|
|
Úvodem
Roháček, Jiří
Sborník jubilejního 15. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 19. – 21. října 2016. Tyto pravidelné konference, organizované od r. 2000 Ústavem dějin umění AV ČR, jsou zaměřeny na sepulkrální památky jako hmotné artefakty sepulkrální kultury a umělecká díla v tradičním slova smyslu, s věcným nebo metodickým vztahem ke středoevropskému prostředí. Řada Epigraphica & Sepulcralia je publikačním fórem těchto zasedání od r. 2005.
|
|
|
Two „alternative“ epigraphic inventory acts and their significance for the study of sepulchral monuments
Roháček, Jiří
In 2011, a questionnaire inventory of epigraphic sources in the archives of the Czech Republic was carried out in cooperation with the Department of Archival Administration of the Ministry of the Interior of the Czech Republic and the Institute of Art History CAS. The integration of epigraphic and sepulchral monuments into one inventory is based on research practice. The publication is in print. The second inventory undertaking sets itself higher objectives both objectively and methodically. It is an epigraphic database of the Center of Epigraphic and Sepulchral Studies of the Institute of Art History CAS. The added value is consideration of the possibilities of application of digital humanities methods.
|
|
|
On sepulchral memory in an epigraphic campaign: The towns of Prague after the events of 1648
Roháček, Jiří
The more than four-month successful defense of the Old and New Towns of Prague against Swedish troops in 1648 was relatively small in the context of the Thirty Years' War, but a very important episode for Prague cities and to a large extent for Bohemia. In Prague we can observe the remains of a relevant, originally certainly much richer epigraphic campaign, which has two main directions - the first is connected with thanks to Virgin Mary as protector and intercessor of cities, the second with contextual presentation of improved coats of arm of Old and New Town. Surprising is, however, the absence of a larger sepulchral memorie of 219 fallen defenders. The only preserved monument is the epitaph of Václav Čabelický of Soutice in the Church of Our Lady before Týn. The figural epitaph is known for its rich heraldic and epigraphic accompaniment. This fact raises a number of questions about the position of sepulchral and epigraphic monuments in a collective memory.
|
|
|
Epigraphica & Sepulcralia 8. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií
Roháček, Jiří
The proceedings of the jubilee 15th international session on the issue of sepulchral monuments, which took place in Prague on 19 October – 21 October 2016. These regular conferences, organized since 2000 by the Institute of Art History of the Czech Academy of Sciences, are focused on sepulchral monuments as material artefacts of sepulchral culture and as works of art in the traditional sense of the word, with a factual or methodological relation to Central European issues. However, they do not not avoid themes that more widely explain the context in which these monuments were created and were functionally applied. An emphasis is placed on the nature of interdisciplinary expert meetings. Through their focus and periodicity, they are unique in the pan-European context. A novelty of this session was the inclusion of an independent block devoted to Hebrew monuments. The proceedings are divided into three parts, in terms of the religious context of the discussed themes – hence into parts devoted to Christian, Jewish and finally supplemental, but still in the Central European milieu, Islamic sepulchral monuments. It contains twenty-five papers in total, which deal directly or contextually with sepulchral monuments from the Late Middle Ages to the 21st century. Besides, the territorially Bohemian and Moravian issue as well as the German, Slovak and Polish issues make up a significant share of the work. The series Epigraphica & Sepulcralia has been the publication forum of these sessions since 2005.
|
|
|
Epigraphica & Sepulcralia VII. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií
Roháček, Jiří
Další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s koncepcí periodického fóra epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín – sepulkrálního bádání a středověké a novověké epigrafiky. Aktuální svazek obsahuje studie a materiálové příspěvky českých a polských badatelů přednesené na 14. zasedání k problematice sepulkrálních památek … stipendia enim peccati mors gratia autem dei vita aeterna … pořádaném Ústavem dějin umění AV ČR v roce 2015.
