|
|
Comparison of manipulation in totalitarianism and neoliberalism
Smolík, Peter ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Tollar, Václav (oponent)
Táto práca sa zaoberá porovnaním procesu spoločenskej manipulácie v totalitarizme a neoliberalizme. Cieľom práce je identifikovať spoločné východiská a znaky manipulácie v totalitárnej a neoliberálnej ideológii. Najprv autor opíše v kapitole o hermeneutike akým spôsobom pracoval a premýšľal nad vybranými textami. V teoretickej časti práce autor vymedzí kontexty, ktoré budú kľúčové pre pochopenie práce. V prvom rade autor vychádza z detailného popisu fenoménu manipulácie. Ďalej zasadzuje totalitarizmus aj neoliberalizmus do dejinného kontextu modernity ̶ presnejšie rozlišuje pevnú a tekutú modernitu. Autor tiež opisuje rozdielnosť medzi pojmami totalita a demokracia, ktoré sú v práci kľúčové pre pochopenie rozdielneho kontextu fungovania oboch ideológií. Hlavná časť práce opisuje akým spôsobom totalitarizmus a potom neoliberalizmus využívajú spoločenskú manipuláciu ako nástroj vládnutia. Autor tak spraví, vďaka detailnému popisu fungovania oboch ideológií, pri ktorom bude dávať dôraz na štrukturálnu rolu manipulácie. V diskusii sa autor zameriava na spoločné štrukturálne znaky manipulácie, pričom sa pokúša tiež objasniť aj rozdielnosti, ktoré napriek spoločným znakom vznikajú. Kľúčové slová: totalitarizmus, neoliberalizmus, manipulácia, perspektíva, ovládanie, vládnutie
|
|
|
Fenomén chůze
Hlaváčková, Jitka ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na fenomén chůze a na její vliv v lidském nazírání na životní prostředí. Chůze je zde pojímána jako udržitelný způsob života a je rozebírána v rámci tří různých rozměrů a to sociálního, environmentálního a duchovního. Práce tedy mapuje význam chůze v lidském životě a její působení na environmentální vědomí. V teoretické části práce je představený sociální, environmentální a duchovní rozměr chůze. V jejich rámci je pak rozebraný vliv chůze na lidské zdraví, vznik a vývoj pěších stezek a na způsoby lidského života. Dále je její část věnována pojetí vnímání přírody a lidský vztah k ní. V empirické části práce je představen kvantitativní výzkum environmentálního vědomí u chodců, který byl proveden formou dotazníkového šetření. Data z tohoto výzkumu jsou poté porovnána s daty od reprezentativního vzorku populace České republiky získané v rámci výzkumu ISSP Životní prostředí. Klíčová slova: chůze, udržitelný způsob života, vnímání přírody, environmentální vědomí
|
|
|
Scénář budoucího vývoje města Jilemnice
Jíra, Vojtěch ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Havránek, Miroslav (oponent)
Člověk je součástí krajiny a je s ní v neustálé interakci. Skoro každá naše činnost má vliv na krajinu, místo, kde žijeme, ať už méně či více. Po staletí ji přetváříme k obrazu svému, a proto i scénáře možného vývoje, jež se snažím odhadnout, mají ukázat, jak by se takové místo mohlo nebo mělo v budoucích letech proměňovat. V posledních letech si člověk konečně začíná uvědomovat, že jeho vliv na krajinu může mít katastrofální následky, a právě takovéto scénáře jsou velice dobrým podnětem pro město, které díky nim může nahlédnout do svého možného vývoje, předejít hrozbám a nejlépe využít příležitostí, které by se mu v budoucnu mohly naskytnout. Tato diplomová práce se věnuje především prognostickým metodám. Hlavním tématem je pak tvorba čtyř jednotlivých příběhů, které mají nastínit, jak se může v následujících pětadvaceti letech vyvíjet život v městečku Jilemnice, které je považováno za bránu do Krkonoš a kolébku běžeckého lyžování. Ve stručnosti nás seznámí s městem, které je stěžejním bodem pro celou práci. Dále se zde dozvíme o metodách prognostického plánování a konkrétněji o těch, které byly k práci využity nebo s ní úzce souvisí. Hlavní důraz je pak kladen na vznikající příběhy o městě a jeho budoucím vývoji, které se formují především díky klesajícím nebo stoupajícím hnacím silám. Klíčová...
