|
|
Změny plodnosti v kontextu genderové revoluce se zaměřením na roli muže v rodině v České republice
Koudelka, Pavel ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Zvára, Karel (oponent) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Název práce: Změny plodnosti v kontextu genderové revoluce se zaměřením na roli muže v rodině v České republice Autor: Mgr. Pavel Koudelka Katedra: Katedra demografie a geodemografie Vedoucí diplomové práce: Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc. Abstrakt: Společnosti i rodiny v Evropě procházejí významnými změnami ve vz- tazích mezi muži a ženami. Tyto změny jsou dnes souhrnně nazývány genderovou revolucí. Vzhledem k bezprecedentnímu poklesu plodnosti v posledních letech je relevantní si klást otázku, zda a případně jak tento pokles souvisí se změnami ve vztazích. Může znamenat více rovnostářská společnost/rodina v důsledku i více narozených dětí? Jaký vliv na výsledný počet dětí mají konkrétně zapojení muže v domácnosti a jeho pomoc s péčí o děti? Česká společnost vykazuje rovnostářské tendence, ale ty se zatím projevují spíše v názorech, než v běžné realitě rodin a domácností. Využili jsme dvou vln panelového šetření Generations & Gender Sur- vey (GGS) provedených v České republice a informaci o reálném zapojení mužů v domácnostech jsme porovnali s reálně narozenými dětmi mezi vlnami. Obojí je velký benefit dat GGS oproti obdobným studiím: není potřeba vycházet pouze z hodnotových postojů k genderové rovnosti či pouze ze záměrů o počtech dětí, ale k dispozici je přímo skutečný stav. Pomocí modelu...
|
|
|
Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950
Křesťanová, Jana ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Vývoj porodnosti a předškolní péče v České republice po roce 1950 Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je v kontextu vývoje porodnosti podrobněji zmapovat vývoj předškolní péče a finanční podpory rodin s dětmi na území České republiky po roce 1950. Proces porodnosti je v práci analyzován nejen pomocí základních ukazatelů, ale i prostřednictvím hlubších metod dekompozice. Ukazuje se, že kvalitní a všem dostupná síť předškolních zařízení hraje v kontextu porodnosti určitou roli. Pro řadu rodičů je důležitá slučitelnost práce a rodiny a dostatečná nabídka předškolní péče tomu může napomoct. Jak se na základě získaných dat ukázalo, poptávka po předškolních zařízeních však často převyšovala nabídku. Nahlédnutím do výstupů výběrových šetření bylo také zjištěno, že převážná část respondentů si nemyslí, že by předškolní dítě zaměstnané matky strádalo. Do budoucna by se měla rozšiřovat nejen kapacita předškolních zařízení, ale také další možnosti pro ulehčování slaďování pracovního a rodinného života, jakými by mohla být například lepší nabídka flexibilních pracovních úvazků. Klíčová slova: porodnost, dekompozice, předškolní zařízení, finanční podpora rodin, výběrová šetření, Česká republika
|
|
|
Uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce
Váňová, Kateřina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Cíl magisterské práce spočívá v popsání situace ohledně uplatnění absolventů vysokoškolského studia na trhu práce v České republice. Sleduji především pozici vysokoškolsky vzdělaných osob z hlediska zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Vzhledem k rychlému navyšování jejich počtu, považuji téma za aktuální. Pro zhodnocení celé situace nejdříve charakterizuji vzdělanostní poměry v ČR. Zaměřuji se na vzdělanostní strukturu obyvatel a to dle věku, pohlaví a krajů. Vycházím především z údajů Výběrového šetření pracovních sil a to za průměr roku 2014. Dále stručně charakterizuji vysokoškolské studenty a čerstvé absolventy. Nakonec se snažím o propojení těchto dvou částí s částí o uplatnění na trhu práce. Ke sledování pozice takto vzdělaných osob využívám kromě popisných metod i metod analytických. Zabývám se vlivem vzdělání na dobu strávenou na trhu práce. Na základě tabulek ekonomické aktivity odhaduji střední délku ekonomicky aktivního života dle vzdělání, přičemž propojuji vzdělanostní strukturu obyvatel z Výběrového šetření pracovních sil s daty o počtech zemřelých. V závěrečné analytické části mé práce za pomoci logistické regrese a statistického programu SAS sleduji poměry šancí na nezaměstnanost v rozlišení dle vzdělání, věku, pohlaví, kraje a tříd povolání. Klíčová slova: Vysokoškolské vzdělávání,...
