|
|
Hidden Treason: Aspects of the Protagonist's Action in Ralph Ellison's Invisible Man
Redchitc, Daria ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
bakalářské práce O románu Neviditelný Ralpha Ellisona se zeširoka diskutovalo hned od chvíle jeho publikování v roce 1952, ale podle mého názoru nezískal jeho Prolog patřičnou pozornost. V této bakalářské práci se chystám dokázat, že právě v Prologu čtenáři vidí Neviditelného jednat v plné míře, i když si toho hlavní postava zdánlivě nevšímá, a to dokonce ani v Epilogu, ve kterém je stále nejistý ohledně svojí budoucí činnosti. Taková možnost existuje na základě toho, že hlavní hrdina není tak pronikavý, jak si myslí, což naznačuje tón celého románu. V opačném případě, pokud Prolog nemá projevit, že protagonista skutečně jedná, zdá se Prolog jako pouhý úvod zbytečný, víme-li, že v prvním odstavci první kapitoly hlavní hrdina klíčovou informaci Prologu opakuje, čili hovoří o své neviditelnosti. Ve své bakalářské práci se budu zabývat činností protagonisty v Prologu a její funkcí v rámci románu. Klíčovou činností je "boj proti Monopolizovaným Světlu a Moci", což může být pojímáno dvojím způsobem: jako přímočará občanská neposlušnost a jako symbolické umělecké prohlášení. První jmenovaný pojem je důležitý v rámci románu i černošské tradice, a proto bude důkladně prozkoumán. Druhý pojem byl velice důležitý pro Ellisona osobně v důsledku vlivu díla Kennethe Burkea, jehož myšlenka, že umění je činnost...
|
|
|
The African-American Slave Narrative in Context: Frederick Douglass and Harriet Ann Jacobs
Chýlková, Jana ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
in Czech Cílem této práce je snaha odkrýt nové perspektivy v pohledu na žánr nazývaný vyprávění afroamerických otroků. Proto je žánr prezentován v širších historických, sociopolitických a genderových souvislostech a okolnosti vztahující se k jeho vývoji a k jeho současné literární kritice jsou stručně nastíněny. Výchozím bodem je stručné pojednání o definicích, které kritici, v závislosti na zvolených kritériích, stanovují různým způsobem. Různorodost textů a jejich hlasů je diskutována v souvislosti s Mosesem Grandym a jeho Vyprávěním o životě Mosese Grandyho donedávna zotročeného ve Spojených státech amerických. Grandyho vyprávění, popis života otroka na moři, je podrobeno rozboru. Tradiční, uniformní narativní struktury jsou porovnávány s úryvky díla, kde je možné nalézt některé aspekty jeho maskulinní identity problematizované institucionalizovaným otroctvím. Tato práce se zejména snaží ukázat, že zatímco konvenční struktura příběhů předem definující jejich osnovu a témata je popsána Jamesem Olneym, žádná obecně uznávaná definice žánru neexistuje. V důsledku dosaženého závěru je žánr definován pro účely této práce. Poté, co jsou hlavní příznačné rysy žánru projednány a definice žánru vyprávění afroamerických otroků je ustanovena, následují kapitoly věnující se podrobnějšímu rozboru dvou...
|
|
|
The Comic in Henry James' Fiction
Kudrna, David ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Tématem této bakalářské práce je studium a výklad protkávání světa komedie v několika dílech Henryho Jamese s odrazem jmenovitých obtíží a hlubších problémů moderní společnosti, které spoluutvářejí společenský rámec v daný dílech. Autor práce je toho názoru, že komedie v uvedených dílech Henryho Jamese v zásadě kritizuje a satiricky napadá společenská zla moderní doby a postavy, které jim skládají hold. Bakalářská práce obhajuje stanovisko, které tvrdí, že komedie v rozebíraných dílech satirizuje řadu společensko- kulturních a ekonomických potíží a problémů tehdejší moderní doby, a to prostřednictvím zesměšnění a potupné diskreditace povětšinou zavrženíhodných postav, které, pod vlivem těchto proměn, negativně působí na životy dalších postav ve vybraných dílech. Ve snaze doložit toto tvrzení se práce obrací k následujícím textům Henryho Jamese: Holubičí křídla, Zlatá mísa, Portrét dámy, Vyslanci, Přitažení šroubu a Šelma v džungli. Práce nejdříve nabízí krátký přehled několika kritický přístupů ke komedii v díle Henryho Jamese, vyjadřuje se k jejich platnosti, vysvětluje stanovisko autora práce a ukazuje, ve směru jakých názorových proudů se bude práce ubírat během rozboru komedie ve vybraných dílech. Práce dále dokládá platnost tvrzení, že James byl autor, kterému nechybělo sociální uvědomění....
