|
|
Působnost Sekretariátu pro věci církevní ve vybraných církevních úsecích v regionech ČSR v době normalizace
Čadek, Štěpán ; Cuhra, Jaroslav (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Nejen v našich dějinách má vzájemný boj státu a církve velmi letitou tradici. Přístup k církvím se však lišil u konkrétních vlád. Předkostantinovský Řím jako nakonec komunisté křesť any odmítal, ten první z potřeby státotvorné konfese, ti druzí jejich kult dokonce vůbec nepotřebovali, měli vlastní. Konstantinovský Řím a např. středověké Španělsko naopak církev integrovali do systému státní ideologie a učinili křesť anství naopak oporou vlády. Nejhorší je však střet s diktaturou či režimem s jejími prvky. Základní rozpor křesť anského učení s každou státovědnou teorií, včetně marxistické ideologie, leží v důrazu na důležitost pozemského, odborně teologicky řečeno časného, života. Zatímco nevěřící, ateisté, materialisté atd. mají k dispozici jen svůj časný, současný pozemský život a náležitě si ho mnoha způsoby užívají, křesť ané, popř. věřící také jiných církví, respektují určitá pravidla, která jsou světskému člověku známa maximálně pod relativně dodržovaným souborem obecných pravidel známých jako etický kodex nebo morální chování, morálka. Obecně přijímané je rovněž označení slušné chování. Církve však odlišují slušné a morální chování, a to především z hlediska, zda se jedná či nejedná o tzv. hříšné činy. Hřích je pro věřícího činem, který je proviněním buď na samém člověku (zejména konkrétním), jako je...
|
|
|
Perzekuce laiků v římskokatolické církvi v 50. letech a na počátku 60. let 20. století na Kroměřížsku
Fričová, Jitka ; Cuhra, Jaroslav (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
PERZEKUCE LAIKU V RÍMSKOKATOLICKÉ CÍRKVI V 50. LETECH A NA POCÁTKU 60. LET NA KROMERÍŽSKU Cílem práce je na základe dostupných archivních pramenu a literatury zhodnotit dosud nezpracované téma pronásledování laických verících na území okresu Kromeríž v 50. letech a na pocátku 60. let 20. století. Snažím se také poukázat na následky perzekuce a strucne se zmínit o prípadné rehabilitaci perzekvovaných. V první kapitole všeobecne hodnotím vývoj vztahu církve a státu v letech 1945-1960. Dotýkám se zásahu státu do církevních pomeru a strucne popisuji pokusy o jednání mezi státem a církví. Celostátní vývoj se vždy snažím dokumentovat na regionálních prípadech perzekuce. Druhá kapitola obsahuje hodnocení církevních pomeru na Kromerížsku. Zabývám se v ní popisem struktury církve v této oblasti a zminuji se také o rádech a kongregacích, které zde pusobily. Tato kapitola zahrnuje i údaje o religiozite okresu Kromeríž v tomto období, které jsou nezbytné pro dokreslení situace. Dále se venuji samotným prípadum perzekuce. Celá jedna kapitola se zabývá omezováním výuky náboženství. Práve výchovu mládeže totiž považovali komunisté za oblast, kam bylo treba nejvíce zamerovat své zásahy. A tak byla výuka náboženství omezována výnosy Ministerstva školství, byl urcen státní dozor nad výukou a detem se nabízely jiné aktivity v...
