Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 32 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Křemenné sintry jako zdroj paleoenvironmentální informace
Sobek, Ondřej ; Hošek, Jan (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent)
Hydrotermální prameniště s alkalicko-chloridovými a SiO2 přesycenými vodami jsou ojedinělým typem terestrického prostředí, vyznačujícím se tvorbou chemogenního sedimentu, nazývaného křemenný sintr. Na termálním a chemickém gradientu, od ústí vývěrů až po distální části prameniště, lze vyčlenit několik litofaciálních typů křemenných sintrů (např. gejzírit, packed fragmental sinter, palisádový sintr aj.), jejichž výsledná textura je ovlivněna řadou abiotických a biotických faktorů. Ve vzdálenějších oblastech od hydrotermálních vývěrů se nachází mokřadní prostředí s druhově pestrým zastoupením vyšších rostlin a asociované fauny. V těchto částech hydrotermálního systému vzniká tzv. plant-rich sinter, který umožňuje studovat anatomii silicifikovaných rostlin a dalších organismů na velmi vysoké úrovni, což činí tuto litofacii cenným zdrojem paleobotanického materiálu a paleoenvironmetnálních informací. Předkládaná práce poskytuje ucelený přehled o křemenných sintrech s důrazem na využití těchto specifických sedimentů při rekonstrukci lokálních paleoenvironmentálních podmínek. Klíčová slova: hydrotermální prameniště, křemenný sintr, silicifikace, rostlinný materiál, paleoenvironmentální rekonstrukce Abstract Hydrothermal spring areas with alkaline-chloride and SiO2 waters are an extraordinary type of...
Kvantitativní charakterizace textur ve vulkanických horninách: studie trachybazaltu Dubičné
Ditterová, Hana ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent)
- ii - ABSTRAKT Kvantitativní charakterizace textur, resp. distribuce velikostí zrn, představuje základ pro geologické interpretace kinetických procesů v průběhu krystalizace magmatických hornin. Nejčastější metodou je znázornění logaritmické populační hustoty krystalů a lineární velikosti krystalů, kde většina magmatických hornin má přímkový trend. Sklon trendu umožňuje odhad charakteristické zrnitosti, resp. rychlosti a času krystalizace, a relativní pozice odpovídá nukleační hustotě. Výsledný trend představuje především distribuci populací krystalů produkovaných kinetickými procesy, ale může být dále modifikován, např. mechanickou akumulací nebo separací krystalů, míšením magmat nebo Ostwaldovým zráním v přítomnosti taveniny. Použití distribuce velikostí zrn na magmatické horniny se v petrografických výbrusech opírá o zdánlivé údaje získané z dvojrozměrného řezu a podléhá opravě za použití různých stereologických metod a algoritmů. Za účelem aplikace těchto poznatků byla provedena kvantitativní analýza distribuce velikostí zrn klinopyroxenu z trachybazaltového lávového proudu Dubičné u Úštěku. Tento výlev patří mezi produkty kenozoického vulkanismu na území Českého masívu, resp. jeho hlavní etapy v průběhu eocénu až miocénu v Českém středohoří. Draselný trachybazalt má výrazně porfyrickou mikrostrukturu...
Magmatic and Volcanic Evolution of the Doupovské hory Volcanic Complex
Rapprich, Vladislav ; Holub, František (vedoucí práce) ; van Wyk de Vries, Benjamin (oponent) ; Renno, Axel D. (oponent)
Magmatický a vulkanický vývoj vulkanického komplexu Doupovských hor Abstrakt Vulkanický komplex Doupovských hor (DHVC) se nachází v západní části oherského riftu. Ten probíhá ve směru severovýchod-jihozápad severozápadní částí českého masivu. Oherský rift sleduje variskou suturu mezi saxothuringikem a tepelsko-barrandienskou oblastí. DHVC tvoří alkalické horniny složením a pozicí podobné dalším komplexům kenozoického vnitrodeskového vulkanizmu střední a západní Evropy (CIMACi). Vulkanická aktivita komplexu Doupovských hor začala v nejspodnějším oligocénu a trvala až do spodního miocénu. Vulkanická aktivita byla opakovaně přerušována periodami rozpadu sopečného horstva. Magmatická aktivita trvala zhruba 14 milionů let a vytvořila vulkanický komplex o mocnosti 600-1000 m. Erupční sty rané explozivní aktivita DHVC je klasifikován jako strombolský až subpliniovský a freatomagmatický. Erupce uložily asi 80 m vulkanoklastik. Stáří této počáteční aktivity je datováno paleontologicky do nejspodnějšího oligocénu. Následná vulkanická aktivita byla mnohem klidnější a převažovaly výlevy láv nad pyroklastiky. Růst raného sopečného masivu kulminovala intruzí doupovského intruzivního komplexu před 30-29 miliony let. Intruzi tvoří essexit, foidový mikrosyenit, melteigit, ijolit, urtit a další podobné horniny. Tento raný...
