|
|
Interakce proteinových podjednotek SEC10 a SEC15 poutacího komplexu exocyst
Bartáková, Anna ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Čermáková, Michaela (oponent)
Exocyst je evolučně konzervovaný poutací komplex zapojený do regulace sekreční dráhy v eukaryotických buňkách. Jakožto efektor malých GTPáz zásadně přispívá ke správnému cílení sekrečních váčků do místa intenzivní exocytózy na plazmatické membráně díky interakci se specifickými fosfolipidy. Komplex exocyst se skládá z osmi podjednotek: SEC3, SEC5, SEC6, SEC8, SEC10, SEC15, EXO70 a EXO84, přičemž každá podjednotka se váže s minimálně dvěma dalšími podjednotkami. Pro funkci exocystu je klíčová interakce SEC10 a SEC15. Otázkou zůstává, jak jsou tyto dvě podjednotky v rámci rostlin funkčně konzervované. Geny SEC10 a SEC15 ze zástupců tří evolučně rozdílných skupin rostlin (zelené řasy - Klebsormidium nitens, mechu - Marchantia polymorpha, krytosemenné - Arabidopsis thaliana) byly klonovány do vektorů kvasinkového dvouhybridního systému pro studium proteinových interakcí. Testování vzájemné interakce SEC10 a SEC15 z odlišných druhů rostlin v kvasinkovém dvouhybridním systému ukázalo, že i přes variabilitu v proteinových sekvencích těchto podjednotek, zůstává jejich interakce napříč evolučními skupinami rostlin velmi dobře zachována.
|
|
|
Role Argininu 717 v inzulínovém receptoru, respektive Argininu 704 v IGF-1 receptoru při vazbě ligandů
Kertisová, Anna ; Selicharová, Irena (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Inzulín a homologický inzulínu podobný rustový faktor 1 (IGF-1) jsou peptidove hormoný, ktere jsou významnými regulatorý bunecneho metabolismu, proliferace a apoptozý. Poruchý v signalizacních drahach techto hormonu s sebou nesou radu zavazných onemocnení od diabetu mellitu týpu 1 a 2 po rakovinne bujení ci neurodegenerativní onemocnení. Bunecnou odpoveď na týto hormoný zprostredkovavají inzulinove (IR) a IGF-1 receptorý (IGF-1R) s týrozinkinazovou aktivitou. Receptorý tvorí heterotetramerý dvou extracelularních α podjednotek a intracelularních β podjednotek. Studium struktur receptoru se snazí ozrejmit zakladní princip interakce receptoru s jejich ligandý, avsak stale zustava role nekterých aminokýselinových zbýtku ve vazbe hormonu neobjasnena. Predpoklada se, ze arginin 704 IGF-1R bý se mohl ucastnit interakce s glutaminem 58 IGF-1. Na rozdíl od IGF-1R nebýl ekvivalentní arginin 717 IR v predchozích studiích pokladan za dulezitý pro vazbu inzulínu. Tato prace se zabýva objasnením role argininu 704 IGF-1R, a pro porovnaní analogický argininu 717 IR izoformý A (IR-A), ve vazbe ligandu na receptor. Býlý výtvorený mutantní variantý IGF-1R na pozicích His697 a Arg704 a variantý IR-A na pozicích His710 a Arg717. Role histidinu 697 IGF-1R a 710 IR jiz býla dríve objasnena, proto jejich aminokýselinova...
|
|
|
The characterisation of sperm and seminal plasma glycoproteins: Their role within the tetraspanin network and male fertility
Páleníková, Veronika ; Postlerová, Pavla (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent) ; Pěknicová, Jana (oponent)
1 ů spermií a semenné plazmy: Jejich role v tetraspaninových sítích a samčí fertilitě Mgr. Veronika Páleníková Membrány spermie jsou vysoce organizované struktury, ve kterých jsou zahrnuty tetraspaniny tvořící tetraspaninové sítě, které také zahrnují transmembránové glykoproteiny nazvané integriny. Tetraspaninové sítě byly popsány u savčích oocytů, kde se podílí na interakci molekul přítomných nejen na vajíčku, ale také na spermii. Přítomnost některých integrinů byla také detekována ve spermiích, ale jejich přesná lokalizace nebo interakce s jinými integriny a tetraspaniny je diskutabilní. Naším cílem p lokalizaci a heterodimerizaci integrinů α3, α6, αV, β1 a β4 ve spermiích, ale také určit jejich možnou interakci s tetraspaniny, zejména s molekulou CD151. Hlavním výstupem této disertační práce je podrobná charakterizace výše uvedených integrinů. Detekovali jsme přítomnost podjednotky integrinu β4 v myší spermii a charakterizovali, že tvoří funkční heterodimer s podjednotkou α6. Kromě toho jsme popsali páry integrinů α6β1 a α3β1, které přispívají k integritě a komplexnosti membrán spermie. Navíc jsme zjistili, že podjednotka α6 integrinu interaguje s CD151 tetraspaninem, který jsme poprvé detekovali ve spermiích savců. Také jsme navrhli CD9 a CD81 jako tetraspaninové partnery pro αV integrin v...