|
|
|
Křepenice za kolektivizace
Macourková, Anna ; Rychlík, Jan (oponent) ; Kvaček, Robert (vedoucí práce)
Období čtyřicátých a padesátých let dvacátého století bylo pro zemědělce velmi těžkou a bolestnou zkušeností. Protektorát a zejména první tři léta po pádu nacistické diktatury se vyznačovala rozsáhlými změnami ve vlastnictví půdy a také proměnou společenské struktury. Válečná zkušenost a vliv Sovětského svazu ve střední Evropě předurčily vývoj v Československu směrem ke vzniku komunistického státu. S převzetím moci komunisty v roce 1948 došlo k výrazné změně zemědělské politiky a nastaly krušné časy pro všechny soukromé zemědělce. Hned v úvodu si vypůjčím úryvek z projevu Lubomíra Štrougala na IX. Sjezdu JZD v roce 1979, který je typickým příkladem komunistického popírání skutečnosti a zlehčování lidského utrpení. "Všichni, kdož jsme byli u toho, víme, že proces združstevňování našeho zemědělství byl velice složitou etapou v úsilí o socialistickou přeměnu naší země. Museli jsme bojovat s nepochopením, se starými zvyklostmi i s působením odpůrců a nepřátel. Museli jsme trpělivě vysvětlovat a přesvědčovat, překonávat počáteční nedůvěru k nové věci, a to za stavu, kdy rolník ještě neměl bezprostřední a plnou možnost ohmatat si ji a na vlastní oči se přesvědčit o jejích výhodách. Myslím, že dnes už se jen pousmějeme nad různými konfliktními situacemi, které jsme při zakládání družstev prožili, i nad slzami,...
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v průběhu padesátých let dvacátého století
Synek, Jan ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Podstatou každého totalitního režimu je jeho snaha ovládnout lidské životy v celé šíři, donutit každého člověka, aby přijal jeho ideu za vlastní nebo se tak alespoň tvářil. To je samozřejmě požadavek nepřijatelný pro všechny, kteří mají svou vlastní ideu a tato má v jejich životě takřka zásadní význam. Je proto zcela logické, že totalitní režimy vždy a všude narážely a narážejí na náboženské skupiny, které se odmítají podřídit jejich ideologii, neboť tato je v rozporu s jejich vírou a přesvědčením. V tomto zápase ideologií pak jsou většinou představitelé totality donuceni pro slabost svých argumentů své odpůrce perzekuovat. Je potom na odolnosti a vytrvalosti konkrétní církve či jiné náboženské instituce, zda dokáže skutečně setrvat ve svém odporu a nepodlehnout různým perzekucím či naopak úplatkům a lákavým nabídkám na spolupráci. Břímě tohoto rozhodnutí samozřejmě leží na čelných představitelích těchto skupin, kteří sami nemohou tomuto tlaku dlouho vzdorovat, pokud nejde o mimořádně silné osobnosti. Důležité proto je, zda za nimi jejich duchovní a ostatní věřící stojí. Komunistickému režimu, založenému na třídní nenávisti, samozřejmě silně ležel v žaludku křesťanský náboženský systém, založený na lásce k bližnímu. V poúnorovém Československu to byla především katolická církev, která se stala terčem...
|
|
|
Československo v roce 1957 v rámci východního bloku
Palivodová, Eva ; Rychlík, Jan (oponent) ; Kvaček, Robert (vedoucí práce)
V roce 1957 se východní blok vyrovnával s krizí předchozího roku, destalinizací a povstáním v Maďarsku. Ve své práci jsem se pokusila sledovat jednotlivé roviny tohoto vyrovnávání se a konsolidaci situace v Československu. Zaměřila jsem se na politický, ideologický a hospodářský vývoj Československa v roce 1957. Přihlédla jsem také k vývoji sociální politiky a kulturní a vědecké scény v zemi. Situaci Československa v roce 1957 jsem také zasadila do územního a časového kontextu. Pro lepší pochopení fungování systému v zemi jsem se v první kapitole věnovala obsáhlejší charakteristice politického systému v Československu roku 1957 a popisu jednotlivých jeho složek. Další kapitoly jsou řazeny podle chronologického vývoje na tři období roku 1957. Zhruba do června roku 1957 se jedná o období reakce na maďarské povstání. Od června do září dochází k upevňování pozic režimu v Československu i Sovětském svazu. A od září do konce roku slaví komunistický režim svůj velký triumf, který je spojený s vypuštění prvního satelitu Sputnik 1 a slavením výročí Říjnové revoluce roku 1917. Tyto hlavní kapitoly jsem dále rozčlenila na menší celky, které sledují politický vývoj, hospodářský vývoj a vývoj ideologie v daných obdobích.
