Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 155 záznamů.  začátekpředchozí69 - 78dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Struggle with the Liquid Muse: Law persecuting serving alcohol drinks and conditions his origin.
Balogh, Branislav ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Zákon na ochranu mládeže bol prvou normou, ktorou sa vymedzoval vek, odkedy mladý človek mohol konzumovať alkoholické nápoje. Snažím sa odhaliť dôvody, prečo zákon vznikol práve v roku 1922. Sledujúc jeho genealógiu a inšpirujúc sa Foucaultom prechádzam jednotlivé normy, ktorými sa spoločnosť vymedzovala voči opilstvu. Následne sledujem samotný priebeh schvaľovania zákona, od jeho predloženia až po jeho schválenie v senáte. Pozornosť venujem prohibícii na Slovensku, ktorej dôvodom bol obraz Slovenska ako krajiny zaplavenej úradne prideľovaným alkoholom. Všímam si, v čom tkvelo porušovaniu zákona, čím sa legitimizovalo. Keďže išlo o mládež, snažím sa ukázať nielen možnosti konzumácie alkoholu mládežou, ale aj to, aká bola predstava o nevhodnosti pitia mládeže. Zároveň poukazujem na ukotvenie hranice 16. a 18. roku, odkedy je možné konzumovať alkohol - takto to stanovoval zákon. Venoval som sa aj pohľadu viacerých telovýchovných spolkov na alkohol. Uviedol som ich ako jeden zo spôsobov boja proti alkoholizmu. Keďže som chcel zistiť, či sa o zákone viedla diskusia aj v spoločnosti, sledoval som niektoré médiá a všímal si, aké informácie o zákone prinášajú. V závere som sa snažil zhrnúť svoje poznatky, totiž, že zákon nebol zákonom jedného silného jednotlivca, nebol dielom náhody, ale výsledkom...
Proměny krajiny a obyvatelstva v českém pohraničí po roce 1945 se zaměřením na Hrubý Jeseník
Uvízlová, Tereza ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Proměny krajiny a obyvatelstva v českém pohraničí po roce 1945 se zaměřením na Hrubý Jeseník se zabývá popisem a zkoumáním proměn pohraničních oblastí naší vlasti od konce druhé světové války přibližně do roku 1960. Jedná se o souhrn složitých událostí a na sebe navazujících procesů. Hlavními podtématy jsou odsun původního obyvatelstva pohraničí a osídlování obyvatelstvem nově příchozím. Ostatní procesy, které zde probíhaly, na tato dvě podtémata navazují nebo s nimi přímo souvisí. Práce se dotýká nucené kolektivizace, zanikání lidských obydlí, změn krajiny, státních orgánů, které pohraniční politiku řídily, skupin obyvatelstva, které do pohraničí přesídlily, zpětné migrace z pohraničí, dosídlovacích snah v 50. letech a dalších. Další část práce přibližuje čtenáři poválečné poměry v oblasti Hrubého Jeseníku, tedy v okresech Bruntál, Rýmařov, Jeseník a Šumperk. Na Jesenicku se hned po válce, ale i dlouhodobě projevoval a projevuje, více než v ostatních pohraničních oblastech, neúspěch osídlovací politiky. Kapitola věnovaná Hrubému Jeseníku tedy přináší i hlavní důvody, proč je region dodnes nedostatečně obydlen a proč prošel tak zásadními změnami. Proměna obyvatelstva a života v podhorské vesnici je demonstrována na příkladu obce Dolní Moravice v samostatné kapitole v...
Vznik a první roky Svazu protifašistických bojovníků. Mezi centrem a Benešovskem
Peterková, Aneta ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Práce má ambici sledovat vznik a první vývoj Svazu protifašistických bojovníků a jeho vstupování do veřejného prostoru Benešova. Detailněji se výzkum soustředí formování paměti občanů Benešova na protinacistický odboj, v jehož procesu hrál SPB zřejmou roli. Vedle této spolkové aktivity bude práce sledovat institucionální vývoj organizace, tedy jací lidé svaz vedli, kdo se do něj mohl přihlásit, které oblasti společenského života ovlivňovali. Tato diplomová práce mapuje období od roku 1945, kdy se skončením druhé světové války začaly vznikat spolky a organizace sdružující obyvatele Československa, kteří se podíleli na protinacistickém odboji, do roku 1969, který znamenal restrukturalizaci spolku. Klíčová slova Svaz protifašistických bojovníků, druhý odboj, Benešov, veřejný prostor, politika paměti, identita
Folklorismus po roce 1948 na příkladu Strakonic
Kolářová, Anna ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je objasnit, jakou roli hrál fenomén "strakonického dudáka" při utváření lokální identity města Strakonice. Odpověď hledá za pomoci dvou základních rovin: tou první je fungování Prácheňského souboru lidových písní a tanců mezi lety 1949 a 1989, které ukazuje proměnlivou roli lidové kultury v socialistické společnosti, tou druhou pak oslavy 600. výročí města Strakonice v roce 1967, které nabízejí možnost sledovat symbol dudáka (ve vztahu k dalším referenčním symbolům) přímo v procesu konstruování lokální identity. Těmto dvěma hlavním částem předchází shrnující kapitola o institucionalizaci a odborné reflexi folklorního hnutí v daném období. Práce vychází především z článků v regionálním periodickém tisku, almanachů souboru a dokumentace souboru a oslav uložené ve Státním okresním archivu ve Strakonicích. Ukazuje tak, že folklorismus je možné politicky instrumentalizovat nejen na úrovni státu, ale také na úrovni města. Klíčová slova: folklorismus, Strakonice, dudáci, identita, regionální dějiny
Dějiny píseckého muzea
Hlídek, Jakub ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Jakub Hlídek Dějiny píseckého muzea Abstrakt Cílem této práce je představit historii píseckého muzea od jeho založení v roce 1884 až do současnosti. Práce se snaží chronologicky zmapovat všechny významné události v dějinách této instituce. Hlavními tématy jsou správa a řízení muzea, dále pak jeho sbírkotvorná, prezentační a vědecká činnost. Představeni jsou ředitelé píseckého muzea a jeho pobočky. Zdrojem informací byly autorovi především archivní materiály a výroční zprávy muzea.
