|
|
Fyziologické funkce muskarinového receptoru M3
Urbánková, Anna ; Randáková, Alena (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Muskarinové receptory patří do skupiny receptorů spřažených s G-proteiny. G-proteiny jsou heterotrimerické proteiny vázající GTP předávající signál od receptorů k efektorům, ty pak mění hladinu druhých poslů v buňce. Jednotlivé podtypy muskarinových receptorů se spřahují s různými typy G-proteinů a dle toho vyvolávají různé změny v hladinách druhých poslů. Jednotlivé podtypy muskarinových receptorů se dále liší lokalizací a funkcí, kterou zastávají. Podtyp muskarinového receptoru M3 se nachází převážně na periferii, kde zprostředkovává kontrakci hladké svaloviny a sekreci žláz s vnitřní a vnější sekrecí. Cílem této bakalářské práce bylo popsat tkáňově specifické signální dráhy M3 receptoru a jeho fyziologické role jak na periferii, tak i v centrálním nervovém systému. Dále je popsána úloha M3 receptorů v řadě patologií a uvedeno možné uplatnění M3 receptorů jako farmakologického cíle. Klíčová slova: muskarinové receptory M3, buněčná signalizace, G-proteiny
|
|
|
Effect of amyloid β on the function of endosomes and lysosomes
Tmějová, Monika ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Čočková, Zuzana (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegeneratívne ochorenie, ktorého patológia je charakterizovaná hromadením agregátov amyloidu β v mozgu. V súčasnosti nie je stále objasnený presný mechanizmus, ktorým amyloid poškodzuje neuróny a vedie k ich dystrofii. Najtoxickejšou formou amyloidu β sú jeho 42 aminokyselín dlhé oligoméry, ktorých hromadenie vedie k progresu tohto ochorenia. Membránová dynamika ovplyvňujúca proces degradácie a recyklácie v bunke zohráva kľúčovú úlohu v udržiavaní homoestáze. Vezikulárny transport je základným nástrojom pri udržiavaní fyziologickej hladiny amyloidu β. Poškodenie endolyzozomálneho kompartmentu vedie k ďalšiemu poškodeniu v bunke, čo má za následok postupné zlyhanie transportu a nakoniec vyúsťuje v bunkovú smrť. Hlavným cieľom tejto práce bolo preskúmať vplyv toxicity oligomérov amyloidu β42 na funkciu endozómov a lyzozómov. Výsledky našej práce potvrdili toxický vplyv amyloidu β na bunky SH-SY5Y línie a jeho schopnosť narušiť funkciu lyzozómov. V tejto práci sa nám nepodarilo preukázať oxický účinok amyloidu na funkciu endozómov. Kľúčové slová: amyloid β, Alzheimerova choroba, oligoméry, plazmatická membrána, endocytóza, endozóm, lyzozóm, neurotoxicita
|
|
|
Fyziologické funkce muskarinového receptoru M3
Urbánková, Anna ; Randáková, Alena (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Muskarinové receptory patří do skupiny receptorů spřažených s G-proteiny. G-proteiny jsou heterotrimerické proteiny vázající GTP předávající signál od receptorů k efektorům, ty pak mění hladinu druhých poslů v buňce. Jednotlivé podtypy muskarinových receptorů se spřahují s různými typy G-proteinů a dle toho vyvolávají různé změny v hladinách druhých poslů. Jednotlivé podtypy muskarinových receptorů se dále liší lokalizací a funkcí, kterou zastávají. Podtyp muskarinového receptoru M3 se nachází převážně na periferii, kde zprostředkovává kontrakci hladké svaloviny a sekreci žláz s vnitřní a vnější sekrecí. Cílem této bakalářské práce bylo popsat tkáňově specifické signální dráhy M3 receptoru a jeho fyziologické role jak na periferii, tak i v centrálním nervovém systému. Dále je popsána úloha M3 receptorů v řadě patologií a uvedeno možné uplatnění M3 receptorů jako farmakologického cíle. Klíčová slova: muskarinové receptory M3, buněčná signalizace, G-proteiny
|
|
|
Role cholesterolu v patogenezi Alzheimerovy choroby
Tax, Martin ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Randáková, Alena (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění a nejčastější forma demence postihující značnou část stárnoucí populace. Předpokládá se, že hlavní příčinnou této nemoci je akumulace amyloidu β (Aβ). Cholesterol je důležitou složkou plasmatických membrán, kde je základem pro správnou funkci synapsí. Změny jeho koncentrace jsou považovány za rizikový faktor vzniku a rozvoje Alzheimerovy choroby. Data dokazují, že tento lipid má vliv na syntézu Aβ a zároveň má také roli v jeho cytotoxicitě, kdy může negativní vlastnosti Aβ podporovat, nebo naopak vůči nim může být protektivní.