|
|
|
Národně socialistická česká dělnická a rolnická strana
Kyselák, Milan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tematem teto diplomove pnice je problematika ceskych fasistickych stran Ci hnuti za okupace. Konkretne se zameruje na Narodne socialistickou ceskou delnickou a rolnickou stranu zeleneho hakoveho krize, ktera v tomto obdobi vyvijela svou cinnost. Badatelskou Cinnost jsem zameroval predevsim na zivotopis vudce strany Frantiska Mikulase Mlcocha, dale na Cinnost strany v Kojetine a okoli a v klastere kongregace sester radu sv. Hedviky v Nezamyslicich okres Prostejov. Take je zpracovan vYvoj strany jako celku. Pro uvedeni do problematiky jsem v prvni kapitole nastinil zrod a vYvoj dvou reZimu, fasismu a nacismu, z nichz ten druhy byl pfimym vzorem NSCDRS-ZHK. V druM kapitole je popsan zakladni vYvoj fasismu v ceskych zemich v doM od vzniku Ceskoslovenske republiky (s vazbou na stay pred rokem 1918) az do konce druM svetove valky. V techto kapitolach, a to zdurazlluji, jsem nemel za cil vnest nove poznatky badani, ale jen stavajici informace shrnout pro zasazeni problematiky do sirsiho celku. Tato prace se po badatelske strance zameruje na Cinnost NSCDRS-ZHK. Duvody proc pisi 0 tomto tematu, jsou z me strany velice prozaicke. Ve sve proseminarni praci jsem se zabyval celkovym historickym vYvojem Kojetina. 0 Kojetine jsem psal z toho duvodu, ze jsem rodakem a obyvatelem tohoto mesta. Pri teto praci jsem narazil na...
|
|
|
Dějiny Polsko-československé solidarity. Vztahy československé a polské opozice v letech 1976-1989
Blažek, Petr ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kaminski, Lukasz (oponent) ; Marusiak, Juraj (oponent)
Tématem disertační práce je spolupráce československých a polských disidentů v sedmdesátých a sedmdesátých letech 20. století. Úzké vztahy navázali v druhé polovině sedmdesátých let představitelé Výboru na obranu dělníků a Charty 77. Vzájemné kontakty měly různé úrovně, sahaly od veřejných prohlášení na podporu politických vězňů až po společné schůzky v Krkonoších v roce 1978. Dalšímu rozvíjení spolupráce zamezily zásahy bezpečnostních složek obou komunistických režimů. Několik osob bylo v Československu za kontakty s polskou opozicí odsouzeno k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Na počátku osmdesátých let se vývoj v Polsku a v Československu výrazně odlišoval. V srpnu 1980 vznikl Nezávislý odborový svaz Solidarita, který se stal nejmasovějším opozičně orientovaným hnutím v dějinách sovětského bloku. Systémová krize komunistického režimu v Polsku vyvolávala velké obavy u československého vedení. Výsledkem byl zesílený tlak bezpečnostního aparátu na domácí disidenty. Pomocí tajného spolupracovníka Stanislava Dvořáka kontrolovala Státní bezpečnost také kontakty mezi vratislavskými členy Solidarity a pražskými signatáři Charty 77. Až do roku 1984 se z tohoto důvodu nepodařilo Polskočeskoslovenské solidaritě, jak se začal vratislavský okruh nazývat, rozvinout svou činnost. Jiná situace nastala od poloviny...
