Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Subunit c of mammalian F1Fo ATP synthase - from molecular mechanisms of assembly to potential therapies
Marković, Aleksandra ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Trnka, Jan (oponent) ; Rohlena, Jakub (oponent)
Savčí ATP syntáza F1Fo hraje klíčovou roli v produkci ATP prostřednictvím procesu oxidativní fosforylace. Sestavení tohoto složitého proteinového komplexu vyžaduje specifické asemblační faktory. Je pozoruhodné, že navzdory desetiletím výzkumu zůstává import podjednotky c, její začlenění do vnitřní mitochondriální membrány a sestavení monomerů do oktamerického c- kruhu záhadou. Abychom na tento proces lépe prozkoumali, provedli jsme nejprve screening interakčních partnerů podjednotky c pomocí přístupu založeném na hmotnostní spektrometrii. Náš screening identifikoval tři proteiny jako nejvýznamnější interaktory podjednotky c - TMEM70, TMEM242 a C15orf61, které jsme následně charakterizovali. Pro počáteční charakterizaci funkce TMEM242 jsme vytvořili knockdow i knockout modely HEK293 buněk. Deplece TMEM242 vedla k poruše biogeneze a snížení množství sestavené ATP syntázy bez ovlivnění obsahu ostatních OXPHOS komplexů. Naopak úplné vyřazení TMEM242 vedlo ke snížení množství komplexů I a IV, což naznačuje, že primárním cílem TMEM242 je ATP syntáza. Zatímco jiné studie naznačovaly, že TMEM242 i TMEM70 interagují s meziproduktem komplexu I v mitochondriích (MCIA), naše komplexomická analýza odhalila migrační posun TMEM70 směrem k MCIA pouze při poruše biogeneze OXPHOS. U TMEM70 jsme identifikovali jeho...
Molecular consequences of electron transport chain deficiency in proliferating and quiescent cells
Magalhães Novais, Silvia Carina ; Rohlena, Jakub (vedoucí práce) ; Panicucci Zíková, Alena (oponent) ; Eelen, Guy (oponent)
SOUHRN Oxidativní fosforylace (OXPHOS) produkuje ATP v mitochondriích. OXPHOS ovšem může podporovat i další biologické funkce, které se syntézou ATP přímo nesouvisí. Liší se tyto funkce v různých buněčných stavech jako jsou např. proliferace a quiescence, tedy dva největší kontrasty kterýmiou pro savčí buňka procházíu nejvíce kontrastních stavech? V této práci jsme využili genetické modely deficience OXPHOS a ukázali jsme, že v proliferujících buňkách a v nádorech OXPHOS zajišťuje především biosyntézu metabolitů, zatímco v klidových buňkách OXPHOS zajišťuje odolnost vůči oxidačnímu stresu. Z hlediska mechanismu je hlavní úlohou OXPHOS v rostoucím nádoru udržovat v chodu dihydroorotátdehydrogenázu (DHODH), klíčový enzym de novo syntézy pyrimidinů. Dále jsme ukázali, že respirační komplex II funguje jako senzor mitochondriální dysfunkce a reguluje syntézu pyrimidinů za účelem úspory energie. V klidových buňkách pak aktivnější antioxidační obrana spolu se zvýšenou autofagií stimulovanou ROS které jsou produkovanéými mitochondriální respirací poskytuje základní ochranu před oxidačním stresem. Lze tedy shrnout, že OXPHOS nejenom produkuje ATP, ale má i další životně důležité funkce, které jsou přizpůsobeny konkrétním požadavkům klidového stavu a proliferace, což je důležité pro patofyziologii v rakovině a...
Úloha mitochondriálního metabolismu v iniciaci a adaptaci buněk na hypoxii.