|
|
|
Úmrtnost v US podle pohlaví a rasy: historie a současnost
Černá, Tereza ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat úmrtnost ve Spojených státech podle pohlaví, rasy a hispánského původu. Je sledován vývoj ukazatelů úmrtnosti v období 1933 až 2014 pro celkovou populaci podle pohlaví a 2006 až 2011 za hispánskou a nehispánskou populaci. Vývoj úmrtnosti je analyzován z hlediska naděje dožití při narození, míry kojenecké úmrtnosti, intervalové délky života ve věku 1-29 a 30-64 dokončených let a z hlediska naděje dožití ve věku 65 let. Uvedeny jsou také nejčastější příčiny úmrtí jednotlivých ras a etnik. Vývoj úmrtnosti je zasazen do širších souvislostí. Roli v rozdílech hodnot jednotlivých ukazatelů hraje životní styl jednotlivých ras a etnik a další faktory. Klíčová slova: Úmrtnost v US, rasy a etnický původ, hispánská populace Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza plodnosti v Česku z dat sčítání 2011
Pištorová, Markéta ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Analýza plodnosti v Česku z dat sčítání 2011 Abstrakt Cílem práce je popsat vývoj plodnosti žen v generačním pohledu na základě dat sčítání lidu domů a bytů konaném v Česku 26. 3. 2011. Nedílnou součástí je analýza diferenční plodnosti, která se zaměřuje na rozdíly plodnosti žen v závislosti na rodinném stavu, nejvyšším ukončeném vzdělání, ekonomické aktivitě a náboženské víře. V práci byly použity metody demografické analýzy, konkrétně konečná plodnost (průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu generace na konci reprodukčního období), konečná plodnost dle pořadí narození dítěte a pravděpodobnost zvětšování rodiny (pravděpodobnost, že žena s i dětmi bude mít i+1 dětí). Pokles konečné plodnosti se ukázal jako trvalý a stále mají určitý vliv tradiční determinanty plodnosti. Roste podíl dětí narozených svobodným matkám, zvyšuje se zastoupení vysokoškolaček, jejichž plodnost je ze všech vzdělanostních kategorií nejnižší, ženy hlásící se k náboženské víře, respektive k římskokatolické církvi, dosahují nejvyšších hodnot konečné plodnosti ze všech kategorií dle náboženské víry. Klíčová slova: konečná plodnost, kohortní analýza, diferenční plodnost, sčítání, Česko
|
|
|
Determinanty chudoby v České republice
Chválová, Martina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Šustová, Šárka (oponent)
DETERMINANTY CHUDOBY V ČESKÉ REPUBLICE Abstrakt V následující diplomové práci předkládáme determinanty a stav chudoby v ČR za rok 2014. Přehledně nejprve seznamujeme s definicí chudoby, vymezujeme různé koncepty chudoby. Jedná se o starý a nový koncept, subjektivní vs. objektivní, absolutní vs. relativní, dále přímou a nepřímou chudobu, preskriptivní a konsensuální. Rovněž uvádíme způsoby měření chudoby. Podstatná v teoretické části je i předložená metodologie a definice jednotlivých ukazatelů (míra ohrožení příjmovou chudobou, relativní propad příjmu, Giniho koeficient, koeficient příjmové nerovnosti, míra materiální deprivace). Je využita metoda logistické regrese a zpracovávaná data jsou získána z projektu Životní podmínky 2014 a EU-SILC 2014. Současně jsme v teoretické části sledovali příčiny chudoby a postoje k chudým z pohledu sociologického, psychologického a etického. Analýzou bylo zjištěno, že na základě ekvivalizovaného příjmu domácnosti mají nejvyšší šanci stát se chudými domácnosti, žijící v obcích s 2 000-4 999 obyvateli. Z hlediska pohlaví jsou 1,4krát více ohroženy domácnosti žen v čele než domácnosti mužů v čele. U vzdělání se nepříznivě ukazuje domácnost se základním vzděláním osoby v čele, u této kategorie lze prokázat nepřímou úměrnost - čím nižší vzdělání, tím vyšší šance stát se chudým....
|
|
|
Vícečetné porody: trendy a faktory
Králíková, Aneta ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vícečetných porodů v České republice, jejich trendy a faktory. Hlavním nástrojem analýzy jsou podíly vícečetných porodů v letech 1950-2013. Ukázalo se, že podíly vícečetných porodů se od začátku devadesátých let zvyšovaly a tento trend se zastavil až v roce 2010. Od této doby frekvence vícečetných porodů spíše klesá. Cílem práce je rovněž studium faktorů, které v daném období působily na vývoj vícečetných porodů. Struktura vícečetných porodů v České republice je dále srovnávána s vybranými státy Evropy: Francie, Německo, Norsko, Švédsko a Polsko. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza plodnosti podle věku a pořadí v Rusku a Česku
Panfilova, Kaselina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Filasová, Alena (oponent)
Analýza plodnosti podle věko a pořadí v Rusku a Česku Abstrakt Cílem práce je popis trendů demografického chování Ruska a Česka se zaměřením na plodnost. Úvodem je představen historický pohled a kontext prvního a druhého demografického přechodu. Analýza současné plodnosti je zaměřena na věk a pořadí narozených dětí s cílem postihnout podobnosti a rozdílnosti obou populací. Použitými ukazateli úrovně a struktur plodnosti včetně jejího časování jsou úhrnná plodnost, míry plodnosti podle věku v transversálním i longitudinálním pohledu, průměrný věk matek a pravděpodobnost zvětšování rodiny. V práci jsou dále diskutovány rozdíly manželské a mimomanželské plodnosti. Klíčová slova: plodnost, Rusko, Česko, pořadí narozených, věk matek, legitimita narozených
|
|
| |
|
|
Sňatečnost v České republice: transversální a longitudinální pohled
Vyplel, Dan ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Sňatečnost v České republice: transversální a longitudinální pohled Abstrakt Cílem této práce je zmapování vývoje sňatečnosti svobodných v České republice od roku 1961 až do roku 2014 za pomoci jednovýchodných tabulek sňatečnosti svobodných. Tyto tabulky byly v takovémto rozsahu spočítány jednotnou metodikou poprvé a díky tomu je zaručena jejich vzájemná úplná srovnatelnost. Za jednotlivá období jsou vybrány roky, jež jsou pak podrobně popsány především z hlediska intenzity a časování sňatečnosti svobodných. Pro dokreslení situace jsou v práci také zmiňovány vnější socioekonomické faktory dané doby, které ovlivnily popisované ukazatele. Poslední kapitolu práce pak tvoří longitudinální pohled na sňatečnost svobodných za vybrané generace, popis vývoje daných kohort z tohoto pohledu a jejich vzájemné srovnání. Klíčová slova: prvosňatečnost, sňatek, časování sňatečnosti, manželství, transversální, longitudinální, jednovýchodné tabulky sňatečnosti, Česká republika
|
host ::
RSS.