Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky
Randová, Nela ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Břehy vodních toků jsou častým místem výskytu invazních druhů rostlin. Záměrem práce bylo zmapovat výskyt invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky a zjištěné údaje porovnat s výsledky mapování Boháčkové (2007) z roku 2006. Terénní výzkum proběhl v srpnu roku 2015. V každém segmentu břehové vegetace byl sledován výskyt a přibližný počet jedinců sedmnácti invazních neofytů. Celkem bylo v břehové vegetaci Berounky zaznamenáno třináct invazních neofytů. Největší podíl segmentů obsadila Impatiens glandulifera, těsně následována taxonem Robinia pseudacacia. Největší celkový počet jedinců byl zaznamenán u taxonu Reynoutria sp. Výsledky srovnání ukázaly, že dochází k šíření invazních neofytů na nová stanoviště, ale nedochází ke zvětšování populací. Klíčová slova: invazní neofyt, břehová vegetace, vodní tok, změny vegetace, mapování vegetace
Změny v rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky
Randová, Nela ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Břehová vegetace podél vodních toků patří k místům velice náchylným k šíření invazních druhů rostlin. Vodní koridory umožňují jejich snadné a rychlé šíření do nových území. Diplomová práce se zabývá změnami zatížení břehové vegetace Berounky invazními neofyty v průběhu let 2015-2018. Cílem bylo zjistit, jak se projeví změny v průběhu jednotlivých let a jestli je možné vysledovat určitý trend vývoje populací. V souvislosti s tím se práce zabývá možným vlivem extrémně suchých let 2015 a 2018 na výskyt invazních neofytů. Terénní výzkum probíhal na březích Berounky od vesnice Čilá u Skryjí po soutok Berounky a Vltavy v Praze-Lahovicích během letních měsíců v roce 2015, 2016, 2017 a 2018. Břehová vegetace byla rozdělena na segmenty o délce 500 ± 150 m. Celkem se jednalo o 90 segmentů, ve kterých byl sledován výskyt a početnost 17 invazních neofytů. Celkem se v mapovaném území objevilo 14 taxonů. Nejčastěji se v břehové vegetaci Berounky objevovaly taxony Robinia pseudacacia, Impatiens glandulifera a Solidago sp. Nejpočetnější populace byly zaznamenány u invazního neofytu Reynoutria sp. V průběhu let 2015-2018 se projevil nárůst podílu obsazených segmentů taxonem Acer negundo, který ale nevytváří příliš početné populace. V roce 2018 byl nad rámec sledovaných neofytů mapován výskyt invazního taxonu...
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky
Randová, Nela ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Břehy vodních toků jsou častým místem výskytu invazních druhů rostlin. Záměrem práce bylo zmapovat výskyt invazních neofytů v břehové vegetaci Berounky a zjištěné údaje porovnat s výsledky mapování Boháčkové (2007) z roku 2006. Terénní výzkum proběhl v srpnu roku 2015. V každém segmentu břehové vegetace byl sledován výskyt a přibližný počet jedinců sedmnácti invazních neofytů. Celkem bylo v břehové vegetaci Berounky zaznamenáno třináct invazních neofytů. Největší podíl segmentů obsadila Impatiens glandulifera, těsně následována taxonem Robinia pseudacacia. Největší celkový počet jedinců byl zaznamenán u taxonu Reynoutria sp. Výsledky srovnání ukázaly, že dochází k šíření invazních neofytů na nová stanoviště, ale nedochází ke zvětšování populací. Klíčová slova: invazní neofyt, břehová vegetace, vodní tok, změny vegetace, mapování vegetace

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.