|
|
|
Fyziologická podstata současných terapeutických přístupů v léčbě Alzheimerovy choroby
Denisova, Elizaveta ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Veverová, Kateřina (oponent)
Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje miliony lidí po celém světě. Patologie Alzheimerovy choroby zahrnuje amyloidovou a tau hypotézu, mitochondriální dysfunkci a neurodegeneraci. Klasická léčba Alzheimerovy choroby zahrnuje léky zaměřené na cholinergní a glutamátergní systémy, jako jsou donepezil, galantamin, rivastigmin a memantin. Diagnostické nástroje a techniky se neustále vyvíjejí, aby lépe identifikovaly a sledovaly průběh onemocnění. Nové přístupy k léčbě Alzheimerovy choroby zahrnují léčebné postupy zaměřené na beta-amyloid, které se snaží o snížení produkce nebo usnadnění clearance těchto patologických peptidů. Intervence v oblasti výživy a životního stylu, jako jsou potenciální účinky antioxidantů na snižování oxidačního stresu, neuroprotektivní účinky statinů a možný přínos ketogenní diety pro pacienty s Alzheimerovou chorobou, se staly klíčovou součástí multidisciplinárního přístupu k léčbě a zkoumají se jako součást komplexní strategie pro zlepšení kvality života pacientů. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, amyloidová hypotéza, tau hypotéza, mitochondriální dysfunkce, neurodegenerace, cholinergní systém, glutamátergní systém, nové terapeutické přístupy, výživa, životní styl.
|
|
|
Potenciální význam opioidů v neuroprotekci
Gebauer, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Opioidy jsou člověkem využívány po dvě tisíciletí, ale vliv a mechanismus působení těchto sloučenin na buňku je odhalován až v posledních několika desetiletích. V mnoha případech ještě není samotný mechanismus mnohdy znám a je pozorován pouze účinek. Existuje několik skupin opioidních receptorů, které jsou schopny vázat opioidy. Tyto skupiny se vyznačují tím, že pro každý opioid mají rozdílnou afinitu, jejich působení na buňku se v některých případech liší a jejich zastoupení v různých oblastech CNS je rozdílné Proto jsou účinky vyvolané opioidy v mnoha případech velice různé. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o ischemických chorobách a potenciálu opioidů při prevenci a jejich vlivu během ischemie, dále shrnuje vliv morfinu na CNS. Při ischemii hrají důležitou roli δ opioidní receptory, které tlumí nebo blokují proapoptotické účinky ischemie na mnoha úrovních. Tyto receptory se také účastní navozování a udržování zimního spánku zvířat a tělo tohoto živočicha pak ochraňují před velice škodlivými vlivy způsobené dlouhotrvajícím spánkem, jako je nedostatek kyslíku a živin. Morfinu je nejdéle využívaným anestetikem, patří mezi nejlépe prozkoumané opioidy a je od něj známo nejvíce derivátů. Tato práce také shrnuje nejvýznamnější vlivy, jakými morfin může neuroprotektivně působit na neurony. Mezi...