|
|
| |
|
|
Strukturní charakterizace modelového zástupce hemových kyslíkových senzorů
Tajovská, Eva ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Jednou z podskupin hemoproteinů jsou hemové senzory plynů, které jsou schopny detekovat dvouatomové plynné molekuly ve svém bezprostředním okolí. Po navázání molekuly plynu na atom železa hemu v senzorové doméně těchto proteinů nebo naopak po její disociaci z tohoto atomu dochází k přenosu signálu ze senzorové domény do domény funkční a následně k regulaci důležitých buněčných funkcí. Pochopení mechanismu působení těchto senzorů je klíčové pro případné ovlivnění jejich funkce. Taková znalost by pak následně umožnila využití senzorů plynů jako terapeutických cílů pro vývoj antibiotik nové generace, pokud vezmeme v úvahu jejich přítomnost v patologických bakteriích. Předkládaná diplomová práce se zabývá modelovým zástupcem senzorových hemoproteinů detekujících plyny, kyslíkovým senzorem EcDOS z E. coli, a jeho apoformou, EcDOS His77Ala. Oba proteiny byly připraveny rekombinantní expresí a purifikací a následně spektrofotometricky charakterizovány. Pomocí gelové permeační chromatografie byl stanoven oligomerní stav EcDOS Fe(III), EcDOS Fe(II)-O2 a EcDOS His77Ala za různých podmínek (různé způsoby temperování preparátu, přítomnost substrátu c-di-GMP atd.). Dále byla studována strukturní dynamika EcDOS Fe(III), EcDOS Fe(II)-O2 a EcDOS His77Ala pomocí metody HDX-MS. Klíčová slova: hem, hemové senzorové...
|
|
|
Vybrané potravinové doplňky jako modulátory biotransformačních enzymů
Bača, Ondrej ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Flavonoidy jsou sekundární metabolity rostlin. Vykazují řadu biologických aktivit, z nichž nejvýznamnější jsou antioxidační, antibakteriální, antivirový účinek a chemoprotektivní aktivita. Jako běžná součást rostlin jsou flavonoidy populací v různé míře konzumovány, a to jak v přirozené rostlinné podobě, tak i v komerční podobě jako doplňky stravy. Doplňky stravy ale nepodléhají přísné regulaci, jak je tomu u léků, a tak jejich účinek, či vhodné dávkování, není vždy dostatečně prozkoumáno. Jako tělu cizí látky, tj. xenobiotika, mohou zásadně ovlivňovat tzv. biotransformační enzymy, které metabolizují xenobiotika. Mezi takové enzymy patří i N- acetyltransferasa. Tento biotransformační enzym, který mimo jiné metabolizuje i řadu léčiv, vykazuje mnoho polymorfizmů, přičemž výskyt některých z nich je spojen s různými nemocemi jako rakovina prsou či močového měchýře, diabetes nebo Parkinsonova choroba. Modulace aktivity tohoto enzymu může tedy organizmu, jak prospívat, tak i škodit. V této práci se zaměříme na inhibiční účinek flavonoidů, myricetinu a dihydromyricetinu, na N-acetytransferasu, a to zejména z pohledu mechanizmus této inhibice. Inhibice byla in vitro měřena pro oba kroky dvousubstrátové reakce na lidské N- acetyltransferase 1 a 2. Bylo zjištěno, že flavonoidy myricetin a dihydromyricetin...