Vulkanismus Velkých magmatických provincií v historii Země a jeho možné dopady na globální ekosystém
Zajícová, Jana ; Holub, František (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent)
Velké magmatické provincie (LIPs) jsou ohromné akumulace magmatických hornin, často vznikajících v neobvykle krátkém čase a jsou charakteristické extrémně vysokou produktivitou magmatu. Nejvýznamnějšími jsou kontinentální záplavové bazalty, neboli trapy, které pokrývají rozsáhlé plochy na zemském povrchu a mohou a nemusí být spojeny s riftingem a kontinentálním rozpadem. Dále byly objeveny také velké magmatické akumulace v oceánském prostředí a někteří autoři do kategorie LIPs zařazují ještě další typy objemných magmatických komplexů. S vystupujícím magmatem je uvolňováno velké množství plynů, nejčastěji oxidy uhlíku, síry a dusíku. Tyto plyny mají větší, nebo menší dopad na životní prostředí a s tím i na organismy. Formování magmatických provincií se v minulosti několikrát opakovalo. Nejvíce známé jsou Dekanské trapy v Indii a za největší magmatickou provincii jsou považovány sibiřské trapy. Oceánské prostředí reprezentuje například plató Ontong Java v západní části Tichého oceánu. Existuje souvislost mezi stářím velkých magmatických provincií a masovými extinkcemi. Jako příklad lze uvést největší známé vymírání na konci permu, které se přibližně časově shoduje s formováním sibiřských trapů (přibližně před 250 Ma), nebo rozsáhlý úbytek druhů na přelomu křída/trias, jež se časově kryje s vytvářením...
Rekonstrukce vulkanických procesů komárovského komplexu na příkladu zaječovského centra
Machalová, Jitka ; Rapprich, Vladislav (vedoucí práce) ; Fediuk, Ferry (oponent)
Rekonstrukce vulkanických procesů komárovského komplexu na příkladu zaječovského centra Abstrakt Ploché lávové proudy přecházející do polštářových brekcií a hyaloklastitů jsou proložené polohami aglomerátů a vulkanoklastik, což je základní sukcese hornin odkrytých v činném lomu na jižním okraji obce Zaječov. Horniny spadají do geologické jednotky označované jako Barrandien. Sedimentární záznamy jsou převážně výsledkem gravitačních procesů na čele subakvatických láv, než uloženin pocházejících přímo z erupčního sloupce. Aglomeráty vznikaly z úlomkotoků a jemnozrnná vulkanoklastika z turbiditních nebo hyperkoncentrovaných proudů vznikajících jako důsledek dílčích erupcí, a jsou proto označované jako tzv. erupcí napájené proudy. Jediná poloha na jižní stěně lomu je pravděpodobně záznamem sedimentace ze subakvatického erupčního sloupce, označovaného jako kopule páry. Jedná se o zónu vyloučené vody, ve které, pokud je stabilní po delší dobu, dochází k vzniku akrečních lapilli. Jedná se o novější poznatek, neboť do nedávné doby byly všechny akreční lapilli spojovány se subaerickými freatomagmatickými erupcemi. Na základě výskytu akrečních lapilli lze určit, že k vulkanismu docházelo ve velmi mělké vodě. Pravděpodobně se jedná o Surtseyský typ erupce, kdy dochází k ukládání lávových proudů prokládaných uloženinami...
Mineral and chemical changes of magma crystallization during formation of post-Variscan intrusions and veins in the Moldanubian Zone of the Bohemian Massif
Kubínová, Šárka ; Faryad, Shah Wali (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent) ; Moyen, Jean-François (oponent)
- 1 - Český abstrakt Pozdně variské hořčíkem bohaté draselné až ultradraselné magmatické horniny vytvářejí početné žíly, žilné roje a několik plutonických těles při hranici mezi Moldanubickou Zónou a Telesko- Barrandienskou jednotkou v Českém Masivu. Přesto, že představují objemově menší skupinu magmatických hornin, jsou klíčové k pochopení generování tavenin a proseců plášťové metasomatózy, a diferenciace taveniny v mělčích hloubkách. Kromě toho jsou považovány za indikátory tektonického vývoje této části Českého Masivu během finálních stádií Variské Orogeneze. V současnosti jsou předmětem diskuze několika autorů zejména z pohledu jejich geneze, vmístění a geodynamického významu. Předkládaná disertační práce je kompilace čtyř vědeckých publikací zaměřených na petrologické stadium vybraných (ultra)-draselných žilných hornin z několika lokalit nacházejících se při západním okraji Moldanubické Zóny. Studium minerálních struktur, chemického složení minerálů a celohorninových vzorků společně se studiem magnetických staveb a struktruních terénních vztahů, a stanovení stáří nám umožnilo popsat krystalizační historii těchto hornin, diskutovat jejich vývoj od vzniku taveniny k výstupu a vmístění magmatu, a vytvořit model sekvence Variských orogenních procesů v Moldanubické části Českého Masivu. Předmětem zájmu jsou...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 32 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Rapprich, Vladislav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.