|
|
|
The New York School Poets and Visual Arts: The Poetry of John Ashbery and Frank O'Hara
Žůrková, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Básníci Newyorské školy a vizuální umění: Poezie Johna Ashberyho a Franka O'Hary Dílo básníků Newyorkské školy je velmi ovlivněno vizuálním uměním. Básníci, jako jsou například Frank O'Hara, John Ashbery, Kenneth Koch a John Schuyler, se nechali inspirovat zejména abstraktním expresionismem, surrealismem, kubismem a dadaismem. Vizuální umění mělo tak silný dopad na poezii, protože malíři Newyorkské školy dominovali tehdejšímu světu umění, udávali trendy a básníci a hudebníci je následovali. Vizuální umění také hrálo důležitou roli v životech básníků, jelikož mnoho z nich bylo kritiky umění a navíc se často podíleli na spolupráci s malíři. Tato bakalářská práce se zaměřuje na dva básníky Newyorkské školy, O'Haru a Ashberyho, protože jejich poezie vykazuje vliv vizuálního umění v porovnání s jinými básníky Newyorkské školy nejvýrazněji. O'Hara používá zejména techniky abstraktního expresionismu a je nejvíce ovlivněn uměním Jacksona Pollocka. O'Harovy básně jsou bezprostřední a jsou založeny na vyjádření současného momentu, co se děje teď v tuto chvíli. Zaměření na současnost je spojeno s technikami akční malby, která vyjadřuje umělcovo "já" a jeho emoce. Použití technik, jako například "push" a "pull" a práce s povrchem a perspektivou, se projevuje v experimentování s formou básní a dále zdůrazňuje důležitost...
|
|
|
American Suburbia from 1950s to 1980s: The Development of the Image of Suburbia in the Short Stories of John Cheever, John Updike, and Raymond Carver
Moravec, Matěj ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Diplomová práce se zabývá americkým předměstím, které je zde pojmuto jako významný sociální a kulturní koncept, který hraje zásadní roli v americké kulturní historii. Práce definuje základní charakteristiky a prvky utopického mýtu moderního předměstí, jako jsou ideál pastoralismu, motiv cílené odloučenosti od městských prostředí, role komunity nebo důraz na rodinnou soudržnost, a nachází jejich kořeny v americké kulturní historii, především v idealizovaném odkazu prvních osadníků a puritánských komunit. Vývoj zobrazení a použití těchto prvků je poté analyzován v období od 50. do 80. let minulého století v textech tří významných amerických kronikářů života na předměstí - Johna Cheevera, Johna Updikea a Raymonda Carvera. V analýze je promítnut i sociální kontext a historický vývoj amerických předměstí v daném období.
