|
|
The Basque Topic in the Works of Pío Baroja
Dvořáková, Veronika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Cílem této diplomové práce je přiblížit baskické téma ve vybraném díle Pía Baroji. Konkrétně se jedná o téměř dvacet povídek a o romány z tetralogie Baskická země (Tierra vasca), tj. La casa de Aizgorri (Dům Aizgorriů), Zalacaín el aventurero (Zalacaín dobrodruh), La leyenda de Jaun de Alzate (Legenda o Jaunovi de Alzate) a El mayorazgo de Labraz (Dědičný pán z Labrazu). Nejprve je představen vztah spisovatele ze San Sebastiánu s Baskickem a jeho vize v historickém kontextu. Zadruhé se zaměřuje pozornost na přítomnost baskického jazyka v díle, a sice jak ve slovní zásobě a onomastice, tak například ve frázích či v písních. Zatřetí jsou studiu podrobeny konkrétní baskické elementy, jako je příroda, města a vesnice, lidé či čarodějnictví a mytologie.
|
|
|
Feminismus a ženskost v básních Alfonsiny Storni
Brányiková, Katarína ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Práce se soustřeďuje na tvorbu argentinské autorky Alfonsiny Storni, a to hlavně ve spojitosti s tehdejší vlnou feminismu. Zvolené téma bude zasazeno do širšího kontextu, to znamená včetně sociálních podmínek, politické situace a názorů společnosti na ženské autorky na začátku dvacátého století v Latinské Americe. Všechny tyto faktory budou následně použity v detailní analýze autorčiných veršů. Cílem práce je blíže definovat styl Alfonsiny Storni a na základě obsahu jejich básní získat přehled o tom, jak se v něm projevuje její ženskost, její vztah k mužům a jak se jí podařilo v jejich dílech propojit modernismus s feminismem. Do toho všeho zapojím rozdíly mezi feminismem v době života Alfosiny Storni a tím dnešním. To vše na základě její tvorby.
|
|
|
La Lozana andaluza a literární kánon
Holub, Jiří ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Bellón Aguilera, José Luis (oponent) ; Prokop, Josef (oponent)
Tématem disertační práce je významné prozaické dílo španělské literatury 16. století Retrato de la Lozana andaluza Francisca Delicada. Bylo anonymně vydáno kolem roku 1530 v Benátkách a poté na tři sta let upadlo v zapomnění. Jeho jediný známý exemplář byl objeven až v polovině 19. století ve Vídni. V průběhu následujících sto padesáti let se z literární kuriozity postupně stalo uznávané dílo španělského literárního kánonu. Přesto bádání o La Lozana andaluza stále vykazuje bílá místa a nevyřešené otázky a zároveň se vyznačuje konfliktní povahou a absencí všeobecně přijímaného konsenzu. V úvodu práce je stav současného bádání shrnut a zhodnocen a je nastíněna obecná problematika literárního kánonu a jeho zkoumání prostřednictvím konceptu filologického pole. Cílem první části práce je uvést všechny ověřené ediční údaje a zaměřit se na ty aspekty díla, které byly více méně opomíjeny. Jedná se o typografii a ikonografii původního tisku, narativní strukturu a přehled a povahu obecných významotvorných principů. Zvlášť jsou analyzovány Delicadova ozvláštňující práce s jazykem, specifické strukturní využití a tematizace předjímání budoucnosti a novátorské metafikční strategie. Na konci této části práce jsou představeny ostatní Delicadovy texty a všechny pozitivní údaje, které o jeho životě máme k...
|
|
|
The Concept of Utopia in the Work of Alejo Carpentier
Mištríková, Jana ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Cieľom diplomovej práce bolo zamerať sa na prítomnosť utópie v troch dielach kubánskeho spisovateľa Aleja Carpentiera Stratené kroky (Los pasos perdidos), Výbuch v katedrále (El siglo de las luces) a Kráľovstvo z tohto sveta (El reino de este mundo). Vymedzili sa charakteristiky utópie ako literárneho žánru, ktoré sa následne aplikovali na uvedené romány, pričom najväčšia pozornosť bola venovaná prvému spomínanému románu. Pozornosť sa upriamila aj na spisovateľove vnímanie Hispanoameriky skrze "zázračné reálno".
