|
|
Vznik a vývoj pražského železničního uzlu do roku 1939 se zřetelem k jeho strategickému plánování
Junek, Tomáš ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
"Organickou součástí průmyslové revoluce byly převratné změny v dopravě. Jejich podstata spočívala ve vytvoření kvalitativně nového dopravního systému, který se technicky opíral o sílu parního stroje, tedy o hnací sílu, která neměla v minulosti obdoby, a ekonomicky spočíval na rychlé, spolehlivé a především masové přepravě nákladů a pracovní síly na víceméně libovolné vzdálenosti."1 Nový dopravní systém, to byla železnice, symbol průmyslové revoluce. Využívajíc objevů vědy a techniky a jimi podmíněného pokroku v průmyslové výrobě, stala se záhy sama jejich šiřitelkou a zpětně podněcovala prudký rozmach průmyslu, a to i v oblastech, kde to doposud nebylo možné. Železnice neznala hranice, cla a výsady, byla nositelkou nových myšlenek, názorů a kulturních proudů, železniční tratě "zkrátily čas a zmenšily prostor, ... urychlovaly, ať přímo či nepřímo, radikální proměny nejen ve výrobních silách, ale i v sociální struktuře každé společnosti."2
|
|
|
Václav Kopecký (1897-1961) - portrét komunistického politika
Pávová, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tématem této rigorózní práce je portrét komunistického politika Václava Kopeckého (1897 - 1961), který byl jedním z předních představitelů a propagátorů stalinismu v Československu. Svou činností přispěl nejen k nástupu komunistů k moci v únoru 1948, ale také se následně zásadně podílel na jejím upevňování. Svou roli sehrál i jako ideolog. Práce je založena především na studiu archivních materiálů a dobového tisku. Je chronologicky rozdělena na pět kapitol. První kapitola zahrnuje období let 1897 - 1938 a nastiňuje politické formování mladého Václava Kopeckého. Přibližuje jeho vstup do KSČ, kde se posléze stal - jako jeden z tzv. karlínských kluků - předním podporovatelem Klementa Gottwalda. Podílel se tak i na bolševizaci strany v roce 1929. Další část této kapitoly pojednává o aktivitách Václava Kopeckého jako komunistického poslance a končí jeho odjezdem do exilu do SSSR. Druhá kapitola (1938 - 1945) - moskevské období - popisuje život a činnost Václava Kopeckého v době exilu, který strávil v Moskvě, Ufě a Kujbyševu. Na závěr pojednává o Kopeckého aktivitách v souvislosti s jednáním o Košickém vládním programu. Končí odjezdem do vlasti. Třetí kapitola ( 1945 - 1948) představuje Václava Kopeckého jako ministra informací a ukazuje, jak se svými skutky a jednáním podílel na postupném prosazování...
|
|
|
Politické působení Jozefa Lenárta v letech 1963-1970
Cvrček, Lukáš ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Má diplomová práce především vzhledem k jejímu plánovanému rozsahu rezignuje na pokus být kompletní biografií Jozefa Lenárta, významného komunistického státního a stranického činitele, a omezuje se pouze na sledování jeho politické kariéry v letech 1963 - 1970. Celá práce je rozdělena na dva větší celky s odlišnou koncepcí líčení událostí. První část se zabývá obdobím vymezeném rozmezím let 1963 až 1967. Tuto velkou kapitolu jsem rozdělil na podkapitoly podle tematického hlediska. V nich se zabývám Lenártovým podílem na řízení strany a státu, a tím pádem i na nejdůležitějších politických událostech sledovaného období (rehabilitace, ekonomická reforma). Ve snaze přiblížit Lenárta alespoň útržkovitě jako člověka, jsem učinil také malou odbočku pojednávající o Lenártově životním stylu. Předěl mezi oběma celky tvoří kapitola o Novotn~ho nuceném odchodu z funkce prvního tajemníka. Pro vylíčení Lenártových činů a postojů v bouřlivém období let 1968 - 1970 jsem zvolil chronologicky navazující styl řazení událostí.
