|
|
Faktory ovlivňující metabolizmus homocysteinu u vybraných nemocí s komplexní etiopatogenezí
Veselá, Kamila ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Nečas, Emanuel (oponent) ; Rušavý, Zdeněk (oponent) ; Poledne, Rudolf (oponent)
V současné době dochází v medicíně k velkému rozvoji molekulárně genetických technik, které významně pomáhají objasňovat příčiny vybraných nemocí. U některých chorob je genetický podklad již dobře znám. Jedná se především o monogenně podmíněná onemocnění. Bohužel u řady onemocnění zůstává jejich genetická příčina stále neznámá. Největší skupinu tu tvoří tzv. komplexní nemoci, kde se na vzniku a rozvoji onemocnění podílejí jak faktory genetické tak negenetické. K těmto chorobám patří např. aterosklerosa, diabetes mellitus, orofaciální rozštěpy, preeklampsie, defekty neurální trubice a mnohé jiné. Komplexní onemocnění jsou závažným zdravotním a sociálním problémem ve vyspělých zemích. Objasnění všech rizikových faktorů je věnována velká pozornost, protože při znalosti těchto faktorů se nabízejí možnosti účinné prevence a léčby. Cílem mé práce bylo získat nové poznatky faktorech ovlivňujících metabolismus homocysteinu s ohledem na vznik některých komplexních nemocí v české populaci.
|
|
|
Mikrovaskulární reaktivita a funkce endotelu u diabetes mellitus a dalších endokrinopatií
Horová, Eva ; Prázný, Martin (vedoucí práce) ; Rybka, Jaroslav (oponent) ; Rušavý, Zdeněk (oponent)
(CZ) Výzkum endotelové dysfunkce a mikrocirkulace se stal v poslední době středem zájmu, neboť endotelová dysfunkce je prvním stadiem cévního poškození a ukazatelem rizika následného kardiovaskulárního onemocnění. Cílem předkládané práce je proto posouzení funkce endotelu a mikrovaskulární reaktivity u pacientů s některými metabolickými a hormonálními poruchami. Práce shrnuje čtyři studie s různými soubory subjektů: pacienty s Cushingovým syndromem, pacienty s diabetem 2. typu a dva soubory pacientů s diabetem 1. typu. U prvně jmenované skupiny byl zkoumán vliv hyperkortizolizmu a přidružených onemocnění na mikrovaskulární reaktivitu a dále byly posuzovány změny v mikrocirkulaci po úspěšné operaci. U pacientů s diabetem 2. typu byly hodnoceny změny mikrovaskulární reaktivity a funkce endotelu po standardní snídani. Pacienti s diabetem 1. typu podstoupili hyperinzulinemický izoglykemický a hyperglykemický clamp, během něhož byla sledována mikrovaskulární reaktivita, a u druhé skupiny pacientů s diabetem 1. typu byla zkoumána glykemická variabilita a její souvislost s mikrocirkulací a se způsobem vedení inzulinoterapie. Získané výsledky naznačují, že mikrovaskulární reaktivita a funkce endotelu je vedle dalších faktorů významně ovlivněna inzulinémií a inzulinovou rezistencí. U pacientů s Cushingovým...
|
|
|
Vztah oxidačního stresu k parametrům kompenzace diabetu při rozvoji cévních komplikací.
Pelcl, Tomáš ; Prázný, Martin (vedoucí práce) ; Rušavý, Zdeněk (oponent) ; Šmahelová, Alena (oponent)
Cílem této disertační práce je přispět k objasnění patogeneze chronických komplikací diabetu. Hlavním předmětem studia byla glykemická variabilita, její podíl na aktivaci oxidačního stresu a její případná úloha v procesu pokročilé glykace, to vše nad rámec samotné setrvalé hyperglykémie. Dalším cílem práce bylo přispět k objasnění možného vztahu mezi glykemickou variabilitou a rozvojem cévních komplikací diabetu. Jako první jsme popsali souvislost mezi koncentracemi reaktivních aldehydů vznikajících při peroxidaci lipidů a poruchami kožní mikrovaskulární reaktivity u pacientů s diabetem 1. typu (DM1). Kromě zvýšených parametrů oxidačního stresu jsme v této skupině prokázali vyšší antioxidační aktivitu plazmy v rámci tříletého sledování. Tyto nálezy nebyly závislé na metodě monitorace glukózy, ani na rozdílné glykemické variabilitě, která byla nižší v podskupině používající kontinuální monitoraci glukózy v reálném čase (real-time glucose monioring, rt-CGM), ve srovnání s podskupinou používající klasické glukometry. Samotná hyperglykémie při diabetu však zvýšený oxidační stres nepochybně navozuje. Prezentované studie demonstrují významný klinický přínos užívání rt-CGM pro pacienty s DM1. V globálně nejdelší observační studii pacientů s DM1 užívajících rt-CGM jsme prokázali, že použití rt-CGM...