|
|
|
Instinkt a společnost v díle Emilie Pardo Bazán
Melmuková, Tereza ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Krátká, Tereza (oponent)
(česky) Cílem této práce je rozebrat vybrané aspekty románů Dvůr Ulloa a Matka příroda. Zvolené aspekty představují motiv společnosti a motiv instinktu. Práce se tedy zaměřuje na popis situací, které vyplývají z těchto dvou motivů a následně se snaží o jejich analýzu. K tomuto procesu se opírá o směr naturalismu, a aplikací jeho metod vysvětluje analyzované situace. Přihlíží přitom k rozdílným koncepcím tohoto směru, které nabyly v zemi autorky románů v některých aspektech odlišných hodnot, než v zemi, ze které směr vzešel. Tato práce tak nejprve popisuje základní charakteristiky naturalismu, následně stručně uvádí biografická data autorky románů a po krátkém uvedení analyzovaných románů, které slouží k lepší orientaci v problematice, se dostává ke své stěžejní části, tedy k popisu a analýze motivů instinktu a přírody a jejich vzájemné interakce.
|
|
|
Woman in post-war spanish literature: Nothing and Diamante Square
Daniššová, Alexandra ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zaťko, Roman (oponent)
DANIŠŠOVÁ, Alexandra: Žena v povojnovej literatúre: Nič a Diamantové námestie. [Bakalárska práca]. - Univerzita Karlova. Filozofická fakulta; Ústav románskych štúdií. Hispanistika. - Školiteľ: doc. Juan Antonio Sánchez Fernández, Ph.D. Praha: FF UK, 2017. pp. 63 Táto práca sa zaoberá ženskou postavou v španielskej povojnovej literatúre. Zameriava sa na dve významné diela tohto obdobia: Nič od autorky Carmen Laforetovej a Diamantové námestie, napísané Mercé Rodoredovou. Najprv sa venuje objasneniu literárno-historického kontextu katalánskej a španielskej literatúry, v ktorom vybrané diela vznikajú. Poukazuje na historicko-politickú situáciu, na pozadí ktorej sa odohrávajú príbehy oboch románov. Následovne rozoberá ženskú povojnovú tvorbu s jej hlavnými predstaviteľkami z globálneho hľadiska. Ďalej sa zameriava na životy autoriek daných diel, keďže ich tvorba obsahuje autobiografické prvky. Nakoniec analyzuje hrdinky spomínaných románov z pohľadu ženy spútanej spoločenskými konvenciami a patriarchálnym diktátom. Zobrazuje neidealizovanú realitu každodenného života žien hľadajúcich svoje miesto vo svete venovanom mužom. Kľúčové slová Povojnová literatúra; občianska vojna; žena; konvencie; spoločnosť; emancipácia; nezávislosť.
|
|
|
Rosalía a Bécquer: intimní romantismus
Stašová, Veronika ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Práce se zabývá rozborem hlavních témat v básnickém díle Rosalíi de Castro (zejména ve sbírkách Cantares gallegos, Follas novas a En las orillas del Sar) a Gustava Adolfa Bécquera (Rimas), čímž chce odhalit jak podobnosti, tak odlišnosti mezi nimi. Nejprve zasazuje oba autory do historického a literárního kontextu 19. století, poté uvádí životní události, které mohly mít vliv na jejich tvorbu, a dále je kladen důraz na analýzu jednotlivých klíčových témat (láska, smrt, samota, bolest, příroda, snění). Každá kapitola se věnuje právě jednomu a na konkrétních ukázkách rozebírá postoj autora k dané problematice. Nakonec se pohledy básníka a básnířky porovnávají.
