Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Imunoterapie nemalobuněčného karcinomu plic založená na vakcíně na bázi dendritických buněk pulsovaných imunogenními nádorovými buňkami
Podzimková, Naďa ; Adkins, Irena (vedoucí práce) ; Ryška, Aleš (oponent) ; Froňková, Eva (oponent)
Karcinom plic patří mezi jedno z nejčastějších nádorových onemocnění na světě, které navíc dlouhodobě vykazuje velmi špatnou prognózou a vysokou mortalitou. Imunoterapie založená na využití vlastního imunitního systému pacienta v boji proti nádorovým onemocněním zažívá v současnosti v onkologii velký rozvoj a s tím i vakcíny na bázi dendritických buněk (DC). DC vakcíny pro léčbu nemalobuněčného karcinomu plic jsou však stále omezeně testovány v klinické vývoji navzdory pokrokům v technikách přípravy těchto vakcín. V této práci jsme se zaměřili na vývoj a charakterizaci DC vakcíny, kde k pulzaci nádorových antigenů byly použity nádorové linie ošetřené vysokým hydrostatickým tlakem (HHP) a cytotoxickou hypertermií (cHT). Obě fyzikální modality indukovaly imunogenní buněčnou smrt nádorových buněk, jejíž molekulární mechanismy jsme podrobně studovali. Nádorové buňky ošetřené cHT navodily částečnou profylaktickou imunitu v myším nádorovém modelu. DC vakcína pulsovaná nádorovými buňkami ošetřenými HHP nebo cHT vykazovala zralý fenotyp, zvýšenou produkci protizánětlivých cytokinů, chemotaktickou migraci a schopnost antigenní prezentace. DC vakcínu je možné vyrobit v mediu bez přídavku séra v GMP režimu pomoci standardizovaných metod. Stanovili jsme optimální hodnotu HHP a cHT ošetření, která zabíjí...
Karcinom prsu mladých žen: korelace molekulárně-genetických, klinických a morfologických znaků
Metelková, Alena ; Fínek, Jindřich (vedoucí práce) ; Tesařová, Petra (oponent) ; Ryška, Aleš (oponent)
Autorka v první části doktorské disertační práce shrnuje současné poznatky o karcinomu prsu, který je nejčastější malignitou ženské populace. Práce se zabývá etiologií onemocnění, jeho klasifikací, diagnostikou, biologickým chováním, popisuje terapeutické modality od léčby chirurgické, radioterapeutické, až po léčbu systémovou. V další části práce jsou definována specifika onemocnění ve skupině premenopauzálních žen. Jsou zde popsány rozdíly v rizikových faktorech, léčbě i prognóze oproti karcinomu prsu postmenopauzálních žen. V následující části předkládané disertační práce je vyhodnocena retrospektivní studie s vlastním souborem pacientek, kterým byl diagnostikován invazivní karcinom prsu do 35 let věku. V průběhu let 2006-2015, byla v Bioptické laboratoři Plzeň, s.r.o. a Šiklově ústavu patologie FN Plzeň, histologicky potvrzena diagnóza karcinomu prsu u 16 294 pacientů, v 356 případech (2,2%) se jednalo o ženy mladší 35 let. Vlastní soubor představuje 93 pacientek vybraných z výchozího souboru, které byly nebo jsou léčeny na Onkologické a radioterapeutické klinice Fakultní nemocnice v Plzni. Jako kontrolní soubor slouží skupina 100 postmenopauzálních žen ≥ 65 let v době diagnózy, které jsme vybrali náhodně z celkového počtu pacientů léčených na naší klinice pro invazivní karcinom prsu ve stejném...
Vybrané prognostické a prediktivní faktory nádorů adenohypofýzy u pacientů s akromegalií
Soukup, Jiří ; Ryška, Aleš (vedoucí práce) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
Vybrané prognostické a prediktivní faktory nádorů adenohypofýzy u pacientů s akromegalií - abstrakt disertační práce Nádory adenohypofýzy spojené s akromegalií (somatotropní adenomy, somatotropní pituitární neuroendokrinní tumory - PitNETy) jsou vzácným onemocněním, které je spojeno s významnou morbiditou. Zatímco u části pacientů je primární chirurgická léčba kurativní, část pacientů nedosáhne po operativním zákroku úzdravy a nutné je použít adjuvantní radioterapii anebo farmakoterapii somatostatinovými analogy (SSA). Tato léčba je ekonomicky nákladná, zatímco terapeutická odpověď není pravidlem. Cílem této práce byla přesná klinickopatologická charakterizace pacientů s akromegalií (n=110) v REgistru SEllárních Tumorů (RESET) a dále explorace potenciálních faktorů spojených s agresivnějším klinickým fenotypem onemocnění (velikost, invazivita, biochemické vlastnosti tumorů) a potenciálních prediktorů terapeutické odpovědi na somatostatinová analoga první generace. Za tímto účelem byla provedena extenzivní imunohistochemická analýza případů zahrnující stanovení patologického subtypu tumoru (exprese cytokeratinů, prolaktinu a TSH), stanovení ukazatelů proliferační aktivity (Ki67 a p53), stanovení exprese jednotlivých podtypů somatostatinových receptorů (SSTR1, 2A, 3 a 5), D2 dopaminového receptoru a dalších...
Přenos dat po napájecím vedení
Ryška, Aleš ; Janík, Lukáš (oponent) ; Dobesch, Aleš (vedoucí práce)
Práce se věnuje komunikaci po napájecím vedení a jejím využití v předním světlometu automobilu. V práci se srovnávají různá komerčně dostupná řešení uvedená na trh, zejména pak modem firmy Qualcomm QCA7000. Dále se práce zabývá návrhem prototypu a prozkoumáním použitelnosti u stávající kabeláže v automobilu. Cílem je sestrojení prototypu, který umožní komunikaci po napájecím vedení automobilu s přední lampou po napájecím vedení.