Rohlenová, Terezie ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Rohlena, Jakub (oponent)
S patologickou hypoxií se často setkáváme v případech infarktu, mozkové mrtvice, ale i při masivní invazi tumoru, z důvodu nedostatečné angiogeneze. Pro přežití buňky v hypoxii je klíčová aktivace faktoru HIF-1. Tento faktor modeluje energetický metabolismus ve prospěch rychle probíhající glykolýzy (s přispěním glutaminolýzy), která zajišťuje buňce dostatek ATP i "stavebních kamenů", zároveň potlačuje Krebsův cyklus a respiraci, neboť buňka má nedostatek O2. Tato práce se zabývá energetickým metabolismem nádorových buněk HepG2 (pocházejících z jaterního karcinomu) pěstovaných v médiích s energetickým substrátem glukosou nebo galaktosou (a také glutaminem a pyruvátem) za podmínek mírné hypoxie (5% O2). Buňky HepG2 za normoxických podmínkách využívají pro výrobu ATP a "stavebních kamenů" zejména oxidační metabolismus. Přestože jsme dokázali, že u všech buněk HepG2 v hypoxii dochází k aktivaci HIF-1, u buněk pěstovaných v médiu s obsahem galaktosy (a glutaminu) nedochází k přesmyku oxidačního metabolismu na aerobní glykolýzu s potlačenou respirací, tak jako u buněk kultivovaných s glukosou. Zjistili jsme, že se zachovanou respirací a oxidativní fosforylací buněk HepG2 v galaktose souvisí i zvýšená aktivita a integrita mitochondrií, zvýšená maximální kapacita a rezervní kapacita respiračního řetězce....
L1CAM and its role in cellular senescence
Mrázková, Blanka ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hubálek Kalbáčová, Marie (oponent) ; Rohlena, Jakub (oponent)
Senescence, původně definovaná jako nevratná zástava buněčného cyklu, hraje úlohu dvousečné zbraně. Kromě toho, že je považována za bariéru bránící vzniku rakoviny, pozitivně přispívá k procesům, jako je hojení ran a regenerace tkání. Na druhé straně v případě, že senescentní buňky zůstávají v organismu delší dobu, většinou pokud nejsou eliminovány imunitním systémem, se podílejí na nemocech souvisejících se stárnutím a na stárnutí samotném. Senescentní buňky se také objevují jako nežádoucí výsledek radioterapie a chemoterapie, přičemž pokud nejsou takové buňky eliminovány, mají i v tomto případě škodlivý účinek. Poslední dobou se stále častěji objevují důkazy o tom, že senescetní buňky jsou schopny překonat antiproliferační bariéru, vstoupit zpět do buněčného cyklu a stát se maligními (často po nádorové terapii), což se zdá být v rozporu s jejich původní definicí. Ve snaze zlepšit kvalitu zdraví a života a minimalizovat vznik nádorového bujení v důsledku léčby se senescentní buňky staly jedním z nejzajímavějších objektů cílené terapie. To otevírá prostor pro vývoj efektivních nástrojů, jmenovitě léků specificky zabíjejících nebo minimalizujících škodlivé účinky senescentních buněk (senolytika). Tato senolytika jsou zaměřena na odstranění senescentních buněk ve snaze omladit organismus, zlepšit...
The Role of Tyrosine Kinase Activity of Mitochondrial ERBB2/HER2 in Breast Cancer
Novotná, Eliška ; Rohlena, Jakub (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Rakovina prsu je častým nádorovým onemocněním postihující miliony žen po celém světe. Amplifikace onkogenu HER2 v rakovině prsu sice umožňuje nasazení cílené terapie, nicméně až u třetiny pacientek dochází k vytvoření rezistence vůči léčbě. Jeden z možných mechanismů rezistence může být relokalizace HER2, receptoru s tyrosinkinázovou aktivitou, z plazmatické membrány do mitochondrií. Nicméně mechanismus působení mitochondriální frakce HER2 zřejmě nevyužívá kanonickou signalizaci HER2 umístěného v plazmatické membráně. Mitochondriální HER2 zvyšuje energetický metabolismus rakovinných buněk, proliferaci a migraci v několika in vitro modelech a tvorbu nádorů v myších spojenou se zvýšenou produkcí ROS. Mitochondriální HER2 je kinázově aktivní, a já jsem se proto zabývala rolí kinázové aktivity v jeho funkci. Kinázová aktivita mitochodnriálního HER2 podporuje některé vlastnosti potřebné v tumorigenezi, ale konstitutivní kinázová aktivita způsobila zvýšenou citlivost buněk k buněčné smrti a zpomalila růst nádorů v myším modelu. Na druhé straně, mutace v ATP-vazebném místě HER2, s níž je HER2 kinázově neaktivní, zvýhodnila buňky v růstu bez možnosti adheze a v tvorbě nádorů in vivo. Lze proto navrhnout, že mitochondriální funkce onkogenu HER2 je závislá nejen na jeho kinázové aktivitě, ale také zahrnuje...