|
|
|
"Henry James & His Stance towards Aestheticism and Decadence"
Mackal, Jan ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematický vztah Henryho Jamese k estetismu a dekanenci na příkladu dvou vrcholných děl - románů Portrét dámy (, č. ) a Zlatá číše (, sl. Zlatá čaša ). Jejím hlavním cílem je zobrazit vývoj tohoto vztahu a poukázat na fakt, že navzdory tomu, že se James zaobíral těmito směry ve svých literárních dílech po celý život, odmítá k nim zaujmout konkrétní stanovisko. Předtím, než se autor pustí do literární analýzy výše jmenovaných románů, věnuje první kapitolu stručnému historickému přehledu o povaze a účelu uměleckého díla, vývoji estetismu a dekadence v Evropě a v Británii a Jamesovu osobnímu vztahu s některými z představitelů britského estetismu. Zbytek práce se věnuje literární analýze dvou románů optikou estetismu a dekadence. Klíčová slova: James, Henry; estetismus; dekadence; literární analýza; transatlantická studia
|
|
|
Steinbeck's People in Flight: An Analysis of the Transformative Forces of the Road Taken
Purkrábková, Petra ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem cesty a proměny na základě historicko- sociologického kontextu Velké hospodářské krize a románu Hrozny hněvu od Johna Steinbecka. Práce interpretuje rysy literatury s motivem cesty a důvody proč vybraný román tvoří nedílnou součást Amerického literárního kánonu, konkrétně v rámci literatury zabývající se tématem cesty a proměny. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část slouží čtenáři k přiblížení se problematice Velké hospodářské krize v rámci historicko-sociologického kontextu, historické tendence pohybu a cestování v Americe a jak se tyto dvě věci prolínají v rámci této práce. Druhou část tvoří analýza literárního díla Hrozny hněvu od Johna Steinbecka spolu s propojením díla a jeho autora, a dále rysů které tvoří dílo součástí Amerického literárního žánru o cestování, putování a proměně. Druhá část je dále rozvinutá v podrobnou analýzu proměn identity postav z Hroznů hněvu. Hlavní pozornost je věnována pojmu proměna a jak se tento pojem pojí s pojmem cesta. A mezi těmito pojmy se nachází člověk který prochází proměnou. Klíčová slova: proměna, mobilita, let, útěk, John Steinbeck, Hrozny hněvu, americký sen, naděje, deprese, 30. léta, období Velké hospodářské krize, Dust Bowl, Kalifornie
|
|
|
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
|
|
|
Interpreting Narrative Techniques in Moby-Dick
Sedláček, Martin ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Cílem této práce je zmapovat narativní strategie použité v Bílé velrybě. Z hlediska různých teorií vyprávění práce zkoumá a charakterizuje především vypravěčovu spolehlivost (Wayne C. Booth) a narativní situaci (Franz K. Stanzel). Izmael je považován za prototypického nespolehlivého vypravěče. Práce hodnotí projevy jeho nespolehlivosti. Zvláštní pozornost je věnovaná nedůslednostem ve vyprávění (Izmael opakovaně mizí z vyprávění, některé původně výrazné postavy postupně ustupují do ústraní, jiné mizí úplně). V otázce přístupu k nim jsou brána v potaz stanoviska odborníků. Zmíněné jevy autor práce chápe jako projev záměrně a vědomě zapojené do vyprávění, nikoli jako důsledek unáhleného průběhu tvorby. Vedle formálních nedůsledností, vyprávění v Bílé velrybě obsahuje nepravidelnosti tematického charakteru (např. pochybný žebříček hodnot podle Rimmon- Kenanové). Za použití Stanzelovy narativní teorie práce sleduje Izmaelovu oscilaci mezi "vypravěčem" a "reflektorem." S využitím obou koncepcí práce hodnotí Bílou velrybu ze dvou odlišných perspektiv a pokouší se osvětlit složitou vyprávěcí strategii románu. Práce zkoumá zapojení různých narativních technik, jejich možné důsledky na interpretaci Izmaele a dopad jeho svébytného vyprávění na strukturu a podobu Bílé velryby (tj. román s prvky dramatickými a...
|
|
|
The trickster in Herman Melville's The Confidence-Man: His Masquerade and the works of Charles W.Chesnutt
Kyselová, Alžběta ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Šibalové jsou oblíbenými kulturními a literárními postavami, které se objevují napříč regiony a žánry v různých podobách. Postavy Strýčka Julia ze sbírky povídek Charles W. Chesnutta The Conjure Woman a podvodníka z románu The Confidence-Man: His Masquerade od Hermana Melvilla jsou obě šibaly vycházející z významných kulturních tradic: afro(-amerického) náboženského šibala, respektive skutečného podvodníka Williama Thompsona. Tato práce porovnává šibaly v tematických a structurálních prvcích. Původ literárních postav určuje očekávání čtenářů a jejich vnímání těchto šibalů. Melville a Chesnutt u čtenářů podporují stereotypní chápání postav, ale zároveň do textů přidávají alternativní pojetí. Střet těchto vnímání slouží k představení několika sociálních témat týkajících se otroctví v The Conjure Woman a soběstačnosti v The Confidence-Man, obě tato témata v důsledku poukazují na problematické rozložení svobody v americké společnosti. Šibalové se v textech objevují jako literární postavy a také jako literární nástroje, čímž naplňují rys mnohoznačnosti typický pro archetyp šibala.
|
host ::
RSS.