Kolektivizace zemědělství v okrese Strakonice
Jirsa, Tomáš ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Práce přibližuje průběh kolektivizace zemědělství v okrese Strakonice v letech 1948-1960. Kromě popisu průběhu kolektivizace v okrese Strakonice se práce zaměřuje na otázku, do jaké míry mohly lokální instituce - národní výbory, stranické organizace, prokuratura a soudy - ovlivnit průběh kolektivizace v konkrétním místě. Tato práce se soustředí na studium psychologického pozadí mocenských vztahů a na otázku, zda byla efektivní propaganda vytvářející obraz "kulaka" jako třídního nepřítele. Práce se skládá ze tří kapitol: V první kapitole se zabývá kolektivizací v celostátním měřítku - kořeny této politiky, terminologií, právním rámcem, klíčovými událostmi a formami propagandy. V druhé kapitole charakterizuje hospodářské a sociální aspekty strakonického okresu, průběh kolektivizace v okrese a fungování lokálních institucí. Třetí kapitola je věnována případovým studiím z pěti konkrétních modelových obcí okresu. Metodou analýzy a komparace se snaží objasnit konkrétní příčiny daného průběhu kolektivizace v obci. Klíčová slova: kolektivizace, strakonický okres, Jednotné zemědělské družstvo, československé zemědělství, agitace, perzekuce, likvidace soukromého zemědělství, soudní procesy s kulaky, lidospráva, mikrohistorie.
Kulturní paměť a její funkce: případ Boženy Němcové
Sixtová, Kateřina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Kulturní paměť a její funkce na příkladu Boženy Němcové Předložená diplomová práce se zabývá tématem konstrukce obrazu Boženy Němcové a jeho funkce v kulturní paměti. V otázce funkce obrazu Boženy Němcové v kulturní paměti se zaměřuje na mechanismus utváření genderových identit v procesu vzpomínání a zkoumá také vliv mediální povahy konkrétní reprezentace na tento mechanismus. Funkci obrazu Boženy Němcové v kulturní paměti práce prověří na základě jeho intertextuality. Intertextualitu chápu jako pluralitu valencí obrazu Boženy Němcové k dalším postavám a tématům kánonu kulturní paměti. Při analýze pramenů vychází práce z konceptu Cultural Memory Studies (Jan Assmann, Astrid Erll, Aleida Assmann) a také z Gender Studies (Judith Butler). Pramenně vychází od současnosti směrem k minulosti prostřednictvím výzkumu různých typů pramenů (učebnice, film, literatura, odborná literatura, tisk, sociální média). Klíčová slova: Božena Němcová, kánon, kulturní paměť, medialita, genderová identita
Fenomén kuřáctví mezi armádou a civilním sektorem ve 20. století
Lundák, Martin ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Téma kuřáctví ve 20. století nebylo do dnešní doby příliš zpracováno, obzvláště pak v českém prostředí. Vůbec pak neexistují práce, které by braly v potaz různé vlivy - armádní prostředí, propagandu, reklamu a další. Tato diplomová práce si proto dává za cíl alespoň částečně zpracovat tento ignorovaný fenomén v daném časovém úseku. Věnuje se především jeho vývoji ve vztahu ke státu a společnosti, se speciálním zřetelem k válečným konfliktům a vojákům obecně. Zkoumání archivních pramenů, lékařských statistik, legislativy či předpisů kombinuje se svědectvím pramenů osobní povahy, fotografiemi a dochovanými obrazovými materiály. Vše je také doplněno poznatky z oblastí medicíny, sociologie či psychologie. Klíčová slova válka; tabák; cigareta; kuřáctví; armáda; společnost; 20. století
Fenomén památníků jako míst paměti mezi lety 1945-2015
Hartmannová, Johana ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tématem bakalářské práce je zmapování budování a vývoje vybraných památníků v letech 1945-2015 na našem území, které se dodnes dochovaly nebo se nově budují. V práci je na památníky nahlíženo jako na místa paměti, která zprostředkovávají pohled do minulosti širší společnosti. Tento pohled ale není statický a tzv. druhý život míst paměti bývá dynamický v souvislosti s politickými i celospolečenskými změnami.
Role filmu v kulturní politice Československa 1945-1948
Danko, Marek ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá filmem v období let 1945-1948 s důrazem na role jemu připisované v rámci kulturní politiky poválečného Československa. Cílem práce je zjistit, nakolik filmová produkce (filmy, zvolená témata, vyjednávání a zdůvodňování konkrétní tvorby) odpovídala dobovým politickým a společenským poměrům poválečné republiky. Analyzovány budou projevy dobových představitelů kulturní politiky i kinematografie, tisku, ale i odborná literatura a archivní materiály, jež ne-potvrdí teze a hlasy znějící veřejným prostorem.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 155 záznamů.   začátekpředchozí69 - 78dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Randák, Jakub
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.