Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Právní postavení pozůstalého manžela
Sáblíková, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Právní postavení pozůstalého manžela Abstrakt Tématem rigorózní práce je právní postavení pozůstalého manžela. V úvodu této práce jsem se zaměřila na smrt manžela, kterou se stává druhý manžel manželem pozůstalým. V rámci této kapitoly jsem přihlédla jak k hmotně-právním, tak k procesně- právním aspektům právní úpravy, tedy k dokazování smrti, včetně řízení o určení data smrti, ale i k domněnce smrti, včetně nezvěstnosti. Pokusila jsem se pak poukázat na problematiku určování data smrti, spojenou s dědickým právem. V rámci druhé kapitoly věnující se postavení pozůstalého manžela z hlediska dědického práva jsem se zaměřila na dědické právo jako takové, včetně dědické nezpůsobilosti a svéprávnosti. V rámci tohoto tématu jsem se pokusila rozebrat postavení pozůstalého manžela jako zákonného dědice (jeho postavení v rámci první a druhé dědické třídy), na manžela jakožto nezpůsobilého dědice, též jako dědice závětního a nakonec jako dědice z dědické smlouvy. Snažila jsem se též zamyslet nad otázkou, proč není v právní úpravě České republiky považován pozůstalý manžel za dědice nepominutelného, ačkoli v jiných právních úpravách manžel nepominutelným dědicem je. Další kapitola se zabývala postavením pozůstalého manžela z hlediska společného jmění manželů. Zprvu bylo nutné vymezit pojem společného jmění manželů,...
Právní postavení pozůstalého manžela
Sáblíková, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Právní postavení pozůstalého manžela Abstrakt Tématem rigorózní práce je právní postavení pozůstalého manžela. V úvodu této práce jsem se zaměřila na smrt manžela, kterou se stává druhý manžel manželem pozůstalým. V rámci této kapitoly jsem přihlédla jak k hmotně-právním, tak k procesně- právním aspektům právní úpravy, tedy k dokazování smrti, včetně řízení o určení data smrti, ale i k domněnce smrti, včetně nezvěstnosti. Pokusila jsem se pak poukázat na problematiku určování data smrti, spojenou s dědickým právem. V rámci druhé kapitoly věnující se postavení pozůstalého manžela z hlediska dědického práva jsem se zaměřila na dědické právo jako takové, včetně dědické nezpůsobilosti a svéprávnosti. V rámci tohoto tématu jsem se pokusila rozebrat postavení pozůstalého manžela jako zákonného dědice (jeho postavení v rámci první a druhé dědické třídy), na manžela jakožto nezpůsobilého dědice, též jako dědice závětního a nakonec jako dědice z dědické smlouvy. Snažila jsem se též zamyslet nad otázkou, proč není v právní úpravě České republiky považován pozůstalý manžel za dědice nepominutelného, ačkoli v jiných právních úpravách manžel nepominutelným dědicem je. Další kapitola se zabývala postavením pozůstalého manžela z hlediska společného jmění manželů. Zprvu bylo nutné vymezit pojem společného jmění manželů,...
Průběh valné hromady akciové společnosti
Sáblíková, Martina ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
RESUMÉ - Průběh valné hromady akciové společnosti Tématem této diplomové práce je průběh valné hromady akciové společnosti. Akciová společnost je kapitálovou společností, tedy společností, kdy účastenství v této společnosti je spojeno s povinností vložení vkladu, ať již peněžitého či nepeněžitého, a to při jejím založení nebo při zvýšení jejího základního kapitálu. Nejvyšším orgánem akciové společnosti je valná hromada. Valná hromada je obligatorně utvářený orgán bez ohledu na vnitřní systém akciové společnosti, tedy bez ohledu na to, zda se jedná o monistickou či dualistickou strukturu akciové společnosti. S ohledem na její obligatornost je patrné, že valná hromada hraje důležitou roli v samotném fungování akciové společnosti. V rámci této práce je věnována pozornost i situacím, které s průběhem valné hromady úzce souvisí. Jedná se o situace, které valné hromadě předcházejí, tedy již o její samotné svolání, a také o situace, které následují po jejím ukončení. V rámci práce je též řešeno částečné srovnání současné právní úpravy akciové společnosti, tedy dle zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích a družstvech, a úpravy předcházející, tedy dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Práce se dále snaží reflektovat na průběh valné hromady s ohledem na evropskou právní úpravu, zejména s...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.