|
|
|
Vliv triazolových fungicidů na parametry půdy
Račko, Ján ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Ochrana rostlin stále závisí na používání pesticidů, často ve směsích, které představují potenciální hrozbu pro necílové organismy. Triazolové fungicidy (tebukonazol, penkonazol a další) jsou široce používány v zemědělství proti houbovým patogenům, ale mohou ovlivnit jak metabolismus samotných rostlin, tak složení půdních organismů. Mezi biochemické indikátory zdraví a kvality půdy patří obsah mikroorganismů a aktivity enzymů z řad glykosidas, proteas a dehydrogenas. V této práci bylo zkoumáno, jak ovlivňuje aplikace penkonazolu a tebukonazolu a jejich kombinace zálivkou do půdy a postřikem na listy rostlin rajčete jedlého (Solanum lycopersicum L., cv. Cherrola) aktivity enzymů podílejících na metabolismu uhlíku a fosforu. Bylo zjištěno, že endoglykosidasy podílející se na degradaci buněčných stěn rostlin a hub (celulasy, chitinasy) mají vlivem triazolů v půdě sníženou aktivitu, zatímco aktivita endo- β-1,3-glykanasy byla zvýšená ve skupině sPT. Aktivita exoglykosidas (β-glukosidasy, β-hexosaminidasy, β-galaktosidasy a α-manosidasy)v půdě byla zvýšena. Aktivita těchto enzymů byla stanovena také v kořenech rostlin rajčat, ze kterých může docházet k sekreci enzymů do půdy. Triazolové fungicidy zvyšovaly také aktivitu kyselé a alkalické fosfatasy v půdě. Celkově vyšší aktivity enzymů byly detekovány v půdě a...
|
|
|
Antioxidační vlastnosti rostlin tabáku pěstovaných in vitro s různým zdrojem dusíku
Vlčková, Denisa ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Ustálená představa o výživě rostlin NO3 − a NH4 + ionty, jakožto jedinými absorbovatelnými formami dusíku, byla v posledních letech rozšířena o zjištění, že některé rostliny jsou také schopné využívat aminokyseliny a peptidy jako zdroj dusíku. V rámci této práce byl sledován obsah proteinů, fenolických látek a flavonoidů, antioxidační kapacita a aktivita antioxidačních enzymů v extraktech z listů šesti skupin rostlin tabáku pěstovaných in vitro. Výživa těchto rostlin se lišila formou a koncentrací dusíkatých látek. Experimentální skupiny zahrnovaly: kontrolní rostliny pěstované na kompletním Murashige- Skoogově agaru bohatém na NH4 + a NO3 − ionty (MS), rostliny pěstované v přítomnosti NO3 − iontů, se sníženou koncentrací dusíku oproti MS (AD), rostliny pěstované v přítomnosti hydrolyzátu kaseinu, jakožto jediného zdroje dusíku (H), rostliny s kombinovanou výživou NO3 − ionty a hydrolyzátem kaseinu (AD+H) a rostliny AD a H pěstované v přítomnosti polyethylenglykolu, simulujícího stresový faktor sucha (AD+PEG a H+PEG). Ze všech skupin vykazovaly rostliny H nejvyšší obsah fenolických látek a flavonoidů a nejvyšší hodnoty antioxidační kapacity i aktivity antioxidačních enzymů (katalasa, glutathionreduktasa, superoxiddismutasa, celkové peroxidasy, askorbátperoxidasa, glutathion-S-transferasa) společně...
|
|
| |
|
|
Isolation and study of proteins with zona pellucida binding activity
Zigo, Michal ; Postlerová, Pavla (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent) ; Antalíková, Jana (oponent)
Vazba spermie na vajíčko je zprostředkována komplementárními molekulami na povrchu obou gamet a zahrnuje interakci proteinových receptorů spermie se sacharidovými strukturami zona pellucida (ZP). Ukázalo se, že do interakce spermie se ZP je zapojeno mnoho proteinových receptorů a potenciální primární receptory spermie pro vazbu na glykoproteiny ZP byly zkoumány u různých savců. Většina proteinů spermie, u kterých byla zjištěna vazebná aktivita se ZP, patří k proteinům plazmatické membrány. Nicméně přesné metody pro izolaci membránových proteinů spermie nejsou doposud standardizovány. Tato práce je zaměřena na využití různých izolačních protokolů, které vedou k získání extraktů odlišného proteinového složení. Dále jsou zahrnuty dva možné přístupy pro odhalení nových potenciálních vazebných receptorů spermií pro primární vazbu se ZP a jejich identifikace. Proteiny z ejakulovaných a in vitro kapacitovaných kančích spermií byly izolovány za použití různých extrakčních postupů: Triton X-100, Triton X-114, kyselina octová, dodecylsulfát sodný (SDS), N-oktyl-β-D-glukopyranosid (OBG), rehydratační pufr (RHB) a nakonec extrakcí pomocí zmrazení a následného tání. Tyto proteinové extrakty byly charakterizovány pomocí 1-D a 2-D proteinových profilů, barvením na glykoproteiny a substrátovými zymografickými...
|
host ::
RSS.