Proteins interacting with oxygen and its reactive species in Naegleria gruberi
Malych, Ronald ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Rohlena, Jakub (oponent)
Naegleria gruberi je volně žijící nepatogenní améba. Je to blízký příbuzný patogenní Naegleria fowleri, která způsobuje primární amébovou meningoencefalitidu u lidí (PAM). Jako volně žijící organismus je Naegleria gruberi přizpůsobena aerobnímu způsobu života, ale má také některé pozoruhodné rysy anaerobního organismu, jako je např. přítomnost Fe-Fe hydrogenázy, která je schopná produkce vodíku. Tato práce se zaměřuje na tři typy železo obsahujících proteinů, interagujících s kyslíkem a jeho reaktivními formami (ROS), které byly odhaleny v genomu N. gruberi - hemerythrin, protoglobin a rubrerythrin. Studované proteiny byly izolovány a purifikovány jako rekombinantní proteiny, proti kterým byly vytvořeny protilátky. V genomu N. gruberi nalezený jediný homolog rubrerythrinu jsme úspěšně lokalizovali v mitochondrii, na rozdíl od hemerythrinu a protoglobinu, které vykazují cytosolickou lokalizaci. Charakterizace těchto rekombinantních proteinů in vitro zahrnovala hlavně chromatografii na molekulárních sítech a UV-vis spektrofotometrii. Schopnost vázat kyslík byla prokázána spektrálními změnami rekombinantního hemerythrinu, purifikovaného za anaerobních podmínek, a rekombinantního protoglobinu, izolovaného aerobně. Analýza western blot odhalila změny exprese těchto proteinů v N. gruberi kultivovaných se...
Proteins interacting with oxygen and its reactive species in Naegleria gruberi
Malych, Ronald ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Rohlena, Jakub (oponent)
Naegleria gruberi je volně žijící nepatogenní améba. Je to blízký příbuzný patogenní Naegleria fowleri, která způsobuje primární amébovou meningoencefalitidu u lidí (PAM). Jako volně žijící organismus je Naegleria gruberi přizpůsobena aerobnímu způsobu života, ale má také některé pozoruhodné rysy anaerobního organismu, jako je např. přítomnost Fe-Fe hydrogenázy, která je schopná produkce vodíku. Tato práce se zaměřuje na tři typy železo obsahujících proteinů, interagujících s kyslíkem a jeho reaktivními formami (ROS), které byly odhaleny v genomu N. gruberi - hemerythrin, protoglobin a rubrerythrin. Studované proteiny byly izolovány a purifikovány jako rekombinantní proteiny, proti kterým byly vytvořeny protilátky. V genomu N. gruberi nalezený jediný homolog rubrerythrinu jsme úspěšně lokalizovali v mitochondrii, na rozdíl od hemerythrinu a protoglobinu, které vykazují cytosolickou lokalizaci. Charakterizace těchto rekombinantních proteinů in vitro zahrnovala hlavně chromatografii na molekulárních sítech a UV-vis spektrofotometrii. Schopnost vázat kyslík byla prokázána spektrálními změnami rekombinantního hemerythrinu, purifikovaného za anaerobních podmínek, a rekombinantního protoglobinu, izolovaného aerobně. Analýza western blot odhalila změny exprese těchto proteinů v N. gruberi kultivovaných se...