|
|
|
Konzervativní léčba akutní nekrotizující pankreatitídy a využití enterální výživy
Česák, Vojtěch ; Rušavý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kvapil, Milan (oponent) ; Sobotka, Luboš (oponent)
Akutní pankreatitida je onemocnění, které se vyskytuje v lehké nebo závažné formě. Incidence za posledních několik let narůstá. Léčba musí být v závažných případech komplexní a výživa je jedním ze základních pilířů. Enterální a parenterální výživa v akutní fázi je dostatečně zdokumentovaná a zahrnutá do řady guidelines. Postavení per os příjmu těsně po odeznění akutní fáze těžké akutní pankreatitidy je však kontroverzní. Cílem naší disertační práce je ukázat výsledky monocentrické prospektivní randomizované studie, kdy jsme srovnávali bezpečnost a efektivitu per os příjmu v porovnání s enterální výživou u pacientů s těžkou akutní pankreatitidou, a to jak během hospitalizace těsně po odeznění akutní fáze onemocnění, tak po dimisi v dlouhodobém časovém horizontu. Pacienti s těžkou akutní pankreatitidou byli randomizováni do dvou skupin (enter. výživa vs. per os příjem), nejpozději 14. den hospitalizace byla zahájena nutriční podpora zvoleným způsobem. Sledována byla tolerance výživy, výskyt komplikací, délka hospitalizace, vývoj nutričních parametrů a hmotnosti. Pacienti se signifikantně nelišili v délce hospitalizace ani v počtu komplikací jak během hospitalizace, tak v horizontu 1 roku po dimisi. Byl pozorován signifikantně rychlejší nárůst nutričních parametrů u skupiny enterální výživy. V disertační práci...
|
|
|
Biomarkery v diagnostice a terapii pozdních komplikací diabetu.
Šoupal, Jan ; Prázný, Martin (vedoucí práce) ; Rušavý, Zdeněk (oponent) ; Rybka, Jaroslav (oponent)
Předmětem práce bylo studium biomarkerů v diagnostice a terapii pozdních komplikací diabetu (DM). Mezi tyto ukazatele je řazená také glykemická variabilita (GV), na kterou byla naše práce zaměřena především. Zvýšená GV je spojena s vyšším výskytem hypoglykemií, možná se podílí na rozvoji pozdních komplikací DM a díky příchodu nové technologie - kontinuální monitorace glukózy (CGM) - ji nyní dokážeme lépe změřit, zkoumat, ale i ovlivnit. Zatím není jasné, zda může zvýšená GV přispívat ke vzniku mikrovaskulárních komplikací (MVK). Dosud publikované studie hodnotily GV především z výsledků rutinního selfmonitoringu prováděného glukometry (SMBG). V první části práce jsme proto porovnali GV vypočítanou ze záznamu CGM s přítomností MVK u pacientů s DM 1. typu. Ukázalo se, že GV vypočítaná z CGM, ale nikoliv z běžného SMBG, je signifikantně vyšší u pacientů s přítomnými MVK, přestože se tito pacienti nelišili v hladině glykovaného hemoglobinu (HbA1c) ani v průměrné glykémii. Tento výsledek podporuje hypotézu, že vyšší GV může souviset s rozvojem komplikací a že HbA1c dostatečně nepopisuje veškeré aspekty kompenzace DM. Navíc se ukázalo, že stanovení GV pomocí SMBG je nepřesné. Pro hodnocení GV zatím není akceptována žádná standardní metoda. V naší studii nepřineslo stanovení komplexnějšího parametru...