|
|
|
Duben 1969: anatomie jednoho mocenského zvratu
Doskočil, Zdeněk ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Pešek, Jan (oponent) ; Vondrová, Jitka (oponent)
Disertační práce analyzuje razantní proměnu politické situace v Československu na jaře 1969, která je v obecném povědomí spojena se zvolením Gustáva Husáka do čela KSČ. Detailně rozebírá okolnosti, které provázely Husákův nástup do nejvyšší stranické funkce. Přibližuje sérii zákulisních jednání, jež volbě nového vůdce předcházely a objasňuje, jakou roli v nich sehrály jednotlivé frakce a vedoucí osobnosti KSČ. Popisuje také úlohu sovětských představitelů a hledá důvody, proč právě Husák byl vybrán do funkce prvního tajemníka. Zahrnuje rovněž domácí i zahraniční ohlasy, které jeho volbu provázely, a dává je do kontextu dobových událostí. V této souvislosti sleduje především postoje a aktivity nejradikálnějších vrstev československé společnosti (odbory, vysokoškolští studenti, tvůrčí inteligence) a rozebírá mocenská opatření, které vedení KSČ využívalo k potlačení jejich odporu. Věnuje pozornost zachycení postupného zostřování normalizační politiky během jara 1969, jejíž aktuální podoba byla spíše odrazem permanentního mocenského boje uvnitř vedení KSČ než výsledkem realizace propracované politické koncepce. Disertační práce vychází nejen z archivních pramenů, pamětí či dobového domácího a zahraničního tisku, ale i z rozhovorů, které badatelé z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky pořídili s...
|
|
|
Václav Černý. Intelektuál v době normalizace
Kreuzigerová, Pavla ; Bek, Pavel (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se snažila postihnout životní osudy profesora Václava Černého. Václav Černý byl významným československým vědcem a pedagogem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Během svého života se několikrát střetl s totalitní mocí, ať už šlo o moc nacistickou nebo komunistickou. V názvu práce jsem V. Černého označila jako intelektuála. Při definici tohoto pojmu jsem se přiklonila k pojetí, které takto označuje vzdělance, kteří mají zájem o obecné věci a v případě potřeby jsou ochotni se angažovat za prosazování pravdy a svobody. Hlavním těžištěm mé práce je zmapování života V. Černého v době normalizace. V roce 1970 proti jeho osobě byla spuštěna propaganda, kterou byl vybrán za hlavní terč jejích útoků. V této práci jsem hledala odpověď na to, proč se jím stal právě on. Hledala jsem také odpověď na otázku, zda a jakým způsobem V. Černý reagoval na situaci, kdy česká kultura a zejména literatura byla pod kontrolou totalitní moci a velká část literátů a vědců nemohla publikovat.
|
|
|
Osídlování Broumovska v letech 1945-1947
Ságnerová, Jana ; Rychlík, Jan (oponent) ; Kuklík, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá změnami, jež postihly oblast Broumovska bezprostředně po skončení války, tedy v letech 1945-1947. Bez nadsázky se dá hovořit o změnách převratných. Pro region, kde po staletí žilo převážně německé etnikum, ze kterého se vlivem odsunu stala nepatrná menšina, znamenal osídlovací proces vytváření něčeho zcela nového. Noví osadníci s sebou přinášejí české zvyky a obyčeje, a tak se i Broumovsko stává, v relativně velmi krátké době, Broumovskem českým. Svůj charakteristický ráz, vyznačující se především německou zástavbou, si však podrželo dodnes, byť z řady dřívějších bohatých statků zůstaly pouze ruiny. To dokládá, že ne vždy působil překotný poválečný vývoj na zdejší vesnice blahodárně. Řada z nich naopak zaznamenala značný úpadek, některé menší ztratily svou samostatnost či dokonce úplně zanikly, přestože se před válkou pyšnily bohatstvím, zejména z hlediska hospodářského. Cílem této práce je především přiblížit jednotlivé etapy osídlování ve zmíněné oblasti a stanovit chronologickou posloupnost tohoto složitého procesu. Domnívám se však, že pro ucelenější představu a především pro porovnání je nutné nastínit, alespoň stručně, co poválečnému vývoji předcházelo. Proto je také na začátek práce zařazena kapitola o vývoji Broumovska v letech 1918 - 1945. Jedním z důvodů je i pochopení...
|
host ::
RSS.