovlivněné okolnostmi v podobě nálady, únavy či náročné komunikaci s rodiči. Dále byl zjištěno, že sestry pociťují nejistotu v době, kdy začínají pracovat s dětmi s autismem a při prvním kontaktu s dítětem. Vzhledem k vysoké prevalenci poruchy v populaci je nutné, aby sestry znaly základní informace o autismu a osvojily si zásady ošetřovatelské péče u dětí s tímto typem postižení. V této souvislosti byla vytvořena informační brožůrka, která má pomoci sestrám získat základní informace potřebné k poskytování odborné ošetřovatelské péče dětem s autismem.
Hodnocení rizik životního stylu středoškolské mládeže programem Nutrifia
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Kvalita životního stylu každého člověka má vliv na jeho zdraví a zdraví celé společnosti. Je známo, že většina návyků, které máme v dospělosti, má původ v našem dětství. Proto je dětství a dospívání vhodná doba pro výchovu ke zdraví a k zdravému životnímu stylu. Velké množství lidí stižených civilizačními chorobami svědčí o nízké kvalitě životního stylu obyvatel. Životní styl mladých lidí zahrnuje nedostatek pohybu, zneužívání návykových látek, nevhodné stravování ale i různé adrenalinové aktivity. Je třeba motivovat mladé lidi ke změně a tím snížit počet klientů s civilizačními chorobami. Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení životního stylu středoškolských studentů. Cílem práce bylo zjištění úrovně životního stylu středoškolské mládeže v oblasti stravování, spotřeby alkoholu, kouření a pohybových aktivit. Byly stanoveny hypotézy: H1 Hodnota BMI u studentů středních škol odpovídá nadváze. H2 Studenti středních škol provádějí sportovní aktivity 1 ? 2x týdně. H3 U studentů gymnázia se vyskytuje více kuřáků než u studentů odborných středních škol. H4 V jídelníčku středoškolských studentů je ovoce a zelenina zastoupena přiměřeně ( tj. více jak 4 porce za den). H5 Jídelníček středoškolských studentů odpovídá výživové pyramidě. Výzkumný soubor tvořilo 97 respondentů ze středních škol, konkrétně studenti 4. ročníků Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v  Českých Budějovicích studijních oborů zdravotnický asistent, laboratorní asistent a asistent zubního technika. Dále studenti 4. ročníků Gymnázia v Prachaticích. Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativně metodou dotazníku. Výsledky výzkumného šetření mohou být použity k prezentaci v rámci přednášek o zdravém životním stylu určených široké veřejnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.