|
|
| |
|
|
Náhrobní mříž v českých zemích v období raného novověku. Mříž a hrobový prostor 1550-1740
Gandalovičová, Šárka ; Mádl, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent) ; Roháček, Jiří (oponent)
Práce se zabývá různými typy mříží, se kterými se můžeme setkat v hrobovém prostoru, v časovém rozmezí cca 1550-1740 a geograficky vymezeným českými zeměmi. Práce uvádí významné příklady jednotlivých typů toto druhu mříží v českých zemích s přesahem do středoevropského prostoru, zejména v případě inspirace těmito českými příklady. Prioritním předmětem bádání byla typologická skupina mříží vymezujících prostor kolem náhrobku či mauzolea volně situovaného v sakrálním prostoru, tak jak je nalezneme například v případě nejvýznamnějšího citovaného příkladu, mříže kolem královského mauzolea v Praze, či mříže kolem kenotafu Maxmilána I. ve dvorním kostele v Innsbrucku. Doplňkově jsou zmíněny další typy mříží v hrobovém prostoru, mříž uzavírající kaple interiérové či samostatně stojící a mříže kryjící pohřební niky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek
Šrejber, Adam ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent) ; Roháček, Jiří (oponent)
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek Ústecko patří mezi oblasti, které byly po 2. světové válce postiženy ztrátou historické paměti, k čemuž nemalou měrou přispěla i likvidace značné části kulturního dědictví. Přirozeným a tradičním centrem regionu bylo v době raného novověku královské město Ústí nad Labem, které v mnoha ohledech ovlivňovalo vývoj v celé oblasti. Absence rozsáhlejšího šlechtického dominia s výrazným správním centrem dávala prostor menším šlechtickým statkům a výstavbě skromnějších sakrálních objektů. Kostely a jejich mobiliář jsou často jedinými pozůstatky kdysi okázalé šlechtické reprezentace v regionu. Disertační práce zaměřuje pozornost na dokumentaci a interpretaci heraldických a epigrafických památek, jejichž prostřednictvím se na Ústecku prezentovaly osoby z okruhu pěti šlechtických rodů. Nositelé znakových a nápisových prvků byli zařazeni do širšího, zvláště uměleckohistorického kontextu památkového fondu severozápadních Čech. Práce rozšiřuje znalosti o užívání erbů a nápisů v sedmi sakrálních objektech, které vznikly z podnětu původem cizí šlechty vyznávající především luteránskou konfesi. Práce obsahuje katalog, který byl vytvořen na základě terénního výzkumu, respektuje novodobé metodiky dokumentace nápisového písma a obsahuje...
|
|
|
Epigrafický fond Jablonecka
Kočárková, Kateřina ; Roháček, Jiří (oponent) ; Pátková, Hana (oponent)
Dnes již bývalý okres Jablonec nad Nisou, který se rozkládá na ploše 402 km2 , netvořil historicky ani přírodně jednotný celek. Podle přírodních hranic by se dal rozdělit do dvou větších celků - Železnobrodska s Maloskalskem a Jablonecka. Právě z těchto důvodů je úvod této kapitoly rozčleněn také do dvou částí, po kterých následuje výčet dnešních obcí a měst v okrese se stručnými poznámkami a s odkazy na literaturu. Do, reformy veřejné správy v roce 2002 zahrnoval okres celkem 34 obcí. Zřízením vyšších územních celků připadl okres Jablonec nad Nisou pod správu Libereckého kraje. Nápisový fond Jablonecka je dochován torzovitě. Celkově dochované památky na Jablonecku souvisí s přírodními podmínkami okresu. Jedná se o hustě zalesněný pohraniční okres položený ve vyšších polohách a osídlený až v pozdním středověku a hlavně v novověku. Proto se zde nevyskytují žádné významné středověké architektury s výjimkou čtyř hradů - Frýdštejna, Vranova, Zbirohu a Navarova. Také většina církevních staveb pochází z novověku. Zpočátku se jednalo hlavně o dřevěné stavby, které se hlavně v 18. století přestavovaly na kamenné. Nejsou zde žádné honosné sakrální poutní stavby. Příčinou byla také velká chudoba zdejších farností. Největší památkové bohatství tkví v lidové architektuře. V celém bývalém okrese převažovaly až do...
|
|
|
Epigrafika na Kladensku a Slánsku do r. 1800
Baráková, Jiřina ; Pátková, Hana (oponent) ; Roháček, Jiří (vedoucí práce)
Důvodem, proč jsem si vybrala toto téma diplomové práce je v první řadě můj zájem o regionální historii. Dále cítím potřebu zaznamenat dosud existující nápisový materiál, a to proto, že po předchozích zkušenostech s bakalářskou prací na toto téma jsem si vědoma naléhavého požadavku základní vědecké katalogizace a inventarizace nejen nositelů nápisů, ale i nápisů samotných. Epigrafické památky pro naši středoevropskou oblast netvoří tak zásadní skupinu pramenů jako je tomu ve středomoří. Nemůžeme však podceňovat výpovědní hodnotu těchto památek pro obecné a regionální dějiny, jazykovědu, pomocné vědy historické, sociologii, demografii, ... Nápisovým památkám byla také věnována pozornost v rámci příbuzných oborů jako jsou dějiny umění, historická archeologie či památková péče. Epigrafika! jako PVH se konstituovala teprve po 2. sv. válce,2 kdy začaly soustavnější pokusy evidence epigrafických památek. Odborná veřejnost v Čechách proto r. 1996 nepochybně uvítala zahájení nové publikační řady "Corpus inscriptionum Bohemiae" v rámci vydavatelského podniku Ústavu dějin umění AV ČR. Myslím si tedy, že soupis těchto památek je zásadní nejen pro zpřístupnění nápisového materiálu, ale i pro zachování výpovědní hodnoty pro budoucnost. Základní vědecká inventarizace a katalogizace se potýká s problémy, jakými jsou...
|
host ::
RSS.