|
|
|
Náplavky v Praze jako veřejný prostor
Matušková, Barbora ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Beránek, Bohumil (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématice náplavek v Praze. Náplavka je pobřežní prostor, který se vyskytuje v nižší úrovni než samotné nábřeží. Náplavky dříve sloužily jako přístaviště nákladních i osobních lodí a ke skladování písku. V současnosti plní hlavně rekreační a společensko kulturní funkci. Případová studie je věnována jedné pražské náplavce, náplavce na Rašínově nábřeží. V diplomové práci se budu soustředit na popis a vysvětlení využití náplavky na Rašínově nábřeží, její praktický provoz, na střety zájmů jednotlivých aktérů a dopady na životní prostředí a bezprostřední okolí.
|
|
| |
|
|
Dog in a public space. Negotiating "more than human" public space
Baños Pittnerová, Daniela ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Gibas, Petr (oponent)
V diplomovej práci sa zaoberám prítomnosťou psa v meste, konkrétne vo verejnom priestore a samotný výskum je zameraný na vyjednávanie "viac než ľudského" verejného priestoru. Prítomnosť zvieraťa v ľudskom svete vyvoláva konflikty ohľadom "správneho" miesta tohto zvieraťa, či už miesta konceptuálneho, alebo fyzického. Práca má formu prípadovej štúdie, kde som si za oblasť výskumu zvolila mestskú časť Praha 2 a na konkrétnych kauzách vyjednávania sledujem, ako sa jednotlivé strany snažia ovplyvniť podobou verejnhého priestoru. Prostredníctvom kvalitatívnej analýzy odkrývam kľúčové body vyjednávania, pomocou ktorých sa dozvedám to, ako jednotlivé strany chápu prítomnosť psa vo verejnom priestore, na základe čoho sa neustále vyjednáva forma pobytu a pohybu psa v tomto špecifickom priestore. V práci som použila niekoľko techník kvalitatívneho výskumu, hlavne analýzu dostupných dokumentov, pološtruktúrované rozhovory a zúčastnené pozorovanie. Dáta som analyzovala otvoreným kódovaním. V závere práce predkladám odpovede na výskumné otázky, formulujem odporúčania a otváram diskusiu.
|
|
|
Občanská společnost Jizerských hor a biosférická rezervace. Potenciál nestátních neziskových organizací v Jizerských horách pro biosférickou rezervaci.