|
|
|
Determinanty mikrovaskulárních a makrovaskulárních komplikací diabetes mellitus
Piťhová, Pavlína ; Kvapil, Milan (vedoucí práce) ; Rušavý, Zdeněk (oponent) ; Jirkovská, Alexandra (oponent)
Úvod a cíl: Diabetes mellitus 1. i 2. typu patří mezi nejvýznamnější prediktory kardiovaskulárních chorob. Studovali jsme rozdíly mezi ženami s diabetem 1. a 2. typu ve vztahu rizikových faktorů pro rozvoj mikrovaskulárních komplikací a ve vztahu rizikových faktorů pro aterosklerózu, hodnocené především jako ukazatele preklinické aterosklerózy - intimomediální tloušťku na společné karotické karotické a společné femorální tepně. Soubor a metody: Vyšetřili jsme soubor diabetiček 1. typu (n = 203) a diabetiček 2. typu (n = 123). Hodnotili jsme následující mikrovaskulární komplikace: retinopatii, nefropatii, neuropatii, syndrom diabetické nohy - jejich přítomnost a rizikové faktory. Jako známky preklinické aterosklerózy jsme analyzovali hodnoty indexů kotník-paže (ABI) a palec/prst-paže (TBI) a intimomediální tloušťku společných karotických (IMT CCA) a femorálních (IMT CFA) tepen, měřenou ultrazvukem s vysokou rozlišovací schopností. Nejdůležitější výsledky: Nalezli jsme jen malé rozdíly v rizikových faktorech mikrovaskulárních komplikací mezi oběma skupinami diabetiček. Z hlediska preklinické aterosklerózy jsme u diabetiček 1. typu nalezli výraznou souvislost mezi IMT CCA a body mass indexem, obvodem pasu a obsahem tělesného tuku. IMT CFA u diabetiček 1. typu byla rovněž významně asociována s obsahem...
|
|
|
Porodnické intervence ve vztahu k poruchám pánevního dna
Rušavý, Zdeněk ; Kališ, Vladimír (vedoucí práce) ; Roztočil, Aleš (oponent) ; Mašata, Jaromír (oponent)
Porodnické intervence ve vztahu k poruchám pánevního dna - Abstrakt Jedním z hlavních cílů porodnických intervencí v druhé době porodní je prevence poranění pánevního dna a s ním spojenými poruchami. V současnosti nejčastěji užívané a zároveň i nejvíce diskutované intervence jsou chránění hráze a nástřih hráze (episiotomie). Většina poruch pánevního dna je subjektivního rázu a hledání vhodných nástrojů k objektivizaci a kvantifikaci závažnosti těchto poruch je klíčem k porovnání a nalezení nejefektivnějších intervencí. Cílem této disertační práce bylo nalézt a demonstrovat účinnost nejefektivnější modifikace chránění hráze. Dále porovnání dvou užívaných typů episiotomií stran poruch pánevního dna. Posledním cílem bylo nalézt konsensus ohledně nejvhodnějšího nástroje na hodnocení anální inkontinence. Ve studiích zabývajících se problematikou chránění hráze jsme popsali pomocí experimentu směr a míru deformace hráze při vaginálním porodu. Při následných počítačových simulacích na biomechanickém modelu hráze jsme prokázali, že Vídeňská modifikace chránění hráze, při které jsou prsty přiloženy na hráz 6 cm od zadní komisury laterálně na obě strany a 2 cm ventrálně a jsou v průběhu porodu k sobě přitlačeny o 1 cm bilaterálně, je schopná největšího snížení napětí na hrázi. Ve studiích zabývajících se...
|
|
|
Srovnání metabolických parametrů, hormonálních změn a kardiovaskulárního rizika pacientek s gestačním diabetes mellitus a zdravých kontrol za použití metody mapování EKG a dalších neinvazivních kardiologických metodik
Žákovičová, Eva ; Charvát, František (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Rušavý, Zdeněk (oponent)
Anamnéza GDM nejenže zvyšuje riziko rozvoje DM 2. typu ale i riziko kardiovaskulárních onemocnění nezávisle od rozvoje DM 2. typu. Při hyperglykémii dochází k významným elektrofyziologickým, funkčním a strukturálním změnám kardiovaskulárního systému, které navzájem souvisejí. Není však známo, zda podobné vztahy existují i v rozmezí ještě fyziologických hodnot glykémie. Jedním z našich cílů bylo zhodnocení změn metabolických, hormonálních a detekce změn kardiovaskulárního aparátu a jejich vzájemných vztahů za optimální metabolické kompenzace. Nálezy echokardiografie u pacientek s GDM v našem souboru v souladu s popisovanými nálezy potvrdily počínající strukturální změny levé komory (signifikantně hrubší IVS, PWD a RWT) oproti kontrolní skupině. Původním zjištěním je to, že při srovnání parametrů diastolické funkce levé komory nebyly zaznamenány statisticky významné změny, co připisujeme dobré kompenzaci diabetu. Dále jsme zjistili, že při optimální kompenzaci s regulovaným přírůstkem hmotnosti nedochází k nárůstu nondipper pacientek a procentuální noční pokles krevního tlaku závisí na glykémie nalačno. Depolarizační a repolarizační izointegrálne, izoareové a izopotenciální mapy u pacientek s GDM byly srovnatelné s nálezy u kontrolní skupiny a neprokázaly statisticky významné změny mezi oběma...