|
|
|
Téma cti u Dona Quijota
Novotná, Soňa ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Doležalová, Barbora (oponent)
Tématem bakalářské práce je čest a počestnost, "honor" a "honra" v období Zlatého věku, konkrétně v díle Život Lazarilla z Tormesu, jeho příhody a nehody anonymního autora a v románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha Miguela de Cervantese Saavedry. Cílem je popsat, jak toto společenské téma reflektují výše zmíněná díla a jak s ním autoři nakládají. V první části práce je popsán historický kontext a společenské klima, vnímání cti a počestnosti v době Zlatého věku, druhá část je zaměřena na odraz tohoto tématu v obou románech.
|
|
|
"Sentimentalismus" v povídkách Leopolda Alase "Clarína" (recepce Arthura Schopenhauera)
Koubská, Kateřina ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Tato práce zkoumá vztah Leopolda Alase "Clarína" k německému filozofovi Arthuru Schopenhauerovi a pozoruje, jakým způsobem tento vztah reflektuje Clarínovo literární dílo. Soustřeďuje se přitom primárně na Alasovu tvorbu povídkovou. Komentuje Schopenhauerovu pesimistickou filozofii, sleduje její pronikání do španělského prostředí a následně zkoumá, jakým způsobem k Schopenhauerovi a pesimistické filozofii přistupuje Clarín. Cílem práce je dokázat, že recepce Schopenhauerova díla měla podstatný vliv na Clarínovo filozofické myšlení, které se ve značné míře odráží rovněž v jeho povídkách a novelách. Při analýze, u které vychází z konkrétních úryvků z děl obou autorů, studie sleduje analogické myšlenky v ryze schopenhauerovských tématech, jako jsou: vůle, představa, čas, pomíjivost, bolest, nuda, samota, láska, soucit nebo umění (hudba). Poukazuje přitom na skutečnost, že shoda se Schopenhauerem panuje nejvýrazněji v těch Alasových povídkách, ve kterých autor prokazuje mimořádnou míru empatie s nekonečnou bolestí lidského pokolení. Právě v upřímném soucitu práce nachází klíč k vysvětlení Clarínova "sentimentalismu".
|
|
|
Dvorná láska v kontextu herních aspektů dvorské kultury (Cantigas de Santa Maria a trubadúrský zpěvník R)
Jaluška, Matouš ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
1./1 Dvorná láska v kontextu herních aspektů dvorské kultury (Cantigas de Santa Maria a trubadúrský zpěvník R) Matouš Jaluška Abstrakt Disertační práce Dvorná láska v kontextu herních aspektů dvorské kultury (Cantigas de Santa Maria a trubadúrský zpěvník R) precizuje obvykle užívané prohlášení, že středověká dvorská poezie je v jistém smyslu hrou s ohledem na tradici myšlení o hře, která se odvíjí od eseje Ho- mo ludens nizozemského kulturologa Johana Huizingy a pokračuje přes práce Rogera Cailloise, Jacquesa Henriota a Eugena Finka až k současným game studies. Z podrobného čtení jmeno- vaných autorit v úvodní kapitole vyplývá, jak důležitou úlohu v jejich uvažování zastává před- stava diskontinuity či ruptury za kterou či okolo které se hra ustavuje obvykle jako činnost nezávazná vůči okolnímu světu a bezpečná. Pojetí trubadúrské poetické tvorby jakožto bez- pečné činnosti je ve druhé kapitole prozkoumáno na základě děl dvou zakládajících postav trubadúrské tradice, Guilhema de Peitieu ("hraběte z Poitiers") a Marcabruna. Ze srovnání vyplývá, nakolik je problematika ohrožení v trubadúrské poezie spojena s představou závazné či nezávazné řeči. Závazná řeč se přitom silně váže k obrazu ženské moci a ke schopnosti žen plodit potomstvo a tak udržovat rody "sponzorů" dvorské poezie v bezpečí před vymřením....
|
host ::
RSS.