Karcinom prsu mladých žen: korelace molekulárně-genetických, klinických a morfologických znaků
Metelková, Alena ; Fínek, Jindřich (vedoucí práce) ; Tesařová, Petra (oponent) ; Ryška, Aleš (oponent)
Autorka v první části doktorské disertační práce shrnuje současné poznatky o karcinomu prsu, který je nejčastější malignitou ženské populace. Práce se zabývá etiologií onemocnění, jeho klasifikací, diagnostikou, biologickým chováním, popisuje terapeutické modality od léčby chirurgické, radioterapeutické, až po léčbu systémovou. V další části práce jsou definována specifika onemocnění ve skupině premenopauzálních žen. Jsou zde popsány rozdíly v rizikových faktorech, léčbě i prognóze oproti karcinomu prsu postmenopauzálních žen. V následující části předkládané disertační práce je vyhodnocena retrospektivní studie s vlastním souborem pacientek, kterým byl diagnostikován invazivní karcinom prsu do 35 let věku. V průběhu let 2006-2015, byla v Bioptické laboratoři Plzeň, s.r.o. a Šiklově ústavu patologie FN Plzeň, histologicky potvrzena diagnóza karcinomu prsu u 16 294 pacientů, v 356 případech (2,2%) se jednalo o ženy mladší 35 let. Vlastní soubor představuje 93 pacientek vybraných z výchozího souboru, které byly nebo jsou léčeny na Onkologické a radioterapeutické klinice Fakultní nemocnice v Plzni. Jako kontrolní soubor slouží skupina 100 postmenopauzálních žen ≥ 65 let v době diagnózy, které jsme vybrali náhodně z celkového počtu pacientů léčených na naší klinice pro invazivní karcinom prsu ve stejném...
Morphologic and molecular characterization of triple-negative breast carcinoma for identification of clinically relevant subtypes
Sobande, Ayotunde Folakemi ; Ryška, Aleš (vedoucí práce) ; Brychtová, Svetlana (oponent) ; Dundr, Pavel (oponent)
Morfologická a molekulární typizace triple-negativních karcinomů prsu - jako prostředek pro identifikaci klinicky relevantních subtypů Úvod: Karcinom prsu je celosvětově nejčastějším maligním nádorem u žen a přední příčinou úmrtí žen na zhoubné novotvary. I přes nedávné pokroky v diagnostice a léčbě rakoviny prsu, představují přetrvávající problém relativně vzácné takzvané triple negativní karcinomy prsu (TNBC). TNBC neexprimují hormonální (estrogenový a progesteronový) receptory a HER2. Vzhledem k malé pravděpodobnosti pozitivní odpovědi na hormonální nebo anti-HER2 terapii mají tyto nádory zpravidla špatnou prognózu. TNBC je však poměrně heterogenní skupinou nádorů zahrnující celé spektrum diagnostických jednotek s odlišným biologickým potenciálem. Pro odlišení jednotlivých subtypů nádorů neexistuje doposud žádná obecně akceptovaná a zejména klinicky relevantní klasifikace. Rovněž na rozdíl od ostatních subtypů karcinomu prsu neexistuje pro TNBC doposud žádná ověřená cílená terapie. Jako jeden z možných cílů pro léčbu TNBC je zkoumán receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR). Cílem předložené studie byla snaha identifikovat klinicky relevantní morfologické a/nebo imunofenotypické subtypy triple negativních karcinomů prsu. Naším cílem také bylo studovat vztah mezi změnami EGFR, fenotypem TNBC a...
Stanovení optimálního vyšetřovacího algoritmu pro efektivní vyhledávání nemalobuněčných karcinomů plic s přestavbou genu ALK
Rozkoš, Tomáš ; Ryška, Aleš (vedoucí práce) ; Dundr, Pavel (oponent) ; Zámečník, Josef (oponent)
SOUHRN ÚVOD: Malou podskupinu nemalobuněčných karcinomů plic (NSCLC) představují tumory, jejichž karcinogeneze je navozena fúzí genu ALK s některým z dalších partnerů (nejčastěji EML4). Pacienti s přestavbou genu ALK, kteří jsou léčeni ALK inhibitory, mají výrazně delší dobu přežití. Vzhledem k tomu, že přestavba genu ALK je popisována dle současně platné WHO klasifikace u 4 - 5 % NSCLC, je nezbytně nutné najít optimální způsob identifikace pacientů vhodných pro tuto cílenou léčbu v rutinní diagnostické praxi. CÍL: V retrospektivní části studie bylo cílem a) nalezení imunohistochemického (IHC) postupu detekce proteinu ALK , který bude mít dostatečnou senzitivitu a specificitu, aby jej bylo možné použít jako screeningové metody při vybírání případů NSCLC pro následné testování přestavby genu ALK metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH) a b) zjištění diagnostické výtěžnosti "malých" biopsií, tj. endobronchiálních, transbronchiálních a transtorakálních biopsií a cytobloků, pro vyšetření přestavby genu ALK. V prospektivní části studie bylo cílem a) ověření zvolené IHC metodiky detekce exprese ALK proteinu v rutinním vyšetřování pacientů s NSCLC a b) korelace ALK statusu s morfologickým vzhledem tumorů a s vybranými klinickými údaji. METODIKA: V retrospektivní části studie bylo metodami IHC (tři...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Ryška, Andrej
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.