|
|
|
Lokální a celkové patologické procesy a jejich ovlivnění u syndromu diabetické nohy
Dubský, Michal ; Jirkovská, Alexandra (vedoucí práce) ; Rušavý, Zdeněk (oponent) ; Karetová, Debora (oponent)
Souhrn V patogenezi syndromu diabetické nohy (SDN) se uplatňují nejen lokální tkáňové faktory a ischemie, ale i infekce, která může být současně příčinou reulcerací. Neuropatická porucha kostního metabolismu vede k Charcotově osteoarthropatii (CHOA). Cílem dizertační práce bylo posoudit efektivitu aplikace nových kožních krytů v experimentu, dále zhodnotit lokální vaskulogenezi při různých metodách buněčné léčby SDN, vymezit roli infekce u reulcerací a definovat scintigrafické parametry aktivity CHOA. Ve studiích zabývajících se problematikou lokálních patologických procesů u SDN jsme prokázali v experimentu, že želatinová nanovlákna akcelerují hojení rány a mohou být vhodným buněčným nosičem pro kožní regeneraci a že acellulární porcinní dermis je účinnější v procesu hojení ran v porovnání s xenotransplantáty. Ve studiích zabývajících se problematikou terapeutické vaskulogeneze jsme zjjistli, že účinnost kmenových buněk (KB) z kostní dřeně je obdobná jako účinnost KB z periferní krve po stimulaci. Při posuzování rizika systémové vaskulogeneze jsme nezjistili signifikantní vzestup sérových hladin pro-angiogenních cytokinů, což svědčí pro parakrinní efekt KB. Prokázali jsme signifikantní korelaci inhibitoru angiogeneze (endostatinu) s množstvím aplikovaných KB, což by mohlo odrážet lokální vaskulogenezi. Při...
|
|
|
Mikrovaskulární reaktivita a funkce endotelu u diabetes mellitus a dalších endokrinopatií
Horová, Eva ; Prázný, Martin (vedoucí práce) ; Rybka, Jaroslav (oponent) ; Rušavý, Zdeněk (oponent)
(CZ) Výzkum endotelové dysfunkce a mikrocirkulace se stal v poslední době středem zájmu, neboť endotelová dysfunkce je prvním stadiem cévního poškození a ukazatelem rizika následného kardiovaskulárního onemocnění. Cílem předkládané práce je proto posouzení funkce endotelu a mikrovaskulární reaktivity u pacientů s některými metabolickými a hormonálními poruchami. Práce shrnuje čtyři studie s různými soubory subjektů: pacienty s Cushingovým syndromem, pacienty s diabetem 2. typu a dva soubory pacientů s diabetem 1. typu. U prvně jmenované skupiny byl zkoumán vliv hyperkortizolizmu a přidružených onemocnění na mikrovaskulární reaktivitu a dále byly posuzovány změny v mikrocirkulaci po úspěšné operaci. U pacientů s diabetem 2. typu byly hodnoceny změny mikrovaskulární reaktivity a funkce endotelu po standardní snídani. Pacienti s diabetem 1. typu podstoupili hyperinzulinemický izoglykemický a hyperglykemický clamp, během něhož byla sledována mikrovaskulární reaktivita, a u druhé skupiny pacientů s diabetem 1. typu byla zkoumána glykemická variabilita a její souvislost s mikrocirkulací a se způsobem vedení inzulinoterapie. Získané výsledky naznačují, že mikrovaskulární reaktivita a funkce endotelu je vedle dalších faktorů významně ovlivněna inzulinémií a inzulinovou rezistencí. U pacientů s Cushingovým...
|
host ::
RSS.