Chudobová, Andrea ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Kutáček, Stanislav (oponent)
Práce vychází z návrhu na rozšíření přeshraniční biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze o území Jizerských hor. Biosférické rezervace vznikají v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra. Podle Madridského akčního plánu je pro správné fungování biosférické rezervace nezbytné zapojení všech stakeholderů, mezi něž patří také nestátní neziskové organizace. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se zástupci neziskových organizací v Jizerských horách jsem proto zjišťovala jejich názor na rozšíření biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze o toto území a jejich ochotu zapojit se do spolupráce v rámci biosférické rezervace. Zkoumala jsem jejich potenciál z hlediska udržitelného rozvoje, jenž zároveň představuje eventuální přínos pro biosférickou rezervaci. Výzkum ukázal, že neziskové organizace přijímají myšlenku rozšíření biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze o území Jizerských hor. Zároveň byl prokázán jejich potenciál pro podporu správného fungování biosférické rezervaci na tomto území. Klíčová slova Program UNESCO Člověk a biosféra, biosférická rezervace, udržitelný rozvoj, nestátní neziskové organizace, Jizerské hory
|
|
|
Příčiny a podmínky řešení bezdomovectví českých žen, podtitul: Případová studie projektu Kuchařky bez domova
Koláčková, Michaela ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Vašát, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá bezdomovectvím českých žen formou případové studie projektu Kuchařky bez domova, který funguje pod záštitou neziskové organizace Jako doma. Projekt zaměstnává klientky azylových domů, ženy bez přístřeší, obyvatelky ubytoven nebo ženy v podobně tíživé situaci. Vařením si kuchařky mohou vydělat na nejnutnější potřeby. Zároveň projekt usiluje o prolomení bariér mezi lidmi bez domova a veřejností, o změnu v nahlížení na bezdomovectví v České republice a napomáhá k možnému dialogu mezi oběma stranami. Práce zkoumá klientky projektu Ženy bez domova, zabývá se příčinami jejich nelehké sociální situace a tím, jak jim případně pomoci k návratu do běžného občanského života. Případová studie může přispět k porozumění situaci, ale může pomoci i prakticky. Polostrukturované rozhovory s kuchařkami i zaměstnanci Jako doma měly za cíl odpovědět na následující výzkumné otázky: Jaké jsou příčiny bezdomovectví žen v organizaci Jako doma? Jaké jsou možnosti reintegrace žen bez domova do většinové společnosti? Klíčová slova: lidé bez domova, ženské bezdomovectví, násilí, bydlení, sociální politika, nezisková organizace
|
|
|
Možnosti řešení problému populací holubů v českých městech
Trnková, Karla ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Vandrovcová, Tereza (oponent)
Práce sleduje problematiku přemnožených populací ferálních holubů (Columba livia forma Domestica) v českých městech. K tématu přistupuje na úrovni obcí, a převážně z procesního, byrokratického hlediska. U čtyř vybraných měst sleduje, jaké faktory ovlivňují výběr používaných metod regulace holubů. Velkou pozornost věnuje metodě kontrolovaných městských holubníků a zjišťuje, zda by se v České republice uplatnily. Přístup k výzkumu je kvalitativní, data jsou sebrána formou polostrukturovaných expertních interview. Analýza klade důraz na ověření informací, tedy validitu výpovědi expertů. Následně hodnotí efekt klecových odchytů, jakožto výrazně převažující formy regulace městských holubů, po stránce ekologické, ekonomické i etické. Vedle toho mapuje míru zdravotního rizika plynoucího z blízkosti ferálních holubů a vliv veřejnosti na přístup k regulaci. Cílem je upozornit na nedostatky v procesu samotného rozhodování, navrhnout alternativní možnosti a dát podnět k dalšímu výzkumu.
|
|
|
Případová studie rekultivace území lomu Silvestr na Sokolovsku, aneb cesta z lomu na golf
Barteková, Petra ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Říha, Martin (oponent)
V diplomové práci se zabývám problematikou zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v rámci rekultivačních činností. Jako výzkumnou lokalitu jsem si zvolila území bývalého lomu Silvestr u obce Dolní Rychnov, která byla rekultivační činností přeměněna z výsypky bývalého lomu na osmnáctijamkový golfový areál a areál lesoparku se sportovně rekreačním zázemím. Diplomová práce se skládá z teoretické části, ve které se blíže seznamujeme se základními pojmy z oblasti rekultivací, s legislativou upravující oblast rekultivací, dále s ochranou přírody, vědním oborem ekologie obnovy a v neposlední řadě se Sokolovskem jako regionem, který má silnou rekultivační tradici. Další částí práce je část metodologická, která popisuje metody praktického výzkumu prováděného jako stěžejní součást této práce. Poslední částí práce je oddíl empirický, v němž je čtenář podrobně seznámen s výsledky provedeného výzkumu. Klíčová slova: rekultivace, povrchová těžba, ekologie obnovy, ochrana přírody, rekultivační stavby, expertní rozhovor, dotazník
|
host ::
RSS.