|
|
|
Vliv chronického působení morfínu na funkci signálních systémů řízených trimérními G-proteiny v srdci potkana
Škrabalová, Jitka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
V nedávné době bylo zjištěno, že působení morfinu může významně omezovat poškození tkáně, ke kterému dochází v průběhu ischemie myokardu. Molekulární mechanismy, kterými morfin působí na srdce, jsou však doposud jen velmi málo objasněny. Záměrem této práce bylo sledovat vliv chronického 10denního a 27denního působení nízkých (1 mg/kg/den) a vysokých (10 mg/kg/den) dávek morfinu na expresi vybraných receptorů spřažených s G-proteiny (GPCR) a na expresi a aktivitu adenylylcyklázy (AC). Chronický vliv morfinu snižoval expresi к-opioidních receptorů až při 27denním působení, 10denní působení nemělo na expresi receptorů vliv. Při stanovení exprese β1-AR a β2-AR pomocí imunoblotů nebyla zjištěna významná změna jejich distribuce, avšak přesnější stanovení exprese β-AR pomocí saturační vazebné studie odhalilo, že při 27denním podávání vysokých dávek morfinu dochází k patrnému nárůstu celkového počtu těchto receptorů. Podávání vysokých dávek morfinu indukovalo zvýšenou expresi adenylylcyklázy (AC) isoformy V/VI, množství exprimované AC se přitom snižovalo úměrně s dobou od ukončení podávání morfinu. Nízké dávky morfinu indukovaly expresi AC jen při 27denním podávání. Chronické působení morfinu nemělo vliv na bazální aktivitu AC, zvyšovalo však stimulovanou aktivitu AC, a snížilo inhibiční vliv aktivovaných...
|
|
| |
|
|
Endogenní opioidy a jejich fyziologický význam
Jandová, Gabriela ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem endogenního opioidního systému na fyziologické procesy. Látky opioidní povahy a jejich receptory se nachází nejen v centrální, ale i periferní nervové soustavě, stejně jako i v dalších tkáních. Endogenní opioidy vznikají v těle a ovlivňují široké spektrum fyziologických funkcí. Jsou to regulátory bolesti, emocí, dýchání, paměti, homeostatických funkcí atd. Vzhledem k této rozmanitosti a šíři jejich účinku mohou mít mnoho možností lékařského využití, ať už na poli kardiologie, anesteziologie či psychiatrie. Samotné pochopení fungování opioidního systému je základním přepokladem pro hlubší studium většiny fyziologických procesů, neboť je tento systém více či méně ovlivňuje. Dodnes je proto studiu opioidního systému a novým objevům na tomto poli věnována velká pozornost. Klíčová slova: Opioidní systém, endogenní opioidy, receptory, nervová soustava, fyziologické funkce, bolest, emoce, dýchání, paměť, homeostáza
|
|
|
Biokompatibilita porézních NCD vrstev s neurony
Freislebenová, Hana ; Benson, Veronika (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Nanodiamant je v současné době jeden z nejvíce zkoumaných materiálů v oblasti regenerativní medicíny v rámci studia léčby neuro-degenerativních onemocnění. Vzhledem k tomu, že v rámci takovéto léčby použitý materiál interaguje přímo s nervovou tkání, je třeba, aby byl biokompatibilní s primárními neurony, aby podněcoval adhezi neurálních buněk ke svému povrchu a aby buňky adherované k jeho povrchu regenerovaly. V rámci této práce jsme hodnotili biokompatibilitu porézních borem dopovaných diamantových vrstev s kulturou primárních neuronů. Porovnali jsme také, jaký vliv na adhezi a prosperitu primární neuronální kultury má úprava diamantového povrchu potažením poly- D-lysinem (PDL). Zjistili jsme, že použitý nanodiamant je biokompatibilní s primární neuronální kulturou. Dále jsme došli k závěru, že povrch potažený PDL mírně zvyšuje míru adheze buněk k povrchu, ale na druhou stranu navozuje ve větší míře adhezi u gliových buněk, než je tomu u povrchu bez potažení PDL. Klíčová slova: nanodiamant, biokompatibilita, adheze, neurony
|
host ::
RSS.