|
|
|
Václav Černý. Intelektuál v době normalizace
Kreuzigerová, Pavla ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Bek, Pavel (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se snažila postihnout životní osudy profesora Václava Černého. Václav Černý byl významným československým vědcem a pedagogem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Během svého života se několikrát střetl s totalitní mocí, ať už šlo o moc nacistickou nebo komunistickou. V názvu práce jsem V. Černého označila jako intelektuála. Při definici tohoto pojmu jsem se přiklonila k pojetí, které takto označuje vzdělance, kteří mají zájem o obecné věci a v případě potřeby jsou ochotni se angažovat za prosazování pravdy a svobody. Hlavním těžištěm mé práce je zmapování života V. Černého v době normalizace. V roce 1970 proti jeho osobě byla spuštěna propaganda, kterou byl vybrán za hlavní terč jejích útoků. V této práci jsem hledala odpověď na to, proč se jím stal právě on. Hledala jsem také odpověď na otázku, zda a jakým způsobem V. Černý reagoval na situaci, kdy česká kultura a zejména literatura byla pod kontrolou totalitní moci a velká část literátů a vědců nemohla publikovat.
|
|
| |
|
| |
|
|
Československo v roce 1957 v rámci východního bloku
Palivodová, Eva ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
V roce 1957 se východní blok vyrovnával s krizí předchozího roku, destalinizací a povstáním v Maďarsku. Ve své práci jsem se pokusila sledovat jednotlivé roviny tohoto vyrovnávání se a konsolidaci situace v Československu. Zaměřila jsem se na politický, ideologický a hospodářský vývoj Československa v roce 1957. Přihlédla jsem také k vývoji sociální politiky a kulturní a vědecké scény v zemi. Situaci Československa v roce 1957 jsem také zasadila do územního a časového kontextu. Pro lepší pochopení fungování systému v zemi jsem se v první kapitole věnovala obsáhlejší charakteristice politického systému v Československu roku 1957 a popisu jednotlivých jeho složek. Další kapitoly jsou řazeny podle chronologického vývoje na tři období roku 1957. Zhruba do června roku 1957 se jedná o období reakce na maďarské povstání. Od června do září dochází k upevňování pozic režimu v Československu i Sovětském svazu. A od září do konce roku slaví komunistický režim svůj velký triumf, který je spojený s vypuštění prvního satelitu Sputnik 1 a slavením výročí Říjnové revoluce roku 1917. Tyto hlavní kapitoly jsem dále rozčlenila na menší celky, které sledují politický vývoj, hospodářský vývoj a vývoj ideologie v daných obdobích.
|
|
| |
|
|
Jozef Lenárt a jeho doba
Cvrček, Lukáš ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent) ; Pavlovič, Richard (oponent)
Disertační práce Jozef Lenárt a jeho doba pojednává o životě a politickém působení předního komunistického politika Jozefa Lenárta. Vyprávění začíná Lenártovým dětstvím na slovenském venkově a dospíváním ve službách koncernu Baťa, kde se Jozef Lenárt vyučil. Přes vylíčení Lenártovy účasti v povstání na Slovensku pak autor přechází k hlavnímu tématu práce. Tím je Lenártovo bezmála 45 let dlouhé politické působení v různých stranických a státních funkcích. Jozef Lenárt se během své dlouhé kariéry stal mimo jiné předsedou československé vlády a členem nejužšího vedení KSČ. Autor v přímé kontradikci ke konceptu totalitarismu a široce sdíleným představám o stranickém vedení jako názorově monolitickém mocenském centru zasadil politické působení Jozefa Lenárta do popisu vzájemných interakcí uvnitř diktátorského režimu, definoval Lenártovy vlastní postoje a příslušnost k určité zájmovým či názorovým skupinám a zhodnotil, nakolik úspěšně se mu dařilo své názory prosazovat.
|
|
|
KSČ a politický vývoj v okrese Teplice-Šanov v letech 1945 - 1948
Linhart, Martin ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
V bakalářské práci se na základě studia pramenů a literatury zaměřuji na studium aktivity KSČ v okrese Teplice-Šanov v časovém úseku let 1945-1948. Svůj zájem soustřeďuji zvláště na tyto tematické okruhy: organizační činnost, kádrová práce a působení v orgánech politické správy (ONV Teplice-Šanov). Přirozeně se dotýkám i působení ostatních politických stran, s nimiž se komunisté při naplňování svých cílů střetávali.
|
host ::
RSS.