Functional role of SOX2 in inner ear neurosensory development
Dvořáková, Martina ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Rohlena, Jakub (oponent) ; Machoň, Ondřej (oponent)
Neurony a senzorické buňky, které jsou hlavními funkčními buňkami vnitřního ucha, vznikají ze společné embryonální epiteliální neurosenzorické domény. K pochopení patofyziologie ztráty sluchu je klíčové identifikovat geny, které se podílí na specifikaci a diferenciaci senzorických buněk a neuronů ze společného prekurzoru. Některé z těchto faktorů jsou nezbytné nejen pro vnitřní ucho, ale také pro vývoj dalších smyslů, jako jsou zrakový a čichový systém. Cílem této práce bylo popsat důležitost jednoho z těchto faktorů, transkripčního faktoru SOX2, ve vývoji vnitřního ucha za použití myšího modelu s různými podmíněnými delecemi genu Sox2. Gen Sox2 byl deletován pomocí rekombinačního systému cre-loxP. V myší linii Isl1-cre, Sox2 CKO vznikalo pouze malé množství vláskových buněk v některých orgánech vnitřního ucha (utrikulus, sakulus a báze kochley), zatímco ve zbývajících orgánech se vláskové buňky nediferencovaly vůbec (kristy a apex kochley). Časně se diferencující neurony vestibulárního ganglia a neurony inervující bázi kochley krátce po vzniku apopticky zanikly v důsledku chybějících neurotrofických faktorů produkovaných senzorickými buňkami. Naopak pozdně vznikající neurony v apexu kochley se u tohoto mutanta vůbec netvořily. Delece Sox2 u Foxg1-cre, Sox2 CKO způsobila vznik velmi redukovaného...
The Role of Tyrosine Kinase Activity of Mitochondrial ERBB2/HER2 in Breast Cancer
Novotná, Eliška ; Rohlena, Jakub (vedoucí práce) ; Vrbacký, Marek (oponent)
Rakovina prsu je častým nádorovým onemocněním postihující miliony žen po celém světe. Amplifikace onkogenu HER2 v rakovině prsu sice umožňuje nasazení cílené terapie, nicméně až u třetiny pacientek dochází k vytvoření rezistence vůči léčbě. Jeden z možných mechanismů rezistence může být relokalizace HER2, receptoru s tyrosinkinázovou aktivitou, z plazmatické membrány do mitochondrií. Nicméně mechanismus působení mitochondriální frakce HER2 zřejmě nevyužívá kanonickou signalizaci HER2 umístěného v plazmatické membráně. Mitochondriální HER2 zvyšuje energetický metabolismus rakovinných buněk, proliferaci a migraci v několika in vitro modelech a tvorbu nádorů v myších spojenou se zvýšenou produkcí ROS. Mitochondriální HER2 je kinázově aktivní, a já jsem se proto zabývala rolí kinázové aktivity v jeho funkci. Kinázová aktivita mitochodnriálního HER2 podporuje některé vlastnosti potřebné v tumorigenezi, ale konstitutivní kinázová aktivita způsobila zvýšenou citlivost buněk k buněčné smrti a zpomalila růst nádorů v myším modelu. Na druhé straně, mutace v ATP-vazebném místě HER2, s níž je HER2 kinázově neaktivní, zvýhodnila buňky v růstu bez možnosti adheze a v tvorbě nádorů in vivo. Lze proto navrhnout, že mitochondriální funkce onkogenu HER2 je závislá nejen na jeho kinázové aktivitě, ale také zahrnuje...
Vývoj pokročilých in-vivo zobrazovacích metod pro neinvazivni studium dynamiky růstu nádorů
Michalčíková, Tereza ; Procházka, Jan (vedoucí práce) ; Rohlena, Jakub (oponent)
Neinvazivní zobrazovací techniky, jako například micro-CT či optické zobrazování, poskytují informaci o mikrostruktuře, velikosti, objemu a dynamice růstu různého typu nádorů. Přestože histologie je shcopná popsat několik z těchto charakteristik, její nevýhodou zůstává invazivita této analýzy. Hlavním cílem této práce je metodologický rozvoj neinvazivního zobrazování dynamiky růstu a rozvoje nádorů. Součástí je příprava duálního reportérového lentivirového vektoru, umožňující neinvazivní studium nádorového bujení. Stejný duální reportér bude také součástí druhého vektoru, sloužícího jako konstrukt pro targeting myších embryonálních kmenových buněk a tvorbu trasgenní reportérové myší linie. Tato myší linie v dalších projektech poskytne nový způsob studia dynamiky růstu nádorů za různých genetických podmínek. Kromě optického zobrazování bude součástí také využití micro-CT technologie, která má jakožto neinvazivní zobrazovací technika potenciál poskytnout informace o mikrostruktuře nádorové tkáně, které histologie není schopna popsat.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
10 Rohlena, Jan
1 Rohlena, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.